Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

A já bych to chtěl třeba říct u té angličtiny, když jsem starostoval a přišli za mnou rodiče s tím, že by chtěli, aby v mateřské škole se formou hry vyučovala nebo seznamovaly děti - vidíte, jak vážím slova - s anglickým jazykem, s tím, že to je trend a že když to neuděláme, že nám odhlásí děti a vyberou si nějakou mateřskou školku, kde tedy seznamování s anglickým jazykem problém není. Takže samozřejmě my jsme reagovali na požadavek těch rodičů a angličtinu jsme tam udělali.

Druhá věc. Celkem bych se ohradil proti tomu, že vy jste řekl, že jste si stoprocentně jistý, že (Starostové?) v této Sněmovně dbají na školství. Já si myslím, že v každé vesnici, v každé vesnici je ať už předškolní zařízení, nebo základní škola vlajkovou lodí té které obce. A jestliže jsem tady na vás a omlouvám se, že jsem tady na vás řekl to slovo - rozhodnou to volby - tak samozřejmě on o tom nerozhoduje jenom starosta, ale rozhodují o tom zastupitelstva, kdy mnohdy jsou členy zastupitelstva právě pedagogičtí pracovníci a podobně. A když se dneska projdete po základních, mateřských školách, po jídelnách, když si můžou vybírat z několika jídel a podobně, tak patří (Předsedající: Čas.) velké poděkování zastupitelům a zastupitelstvům, (Předsedající: Čas, prosím.) kteří dbají na své školství. Omlouvám se. Děkuju.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Já vím, že jste to na úvod řekl, ale znovu připomenu, máme se prostě oslovovat prostřednictvím, ne napřímo, a to i pak v průběhu.

A nyní vystoupí pan poslanec Jan Berki ve své dvouminutové faktické a poté znovu pan poslanec Zdeněk Kettner. Prosím.

Poslanec Jan Berki: Paní předsedající, děkuju. Vaším prostřednictvím bych chtěl kolegovi Kettnerovi jenom zase fakticky upřesnit dvě věci, když říkal o dobrých věcech a špatných věcech v jednom balíčku. Není to jeden balíček, jsou to různé pozměňovací návrhy a ta procedura znamená, že Sněmovna svou většinou vyjádří vůli k té které věci, a to si myslím, že je legitimní postup.

A co se týká rozdílu mezi RUDem a státním rozpočtem, ve skutečnosti to má - oba - stejný příjem, jenom se to rozdělí mezi stát a obce a obojí je v zásadě predikce.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní pan poslanec Zdeněk Kettner, připraví se paní poslankyně Lenka Knechtová.

Prosím, pane poslanče.

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Nejdříve vaším prostřednictvím bych chtěl oslovit pana Vomáčku. Já ho musím pochválit, že jako pilný žáček opravdu ze mě nespustil oči a poslouchal. Ale tady se zrovna asi zamyslel, protože co se týká výběru rodičů, já jsem o tom mluvil. Já jsem mluvil o nadaných dětech, já jsem mluvil o rodičích, kteří to chtějí, a že by systém měl umožnit těmto dětem, talentovaným, mít třeba čtyři, pět jazyků - i klidně od mateřské školky, jo? Takže tady já jsem o tom mluvil.

A ještě bych vaším prostřednictvím na kolegu Berkiho. Ale on to je balíček. Je to jedna velká novela, jsou tam pozměňovací návrhy. A my víme, že vy pro to ruku zvednete, pro ten pozměňovací návrh. Když ho vyjmete, tak to je jediné, kdy budeme mít jistotu, že to prostě neprojde. Takže asi tak.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opět děkuji za dodržení času.

Nyní paní poslankyně Lenka Knechtová, ta je přihlášena písemně, tak má přednost. Prosím.

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Já bych taky zareagovala na pana poslance Vomáčku vaším prostřednictvím, protože to je přesně ta nuance, kterou vy jste uvedl. Rodiče vás požádali a vy jste to na obci rozhodli. To přece musela rozhodnout paní ředitelka mateřské školy, protože ona má koncepci, a ona to do té koncepce buďto musela dát, anebo musela zařídit, aby se tahleta služba poskytovala třeba po vzdělávání v mateřské škole jako nějaká volnočasová aktivita. A to je přesně to, co my potom můžeme hradit i z jiných finančních prostředků, protože máme třeba neziskové organizace, jako jsou mateřská a rodinná centra, máme domy dětí a mládeže, střediska volného času, takže i s těmi menšími dětmi se dá takhle docházet.

