Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!


(9.50 hodin)
(pokračuje Jana Berkovcová)

Pozměňovacích návrhů ohledně pozice dalšího pedagoga a sociálního pedagoga přichází vícero jak z pera koaličních poslanců, tak i nás opozičních. Mezi těmito návrhy je jeden zásadní rozdíl. Já s kolegyní Hanzlíkovou navrhujeme ukotvení těchto pozic včetně nároku na financování, návrhy koaličních kolegů jsou bez nároku na financování. Tak to mi trochu připomíná pořekadlo, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.

Ale pojďme k dalšímu pozměňovacímu návrhu, který se týká slučování škol. Nově se mají sloučit školy pod jedním zřizovatelem, které mají méně než 180 žáků. Mají se spojit pod jedno ředitelství. Změna se dotkne hlavně mateřských škol, které zřizovatel spojí buď se základními školami, anebo sloučí mateřské školy dohromady. - Pořád přemýšlím, co tato změna má přinést. Vláda argumentuje hlavně úsporami a efektivitou. Já je tam nevidím. A jak zaznívá z otevřeného dopisu ředitelek pražských mateřských škol, které se ptají, co bude s dosavadními řediteli škol po sloučení, degradují se na zástupce ředitele s nižším platovým ohodnocením, nebo bude nový ředitel několika mateřských škol měnit již fungující koncepce a školní vzdělávací programy jednotlivých subjektů, které byly dlouhodobě upravovány a zkvalitňovány tak, aby právě konkrétní mateřské škole seděly a individuálním potřebám dětí byly ušité přesně na míru?

Hlavním argumentem vlády je, že sloučením dojde ke zjednodušení administrativy a odbřemenění z ředitelů. A já se ptám, jak? Ví někdo z navrhovatelů, co přesně dělá ředitel mateřské školy? A že pokud dojde ke sloučení škol, bude potřeba pracovní síly právě na ty administrativní práce, které doposud ředitel mateřské školy vykonával? Protože při řízení dvou až tří subjektů místo jednoho mu práce naopak přibude. A jak bude ředitel sloučených škol relevantně posuzovat průběh vzdělávacího procesu, když se bude neustále pohybovat - pendlovat mezi třemi čtyřmi budovami? Bude spoléhat na to, co mu sdělí zástupce ředitele? Jak bude získávat relevantní podklady pro odměňování zaměstnanců, pro posuzování námitek a stížností ze strany rodičů, když nebude denně ve škole přítomen? Navíc ředitel nebo ředitelka mateřské školy má i vyučovací povinnost na třídě, takže je denně součástí pedagogického procesu.

Já to vidím u nás v kraji, kde navštěvuji střední školy, jak je složité pro ředitele řídit sloučené střední školy, které se rozkládají třeba až v osmi až deseti budovách ve dvou různých městech, a ředitel musí mezi nimi neustále pendlovat. To nás nyní čeká na základních a mateřských školách. A kde je ta očekávaná efektivita? Sloučená velká škola přece nutně nebude kvalitnější, naopak se ztratí individuální přístup k žákům, po kterém se tak stále volá, a může se zhoršit i klima školy. A rodiče, kteří preferují rodinnější atmosféru ve škole a vyžadují pro své dítě individuální péči, budou volit raději soukromou školu. Těch se totiž regulace velikosti netýká. Jak je to možné? Proč mají mít soukromé školy výhody na úkor veřejných škol? Nemám nic proti soukromým školám, také mají své místo ve vzdělávacím systému samozřejmě, ale nelíbí se mi, že jsou zvýhodňovány oproti školám veřejným. Měla by platit stejná pravidla pro všechny. Soukromé školy pobírají stejné dotace od státu na žáka a prostředky na platy od státu jako školy veřejné. A k tomu samozřejmě mohou vybírat školné.

