Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

A já k tomu mám čísla, takže klidně je můžu dodat. Není to součást tohoto tisku, ale to jsou fakta. A najednou o úředníkovi se začalo psát v médiích. Tak jestli tady někdo jako používá novináře, tak ať si zamete před vlastním prahem.

A teďka k této věci. Já bych tady k tomuhletomu, co tady teďka vlastně budeme probírat a probíráme, tak bych použil nějakých pět základních výrazů, kterými bych to popsal, to jest pomalost, nekompetentnost, chaos, zmatek a retroaktivita. To je to, co vlastně popisuje to, co máme teďka před sebou, to znamená novela zákona o platu představitelů státní moci.

Já vám teďka tady, dámy a pánové, něco přečtu. Všechno ostatní samozřejmě, jak jste u mě zvyklí, budu mluvit spatra. Ale přečtu tady odůvodnění pozměňovacího návrhu mé ctěné kolegyně Heleny Válkové, která pak přijde po mně na řadu. Nevím, jestli si to ona přesně pamatuje, ale já přečtu její odůvodnění k tisku 488, tohleto je tisk 825, 488, a já vám osvěžím paměť, byl daňový balíček. A ona tam měla pozměňovací návrh, který právě řešil tuhletu problematiku. Já vám to tady přečtu proto, že tady neplatí dvě teze. Za prvé, že my říkáme něco jako generálové po bitvě, protože tady je jasný důkaz, že jsme to nejenom říkali, ale i navrhovali předtím. Za druhé druhá teze, že nemáme návrhy. Tak tady jeden je. Tak já vám to přečtu.

Ačkoliv lze v obecné rovině souhlasit s potřebou celospolečenské reakce na nepříznivou rozpočtovou situaci platovými restrikcemi v případě platu poskytovaného za výkon funkce podle zákona (č.) 236/1995 Sb., nelze současně odhlížet od dřívější judikatury Ústavního soudu, která podobné zásahy státu do platů soudců označila za protiústavní. Ještě jednou: judikatury Ústavního soudu, která podobné zásahy státu do platů soudců označila za protiústavní. Ten Ústavní soud už o této věci dřív rozhodl. Takže jakoby to překvapení není na místě.

A teď to přijde. Pozměňovací návrh proto cílí na zachování koeficientu výpočtu platů soudců ve výši trojnásobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok, jako je tomu dle současné právní úpravy.

Kdyby tento pozměňovací návrh kolegyně Heleny Válkové byl přijat v daňovém balíčku, tak jsme to tady nemuseli řešit. Takže, dámy a pánové, tohle to je krásný příklad a odpověď na ty vaše falešné a povrchní vždycky věci typu: opozice spí, nic neříká, pak přichází jako generálové po bitvě, nemají návrhy, nic. Tak tady já jsem vám přečetl (poslanec Nacher ukazuje pozměňovací návrh) - tohleto kdybyste přijali a neblokovali všechno, co navrhuje opozice a bavili jste se o tom, budiž jakoby tady řeknu pár pozitivních příkladů, kdy s námi komunikuje třeba ministr Vlček, a to jsou fakt jako velmi - to jsou výjimky. To jsou výjimky. Pan ministr se na mě dívá, já ho vidím periferně (jde o ministra Jurečku u stolku zpravodajů). Komunikovat s někým a pak s někým něco dojednat, je fakt velký rozdíl. To, že s někým komunikujete, pane ministře, ještě neznamená, že mu nasloucháte.

Já jsem vám tady přečetl konkrétní pozměňovací návrh. Nebyl přijat. Co se potom stalo? Stalo se to, že v květnu 2024, to jest téměř před rokem, Ústavní soud nějak rozhodl. A teď naplním ta slova pomalost a nekompetentnost. No tak co měla udělat vláda? Vláda měla vzít to rozhodnutí Ústavního soudu, a protože ví, že to je velmi citlivé, tak sem dát jenom tu minimalistickou verzi, co po nás ten Ústavní soud chtěl. Tečka. Takhle to mělo vypadat. A to jakkoliv s vámi souhlasím, že nesouhlasím s tím meritorním rozhodnutím Ústavního soudu, protože mně se taky nelíbí, že by soudci, případně státní zástupci byli vyčleňováni nějak z toho. Oni tady také žijí mezi námi. To jsme ve shodě. Ale prostě respektuji rozhodnutí Ústavního soudu.

