Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(13.40 hodin)
(pokračuje Lenka Knechtová)
V neposlední řadě mnou zmiňovaná problematika se dotýká i ochrany volně žijících živočichů, a to je právě v gesci Ministerstva životního prostředí a zmíněného zákona o ochraně přírody a krajiny. Proto si myslím, že provádět tady experimenty v téhleté oblasti nějakými pozměňovacími návrhy mně přijde velmi zarážející. Bylo by daleko vhodnější, kdyby se na tuhle problematiku sešel nějaký odbornější tým, který by to vydiskutoval i mezirezortně, abychom se tady nepouštěli do nějakých legislativních pokusů.
Přestože by se mohlo zdát, že kočky domácí dnes konzumují výhradně speciální a komerčně nabízenou stravu a přiživuji se samozřejmě na komunálních zbytcích, a to tady mluvím právě o těch zvířatech, která se pohybují nejenom v rámci měst a obcí, ale i se potom dostávají do přírody, tak samozřejmě dochází k tomu, že ohrožují i volně žijící živočichy. Kočka domácí je typickým predátorem drobných savců, ptáků, příležitostně i dalších menších obratlovců třídy, kterou tvoří část plazů nebo obojživelníků.
Významnost problematiky posiluje fakt, že je zdivočelá kočka domácí jako predátor prakticky ve volné přírodě nemá nepřítele. To znamená, že bychom se měli touhletou situací, tímhletím stavem také zabývat.
Co se týká odhadů, tak jen v Evropě uloví kočky ročně desítky milionů ptáků, ať už v hnízdech, nebo v ptačích budkách, na zahradách, v parcích a dalších biotopech kulturní krajiny. Ptáčata jsou pak ohrožena také ve chvíli, kdy už vylétla z hnízda, ale neumí ještě dokonale létat a rodiče se k nim pravidelně vracejí a přikrmují je. V záchranných stanicích ročně končí stovky až tisíce různých zraněných drobných živočichů, vlaštovek, kosů, ale i dalších významných a zejména pak zvláště chráněných druhů. Problematika predace volně žijících živočichů domácími a polodivokými kočkami je tedy důležitým aspektem při ochraně ptactva i dalších drobných obratlovců a je třeba se jí vážně zabývat. Tady chci říct, že tohleto mi i potvrdilo vaše ministerstvo.
Ačkoliv ve veřejném prostoru určitá dílčí diskuse na toto téma probíhá, na jejím řešení nepanuje samozřejmě dostatečná shoda. S ohledem na výše uvedené kompetence by hlavním moderátorem diskuse mělo být zřejmě bezpochyby Ministerstvo zemědělství, které tuhletu problematiku částečně řeší, a to právě v rámci zákona o myslivosti. Ale bohužel my jsme tady dnes u zákona o ochraně přírody a krajiny. Přesto nějakým způsobem se snaží někteří předkladatelé i do tohoto zákona vstoupit.
Tato právní norma poskytuje za stanovených podmínek možnost redukce toulavých koček. Nutno podotknout, že již tato skutečnost vyvolává ve společnosti poměrně velké kontroverze a samozřejmě hraje zde i vliv ochránců zvířat velkou roli.
Uvědomme si závažnost celé problematiky a za mě určitě hledejme nějaké společné řešení, protože tenhleten problém samozřejmě trápí i obce, kde dochází k přemnožení koček a nejsou potom nástroje kromě kastrace, jakým způsobem se o tato zvířata postarat.
Já bych chtěla říct, že jsem byla velmi překvapená, když se někteří vyjadřovali v tom ohledu, že pak takovéto zvíře se dá usmrtit. Tak to opravdu nefunguje. Každé zvíře má právo na život a veterinář pouze v případě, že je ohroženo zdraví toho zvířete, pak je ochoten vám to zvíře uspat. Ale jinak zdravé zvíře má nárok na život.
