Neautorizováno!
(10.50 hodin)
(pokračuje Andrea Babišová)
Za další, sociální práce je podfinancovaná už dnes. Nový zákon přidá pouze nové úkoly bez jakékoliv vazby na stávající systém.
Další: asistence bude omezena pouze na dva roky. Ale co lidé s duševním onemocněním anebo dlouhodobě vyloučení? Těm dva roky asistence bohužel nestačí.
A co je opravdu hraniční, že se ruší limity počtu vkládaných bytů do systému. Hrozí tak rozšíření obchodu s chudobou.
Musím konstatovat, že já, která zastupuju Moravskoslezský kraj, už v této chvíli vidím v okolí našeho města, že opět nabývá zvýšený počet skupování bytů, rodinných domů, neboť všichni tito spekulanti přemýšlejí nad tím a čekají na to, že vzniknou realitní kanceláře podporované státem, a tyto realitní kanceláře a potažmo stát se o jejich byty postará. Je to prostě nepromyšlený experiment.
Jak dneska vypadá dnešní bytová politika státu? Podle pololetní analýzy Sdružení pro architekturu a rozvoj pouze za jaro a léto roku 2025 se ukazuje, že v loňském roce bylo v České republice dokončeno pouhých 30 000 bytů, což je meziročně o 20 procent méně a nejméně od roku 2017. Zatímco poptávka po bytech roste, v Praze se loni prodalo přes 7 200 bytů, tedy druhý nejvyšší počet za posledních patnáct let, nabídka nových bytů prakticky se nehýbe. Kvůli problémům s povolováním stagnuje v metropoli mezi 5 500 až 5 700 byty, což je tedy hluboce nedostatečné.
(Nesrozumitelné) nás upozorňuje na to, že náklady na nové stavby se dramaticky zvyšují. Přeregulovanost a zbytečné přísné normy, někdy dokonce přísnější než v Německu i v Rakousku, to všechno se nám promítá do rychlého růstu cen bytů. Jen v Praze nové byty meziročně zdražily o 7 procent na 163 000 Kč za metr čtvereční a nájemné roste tempem 10 procent ročně. V projektech nájemního bydlení od investorů je nájemné v průměru ještě o 15 procent vyšší a také počet stavebních povolení nám klesá. Za poslední pololetí bylo vydáno pouze 35 000 povolení, což je nejnižší počet za 25 let. Pro srovnání - výdaje státu na dopravní stavby přesahují 110 miliard korun ročně, zatímco na dostupné bydlení jdou pouze jednotky miliard.
Teď se dostanu ještě k větší absurditě, na co máme a na co nemáme peníze. Peníze nemáme na podporu obcí, na asistenci a na výstavbu bytů, a na co peníze máme? Na administrativní strukturu za 1,5 miliardy korun. Ano, přesně tak. Zatímco reálná výstavba by mohla přinést stovky bytů, my investujeme do papíru, do úřadu, do IT systému, které budeme ladit do roku 2030. Když se podíváme do výroční zprávy Státního fondu podpory investic, je tam jasně viditelné, že alokace dotací na výstavbu se vyčerpala okamžitě. Zájem je prostě obrovský, protože obce chtějí stavět, lidé chtějí byty, ale financí je pořád málo.
Co nám říká developer Kunovský? Cituji: "Nedostatek bytů je tikající bomba. Hrozí politický rozvrat. Dnes se v Česku staví méně než za normalizace. Povolení trvají roky, 150 000 bytů je zablokovaných ve stavebním procesu a my tady řešíme, jak nastavit příjmový strop." Kunovský správně říká, že když je něčeho málo, tak je to drahé, a má pravdu. Řešení není v administrativě, ale prostě ve výstavbě. Společně s dalšími odborníky se navrhují typové projekty, které by mohly výstavbu urychlit, zjednodušit a zlevnit. Oponenti zákona upozorňují, že pokud se nezmění způsob povolování, pokud se nezajistí stabilní financování a spolupráce se soukromým sektorem, tak se nikdy nic nezmění.
Jaké jsou tedy současné priority v bytové politice? Na sociální sítích, v článku na Newstreamu o stavebních úřadech se to můžeme dočíst a je to bohužel tragické čtení. Digitalizace nefunguje, systémy padají, úředníci odcházejí. Stavební řízení máme nejpomalejší v Evropě a my v těchto podmínkách spouštíme systém, který nám přinese ještě větší zátěž?
