Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(9.40 hodin)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já jenom zkonstatuji, že jsem tady měla obě dvě věci písemně, jak to pověření, tak tu omluvu. A nyní budeme tedy pokračovat v té přerušené rozpravě, kde je přihlášena paní poslankyně Jana Berkovcová, a dále se připraví pan poslanec Zdeněk Kettner a paní poslankyně Berkovcová? Výborně je v sále. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo. Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové. Koukám, že vy už jste schopni udělat cokoliv, abyste tuto novelu školského zákona protlačili za každou cenu. Evidentně i ustupujete lobbistickému nátlaku neziskovek, které vytvářejí v mediálním prostředí pocit, že okamžitým neschválením novely utrpí miliony dětí v našich školách, utrpí školy samotné. Zdůrazňujete pouze význam několika málo pozměňovacích návrhů, které mají skutečně pozitivní význam, a to není ani desetina všech změn, které novela školského zákona přináší, a naprosto pomíjíte všechny ostatní negativní změny, negativní, které novela s sebou přináší. Já se tady pokusím všechny shrnout. Času máme dost, takže to vezmu, vezmu zeširoka. A pojďme si připomenout nebo shrnout, co nám novela školského zákona přináší.
Chtěla bych připomenout, že původní návrh novely se týkal pouze regulace PHmax školy, tedy regulace počtu odučených hodin ve školách. Dále se týkal institucionalizace speciálních pedagogů a školních psychologů a zavedení možnosti indexace škol, tedy zohlednění náročnosti poskytovaného vzdělávání v rámci financování.
Během druhého čtení bylo načteno 27 pozměňovacích návrhů, z toho 4 opoziční a 23 koaličních, včetně kritizovaného přílepku rozpočtového určení daní ohledně převodu financování nepedagogických pracovníků na obce a kraje. A opět se stal z návrhu novely školského zákona nepřehledný guláš pozměňovacích návrhů, které se týkají celého širokého spektra školství, od ukotvení pozic sociálního pedagoga a dalšího pedagoga, metodika prevence, přes změnu maturitní zkoušky, přijímací zkoušky, programů vyšších odborných škol, duální vzdělávání, kombinovanou výuku, změny u konkursu na ředitele, změny u školských rad, slučování škol, zvýhodňování soukromých škol, až po přesun financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele. (Hluk v sále, paní poslankyně vyčkává.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ano, paní poslankyně, já se domnívám, že došlo ke ztišení v sále.
Poslankyně Jana Berkovcová: Mě tady ruší hovor blízko.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Požádám, aby přenesli hovor u pana předsedy do předsálí. Děkuji.
Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji. Kvůli pozornosti, kterou vyvolala vlna kritiky - a nesouhlasu - převodu financování nepedagogických pracovníků, zapadl prvotní záměr novely, a to regulace PHmax, tedy maximálního počtu odučených hodin, které škola dostane zaplaceny ze státního rozpočtu, systémové pravidlo, které doposud zajišťovalo předvídatelnost financování škol, a tato vláda teď jej narušuje. Již loni snížila všem školám hodnoty PHmax o 5 % a nyní přichází s návrhem, vytvořit si v zákoně zmocnění, které jí umožní regulovat meziroční nárůsty, počty vyučovaných hodin v době, kdy bude potřeba činit mimořádná úsporná opatření, tedy v ekonomicky chudých časech. Opět tedy má být školství otloukánkem, který bude první na ráně, až se státu přestane ekonomicky dařit. To je opravdu velmi prozíravé. Vláda argumentuje, že dosavadní systém financování základních a středních škol vedl na některých školách k velmi častému dělení tříd na menší skupiny, což sice znamenalo vyšší komfort pro učitele a žáky, avšak za současné ekonomické situace je potřeba další navyšování personálních kapacit ve školství omezit.
