Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Když vláda coby kolektivní orgán něco uloží ministrovi, už to něco znamená, a ministr by se měl přetrhnout, aby zadání kolegů splnil. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek se ovšem nepřetrhl. Protože už víme, jak vypadají plány hospodaření zdravotních pojišťoven - takzvané zdravotně pojistné plány - na rok 2025, můžeme tak docela dobře odhadnout, nakolik bude vyrovnané hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění. Nebude vyrovnané ani trochu, bude deficitní, a to tak, že velmi. Z celkového pohledu na zdravotně pojistné plány pro letošní rok vyplývá, že zdravotní pojišťovny utratí za zdravotní péči o 13,45 miliardy korun více, než vyberou na zdravotním pojistném. Největší pojišťovna VZP zatne do svého futra sekyru 7,7 miliardy. Zbylé šestici zaměstnaneckých pojišťoven nevyjdou účty o ten zbytek. Než zase někdo, třeba ministr financí, ten to nemá rád, přikvačí s argumentem, že pojišťovny jsou ve svých odhadech konzervativní, vždycky trochu straší a nakonec to dopadne lépe.

Připomeňme, jak to vypadalo loni. Dle zdravotně pojistných plánů na loňský rok měl systém veřejného zdravotního pojištění skončit v deficitu 7,6 miliardy, podle aktuálních dat Ministerstva financí skončil systém veřejného zdravotního pojištění loni deficitem 7,5 miliardy. Takže je tam zkrátka málo peněz. Ano, během roku se objevovaly trochu alarmistické odhady, že to celé dopadne ještě daleko hůř. Ale to černé na bílém, co skutečně počítá, tedy zdravotně pojistné plány, se trefilo do černého. Takže není důvod nevěřit, že pojišťovny realisticky spočítaly i své letošní finanční výsledky. Co to znamená? Ministr Válek se bude hájit tím, že úhradová vyhláška na letošní rok, kterou vydal, je takzvaně vyrovnaná, nebo dokonce restriktivní, tedy že rozpočítává náklady na úhradu péče tak, aby odpovídaly příjmům pojišťoven, případně aby ještě něco zbylo na vyrovnání díry z loňského roku.

Jenže vládní usnesení nechce po Válkovi vyrovnanou úhradovou vyhlášku, chce po něm vyhlášku, která umožní vyrovnané hospodaření systému. Je ale potřeba mít na paměti, že úhradová vyhláška stanovuje nepodkročitelné minimum úhrad za zdravotní péči. Existuje-li prostor pro smluvní politiku zdravotních pojišťoven, jež zohledňuje specifické potřeby klientů nebo třeba regionální aspekty dostupnosti, pak tento prostor existuje výhradně nad cenami, které stanovuje vyhláška. Jinými slovy, systém by podle Válkovy vyhlášky mohl být teoreticky vyrovnaný, pokud by se všechny pojišťovny striktně držely čísel ve vyhlášce.

Nechme nyní stranou názor některých expertů, že ani samotná vyhláška nevychází vyrovnaně, protože v ní na poslední chvíli proběhlo několik změn. To by znamenalo například zrušení všech bonifikačních programů, které motivují lékaře, aby měli dejme tomu delší nebo pružnější ordinační dobu, přijímali více pacientů nebo pracovali s rozumnými rezervačními systémy.

Vyloučilo by to úhradové pobídky v regionech, kde lékaři chybějí. Narušilo by to smluvní vztahy s nemocnicemi, kde je politika pojišťoven obzvlášť komplikovaná a hlavně už tak dost omezený prostor pro autonomní politiku pojišťoven by se definitivně uzavřel a jejich existence by ztratila i zbytky smyslu. Jestliže je úhradová vyhláška nastavena tímto způsobem, tedy dává pojišťovnám vybrat mezi úplným podvolením se ministerstvu a pádem do deficitu, stěží může být řeč o tom, že vytváří prostředí umožňující vyrovnané hospodaření. Ledaže bychom chtěli skutečně slovíčkařit a uznali, že bez dalších úvah čistě teoreticky taková vyhláška vyrovnané hospodaření skutečně umožňuje.

Co to znamená pro lidi? To znamená, (že) zkrátka tahle vláda vzala peníze zdravotnictví a postupně ho destruuje. Že o vyrovnaném hospodaření nemůže být řeč, je patrné i z toho, že zdravotně pojistné plány všech sedmi pojišťoven jsou deficitní. A to například včetně oborové zdravotní pojišťovny OZP, která je pověstná tím, že už několik let jede na vyhlášku, a tedy zcela minimalizuje jakékoliv platby nad hranicí úhradové vyhlášky. I OZP počítá v letošním roce s deficitem bezmála půl miliardy korun. Stručně řečeno poté, co ministr Válek dostal za úkol vytvořit podmínky pro vyrovnané hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění, skončí tento systém nejspíše ve dvakrát horším deficitu než loni.

Takže tahle vláda permanentně ničí naše zdravotnictví. Přitom pomalu přestává (nesrozumitelné) brát zůstatek na základních fondech zdravotních pojišťoven, z nichž se proplácí zdravotní péče. Na konci roku činil 25,5 miliardy, na konci loňského roku to bylo 15,1. Takže je to pokles o 41 procent. Přepočteno na celkové náklady zdravotního pojištění to znamená, že na konci roku 2022 zbývalo pojišťovnám na základních fondech něco přes 6 procent celkových nákladů v systému v roce 2022. Na konci roku 2024 už to byla pouze necelá 3 procenta celkových nákladů, v roce 2024 to je v podstatě nula. Trend je více než zřejmý. Pojišťovnám docházejí peníze, rezervy už prakticky neexistují. Jakákoliv mimořádná situace ani by nemusela dosahovat rozměru covidové pandemie, by dnes české zdravotnictví srazila na kolena.

Vážení spoluobčané, deficit ve zdravotně pojistném plánu Vojenské zdravotní pojišťovny na letošní rok 1,79 miliardy je vyšší než zůstatek na všech jejich účtech na konci loňského roku - 1,22 miliardy. A jak už jsem ve vizitě psal několikrát, vojáci jsou jen prvním symptomem zásadních problémů, do nichž se postupně dostane hospodaření všech pojišťoven. Několik pojišťoven má ve zdravotně pojistných plánech jen výdaje ze základního fondu na úhradu péče vyšší, než jsou jejich celkové příjmy. To není normální a nedopadne to dobře. I to je vizitka prostředí pro vyrovnané hospodaření. Znamená to, že nejen svůj provoz, ale veškeré preventivní programy a další výdaje budou hradit z toho, co jim na účtech zbývá z minulých let.

Ano, my jsme předávali pojišťovny s velkými zůstatky na účtech. Ministr Válek na tyto úkazy reaguje tvrzením, že máme zdravotních pojišťoven příliš mnoho. Při deseti milionech obyvatel je racionální, aby tady bylo pět pojišťoven. Jsem přesvědčen, že když má pojišťovna méně než půl milionu klientů, tak je její hospodaření velmi komplikované, složité - říká Válek. To je samozřejmě ale velké nepochopení, protože samozřejmě už jsem o tom mluvil. V Německu, kde je podstatně více obyvatel, je to úplně jinak. Problém je úplně jinde než v tom, že pojišťoven je moc, jak trefně napsal bývalý ředitel Kanceláře zdravotního pojištění Ladislav Švec. Dovolím si tvrdit, že naším problémem není to, že máme pojišťoven moc, naším problémem je, že v podstatě nemáme zdravotní pojišťovnu žádnou. Když si ministr Válek stěžuje, že některé pojišťovny špatně hospodaří, je dobré si při pohledu na zdravotně pojistné plány uvědomit, že oni vlastně hospodaří špatně všechny - v uvozovkách.

Pak je dobré si položit otázku, zda u institucí, jimž stát pevně určuje výši příjmu - ano, a nezapomínejme na státní pojištěnce i výši výdajů skrze úhradovou vyhlášku - vůbec lze hovořit o jakémkoliv hospodaření. Válek sice uvolnil cestu snazšímu slučování pojišťoven, ale to systém nezachrání. Pořád půjde o extrémně komplikované a dlouhodobé procesy. A také je naivní si myslet, že sloučením dvou ztrátových podniků vznikne při stávajících podmínkách fungování pojišťoven něco jiného než větší ztrátový podnik.

Jistě. V půlbilionovém systému českého zdravotnictví se možná ušetří pár desítek milionů na provozních výdajích, ale jinak se nezmění vůbec nic a celý systém bude dál mířit ke krachu. Válek během tohoto volebního období dělal vlastně úplně totéž, co všichni jeho předchůdci. Předstíral, jak je pro něj důležitá pluralita pojišťoven, ale nehnul brvou, aby jejich fungování mělo další smysl.

Já bych jenom chtěl, aby si média i nastudovala, kolik my jsme dávali do systému, kolik byl za nás příspěvek státních pojištěnců. A samozřejmě to, co jsme udělali a mohli udělat operativně v rámci rozpočtu, tahle vláda de facto zmrazila. Takže ta příští vláda, když uvidí, že zdravotnictví je na suchu, tak tady je zákon, který vlastně omezuje jejich zdroje. Ano, na to se taky nezapomnělo. Takže já nevím, já mám z toho pocit, že skutečně je to destrukce našeho zdravotnictví, ale pan premiér, ten to neřeší, protože ten se věnuje jenom zahraniční politice.

Ze systémového hlediska je celkem jedno, že některé pojišťovny mají finanční potíže právě teď, zatímco jiné je budou mít za dva roky, pokud nedostanou trochu vzduchu a prostoru k tomu být skutečně pojišťovnami, skončí všechny stejně. ***