Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.10 hodin)
(pokračuje Martin Baxa)
Podařilo se také několik velkých výstav, které měly současně velký návštěvnický ohlas, jako byl třeba vynikající projekt o Petru Brandlovi. Samozřejmě že i debaty v odborné veřejnosti o Národní galerii existují. Je to přirozené, je to první instituce svého druhu v zemi, a tudíž je předmětem zvýšené pozornosti. Takže říkám to, pane poslanče, prostřednictvím paní předsedkyně, trošku obecněji. V tomto případě nijak nepopírám ani nezlehčuji to, na co se ptáte, jenom prostě konstatuji, že pracujeme na tom, aby se situace zlepšila.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pane poslanče, nemáte zájem o doplňující dotaz. Děkuji. Tímto končíme tedy tuto interpelaci a přistupujeme k další, kterou má pan poslanec Nacher, na nepřítomného pana ministra vnitra Rakušana. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní předsedkyně. No, pane ministře, nepřítomný, já tu interpelaci dám i přesto, že tady nejste. Ona reaguje na podle mě flagrantní zneužití pravomoci ministra vnitra, dalo by se říct zastrašování politických oponentů.
Já jsem panu ministrovi jako zastupitel a předseda zastupitelského klubu v Praze zaslal oficiální dopis, kde jsem ho požádal, jeho a ministerstvo, vzhledem k tomu, co se všechno děje v Praze, o takový metodicko-legislativní rozbor situace, za které lze v Praze vyvolat předčasné volby s tím, že Praha je v tomhle unikátní, protože na rozdíl od všech ostatních obcí existuje ještě zákon v hlavním městě Praze. A opravdu mě zajímal takový profesionální rozbor z Ministerstva vnitra. Inspiroval jsem se úplně podobným dopisem, který napsal primátor hlavního města Prahy a vedení hlavního města Prahy o tom, za jakých okolností lze odvolat ředitele úřadu. A to, prosím pěkně, já jako opoziční zastupitel nemám za sebou legislativní odbor, celý magistrát, úředníky, právníky a podobně. Přesto, místo aby mi pan ministr vnitra odpověděl, a on mi tedy odpověděl, ale zároveň použil tuhleten můj dopis k zesměšnění ve svém videu, kde už ale vystupoval jako předseda hnutí STAN. Já tohleto považuju za naprosto skandální. Stejně se také on nepostavil k tomu předchozímu dopisu pana primátora.
Jinými slovy ten můj dotaz je, jestli mu přijde v pořádku zneužít oficiálního dopisu, slušného, k tomu, aby prezentoval se jako předseda hnutí STAN, úplně ne nepodobně, jako když vystupoval na střeše a mával tam termínem... (Předsedající: Čas.) ...kdy má mít soud Andrej Babiš. Děkuju.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: A váš dotaz bude zodpovězen písemně panem ministrem. Nyní tedy poprosím o přednesení interpelace pana poslance Lubomíra Wenzla na nepřítomného ministra zdravotnictví Válka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Já ve své interpelaci bych se chtěl zabývat otázkou odbornosti 101 - vnitřní lékařství.
Vážený pane ministře, nestárnou jenom pacienti, ale stárnou i lékaři a průměrný věk ambulantního internisty dnes podle předsedy sekce ambulantních internistů je 58 let a průměrný věk všech internistů se přitom pohybuje kolem 64 let. Chtěl bych znát odpovědi na otázky, jestli vůbec vnímáte a případně jak vážně tuto situaci v této odbornosti a co ve své funkci ministra jste do současné doby udělal pro zlepšení tohoto stavu, neboť internista musí znát prakticky všechny obory na velmi slušné úrovni. Dále je to obor, který by měl být pevně zakotven a nelze dělat dobrou medicínu, aniž by byla interna. Zhruba tři tisícovky internistů, kteří se starají o stále narůstající počet pacientů s vícero onemocněními. Nalákat mladé mediky pro tuto odbornost se ale nedaří a důvodem jsou často i klesající úhrady zdravotních pojišťoven a dále i často banální případy, se kterými lidi, občané na internu chodí a musí toto řešit. Interní oddělení obecně jsou se svými zhruba 9 000 lůžky na 290 pracovištích napříč Českem nejpočetnějším oddělením. Vycházím z dat Ústavu pro zdravotnické informace a statistiky.
Současně tato oddělení mají zároveň největší podíl pacientů starších 65 let. V roce 2023 šlo o 245 000 pacientů, tedy 72 procent. Oproti tomu chirurgie, která je co do počtu hospitalizací druhá za interní odborností, eviduje necelých 45 procent pacientů starších 65 let. Navíc spektrum pacientů, o které se internisté starají, se v posledních 30 letech zásadně změnilo. Podíl polymorbidních pacientů, tedy těch s více onemocněními, se pohybuje kolem 40 procent a stále roste. Především přibývá pacientů nad 65 let s dvěma a více chorobami.
Děkuji vám, pane ministře, za odpovědi na mé dvě otázky.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, pan ministr odpoví písemně. Nyní tedy bude interpelovat pana ministra kultury pan poslanec Koten. Poprosím jej, aby se ujal slova.
Poslanec Radek Koten: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, vážený pane ministře, já už jsem tady několikrát interpeloval tuto záležitost. Nicméně vzhledem k tomu, že se podařilo v tomto týdnu tedy protlačit jak televizní poplatky, tak platy ústavních činitelů, tak si myslím, že je poměrně aktuální tento dotaz vznést znovu. Co se týká financování České televize a Českého rozhlasu, tak to si myslím, že bude pokryto i v těch následujících letech tím, že ty měsíční poplatky za Českou televizi a Český rozhlas budou každý rok valorizovány. My tady máme nějaký určitý počet kanálů jak tedy Českého rozhlasu, tak České televize, které jsou momentálně vysílány, nicméně v těch multiplexech je zařazen i program ukrajinské televize a ukrajinského rozhlasu.
Chtěl bych se vás zeptat tedy, z jakých peněz jsou financovány tyto celoplošné programy v těch multiplexech, zda tedy na to přispívají čeští koncesionáři, protože je to vlastně v těch multiplexech, kde se tedy přijímají české programy, tak zda tedy nám ukrajinská strana za to šíření jejich signálu něco platí, nebo zda to platí tedy čeští daňoví poplatníci v těch zvýšených poplatcích. Děkuji za odpověď.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: A pan ministr se k ní už chystá. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuju za slovo. Jsem připraven. Pokud jde o Českou televizi, ta provozuje multiplex veřejné služby, jehož prostřednictvím šíří vysílání svých programů ČT1, ČT2, ČT24, ČT sport, ČT Art a ČT :D a regionální varianty programu ČT1. Prostřednictvím tohoto multiplexu České televize nebyl a není šířen žádný ukrajinský rozhlasový nebo televizní program. Na internetových stránkách ČT byly v roce 2022 vysílány tlumočené zprávy v ukrajinštině od 12. 3. 2022 do 30. června 2022, celkem 108 dílů s minimálními náklady. Pokud jde o aktivity Českého rozhlasu, ten šíří od března 2022 program Ukrajinské rádio jako převzaté vysílání, a to digitálně systémem DAB+ v multiplexu Českého rozhlasu. Program je dostupný také v internetu. Šířením Ukrajinského rádia digitálním vysíláním v multiplexu Českého rozhlasu nevznikají žádné vícenáklady, neboť program je šířen v rámci volné pozice stávajícího multiplexu Českého rozhlasu na malém datovém toku.
Z rozhlasových a televizních poplatků nejsou tedy hrazeny žádné náklady související s ukrajinským vysíláním. Šířením Ukrajinského rádia (používá se Ukrajinský s velkým U) - šířením Ukrajinského rádia nevznikly a nevznikají Českému rozhlasu žádné náklady, a to ani na distribuci signálu, ani na žádném ze způsobů šíření, jimiž je tento program vysílán.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec má zájem položit doplňující dotaz. Prosím tedy.
Poslanec Radek Koten: Děkuji. Děkuji za odpovědi. Každopádně já jsem tady v úžasu naprostém, že tedy šíření rozhlasového televizního signálu nic nestojí. Je pravděpodobně asi jedno, v kterém z multiplexů je šířen program ukrajinské televize. Nicméně by mě zajímalo, kdo tedy financuje to vysílání tady na území České republiky, ať už je to v jakémkoliv multiplexu, protože samozřejmě ať je to na družici, nebo ať je to u pozemního vysílání, tak v podstatě to šíření toho televizního signálu stojí nemalé peníze. ***