Tohleto měla být reakce vlády a pak by to klidně prošlo v devadesátce, protože my bychom proti tomu neprotestovali, nic bychom proti tomuto postupu neměli. To ale nenastalo. Nastal pravý opak. Tak za prvé pomalost, že to trvalo hrozně dlouho, než vláda sem s něčím přišla, protože vláda tenhle ten tisk 825 do Sněmovny dala až uprostřed listopadu. Proč? Proč jsme to neřešili v červnu, v červenci, v srpnu? Dokonce by se to tady zrovna u tohohletoho hodilo, dámy a pánové, protože máme parlamentní prázdniny, a ty lidi to velmi citlivě vnímají, že máme parlamentní prázdniny, a tak že bychom klidně mohli o těch platech mluvit o parlamentních prázdninách. To by byla právě naopak ukázka, že to řešíme a že jsme schopni velmi hbitě a rychle reagovat na rozhodnutí Ústavního soudu, ať si o něm myslíme cokoliv. Tak to nenastalo. Logicky. Proč? Zase osvěžím paměť. No protože byly v září krajské volby. Tak jasně, no, tak tomu já rozumím. Před volbami se bavit o platech politiků asi není to pravé ořechové. Tomu já politicky rozumím, jasně. Ale říkám, kdybyste to udělali v té minimalistické verzi, tak by ta debata se moc tady nevedla, protože by to bylo v devadesátce, šlo by se dál.

A pak nastalo to, o čem už tady hovořili moji předřečníci, že nás prostě jako opozici nastartoval ten způsob, jakým vy jste to odůvodňovali. Vy jste tam navrhli to zvýšení platů a odůvodňovali jste to tím, že Ústavní soud to po nás chce. A teprve až když ústavní soudci a odborníci na ústavní právo řekli, že to tam fakt jako není, tak se vzala zpátečka. Pak se navrhlo 14 procent. Zase to vyvolalo nějakou reakci. Tak se zase vzala zpátečka a navrhlo se 6,9 (procent), což je to, co máme teď. To znamená, bylo vidět, že to není úplně propracované. A když to není propracované a je to citlivá věc, a na tom se shodneme, tak proč sem nedáte tu minimalistickou verzi a o tom dlouhodobém nastavení se potom budeme bavit. Ale tohleto všechno proto, protože víte, že nás tlačí čas. Vy jste to přece věděli.

Co nastalo poté, to víte také. To není spor koalice - opozice. Dokonce to není ani spor, abyste řekli třeba demokraté versus populisti. První zmrazení platů tady navrhl tuším ještě Miroslav Kalousek a ten poslední vychází z návrhu této vlády. Takže na tom zmrazení platů - a předtím samozřejmě i Babišova vláda, jasně. Všichni tady navrhovali zmrazení platů. A myslím si, že docela hezky to vysvětluje kolega Nový, protože tím, že tam je nějaké zpoždění, tak se dosahuje toho stavu takového prapodivného, že vlastně to zvýšení toho platu je s dvouletým zpožděním, kdy je to vypočteno na základě něčeho, co bylo před dvěma lety. Ale mezitím se ta ekonomická situace může zhoršit a ono už to samozřejmě pak nikdo v tom reálném čase nevidí a blbě se mu to přiznává, že to je zvýšení platu za to předchozí období, protože jinak by se to počítalo složitěji. Ale tohleto přece všechno vy jste věděli.

Takže ten postup měl být rychlý, proto jsem řekl to slovo pomalost, a kompetentní v tom, že jste měli oslovit opozici, udělat minimalistickou verzi a mohli jsme jít od toho dál. Dokonce by se to mohlo udělat i před volbami a mohli jsme se věnovat úplně něčemu jinému. Výsledkem toho vašeho postupu a té tvrdohlavosti určité je to, že opozice s vámi nesouhlasí, Senát s tím nechtěl mít radši nic společného. Já si myslím, že málokdy nastane situace, že Senát to nechá takzvaně vyhnít někde 30 dnů, že neřekne ani ano, ani ne, radši to tam jako odloží, moc se toho nedotýká. Tak už tam to byla pro vás zpětná vazba a nakonec to korunoval pan prezident, který to vetoval. Teď jsme se dostali do fáze, že to vlastně probíráme dnes, takže problematiku, která byla zahájena rozhodnutím Ústavního soudu v květnu 2024, probíráme 4. března 2025. No, takže za mě k tomu teďka přichází ta další dvě slova, která jsem použil na začátku, chaos a zmatek. Pomalost a nekompetentnost jsem vysvětlil teďka. To je ten chaos a zmatek.

A poslední slovo, které jsem použil pro popis, je retroaktivita. Takže já bych se chtěl zeptat potom pana ministra, případně jiných koaličních poslanců, co bude potom dál, jak se to bude vyvíjet, pokud se vám podaří přehlasovat prezidentské veto, tak nastává platnost toho, s čím jste přišli. (Předsedajícího Skopečka vystřídala předsedkyně Pekarová Adamová.) ***