Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(13.50 hodin)
(pokračuje Lenka Knechtová)
Občanský zákoník také uvádí zvíře bez pána s tím, že bez pána může být i zvíře náležející druhem k domácím zvířatům kočky, psi, pokud jednotlivý kus žije divoce v přírodě, pokud není jednoznačné, že se jedná o zvíře opuštěné či zvíře bez pána, je třeba takové zvíře považovat za zvíře toulavé. V praxi se tedy většinou bude jednat o zvířata toulavá. Cílem je ochrana dosavadního vlastníka zvěře. Hlavní sdělení ministerstva jsou potom následující: V případě toulavých koček je povinnost obce jim zabezpečit péči v útulku nebo jinak, to znamená předáním do adopční péče novému chovateli. V případě opuštěných koček, které jsou zdivočelé, doporučujeme jim zabezpečit péči v útulku nebo jinak, například předáním do adopční péče novému chovateli. Zdivočelé kočky doporučuje odchytit, vykastrovat a po zotavení vrátit na původní lokalitu. Umístění nebo umisťování zdivočelých koček do útulku není pro tato zvířata vhodné a ministerstvo jej nedoporučuje. Zejména v ohledu na ten předložený pozměňovací návrh, tedy úplně nerozumím tomu, jakým způsobem tohleto stanovisko Ministerstva zemědělství je s tímto návrhem v souladu.
Vypuštění zdivočelé kastrované zotavené kočky na původní lokalitu se nepovažuje za opuštění zvířete ani za porušení dalších ustanovení zákona na ochranu zvířat. Odchyt koček může provádět pouze osoba, která absolvovala odborný kurz pro odchyt zvířat bez pána, toulavých a opuštěných zvířat a zacházení s nimi, včetně péče o ně v útulcích pro zvířata a která má povolení od Státní veterinární správy. Provádění kastrace nebo sterilizace toulavých a opuštěných zvířat nebo zvířat bez pána je možnost, nikoliv povinnost obce. Co se týká studie Parlamentního institutu, protože i Parlamentní institut se této problematice věnoval. A to autorka Zuzana Kodatová už v září 2019 zpracovala studii "Preventivní opatření proti přemnožení koček, ochrana koček a psů před nelegálním množením", vybrané téma číslo 3 z roku 2019. Studie se věnuje problematice účinné právní regulace v oblasti kontroly populace koček a psů a srovnává existující právní přístupy vybraných členských států Evropské unie s tehdy navrhovanými a později uskutečněnými legislativními změnami v České republice.
Parlamentní institut uvádí, co se týká ochrany zvířat, tak způsobem, jak uvést návrh zákona do souladu s mezinárodním standardem, je aplikovat především ustanovení § 7a týkající se psů a také kočky, ovšem i v tomto případě po změně příslušných ustanovení. Změna ustanovení by se měla týkat povinnosti čipovat všechna štěňata nejpozději do věku 50 dnů a všechny psy před změnou majitele. Analogicky u koček, potom všechna koťata čipovat nejpozději do věku 84 dnů a všechny kočky před změnou majitele formou prodeje nebo darování. U koček je dále třeba zvážit zavedení povinné kastrace u těch, které nejsou určeny pro chov za účelem rozmnožování.
V Itálii je v tomto ohledu navíc upravena povinnost registrace koček, které jsou v bezprizorní, to znamená, žijí v takzvaných volných koloniích, tedy zcela bez majitele, natož chovatele. Obec je povinna takové kočky registrovat, ač očipovat.