Vyšší komfort, to je skutečně skandál, že by učitelé a žáci mohli mít pro výuku komfortní podmínky. Takže v rámci úspor přistřihneme křidýlka školám, které využívaly inovativní metody výuky a rovněž zkomplikujeme odborným školám praktickou výuku. To ukazuje, že vám vůbec nejde o zvyšování kvality vzdělávání, ale o pouhé úspory.
Nicméně toto není jediné úsporné opatření. Podíváme se dál, co navrhujete a jak chcete šetřit na dětech.
Co se týká institucionalizace speciálních pedagogů a školních psychologů, návrh počítá se zajištěním poradenských služeb psychologem nebo speciálním pedagogem pouze ve větších základních školách nad 180 žáků. Zde budou tyto pozice standardní součástí pedagogického sboru. Menší školy pod 180 žáků budou muset o psychologa či speciálního pedagoga žádat jako podpůrné opatření pro potřebné děti. Na středních školách nejsou pozice řešeny vůbec, střední škole bude muset psychologa hradit zřizovatel či jej budou hradit z evropských fondů.
Od poraden se bude očekávat, že metodicky povedou pracovníky školních poradenských pracovišť, ale s poradnami nikdo nekonzultoval jejich kapacitní a personální možnosti a tato úprava zákona jim přidává další povinnosti, jako metodické vedení školních psychologů a speciálních pedagogů na spádových školách, na což absolutně nemají kapacity, a k tomu si vezměme i jejich velmi nízké platy.
Vláda způsobila, že školní psychologové a speciální pedagogové se stali pedagogickými pracovníky druhé kategorie, ačkoliv se očekává, že budou ve školách působit také jako metodická podpora pedagogů v rámci práce s problémovými dětmi. Odborníci upozorňují, že plánované změny jsou vůči poradenskému systému, který se tvořil mnoho let a byl zatěžován mnoha legislativními zásahy, velmi necitlivé a vzbuzují u pracovníků školských poradenských zařízení oprávněné obavy, jak bude stále náročnější poradenská činnost dostatečně finančně a personálně zajištěna.
Školní psychologové důrazně upozorňují, že zásahy, které nyní přicházejí bez ohledu na potřeby klientů, škol i pracovníků školních poradenských zařízení, ohrožují již tak přetížený a dlouhodobě nesaturovaný poradenský systém. Školní psychologové stále nemají žádné profesní jistoty a jejich nenahraditelné služby a postavení ve školách jsou ovlivněny krátkodobými způsoby financování z evropských fondů, což vede i k jejich sociální a pracovní nejistotě. Dochází tak k odlivu zkušených odborníků ze školství, kteří po více než 15 letech působení ve školách považují za nezbytné, aby se jejich postavení ve vzdělávacím systému skutečně vyřešilo a přešlo se od slov k činům.
Ministerstvo školství navrhuje v rámci novely školského zákona změnu financování školských poradenských zařízení a jeho převod na centrální úroveň pomocí takzvaného celostátního normativu. Kritika odborníků směřuje i k pozměňovacímu návrhu, který stanovuje, že z normativu bude financována pouze pedagogická činnost, nikoliv tedy sociální pracovníci, kteří jsou klíčoví pro práci s klienty a jejich rodinami, především u klientů z odlišného kulturního prostředí. A co je alarmující, že převod financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele zasáhne žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, kdy stát nebude mít právní nástroje, jak vymáhat financování některých podpůrných opatření pro děti s handicapem. S navrhovanými změnami ohledně školských poradenských zařízení nesouhlasí odborné asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden, asociace pracovníků speciálně pedagogických center a asociace školní psychologie. V původním návrhu novely vláda zrušila dalšího pedagogického pracovníka jako opatření pro zajištění vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Je dobře, že pozměňovací návrh vrací tuto podpůrnou pozici zpět. Stejně tak kvituji kladně i návrhy na ukotvení pozice sociálního pedagoga, který pomáhá žákům ohroženým školním neúspěchem a spolupracuje s jejich rodinami. ***
