Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.00 hodin)
(pokračuje František Petrtýl)
Opusťme, nedopřejme sluchu výkřikům populistů o nepřátelích přírody, o lesnících, kteří devastují lesy za účelem zisku, o myslivcích, kteří si chovají nadstavy zvěře pro snadnější lov, a o obcích, které chtějí rozparcelovat svá území pro nenajedené developery. Naslouchejme spíše lesním hospodářům, kteří na Křivoklátsku dobře hospodaří, občanům a obcím, které se o své území dobře starají a pečují o ně způsobem, který je naučili jejich otcové a dědové v desítkách generací. Neměňme kulturní identitu a kontinuitu prostoru Křivoklátska za lacinou iluzi národního parku, která se nikdy nemůže stát realitou. Neopakujme chyby svých předchůdců.
Jak můžeme Křivoklátsku pomoci? Podpořme úspěšný systém udržitelného lesního hospodaření a soustřeďme se na kvalitu a způsob hospodaření v nelesní krajině, která je součástí CHKO a která je na rozdíl od lesů opravdu ve špatném stavu. Tím pomůžeme přirozené obnově lesů, obnově původních ekosystémů, obnově přirozených biotopů nebo jinými kategoriemi nazvaných obyčejných zdravých lesů zdaleka nejvíc, zejména však zachováme Křivoklátsko pro budoucí generace takové, jaké ho nyní známe.
Prosím, nerozšiřujme počet národních parků v naší republice. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z lavic hnutí ANO 2011.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Hezké odpoledne. Kolegyně, kolegové, přeji vám hezký den. Vystřídali jsme se v řízení schůze.
Budeme pokračovat v rozpravě. Jako další vystoupí řádně přihlášená paní poslankyně Pošarová. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.
Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Já budu celkem krátká, protože minule jsem měla dlouhý projev. Chtěla bych se vyjádřit k Národnímu parku Křivoklátsko, protože je plánovaný vládou České republiky a vyvolává samozřejmě mezi obyvateli regionu silné emoce a odpor. Nejenom místní starostové, vlastníci lesů, lesníci a odborníci se obávají negativních dopadů tohoto záměru na jejich každodenní život, ekonomiku a krajinný ráz.
Podíváme-li se na hlavní důvody, proč mnoho lidí v Křivoklátsku, tedy proti vyhlášení národního parku, protestuje, jedním z klíčových argumentů proti vyhlášení národního parku je nedostatečná podpora ze strany místních obyvatel. Svazek obcí Křivoklátska, který zahrnuje 29 obcí s přibližně 15 000 obyvateli, jak už jsem řekla minule, vyjádřil dlouhodobý nesouhlas s tímto záměrem. Petice proti národnímu parku podepsalo tedy přes 11 000 lidí. Starostové obcí, jako je Iveta Kohoutová z Karlovy Vsi, tvrdí, že stávající ochrana přírody prostřednictvím chráněné krajinné oblasti je dostačující a že změna statusu by mohla přinést tedy více problémů než užitku. Vyhlášení národního parku by mohlo mít negativní dopad na místní ekonomiku. Omezení těžby dřeva a dalších lesních činností by mohlo ohrozit pracovní místa v lesnictví a dřevařském průmyslu. Lesníci a vlastníci lesů, sdruženi ve svazu vlastníků obecních a soukromých lesů, varují před ekonomickými důsledky, jako je zvýšení nákladů na správu lesů a omezení příjmů z lesního hospodářství.
Mnozí kritici upozorňují na nejasnosti týkající se správy a regulací k národnímu parku. Není jasné, jak budou definovány hranice parku, jaké činnosti budou povoleny a jak bude probíhat komunikace mezi správou parku a místními obyvateli. Například starostka Kohoutová zmiňuje nejasnosti ohledně stavebních prací na hřbitově a přístupových cestách, které by mohly být ovlivněny novými regulacemi. Kritici tvrdí, že změna statusu na národní park nezaručuje automaticky lepší ochranu přírody.
