Neautorizováno!
(11.50 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
V registru exekucí nejsou evidovány případy, které proti dlužníkovi vedou orgány státní veřejné správy, státní správy a samosprávy, tedy například Finanční úřad, Česká správa sociálního zajištění nebo zdravotní pojišťovna. Pokud obce nevyužívají externích služeb soudního exekutora, spadá do této kategorie i městský úřad a závazky zde vzniklé absencí úhrady některých pravidelných poplatků, například za psa, odvoz komunálního odpadu. Samozřejmě samostatná kapitola jsou bankovní a nebankovní registry.
Další problém dostupnosti čehokoliv je drahota - i dostupnost bydlení. Nízké reálné příjmy. Obecným cílem jakékoliv vlády země, ale také nás zákonodárců by mělo být, aby lidé v ideálním případě žádnou pomoc nepotřebovali, aby se jim prostě dařilo dobře a měli takové reálné příjmy a takové důchody, aby na ten dobrý život měli - k tomu samozřejmě stačí, aby měli dostatečné příjmy - a současně abychom jim život nezdražovali nebo byrokracií zbytečně nekomplikovali. Fialova vláda, ale i parlament, kde má Fialova vláda většinu, ale dělají pravý opak. Regulací přibývá stejně jako se zvyšují daně, ceny energií, následně všeho kolem nás.
Poslední čísla ukazují, že nájemné po celé České republice opět vzrostlo. Průměrná cena za metr čtvereční se koncem roku 2024 vyšplhala na zhruba 300 korun, což znamená nárůst o více než 6 procent za rok. Zdražení pociťují hlavně zájemci o bydlení ve velkých městech, kde v některých lokalitách ceny nájmů vyskočily i o desítky procent.
Podle veřejných zdrojů a statistik máme nejhorší dostupnost bydlení na světě. V Česku je průměrně potřeba 14,8 ročního platu na nákup bytu a v Praze dokonce 19, což je mnohem více než například v Německu, kde stačí 4,8 ročního platu. To je výsledek i vaší práce - vás z vládní koalice.
Investiční výstavba se potýká jak s inflací, tak s extrémními legislativními byrokratickými překážkami. Nejrůznější regulace a emisní povolenky na domy, topení a tak dále jsou přesně tou cestou do pekla, která bude bydlení zdražovat, a tím pádem i znepřístupňovat. Podle odborníků se počet předpisů a regulací z několika stovek kolem roku 1990 rozrostl na více jak 15 000.
My namísto abychom řešili, jak pomoci zajistit sociálně potřebným, slušným lidem levné a dostupné bydlení, tak jim zakážete levné topení uhlím a vymýšlíte nepříčetnosti typu, že v budoucnu musí být všechny budovy energeticky neutrální. Kde se na to vezmou peníze? To už ale nikdo z vás neřekne. Jediné, co slyšíme, je rozvolnění rozpočtových pravidel, tedy další prudké zadlužování. Neplatí výmluva, že tohle chce Brusel. Brusel, vážené dámy a pánové z vládní koalice, jste bohužel dlouhodobě i vy. Co jste si v minulosti vymysleli a prosadili v Bruselu, to nás dnes dohání, likviduje to celou Evropu a samozřejmě i naši republiku. Řešení známe všichni: odmítnout tyhle šílenosti z Evropské unie a nenechat se svazovat likvidačními šílenými předpisy. Jak prosté.
Vidíme, že vládní zákon počítá s ubytováním nepřizpůsobivých problémových lidí. Pokud někdo kdekoliv dělá nepořádek, obtěžuje, nebo je dokonce k sousedům agresivní, tak to nemá řešit obecní asistent, ale nejlépe policie. Na hrubý pytel hrubá záplata. Tvrdý přístup vůči těm, co nedodržují pravidla slušného soužití, je historicky ověřená funkční metoda, o pokutách, které nikdo neplatí, nemluvě.
