Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

To také bylo i z hlediska právníků jednou z nejvýznamnějších výhrad. Jsem přesvědčený o tom, že to máme zavést po dobu bezpečného odstupu v přesné definici s přesnou sankcí do českého zákona, a to přesně v situaci, kdy na to i policie bude připravená a kdy uděláme také víc kroků pro to, aby se na to veřejnost mohla připravit, protože přece to podstatné není v tomto směru pokutování. Daleko podstatnější je přivést provoz k větší míře bezpečnosti a o to se opravdu snažíme.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Tím končí tato interpelace a nyní by byl na řadě pan poslanec Zdeněk Kettner, ale toho nevidím v sále přítomného, takže jeho interpelace propadá a může přijít k pultíku pan poslanec Radek Koten. Připraví se paní poslankyně Karla Maříková a my se poté vystřídáme v řízení schůze. Pane poslanče, ujměte se slova.

Poslanec Radek Koten: Ještě jednou dobrý den. Já bych se tentokrát chtěl zeptat pana ministra, i když tady není. Doufám, že mi odpoví písemně. V podstatě v těch infuzních stacionářích, které jsou u ambulancích specialistů na různých zdravotních střediscích, nejsou dostupné infuzní roztoky. Za posledních 50 let lékaři takovou situaci skutečně nepamatují a myslím si, že to je skutečně tristní situace našeho zdravotnictví. Jednou tedy nejsou antibiotika, jedny, druhé, třetí, pak zase není Endiaron, teď tedy není naprosto základní fyziologický roztok. Z toho hlediska chemického je to v podstatě lehce osolená sterilní voda. Když už nejsme schopni v České republice v dostatečném množství vyrábět tento fyziologický roztok, nechápu tedy, že nemáme nasmlouvány dodávky. Podle toho, co se mně podařilo zjistit, tak společnost Baxter měla údajně výpadky. Nicméně ty výpadky podle údajů Ministerstva zdravotnictví už jsou někdy z roku 2019 a myslím si, že za tu dobu už se to mohlo dávno vyřešit.

My tady máme i českou firmu, která vyrábí tento roztok ve Středočeském kraji. Nicméně nechápu, že Ministerstvo zdravotnictví nebylo schopno zajistit ani od domácího výrobce tyto fyziologické roztoky a ohrožuje tedy i naše české pacienty. To, kam tato česká firma exportuje, se můžeme jenom domnívat, protože na stránkách se nedozvíme téměř nic. U toho amerického aspoň bylo jasné, že podporuje LGBTQ komunitu. Takže, pane ministře, jakým způsobem vyřešíte tento problém, to znamená nedostatek infuzních roztoků v českém zdravotnictví? Děkuji za odpověď.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Hezké odpoledne, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové. Pan ministr odpoví písemně. Nyní už je připravena u pultíku paní poslankyně Maříková, prosím.

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. No, je zarážející, že pan ministr je omluven do 16 hodin. Je 16.02 a pan ministr Válek nikde. Ale spokojím se tedy s písemnou odpovědí. Vážený pane nepřítomný ministře, v září 2023 jste sliboval, že se do roku a půl vrátí do Česka výroba nedostatkového Penicilinu. Cituji vás: "Pevně věřím, že v průběhu příštího roku budu moci informovat, že se během roku, roku a půl tady spustí výroba těch léků." Oznámil ještě tehdy ministr Válek v nedělních Otázkách Václava Moravce. Tvrdil, že se jedná s několika držiteli licencí a několika místy, kde je možné lék vyrábět.

Výrobní proces léků se dělí na několik fází. Jedna věc je totiž vyrábět samotné účinné látky, druhá vyrábět tablety z dodaných účinných látek a třetí je pouze kompletace hotových tablet, tedy blistrování a vkládání do finálních krabiček. Po větší diskusi jsme se tedy od pana ministra dozvěděli, že jde o fázi, kdy se tablety antibiotik přivezou, vylisují do platíček, zabalí a pošlou do lékáren. V prosinci 2023 ministr uvedl, že stavba továrny na Penicilin by měla začít do konce volebního období vlády. Vloni jsme se dozvěděli, že se čeká na vyjádření Evropské komise.