Mnozí odborníci upozorňují, že aktivní lesnický management, který zahrnuje udržitelné hospodaření s lesy, může být efektivnější než pasivní přístup bezzásahového režimu. Například starostka Kohoutová navrhuje rozšíření bezzásahových zón v rámci stávající chráněné oblasti jako schůdnější cestu k ochraně přírody. Někteří odborníci varují před možnými negativními ekologickými dopady vyplývajícími z bezzásahového režimu. Například ve vyhlášeném Národním parku České Švýcarsko došlo k rozsáhlému rozpadu lesních ekosystémů, což vedlo k erozi půdy, vysychání pramenů a zvýšení rizika lesních požárů. Samozřejmě kritici se ještě obávají, že podobné problémy by se mohly objevit i v Křivoklátsku, což by mělo negativní dopad na kvalitu života místních obyvatel.
Vyhlášení Národního parku Křivoklátsko je složitým a kontroverzním tématem, které vyžaduje důkladnou diskusi a zvážení všech pro a proti. A je nezbytné, aby byly brány v úvahu názory místních obyvatel, odborníků a dalších zainteresovaných stran. Bez široké podpory a jasného plánu správy by mohl tento záměr přinést více problémů než užitku. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně. Jako další řečník vystoupí pan poslanec Kott, který je řádně přihlášen. Omlouvá se, takže dáme: nepřítomen. Tak paní poslankyně Lesenská v tom případě. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych přednesla své výhrady k projednávanému vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon o ochraně přírody a krajiny, a další související zákony, sněmovní tisk 878.
Musím hned na úvod říci, že tento návrh považuji za další ukázku odtrženosti této vlády od reality života běžných občanů, zemědělců, lesníků, podnikatelů i obcí naší země. Je to další příklad zelené ideologie povýšené nad zdravý rozum a skutečné potřeby České republiky. Tato vláda, zdá se, pokračuje ve svém tažení proti vlastní zemi a jejím obyvatelům. Pod pláštíkem vznešených slov o ochraně přírody a krajiny nám zde předkládá balík změn, který ve skutečnosti znamená další byrokracii, další regulaci, nové poplatky a daně a především další omezení svobody a práv našich občanů a další komplikace pro ty, kteří v naší krajině hospodaří a žijí.
Nejprve se zastavím u jednoho z nejkontroverznějších bodů, vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. To, co vláda prezentuje jako velký úspěch pro ochranu přírody je ve skutečnosti nepřipravený krok, který nerespektuje zájmy a především vůli místních obyvatel, obcí a tradičního hospodaření v této oblasti. Místo dialogu a hledání konsenzu přichází vláda s direktivním nařízením, proti kterému se, připomínám, vyjádřilo 27 z 29 obcí sdružených ve Svazku obcí Křivoklátska a petici podepsalo téměř 12 000 místních občanů. Vládní postup ignoruje řádný legislativní proces a dosud nebyly vypořádány všechny námitky. Tento krok omezí přístup do krajiny, zkomplikuje život lidem, kteří zde po generace žijí a pracují, a potenciálně poškodí i turistický ruch, který je pro region důležitý.
Jaké budou skutečné dopady na lesnictví, myslivost, zemědělství, na rozvoj obcí? To nám vláda uspokojivě nevysvětluje, jen obecné fráze a sliby. Mám vážné obavy, že místo ochrany přírody půjde spíše o vytvoření dalšího byrokratického molochu a rezervace pro vyvolené, zatímco běžní obyvatelé budou z vlastní krajiny vytěsňováni. Zavádění nových zákazů a omezení bez důkladné analýzy dopadů je nepřijatelné.
Dalším hřebíčkem do rakve pro naše občany a podnikatele je zcela nově koncipovaný systém náhradních výsadeb a především zavedení nového poplatku za kácení dřevin, jakési nové ekologické daně. Vláda tvrdí, že chce kompenzovat ekologickou újmu, ale ve skutečnosti zavádí další finanční zátěž, která především dopadne na stavebníky, developery, ale i běžné obyvatele, kteří si chtějí postavit dům nebo upravit svůj pozemek.
Samozřejmě, jak je u této vlády zvykem, je to spojeno s obrovskou byrokracií. Výpočet hodnoty dřevin a náhradní výsadby podle nové přílohy číslo 7 je tak složitý, že se v něm tedy fakt nevyznám, natož aby se v něm vyznal obyčejný běžný občan nebo úředník na obci. ***