Podle vládního návrhu zákona má vzniknout také dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a systém finančních příspěvků pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi. Dále vládní zákon zavádí takzvanou asistenci bydlení, která bude mít za úkol podpořeným domácnostem pomoci udržet si bydlení a zároveň minimalizovat rizika pro majitele a sousedy. Součástí této činnosti má být například zajišťování peněz a nakládání s nimi, řešení zadlužení ohrožující bydlení, pomoc s připojením energií a také udržování sousedských vztahů, případně řešení už vzniklých sporů.
Co k tomu říct? Pokud si někdo neváží podporovaného bydlení, tak má být vystěhovaný. Žádný asistent by za něj neměl řešit problémy, které s úmyslem porušování zákonů způsobí. Tady by měla být naopak nulová tolerance. Vláda se ve svém návrhu snaží pomoci lidem, kteří se neumí chovat, ale je tu přece i skupina lidí, kteří jsou slušní a naopak trpí chováním svých nepřizpůsobivých sousedů. Stát i obec musí být vždy na straně těch slušných. I slušný člověk se samozřejmě může dostat do tíživé sociální situace a zaslouží pomoc stejně, jako bych ji neodpíral někomu, kdo sice pochybil, ale je ochotný začít nový slušný život.
A na závěr poslední dodatek k podpoře bydlení. K ní patří i výstavba. Už jsem mluvil o byrokracii a inflaci. Jen zopakuji, co všichni víme. Inflace v posledních letech za Fialovy vlády letěla skutečně tryskem, takže než stavebník či investor získal všechna povolení, už jeho projekt byl často o desítky procent dražší. Takže dělejme všechno pro to, aby se u nás nezdražovalo, ale zlevňovalo, a dělejme vše, abychom lidem a firmám život zjednodušovali, nekomplikovali. V jednoduchém spravedlivém právním systému pak možná nebudou třeba speciální poradci, speciální školení pro poradce a další.
Je třeba samozřejmě byty a infrastrukturu stavět, ale připomínám také fakt, že tu máme velký potenciál i v neobydlených bytech. Podle realitních společností je v České republice zhruba 377 000 neobydlených bytů v rodinných domech a dalších 200 000 v bytových domech. To je skoro 600 000 bytů. Kdybychom uměli využít polovinu, máme ubytování pro 300 000 domácností. V tom by skutečně mohla pomoci podpora ze strany obcí při pronajímání, ale také zlepšení ekonomické situace občanů, aby si takové byty mohli sami buď koupit, nebo pronajmout.
Velké množství prázdných nemovitostí je hlavně na venkově a tam by pomohlo obnovení infrastruktury. Zcela úmyslně říkám obnovení - bohužel, po roce 1990 z našich obcí a vesniček zmizely školy, školky, obchůdky, hospody a i v těch větších střediskových obcích je problém třeba s lékaři. Samozřejmě je tu také otázka posílení veřejné dopravy. Pochopitelně je to i podpora pracovních míst, podnikání živnostníků v obcích. I toto výše zmíněné nám snižuje dostupnost bydlení, protože lidé musí pracovat, musí dát dítě do školky, potřebují dostupného lékaře, ale také chtějí často bydlet tam, kde je nějaký veřejný život.
Znám případ automechanika, který dostal podmínku za to, že opravoval auta ve stodole - v neschválené provozovně, byť měl živnostenský list, podával daňová přiznání, řádně platil daně a odvody. Dostal zákaz činnosti a teď je nezaměstnaný. Vesnice přišla o levného spolehlivého automechanika a státu přibyl hladový krk - ve jménu byrokracie a ekologie.
Nic proti přírodě, ale, vážené kolegyně a kolegové, kam se poděl zdravý rozum? Nejlepší podpora bydlení je, když vláda bude dělat takovou politiku, aby sami naši občané měli dost peněz na bydlení a vláda přestala vyhazovat peníze na úkor našich občanů kamsi do zahraničí. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic SPD.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane předsedo. Můžeme postoupit dále s dalšími řádně přihlášenými do rozpravy. Poprosím paní poslankyni Zuzanu Ožanovou. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegové, kolegyně, pane ministře, já jsem se připravovala na to třetí čtení a připravovala jsem se tak, že jsem si zopakovala, jaké výhrady jsme měli v prvním čtení. Nevím, zda jste se i vy s tím seznámil, pane ministře. ***