A pak máme ještě ty ambiciózní rodiče a těm angličtinu třeba nabízí nějaké specializované kurzy. Já jsem třeba se svou nejmladší dcerou chodila už s půlroční miminkem. Takže tam potom je zakázka na těch rodičích, ale to si myslím, že není právě úkolem státu obhospodařovat tady všechny zakázky rodičů, ale hlavou procesu vzdělávání by měla být paní ředitelka mateřské školy, která má svůj kvalitní vzdělávací program, který je nejenom v souladu s podporou od státu, ale i třeba s prostředím, kde je umístěna mateřská škola. (K?) tomu ona potom vytvoří vzdělávací program a je, myslím si, na dohodě tří stran, to znamená, ona, zastupitelé, starosta obce a rodiče, aby se případně jejich podněty vnesly do vzdělávacího programu. Ale za mě je důležité, aby hlavou vzdělávacího procesu byla paní ředitelka nebo pan ředitel. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji pěkně. Jenom se tážu, zda jsem vnímala správně zájem ještě do vystoupení? Nikoli.

Takže přistoupíme k dalšímu přihlášenému, tím je pan poslanec Lubomír Brož. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, české školství dneska stojí na křižovatce. A jak to tak bývá, tak místo toho, aby se vydalo směrem k reformě, k nějaké lepší kvalitě a rovné příležitosti pro všechny, tak hrozí, že zamíříme přímo do slepé ulice. Novela školského zákona, kterou dnes projednáváme ve třetím čtení, přináší řadu opatření, která jsou vydávána za racionální a efektivní, a ve skutečnosti však mohou znamenat zásadní narušení fungování našich škol, prohloubení nerovnosti a co je hodně důležité, tak je odliv kvalitních lidí ze školství.

Dovolte mi ještě taky krátkou poznámku k tomu, co se v posledních dnech nebo týdnech objevuje v médiích, například na Novinkách nebo ústy některých vládních poslanců, totiž, že za zpoždění novely školského zákona může opozice. Taková slova jsou nejen nepravdivá, ale i urážlivá vůči těm, kdo se snaží chránit kvalitu českého školství. Není to opozice, kdo tuhletu novelu zdržel. Byl to právě ministr Bek a jeho tým, kdo do návrhu vsunul kritizovaný, ten nejvíce kritizovaný přílepek o financování nepedagogických pracovníků, přílepek, který vyvolal zásadní nesouhlas krajů, obcí, škol, ale i odborné veřejnosti. A byl to právě tento přílepek, který projednávání zablokoval.

Opozice naopak plnila a plní svoji roli - hájí zájmy škol a brání schválení škodlivých opatření. Kdybychom mlčeli, prošla by novela ve znění, které by vedlo ke kolapsu provozního zajištění škol už od letošního září. Takže prosím, neobviňujte opozici z obstrukcí, když skutečný problém způsobil chaotický postup vlády a nekomunikace s klíčovými partnery, a tohleto zpoždění je prostě výsledkem špatné přípravy, nikoliv opozice, která pouze upozornila a upozorňuje neustále na vážné systémové nedostatky tohoto návrhu.

Nyní se tady vrátím k samotnému návrhu a začnu tím, co vážně ohrožuje samotnou infrastrukturu škol, a to je přesun financování nepedagogických pracovníků na obce a kraje. Dnes tuto odpovědnost nese stát. Novela navrhuje, aby mzdy školníků, kuchařek, administrativních pracovníků a dalších klíčových osob přenesl na bedra místních samospráv - bez zajištění financí, bez garance účelnosti, bez přesné specifikace, kam peníze mají směrovat. To je to, co se tady opakuje dnes a dokola a na co jsme ještě neslyšeli přesnou a jasnou odpověď, pouze nějaké sliby, které můžou za týden vypadat úplně jinak.

A já se ptám v souvislosti s tím, v jaké realitě žijí autoři tohoto návrhu? Máme stovky obcí, které už nyní bojují s každou korunou. Teď budou mít hradit další položky z vlastních rozpočtů. Důsledky jsou zřejmé a jasné - propouštění, omezování provozu jídelen, zhoršování hygienických a technických podmínek a ve svých důsledcích i horší podmínky pro výuku. To je to podstatné a velmi důležité.

Podle Asociace krajů České republiky už dnes některé kraje varují, že bez zvýšení příspěvků budou nuceny omezovat rozsah služeb v oblasti školství - a to je alarmující informace. Zároveň se tyto peníze stávají takzvaně neúčelovými, obce je tedy nemusejí vynaložit na školní personál, ale třeba na opravu chodníků nebo splácení svých dluhů. Školy tak nebudou mít žádnou jistotu, zda a v jaké výši jim zřizovatel peníze přidělí. To je samozřejmě recept na chaos a ne reformu školství. (Zamysleme?) se také nad tím, kdo tím bude nejvíc trpět - děti, učitelé, rodiče, všichni, kdo očekávají stabilní, bezpečné a motivující prostředí. Tohleto prostředí oni měli, ale dá se říct, že teď už strašně dlouhou dobu jsou znejistěni a necítí stabilitu. ***