Já bych zde ještě citovala stanovisko České společnosti ornitologické, protože to je taky zajímavé s ohledem na to, jakým způsobem se staví k toulavým kočkám. K nejčastějším predátorům, která ohrožují vejce a mláďata v hnízdních budkách, patří především oba druhy kun a co se týká koček, tak kočka domácí. Toulavé domácí kočky jsou velkým nebezpečím pro volně žijící ptáky a nezastupují roli volně žijících šelem v naší přírodě. V našich sídlech se vyskytují v mnohem větší koncentraci a často loví jen pro zábavu. To znamená, že také Česká ornitologická společnost samozřejmě se přiklání k tomu, abychom se problematikou toulavých koček zabývali. Jak zmiňují autoři toho pozměňovacího návrhu, tak povinné označování a centrální evidence psů byla už zavedena od 1. října roku 2022. Rovněž existuje povinnost nechat čipovaného psa zapsat do centrální evidence, ovšem údaje do evidence budou nadále vkládat jednotliví soukromí veterinární lékaři, rozsah údajů je v zásadě identický s evidencí pasů psů. Povinnost chovatele zajistit zapsání psa do centrální evidence je navázána na jeho povinnost zajistit, aby byl pes označen elektronickým čipem před nabídkou psa k prodeji nebo před předáním psa novému chovateli, nejpozději však do tří měsíců věku psa podle § 4 odst. 3 veterinárního zákona. Údaje centrální evidence psů budou využívány Státní veterinární správou k plánování a výkonu státního veterinárního dovozu, například v souvislosti s kontrolou očkování psů, ochranu zvířat proti týrání. Tady je potřeba si říct, že ta centrální evidence psů dodnes nefunguje, přestože Komora veterinárních lékařů České republiky, Státní veterinární správa a Ministerstvo zemědělství ve společném prohlášení v prosinci 2022 uvedli: "Vzhledem k technickým i bezpečnostním požadavkům na informační systém by plnohodnotná verze centrální evidence psů měla být spuštěna během roku 2023." Já bych chtěla říct, že v současné době moje zkušenost jako komunální političky je taková, že jsme z té centrální evidence psů schopni dohledat zvíře, které se nachází pouze u nás v rámci města, to znamená, že pokud je to pes, který je z jiného katastru, tak potom máme vlastně problém a nejsme schopni ta data vlastně zjistit a propojit.
Tak já si myslím, že jsem dostatečně uvedla důvody, co se týká té situace v přírodě. Shrnula bych to asi tak, že neřešené přemnožení koček domácích páchá škody na drobných obratlovcích, zvláště těch chráněných. U koček, které nejsou určeny pro chov za účelem rozmnožování, je vhodné zvážit zavedení spíš povinné kastrace nebo podpory kastrace a určitě po zlepšení životních podmínek kočky domácí je veřejná poptávka. A tady je to vidět jak na peticích, které byly v Poslanecké sněmovně i v Senátu.
Důležité je, abychom podpořili i obce v této problematice zajišťování povinností při péči o ta bezprizorní zvířata, abychom to tady potom nemuseli nějakým způsobem z mého úhlu pohledu lepit. Vzhledem k tomu, že jsem členkou petičního výboru, tak samozřejmě tady už jenom na závěr okrajově zmíním, že samozřejmě ta petice k Národnímu parku Křivoklátsko měla přes 10 000 podpisů, to znamená, nebyla to žádná malá petice, sešli se tam opravdu různé osobnosti, odborníci, zástupci petentů, takže ta debata byla opravdu velká, padlo tam spousta otázek, já bych si velmi přála, aby na ty otázky byly i odpovědi.
Co se týká financí, tak samozřejmě za mě zřízení té státní instituce, správy národního parku, která bude logicky hrazena z našich daní, a sami to tady vidíte, slyšíte, když řešíme zdravotní věci, sociální věci, tak se nemůžeme dopočítat. Takže bylo by fajn, kdybychom opravdu znali nějaké zásadní částky, které tedy budou mít vliv na zatížení toho rozpočtu, protože samozřejmě v tom mediálním prostoru jsem zaznamenala i informaci, že původně byla prezentována částka 50 milionů v aktuální zprávě RIA vypracované Ministerstvem životního prostředí, který je podkladovým materiálem pro novelizaci zákona. Tam v tom vychází více než 200 milionů s tím, že tedy 1 milion je do značení vlastního parku, zbytek do administrativy, roční provoz parku má být potom 300 milionů korun. Takže já bych byla velmi ráda, kdybychom se i u těch finančních záležitostí dostali na nějaká konkrétní čísla, které by tady pan ministr potvrdil.
Ještě bych chtěla říct, že vždycky, když v území dojde k takovéto situaci, že se vybudí ta aktivita těch občanů, tak samozřejmě to vnímám tak, že jsou dvě strany. ***