Toto opravdu není funkční zákon, je to záplatovaný byrokratický nesmysl, který má příliš mnoho chyb, například vytvoření realitních kanceláří podporovaných státem, zatížení samospráv či zhoršení kvality stávajících obyvatel sousedících bytů. Zákon o podpoře bydlení by měl být jednoduchý, přímý a funkční, musí podporovat výstavbu, ulehčit obcím. Musí být opravdovou pomocí pro ty, kteří ji potřebují.
A proto vás, vážené kolegyně a kolegové, žádám, abychom zákon v této podobě v žádném případě nepřijímali. Děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku paní kolegyně Bereniky Peštové.
A my v tuto chvíli už opravdu fungujeme na všech frontách. Velmi děkuji technikům, kteří to spravili, dali dohromady a nakopli znovu tady tento systém.
Prosím, paní Peštová.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Já jsem chtěla zareagovat na pana ministra, ale bohužel mi nějak nefungovalo hlasovací zařízení, a než jsem se probojovala, tak už bohužel tam byla moje kolegyně.
Pane ministře - na vás můžu přímo. Já bych chtěla vědět, kolik stojí, nebo respektive jaká je nákladovost na 1 korunu pro daného příjemce té podpory. To znamená, příjemce dostane korunu, ale kolik my musíme jako stát vynaložit, aby on tu korunu dostal? To je moje první otázka - jestli jsou to 2 koruny, 5 korun, 1 000 korun, 500 korun, to v té RIA není.
A další věc, na tu mi nikdo tady neodpověděl, a to je, to jsou ty realitky. V současné době máme realitku, která tuto činnost dělá, to znamená, pro klienta pronajímá jeho nemovitost s tím, že je schopná mu dělat i to správcovství. Tam ta realitka jako stát mě nestojí ani vorla, ani korunu. Ta realitka mi platí daně, takže já z té realitky naopak získávám, protože ona dělá činnost, která ji živí, dělá to pro svého klienta a já jako stát na tom profituju, protože musí platit daně.
Tady dáváte model, který - vůbec nevíte, kolik to bude stát... (Ministryně Černochová hlásí, že jí nefunguje karta.)
Taky mi to nefungovalo.
Tedy nevíte ani, kolik to bude stát, a proto chci po vás, abyste mi řekl, kolik bude nákladovost na tu 1 korunu pro příjemce té podpory, a prosím, odpovězte mi, protože to je hodně důležité - protože jestliže mi řeknete, že stát to bude stát (na)příklad 500 korun a příjemce podpory dostane korunu, no tak sorry, to je nevýhodné. Děkuju.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taky děkuji. Jenom v tuto chvíli vypadl opět systém tady u pultíku předsedajícího a nemůžete se nikdo přihlásit svými identifikačními kartami, to znamená, ani se hlásit do faktických poznámek, ale tabule nám fungují. Jenom avizuji, že z organizačního výboru nám bylo řečeno, že je problém s elektřinou, že se hlásíme na zálohový zdroj, ale v tuto chvíli tedy, pokud se nemůžeme přihlašovat na faktické poznámky, prosím, abychom to opět takto činili z místa a v této rozpravě pokračovali.
Předpokládal jsem, že paní ministryně Černochová se chtěla přihlásit... (Ministryně: Nechtěla.) Ne, nechtěla, ta jenom upozorňovala na to, že se přihlásit obecně nemůže.
Pokud se nikdo z pléna nehlásí na faktickou poznámku, poprosím paní kolegyni Renatu Oulehlovou, která je další přihlášenou právě do obecné rozpravy. Prosím, paní kolegyně, máte slovo. A prosím.
Poslankyně Renata Oulehlová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Tak já bych, já mám k tomuto zákonu samozřejmě velké výhrady. Jsem z Karlovarského kraje, jsem ze Sokolova a vím, co to znamená, když se do vchodu nastěhuje byť jenom jedna rodina, která by dle pana ministra měla být v tomto projektu podporovaná.
Pan ministr Kulhánek nám několikrát zdůraznil, a teď budu (citovat) - psala jsem si ta jeho vyjádření: "zákon vychází z dobré praxe běžících projektů a nezařadili jsme nic, co by nebylo vyzkoušené." ***