Některé pozměňovací návrhy poslanců jdou přímo na ruku soukromým školám, když jim umožní obejít limitovaná povolení pro vznik nové školy tím, že mohou zakládat další organizační jednotky. Takže pokud nemůže podle dlouhodobého záměru vzdělávání vzniknout nová soukromá škola, mohou vznikat dceřiné školy od původní školy matky. To soukromým školám umožní jeden z pozměňovacích návrhů. Jiný pozměňovací návrh dokonce navrhuje soukromým školám zmírnit postihy u porušení rozpočtové kázně. Prosím vás, proč? Proč umetáme cestičku soukromým školám, a těm veřejným házíme klacky pod nohy, jak můžeme?

Za opravdovou nespravedlnost považuji i to, že soukromých škol se nedotkne reforma financování nepedagogických pracovníků. Tam i nadále výdaje na platy nepedagogů, pedagogů, výdaje na pomůcky budou soukromé školy dále dostávat ze státního rozpočtu a nebudou muset žebrat u zřizovatele jako školy veřejné.

A tímto se dostávám k poslednímu bodu svého vystoupení, a to je přílepek ke školskému zákonu, který řeší převod financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele prostřednictvím RUD. Tento návrh vyvolal hlasité protesty a nesouhlas místních i krajských samospráv. Ty kritizovaly, že takto zásadní návrh s dopadem na desetitisíce nepedagogických pracovníků, tisíce obcí zřizujících školu, zneklidňující též i rodiče školáků, nebyl projednáván v řádném legislativním procesu. (Hluk v sále.) Já si opět počkám na klid, protože mě to ruší, když se hovoří blízko mě.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Poprosím tedy, aby pan zpravodaj přenesl rozpravu o kus dál. Paní poslankyně, můžete pokračovat.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Tento návrh nebyl projednáván v řádném legislativním procesu. Sdružení místních samospráv ani Svaz měst a obcí se nemohly vyjádřit v připomínkovém řízení a uplatnit k němu své výhrady, neboť návrh neprošel standardním legislativním procesem, ale byl předložen Ministerstvem školství až ve druhém čtení školského zákona ve Sněmovně. Obejití obcí, krajů a dalších míst ve snaze návrh rychle prosadit bez zevrubného posouzení pokládají samosprávy za neakceptovatelný přístup vlády k tvorbě legislativy. Školské odbory nasbíraly přes 70 000 podpisů pod svou petici na zachování stávajícího systému financování nepedagogické práce. Odbory jsou přesvědčeny, že převod financování těchto pracovníků do systému sdílených daní zřizovatelů, tedy krajů a obcí, představuje závažné ohrožení kvality vzdělávacího systému, stability školních institucí a důstojných pracovních podmínek nepedagogických pracovníků.

Celý záměr převodu je nejen nepřipravený, ale i nedostatečně finančně zajištěný. Avizovaný objem peněz, které mají obce a kraje dostat do sdílených daní, tedy zhruba 11 miliard korun na podzim a údajně 33 miliard příští rok, nemohou pokrýt veškeré náklady na platy nepedagogických pracovníků, provoz škol a školních jídelen, výdaje na učební pomůcky, na vzdělávání učitelů a na podpůrné pomůcky pro handicapované žáky. Objem financí do sdílených daní totiž vychází z loňského objemu platových prostředků na nepedagogy, kdy víme, že byl hluboce podfinancován a ředitelé museli doplácet nepedagogické pracovníky z platových prostředků určených na odměny učitelů. Žádný z ředitelů nechtěl dopustit, aby mu tito pracovníci nezbytní pro chod školy odešli.

Už teď je zřejmé, že objem financí v takzvaném školském RUD nezohledňuje navýšení minimální mzdy a zaručené mzdy u nepedagogů. A kdo jim to doplatí? Zřizovatel. A z čeho? Ze svých rezerv. Z úspor, které jsou trnem oku ministru financí Stanjurovi. Stát hospodařit neumí, obce a kraje ano. Tak jim na jejich úspory na účtech sáhneme. Stát, aby ušetřil, přehodí svou zodpovědnost za financování nepedagogů na zřizovatele. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP