(pokračuje Zdeněk Kettner)
Začalo se mluvit, jak je strašně důležitá digitalizace, nezůstat sto let za opicemi, a ty nadšené příznivce digitalizace, já jsem se jich vždycky zeptal: dítě v první třídě, které se musí naučit písmenko, máme tu digitalizaci, takže dostane tablet krásný, iPhoňácký, a teďka to dítě řekne: Wow, a na tabletu se mu promítne písmenko A. A jak to fungovalo postaru? Paní učitelka si sedla, písmenko nakreslila na tabuli, děti dostaly čtvrtku, vzaly si tužku nebo pastelku, písmenko hezky překreslily, vybarvily, paní učitelka ho případně opravila. A proč to ty děti dělaly tenkrát tímto způsobem? Protože se zapojilo několik způsobů, několik částí mozku, jak si to písmenko zapamatovat. A na tabletu? Jen pasivní přijímání, přesně ve stylu dnešních sociálních sítí. Takže já se ptám: opravdu to, že to dítě si to může promítnout v tabletu, je pro naše školství přínosem? Kdyby to bylo tak skvělé, úžasné, jak to, že ty výsledky nerostou? Digitalizace už proběhla. Můžu posuzovat na základě škol, v kterých jsem se pohyboval: máte interaktivní tabule, dataprojektory, každý učitel má svůj vlastní notebook, máme různé softwary. Jestliže to bylo celé v rámci té digitalizace, jak to, že se ty výsledky nezlepšují? Vždyť to měla být přece spása.
Vrátím se k rámcovým vzdělávacím programům. Velkým problémem bylo příliš velké zobecnění, nefungovalo to, a v rámci revize jsem tedy očekával, že se to nějakým způsobem upřesní. VÝsledkem je to, že je to ještě více obecné, a zároveň už se tedy říká, že budou dávány finance a že budou různá školení pro učitele, jak s těmi upravenými rámcovými vzdělávacími programy mají pracovat.
A tady bychom měli zbystřit. Jestli se nepletu, učitelé jsou vysokoškolsky vzdělaní lidé, inteligentní lidé. Neměl by rámcový vzdělávací program být udělaný tak, aby byl nezpochybnitelný, aby profesionální učitelé ho vzali a byli schopni s ním okamžitě pracovat? My vlastně přiznáváme, že to je tak špatné, že i těm inteligentním lidem musíme vysvětlit, jak to vlastně má být. To je ale setsakra špatně! A tady máme další, mluví se neustále o úsporách, a tady je zrovna oblast úspor. My budeme financovat školitele. Spousta učitelů místo toho, aby se věnovala přímé vyučovací činnosti, bude ve svém volném čase poslouchat školitele, kteří budou placeni z peněz daňových poplatníků, a to jsou peníze, které mohly jít přímo do školství - ne, dostanou to různé neziskové organizace, kdy spousta z těch přednášejících v životě nestála za katedrou, ale profesionální učitele bude poučovat a bude jim vysvětlovat, jak s tím rámcovým vzdělávacím programem - když to řeknu, takové kurikulum, takový prostě základ, základní osnova toho, jak se má učit - a to je přece špatně. Neříkám, že - a nezastíral jsem to nějak, nejsem v takovéto opozici, že je úplně všechno špatně, neustále dokolečka opakuju zde na plénu, ve sdělovacích prostředcích, že tam je většina, převážná většina skutečně pozitivních prvků pro naše školství: ukotvení školního psychologa - i když tam je věc druhá, samozřejmě je jejich nedostatek, ale to už jsem také několikrát rozebíral, že je sice hezké, že to ukotvíme, ale nebudeme mít ty pozice kým zaplnit - rozhodně s obrovským nadšením jsem přivítal ukotvení sociálního psychologa. Znovu opakuji, jsem z Ústeckého kraje, velký výskyt vyloučených lokalit, velké množství škol, kde skutečně sociální psycholog bude neskutečným přínosem a nebude přínosem jenom pro jednu skupinu, on bude přínosem, ten sociální pedagog (psycholog?), pro všechny, bude přínosem pro ty studenty, bude přínosem i pro vyučující, pro pedagogy, bude přínosem pro celý systém, protože se nám podaří nějakým způsobem podchytit aspoň základy zájmu a děti, které jsou z nepodnětného prostředí, tak ten sociální pedagog jim prostě podá pomocnou ruku, bude k dispozici pedagogovi, který opravdu má práce až nad hlavu a nemá úplně šanci zjišťovat, proč ten Pepíček neustále nenosí domácí úkoly. Nenosí je proto, že spí tady občas v předsíni, protože rodiče jsou zhulákaní, támhle se někde válí ve škarpě a to dítě nemá nikde... Tohleto všechno sociální pedagog (psycholog?) zjistí, informaci pedagogovi předá bez toho, že on to musel pracně zjišťovat, čili on se věnuje té přímé vyučovací činnosti a s těmihle informacemi může pracovat, ten sociální pedagog (psycholog?) mu je prostě předá, pomůže klasickému pedagogovi s tím, že dítě začne psát domácí úkoly, takže to je zase další pozitivní věc. Těch pozitivních věcí je tam spousta, ale bohužel vy jste si usmysleli, že tam na sílu protlačíte něco, co je prostě opravdu šité horkou jehlou, naprosto zbytečně, naprosto zrychleně ke konci volebního období, to už jsem říkal v těch faktických poznámkách, a já opravdu nechápu důvody.
Kdybychom to udělali klidně hned na začátku toho volebního období, kdyby to bylo prokonzultováno, promyšleny všechny varianty, všechny návaznosti, co s tím souvisí, tak by se taky klidně mohlo stát, že bychom společně vymysleli systém převodu, financování nepedagogů, s kterými by souhlasili všichni, odborná veřejnost, opozice, prošlo by to hladce a byl by tady systém, který by mohl fungovat několik volebních období bez zásahu, ale to se prostě nestalo a z těchto důvodů já to vidím jako - jak se říká lidově - velký špatný, prostě opravdu ne.
Je to především o komunikaci, ano? I to jsem říkal - některé novely v rámci školství, které tady prošly, když byly komunikovány, konzultovány, promyšleny v nějakém dlouhodobějším časovém horizontu, prošly, nebyly k tomu zásadní výhrady a budou pozitivním přínosem. Když se kouknu na bývalé školství, samozřejmě v bývalém školství byla nějaká propaganda - já si pamatuju na tu soutěž o zemi, kde včera znamená předpředevčírem, musel jsem se složitě učit různé mně neříkající data a tak dále, a teďka zjišťuji taky, propaganda se nám do školství vrací, protože je úplně jedno, o jakou se jedná ideologii, jestli komunistickou, nebo LGBT ideologii, je to prostě ideologie, která do školství nepatří.
Takže zase jsme u toho, dělají se změny, které v podstatě vůbec neřeší nejdůležitější problémy školství, ale jdou pouze po povrchu, jsou to nějaké kosmetické úpravy, a zase jsou to úpravy, ale na sílu, bez nějakého celospolečenského konsenzu, protože ten je důležitý. V okamžiku, kdy i nepedagogická veřejnost, to znamená rodiče a tak dále, budou mít problémy s tím, co v školství je, nikdy je nezískáme pro skutečně dobré reformy, nikdy je nezískáme na stranu učitelů. Prostě společnost se začne koukat na kantory jako na své nepřátele, jako někoho, kdo ideologicky říká dětem něco, s čím oni bytostně nesouhlasí. Neříkám, že vždycky získáme stoprocentní shodu, to je nemožné z pohledu toho, jak fungují lidé, stoprocentní shoda není, ale měla by tam být nadpoloviční většina společnosti, a to není. Zkuste se podívat na ty diskuse, není. Budu hodně... to je minimálně padesát na padesát. Spíš mám naopak pocit, že převládají negativní reakce na tyto kroky.
Další změny v školství, které si myslím, že možná byly dobře myšleny - rozhodně nebudu vkládat nějaký nekalý úmysl, ale jak se říká, někdy cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly - další věci, které mi takzvaně hlava nebere a nechápu, proč se vlastně provádějí v situacích, kdy školství má podstatně závažnější problémy, například povinné zavádění angličtiny od první třídy. Důvodů, proč si myslím, že je to špatně, vám hned vysvětlím. První krok: technické zabezpečení. My jsme v situaci, kdy při současných úvazcích, kdy cizí jazyk přijde později, už teď máme nedostatek kvalifikovaných učitelů. To je prostě daný fakt, to není vycucané z prstu. Proč? Protože opravdu dobrý angličtinář jde do soukromých firem, dělá překlady a tak dál, a získá mnohem víc peněz než v školství, takže my už teď máme nedostatek kvalifikovaných učitelů jazyků. A my to teď zavedeme od první třídy, to znamená, násobně zvýšíme počet hodin úvazků na výuku cizích jazyků. Máme zajištěný přesně percentuálně nárůst vyučujících cizích jazyků, kteří tento nárůst pokryjí? O tom silně pochybuju. To by totiž musely být kroky udělané předtím, než se tohle začne zavádět. ***