Právě situací kolem koček se zabýval i výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí na své 5. schůzi 21. ledna 2025 v Senátu, kdy byla projednávána petice za změnu zákonů pro kočku. A já bych tady ráda z té zpravodajské zprávy část odcitovala, abych doložila to, o čem tady teď hovořím. Text petice je datován už z 31. října roku 2023 a do doby předání do Senátu ji podepsalo 8 224 osob, pro účely projednání v Senátu se tedy jedná o takzvanou malou petici. V lednu roku 2025 bylo pod peticí na elektronické platformě registrováno následně 15 000 on-line podpisů. Takže tady z toho i vidíte - a protože já jsem členkou petičního výboru, kde jsme podobnou petici projednávali - i z hlediska občanů je velký zájem o to, se touto problematikou zabývat.
Poslání petice je v záhlaví charakterizováno jako požadavek za prosazení změny legislativy, která zajistí právní ochranu kočky domácí ve všech souvislostech v úrovni běžné v ostatních vyspělých státech Evropské unie a dále v textu petice jako požadavek na změnu stávající právní úpravy, která dle našeho názoru nevytváří dostatečnou právní ochranu koček před jejich týráním ani dalšími formami jejich strádání bez ohledu na to, zda je fyzické či psychické povahy a nezajišťuje ochranu ostatních volně žijících živočichů a člověka před koloniemi zdivočelých opuštěných koček.
Důvod vzniku petice je v textu petice rozveden takto: "Stovky, možná tisíce dobrovolníků po celé České republice denně hasí šířící se požár, a to je kalamita opuštěných přemnožených koček po celé České republice. Na úkor svého volného času i rodiny se snaží zmírnit utrpení zvířat, která jiný člověk vyhodil na ulici, a současně ochránit veřejný prostor před koloniemi zdivočelých koček krmením, vlastním odchytem a kastrací a na vlastní náklady."
Tento základní důvod se ještě doplňuje takto: "Obce až na výjimky zavírají oči, politici dělají, že problém neexistuje nebo že to není nic akutního. Denně voláme po změně zákonů."
Konkrétně petice navrhuje následující změny a žádá o jejich prosazení: Vytvoření centrální evidence koček na státní úrovni společně s centrální evidencí psů. Tady bych chtěla navázat na důvodovou zprávu k tomu pozměňovacímu návrhu, kdy je potom ta důvodová zpráva zavádějící, protože nelze tak, jak tam mají předkladatelé, říct, že to, co platí u psů, platí i u koček. Prosazení povinné trvalé identifikace veškerých koček prostřednictvím aplikace mikročipu a jeho následné registrace do centrální evidence koček. Uzákonění povinné kastrace veškerých volně žijících i venku i ve vnitřních prostorech s přístupem ven chovaných koček i z divokých kolonií, vyjma jedinců určených k registrovanému chovu. Tato povinnost se musí týkat všech odpovědných orgánů, institucí, samosprávných celků, osob, majitelů i útulků. Kastrace by prováděli veterináři současně s aplikací identifikačního čipu a zavedení kočky do centrální evidence. Povinné registrace majitelů koček, kteří chovají tři a více koček samičího pohlaví starších pěti měsíců. Vytvoření státního dotačního programu na úhradu kastrací pro obce, jako je to například ve Španělsku. Stanovení zákonné povinnosti obcí a měst odchytu toulavých i opuštěných koček ve spolupráci se spolky, veterinárními lékaři a útulky, a k úhradě kastrace a nutné veterinární péči včetně pobytu v útulku nebo hospitalizace u veterináře, a to i u koček vypouštěných zpět na místo jejich odchytu. Stát ani obce a města nesmí mít možnost zříci se povinností postarat se o nalezená zvířata, a to ať jsou opuštěná, nebo toulavá.
Co se týká vyjádření Ministerstva zemědělství, tak současný přístup českého práva k ochraně kočky domácí má samozřejmě Ministerstvo zemědělství na starosti, a to je v terminologii týkající se koček ukotveno v několika zákonech. Zákon na ochranu zvířat rozlišuje zvířata toulavá a opuštěná. Vedle toho jsou v dalších právních předpisech také zvířata bez pána, která nemají vlastníka. Zvířata bez pána zahrnují jednak zvířata opuštěná - kočka měla vlastníka a vlastník kočku opustil - a jednak zvířata, která nikdy vlastníka neměla. To jsou potomci koček ze zájmových chovů, kteří zdivočeli. Občanský zákoník označuje toulavé zvíře jako zvíře nalezené. Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů, veterinární zákon, uvádí vedle toulavých a opuštěných zvířat také zvířata bez pána. ***
