Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.50 hodin)
(pokračuje Jiří Navrátil)
Jako pro ty lidi, ptejte se těch lidí v té 3. kategorii, co je pro ně výhodné a co ne, a pokud ten člověk už tam má dneska naspořené nějaké peníze, k tomu mu umožníme ještě ne jít až za dva, tři roky, ale o něco dříve. Pojďme jim to umožnit. To je jediné, co po chceme, abyste nám pomohli v této době pomoci těmto lidem. A jenom ještě k tomu reakce, že jsem řekl, že předdůchod je proto, aby lidé odešli z těžké profese a šli pracovat jinam. Sami jste tady řekli, že předdůchod je přibližně částka 13 500 korun, ano? A právě proto jste řekli, že z toho nelze vyžít. My říkáme, a to říkala i minulá vláda, když už tady přece předdůchod byl, že předdůchod je umožnění odejití z těžké profese nebo profesi, kterou již nemohou vykonávat, a chci pracovat opravdu dva, tři dny v týdnu. Pojďme to těm lidem prostě umožnit. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Reakce pana poslance Igora Hendrycha. (Ministr Stanjura hovoří mimo mikrofon.) Prosím.
Poslanec Igor Hendrych: Já tomu rozumím.
Poprosím pana ministra financí, ať na mě nepokřikuje, pane předsedající.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím, pane ministře.
Já vám zastavím čas, dám vám nové dvě minuty.
Rozprava probíhá v souladu s jednacím řádem. Prosím.
Poslanec Igor Hendrych: Rušil jste, pane ministře. (Ministr Stanjura hovoří mimo mikrofon.) Tak rušíte mě znovu? Dobře, tak já to nějak překonám.
Není to univerzální nástroj. Tady v té debatě, z toho jednoznačně vyplynulo, že to prostě není univerzální nástroj na řešení v podstatě jako se finančního zabezpečení ve stáří pro lidi ve 3. kategorii. Je to jakýsi pomocník, možná, můžeme se bavit tady, jako do jaké míry to pomůže někomu konkrétně a někomu ne, ale říct, že před důchod je speciálně pro ty, kteří ještě můžou pracovat na nějaký částečný úvazek, a jenom teda pro takové lidi, tak to si myslím, že to taky není fér. Spousta lidí do toho předdůchodu odchází proto, protože skutečně už pracovat nemůžou a mohou mít taky velký problém s uplatněním na trhu práce v podstatě jakémkoliv. Podívejte se do statistik 55 plus, dvojnásobek nezaměstnaných proti jiným věkovým kategoriím a tak dál. To je všechno.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Mám zde přednostní právo pana místopředsedy Juchelky, já ho v sále nevidím.
Tedy mezitím přečtu omluvy: dnes na celý jednací den z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Richard Brabec, od 10 do 13 (hodin) z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Tomáš Dubský, od 11 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Jan Kubík, zpět bere svou omluvu paní poslankyně Lucie Potůčková, od 12.30 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Ivo Vondrák.
Z členů vlády dnes bere zpět svoji omluvu pan ministr Martin Baxa, dále od 10.15 z pracovních důvodů... Tak to je omluva, která se právě zrušila. Dále zpět bere svoji omluvu pan ministr Petr Hladík a dále bere zpět svoji omluvu pan ministr Petr Kulhánek.
Vzhledem k tomu, že pan místopředseda Juchelka není v sále, budeme pokračovat v řádně přihlášených. Jako další slovo dostává paní poslankyně Lenka Knechtová. Prosím.
Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já bych se také za náš klub hnutí ANO vyjádřila k předloženému návrhu zákona. Vážené dámy, vážení pánové, vážené poslankyně, vážení poslanci, stojím zde dnes, abych vyjádřila svůj zásadní nesouhlas s návrhem zákona, který ukládá firmám povinnost přispívat na penzijní spoření zaměstnanců v náročných profesích. Tento návrh je nejen nesystémový, ale také nespravedlivý vůči zaměstnavatelům a ve výsledku ani nechrání samotné zaměstnance, tak, jak si předkladatelé slibují. Proti návrhu se vymezují zástupci podnikatelů, ale i odborů. Oběma skupinám však vadí něco jiného. Odbory nepovažují navržené řešení zvýhodnění některých zaměstnanců pracujících ve 3. kategorii náročných profesí za dostatečné, jelikož v praxi v drtivé většině případů k jejich zvýhodnění nedojde. Již nyní v rámci kolektivního vyjednávání je v mnoha firmách dohodnut navrhovaný příspěvek ve výši 4 procent na produkty spoření na stáří pro všechny zaměstnance jako důležitý benefit. Navrhované řešení tak nepřinese žádnou výhodu, naopak omezuje kolektivní vyjednávání v oblasti benefitů. Tohle je komentář Českomoravské konfederace odborových svazů. Zástupcům podnikatelů se zase nezamlouvá zvýšení administrativní a finanční zátěže. Návrh se bohužel vrací k diskutabilní praxi přenosu povinností státu v oblasti sociálního zabezpečení na zaměstnavatele. Není dostatečně prokázáno, že povinné příspěvky zaměstnavatelů jsou nejefektivnějším způsobem pro zabezpečení zaměstnanců rizikových profesí ve stáří. Jak podnikatelé, tak odbory se nicméně vyjadřují a kritizují způsob, jakým se návrh dostal do Sněmovny. Návrh totiž nebyl předjednán se sociálními partnery, a to v důsledku toho, že je to poslanecký návrh a na připomínky bylo pouze několik dní.
Českomoravská konfederace odborových svazů je velmi znepokojena tím, jak o takto velmi zásadní věci, která má dopad nejen na zaměstnance, ale i na zaměstnavatele, není veden sociální dialog a ani samotný návrh zákona nebyl postoupen sociálním partnerům k připomínkám, a to uvádějí odbory ve své zprávě. Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů rozeslala poslancům dopis, ve kterém žádá, aby návrh nepodpořili. Jak navíc doplnila v dopise konfederace, požádali premiéra o jednání a ten na výzvu údajně vůbec nereagoval.
Dále bych ráda uvedla, že předložený návrh zákona zavádí pro zaměstnavatele řadu nových povinností, které s sebou nesou významné administrativní náklady. Kromě nových povinností přímo spojených s finančními příspěvky na produkty spoření na stáří by museli zaměstnavatelé měnit také interní procesy a přizpůsobovat systémy pro evidenci směn a příspěvků. To by znamenalo nejen zvýšení administrativní zátěže, ale i nákladů na úpravy informačních a mzdových systémů. Je to i z toho důvodu, že vlastně účinnost tohoto zákona se navrhuje již od 1. července letošního roku. Firmy se obávají, že návrh zákona vyvolá další finanční tlak na zaměstnavatele, zejména na malé a střední podniky, které často čelí větším výzvám v oblasti nákladové efektivity. Zavedení povinného příspěvku na produkty spoření na stáří by navíc znamenalo i zvýšení nákladů na práci zaměstnanců, kteří v současnosti dostávají příplatky ke mzdě za práci v rizikovém prostředí.
Novinka by zároveň ztížila poskytování zaměstnaneckých benefitů, což by vlastně mohlo být kontraproduktivní. Podle normy by pracovníkům takzvané 3. kategorie, kteří odpracují v chladu, teple, s vibracemi či fyzickou zátěží aspoň jedenáct směn za měsíc měla firma spořit 4 procenta vyměřovacího základu výdělku. Odbory i organizace zaměstnavatelů s normou a i způsobem přípravy bez analýz nesouhlasí. Materiál počítá s tím, že ve třech až deseti směnách by měla firma spořit 3 procenta, při jedné či dvou směnách není spoření povinné. Podmínky pro čerpání takzvaného předdůchodu by se měly lidem s rizikovou prací zmírnit. Podle původní verze důchodové reformy mělo 108 000 lidí ze 3. kategorie s prací v chladu, teple, s vibracemi a fyzickou zátěží získat možnost dřívějšího důchodu podle počtu odpracovaných směn bez krácení pobírané částky. Co nastane tedy prakticky? Podnik bude muset zaměstnance informovat, že mají na příspěvek nárok, lidé budou muset firmě nahlásit, že spoření chtějí, dodat musí číslo účtu, penzijního připojištění či doplňkového penzijního spoření. Od dalšího měsíce po nahlášení by měli peníze začít dostávat. Pokud by zaměstnavatel neplatil, hrozila by mu pokuta až 2 miliony korun, kdyby nevydal o příspěvku pracovníkům potvrzení, sankce by činila 200 000 korun. Řešit tyto případy má inspekce práce. ***