Tak mě by zajímalo, jaký je aktuální stav jednání s držiteli licencí a místy pro výrobu Penicilinu v České republice? Jestli byla zahájena už výstavba nějaké továrny, nebo se stále čeká na notifikaci od Evropské komise? Pokud ano, kdy se očekává její dokončení? Jaké konkrétní kroky podniklo Ministerstvo zdravotnictví ke zrychlení procesu návratu výroby Penicilinu do České republiky? Jaký je časový harmonogram pro jednotlivé fáze výroby Penicilinu v Česku, včetně výroby účinných látek, tablet a kompletace? Jaká opatření jsou plánovaná k zajištění dostatečné zásoby Penicilinu pro české pacienty do doby, než bude domácí výroba plně funkční? Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za dodržení času. Já ještě načtu došlé omluvy, protože na to tady bylo poukazováno. On totiž pan ministr Válek se omluvil i následně od 16 hodin z pracovních důvodů. Pan ministr Martin Baxa bral zpět svou omluvu, která byla od 16 hodin, ale omlouvá se od 16.30 z pracovních důvodů. Teď už máme v těch omluvách pořádek. Nyní tedy přistoupí k řečnickému pultíku pan poslanec Brož se svojí interpelací na pana ministra kultury.

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane ministře, obracím se na vás v rámci interpelace ohledně současné situace v Národní galerii Praha. V posledních týdnech jsme svědky propouštění zaměstnanců z důvodu finančních úspor, hledání dalších úsporných opatření, která mohou negativně ovlivnit fungování této klíčové instituce české kultury, včetně výstavního plánu. Podle dostupných informací má být propuštěno nebo již bylo propuštěno 21 zaměstnanců, přičemž mezi nimi byli i odborní pracovníci. Navíc došlo ke zveřejnění záměru zpoplatnění přístupných prostor, což vyvolalo kritiku nejen odborné, ale i laické veřejnosti. Poté bylo zrušeno. Tyto kroky jsou podle všeho dokladem nezájmu zřizovatele o problém dlouhodobého podfinancování Národní galerie Praha.

Proto vás žádám o odpovědi na následující otázky. Jaké jsou konkrétní důvody propouštění zaměstnanců Národní galerie Praha? Jedná se o důsledek snižování příspěvku Ministerstva kultury na jejich provoz, anebo se jedná o ryze manažerské rozhodnutí generální ředitelky? Dále, jaký je aktuální stav financování této instituce a jaká opatření ministerstvo chystá k jeho stabilizaci? Dále, má Ministerstvo kultury v úmyslu zvýšit rozpočet Národní galerie, aby nemuselo sahat k dalším úsporným opatřením na úkor svého už tak problematického fungování? A potom, jaké kroky podnikne ministerstvo k zajištění dlouhodobé stability a rozvoje této klíčové instituce, jejíž činnost je předmětem dlouhodobé kritiky ze strany odborné veřejnosti i návštěvníků?

Děkuji předem za vaši odpověď a doufám, že ministerstvo bude jednat v zájmu zachování a rozvoje Národní galerie Praha jako prestižní instituce reprezentující české i světové umění. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Pan ministr tedy dostane příležitost k odpovědi na vaši interpelaci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Milé kolegyně, milí kolegové, já asi na tuto interpelaci odpovím spíš obecně. Národní galerie patří z 30 institucí Ministerstva kultury k těm, které jsou na tom dlouhodobě v nejobtížnější situaci. Je to třeba takhle otevřeně popsat. Provozní příspěvek i mzdové limity Národní galerie jsou dlouhodobě pod úrovní, kterou bychom považovali nejenom za optimální, ale za takovou, která by zajišťovala bezproblémový základní provoz. Já jsem se to jako ministr kultury pokoušel a pokouším řešit. I úspory na osobních nákladech z roku 2023 se nějakým způsobem podepsaly na současné situaci. Na straně druhé my už v rozpočtu na rok 2025 počítáme s tím, že Národní galerii přispějeme tak, aby se tyhle problémy podařilo, nechci říct eliminovat, ale alespoň nějakým základním způsobem stabilizovat.

Jsem si toho vědom, v jaké situaci Národní galerie je. Není jedinou institucí, která se potýká dlouhodobě s nevyhovujícím provozním příspěvkem. Přispívá k tomu i velký problém ve využití budov. Zejména se jedná o Veletržní palác. S tím také byla spojena ta, řekl bych, několikahodinová kauza s uzavřením prostoru Atlas, byť tam nešlo pouze o finanční úspory, ale také o nějaký komfort návštěvníků, jak různé druhy provozu spojit v jednom prostoru ve Veletržním paláci. Tak taková je asi obecná situace.

Chci zdůraznit, že řešíme ekonomické problémy Národní galerie. V rozpočtu na rok 2025 už se to určitě projeví. Nemyslím si, že Národní galerie je předmětem nějakých permanentních stížností ze strany odborné i návštěvnické veřejnosti. Čísla návštěvnosti Národní galerie rostou. Myslím si, že je to také díky dobré volbě dramaturgie, zajímavosti programů, které Národní galerie dělá. ***