Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.20 hodin)
(pokračuje Klára Kocmanová)
Není se čemu divit. Ta smlouva se Svatým stolcem totiž může mít dopad na spravedlnost, na práva obětí sexuálního násilí a vztah státu a církve v České republice. Ty dvě největší výhrady už tady padly. Jedná se za prvé o to, že smlouva není oboustranně vyvážená a výhodná pro Českou republiku. Za druhé, je tam ten zásadní problém v podobě rozšíření zpovědního tajemství i na takzvané pastorační pracovníky.
Vzhledem k tomu, že i Senát při projednávání hlasoval o předběžném přezkumu Ústavním soudem a také máme zprávy, že už se zformovala skupina senátorů na žádost o posouzení ústavnosti smlouvy v případě jejího přijetí, tak evidentně existují pochybnosti o souladu této smlouvy s ústavou. Proto by dávalo velký smysl, aby se touto otázkou Ústavní soud zabýval ještě předtím, než s ní i Poslanecká sněmovna vyjádří souhlas. Já k tomu dodávám, že předseda Ústavního soudu deklaroval, že by se tímto přezkumem Ústavní soud zabýval přednostně.
V Senátu byl návrh na předběžné posouzení souladnosti s ústavním pořádkem odůvodněn především pochybnostmi nebo nejasnostmi v následujících otázkách. Za prvé. Zásadními pochybami o tom, zda nebyl narušen princip svrchovanosti státu, který zaručuje autonomní postavení státu ve vyjednávání ohledně úpravy vzájemných povinností se smluvním partnerem vyváženým způsobem, který vyloučí diktát jednou ze stran. Smlouva obsahuje závazky a povinnosti České republiky vůči druhé straně smlouvy, aniž by Svatý stolec měl vůči České republice jakékoliv ekvivalentní povinnosti, což vyvolává otázky o zachování principu svrchovanosti České republiky.
Za druhé. Nejasnostmi o tom, zda zakotvení zpovědního tajemství pro duchovní a obdobného tajemství pro pastorační pracovníky nedojde k porušení principu, kde všichni lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i právech, neboť postavení konkrétního okruhu obětí trestných činů, o nichž se dozví pouze duchovní nebo pastorační pracovníci, bude zásadně znevýhodněné oproti postavení ostatních obětí. Smlouva přiznává pastoračním pracovníkům obdobné tajemství jako zpovědnímu tajemství kněží, což může vést k problému v oblasti trestního práva a vyvolává pochybnosti o souladu se zásadou rovnosti před zákonem.
Za třetí. Zásadními pochybami, zda ratifikací smlouvy nedojde k privilegovanému postavení jedné z ideologií nebo náboženského přesvědčení nad druhými, čímž by došlo k porušení základní zásady ústavního pořádku, který takové výlučné postavení zakazuje. Smlouva vytváří specifický právní režim pro Římskokatolickou církev, čímž dochází k možné kolizi s principem, že stát se nesmí vázat na žádné náboženské vyznání.
Za čtvrté. Smlouva upravuje zpovědní tajemství v absolutní podobě, čímž zasahuje do pravomocí orgánů veřejné moci v oblasti trestního řízení, což může být v rozporu s právem na spravedlivý proces.
Za páté. Smlouva umožňuje církevním soudům rozhodovat o určitých otázkách s právním účinkem, což může být v rozporu se zásadou, že rozhodování o právech a povinnostech náleží výhradně státní moci, tedy nezávislým soudům.
S tímto odůvodněním dávám i po konzultaci s legislativou procedurální návrh, abychom před samotným hlasováním o ratifikaci smlouvy se Svatým stolcem hlasovali o odročení projednávání do rozhodnutí Ústavního soudu o návrhu na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním zákonem podle čl. 87 odst. 2 ústavy. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. To znamená, počítám s tím, že v závěru budeme hlasovat váš procedurální návrh. Ano, děkuji. Poprosil bych v tuto chvíli paní poslankyni Malou. Ještě bych poprosil paní poslankyni Kocmanovou, jestli by nám sem mohla dát, o čem ten procedurální návrh je, abychom to potom přesně přečetli. Děkuji.
Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já bych se také velmi ráda vyjádřila k projednávané smlouvě se Svatým stolcem a ráda bych uvedla, proč tuto smlouvu nepodpořím svým hlasem. Myslím si, že to není nijak překvapivé, a nebudu se tady příliš zaobírat těmi všemi argumenty, které zde už padly, ale pojmu to spíše lidsky. Souhlasím s drtivou většinou argumentů, které zde přednášeli předřečníci, kteří upozorňovali na ta rizika. Co tady znovu připomenu, je skutečnost, že jsem přesvědčena o tom, že ta smlouva není potřebná a skutečně občanům České republiky nic nepřinese. Vše fungovalo až doteď a myslím si, že to bez ní další roky zvládneme.
To, co se objevuje v prostoru, je podle mého názoru skutečně až mnoho obav z toho, k čemu může přijetí této smlouvy vést. Na jedné straně tady máme zastánce této smlouvy, na druhé straně máme její odpůrce, ale taky tady máme věci, které se dějí za oponou. Myslím si, že nebyla zodpovězena velká řada otázek. Já se velmi často ptám na to, proč vadí někomu zavedení dětského certifikátu, který má ochránit děti před sexuálními predátory? Proč Česká biskupská konference požádala o výjimku, kterou žádá vynětí z povinnosti překážení trestného činu sexuálního nátlaku a tak dále? To si myslím, že jsou věci, které v tom prostoru jsou a do této chvíle opravdu nebyly vyjasněny.
Jsem přesvědčena o tom, že věřící chtějí bezpečnou církev, že ji chtějí bezpečnou pro sebe, pro své blízké a chtějí vědět, že je zajištěno jejich bezpečí. Z mého pohledu je i v maximálním zájmu církve dbát na to, aby sexuální násilí se v církvi nedělo, když se děje, aby bylo potrestáno, ale především aby se mu předcházelo. Co si moc přeji, je - a chtěla bych se toho dočkat - abychom se skutečně dobrali k nějakému otevřenému dialogu s církví na toto téma a skutečně našli a viděli snahu ten problém řešit. Podle mého prostě není v tuto chvíli na místě čas uzavírat tuto dohodu, a proto ji nepodpořím svým hlasem. Děkuji za podporu.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím paní poslankyni Válkovou. Jenom bych chtěl poznamenat, že máme poslední dva přihlášené. Pokud to zvládneme do té třinácté hodiny, což vypadá, že by se dalo zvládnout, pak je všechno v pořádku. Pokud nikoliv, tak jenom podotýkám, že zde máme dohodu, že by se potom pokračovalo po ústních interpelacích v 18 hodin. Ale myslím si, že je šance to zvládnout. Děkuji. Čímž říkám, že když budeme struční, že to dáme.
Poslankyně Helena Válková: Pane místopředsedo, děkuji za takové velmi gentlemanské upozornění, zdvořilé a nenápadné, že mluvím vždycky příliš dlouho, a kvůli mně byste tady museli v 18 hodin pokračovat. Takže I do my best, tak se budu opravdu vyjadřovat jenom věcně, a to ve vztahu k připomínkám, které tady zazněly, a které zazněly i v mediálním prostoru a chtěla bych některé věci upřesnit. Víme, že jsou tady dva systémy - kanonické právo a právo v tomto případě České republiky, v tomto případě konkrétně ještě chráněné trestním zákoníkem. Jsou to dva paragrafy. Je to § 367 - nepřekažení trestného činu a § 368 - neoznámení trestného činu.
K tomu bych se ráda vyjádřila asi takto. Vůbec nic se nemění! Jsem asi mimo podezření jako spoluautorka zákona o ochraně obětí trestných činů, která prosazuje restorativní justici a chodí za ní oběti trestných činů, že bych jakýmkoliv způsobem chtěla oslabit jejich postavení. Nezlepšuje se jejich postavení, ale ani se nezhoršuje jejich postavení. Čili nepřekažení trestného činu se bezvýhradně vztahuje stále úplně na všechny. Přečtěte si ještě jednou pozorně čl. 4 odst. 2, odkaz na náš právní předpis, což je trestní zákoník, a na ten § 367. Nenajdete tam, že by směl kněz nebo biskup nepřekazit. On musí překazit ten trestný čin a nejjednodušší je to oznámit.
Nemění se ale také nic na neoznámení trestného činu. Tady z toho je vyjmut duchovní, ale podle platné právní normy je oprávněn jak podle kanonického práva, tak podle našeho práva ke zpovědi pouze pastorační pracovník, který je kněz nebo biskup. Takže takové ty řeči o tom, že je to široký vágní pojem, no tak to je, ale mně to nevadí, protože tam mám odkaz a jinak bych to nikdy nepodpořila. Proto podpořím tu smlouvu, protože mám ráda právní jistotu. ***
