Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(11.10 hodin)
(pokračuje Jan Síla)
Asi před měsícem byl zamítnutý Sněmovnou poslanecký návrh zde přítomného ministra Válka a předsedkyně zdravotního výboru Crkvenjaš z ODS o rozdělení zdravotní péče na dva typy, na moderní podle posledních poznatků takzvanou nadstandard, který měl být za příplatek pro ty, co na to mají, a druhá nejlevnější péče pro nízkopříjmové, co na nejmodernější léčbu nebudou mít takzvaný standard. Podle novely tohoto zákonu se vlastně bude jednat o ne standard, ale minimální standard.
Nyní tu máme druhý sofistikovanější pokus o totéž, ale v opačném gardu, tak jak to bylo v tom zákoně 48, teď v té 372. Nyní nejde o zavedení nadstandardů, ale o pokus zavedení minimálních standardů. Není pochyb, že jejich zatím dobrovolné zavedení bude poskytovatelům nejprve zvýhodňováno zdravotními pojišťovnami a následně budou minimální standardy legalizovány jako jediné hrazené ze solidárního zdravotního pojištění. Jde, jak už jsem řekl, o projednávaný vládní návrh novely zákona, novely vládní, ten předchozí pokus to byl poslanecký, jenom pozměňovací návrh, v tom zákoně 48. Jde vlastně jako o další kolečko salámové metody, jak privatizovat a komercionalizovat zdravotnictví.
V § 98, abych to vysvětlil, proč to říkám, v § 98 této novely byl zrušen důležitý bod b), který poslechněme si, co znamenal. Původně ukládal povinnost stanovení takzvaných minimálních standardů zdravotní péče. Tento bod, pokud se zdržel, nebo který byl zrušen ve skutečnosti znamená, že o určení a sledování těchto minimálních standardů, bude zbavena vlastně vláda a bude to určovat nikým neplacený a nevolený nebo nikým nevolený úředník zdravotní pojišťovny, ale hlavně díky nevolený privátní subjekt, který bude mít za úkol takzvaně kontrolovat kvalitu zdravotní péče. Za toto rozdělení tudíž neponese odpovědnost vláda, ale zase nikým nevolený státní úředník pojišťovny a orgán kvality zdravotní péče bez politické odpovědnosti. Kdo vypracuje a bude neustále aktualizovat s vývojem medicíny, uvede minimální standardy? To je moje otázka na pana ministra. Mě by to zajímalo, jakým způsobem je tady tato otázka řešena, protože v současné době při obrovské progresi medicíny, která se postupně dostává do stavu takzvané personalizované medicíny. Dneska už je dokonce v dalším stupni hyperpersonalizované medicíny, kdy prostě poslední vědecké jakési práce nám říkají, že vlastně ten původní náš názor, v kterém jsme byli všichni vyučeni my jako medici, že dědíme po rodičích část DNA od otce, část od matky, tak dneska už to dávno neplatí. Dneska bylo zjištěno, že prakticky dvě buňky v jednom orgánu nemají stejný genom, nemají stejný obsah DNA, čili na základě tady tohoto, těchto poznatků vědeckých, technologie medicínské došly tak daleko, že jsou schopny léčit nemoci tím, že pomocí biotechnologických médií a jakýchsi metod, která se nazývá "krips", nebo CRIPSR psáno, jsou schopni specialisté vytnout chybný gen z DNA, implantovat prostě ten správný a takhle lidi léčit. V současné době tato metoda stojí spoustu peněz, jsou to statisíce až miliony korun. A jde právě o to, rozdělit medicínu prostě na to a takovým způsobem legislativně určit, aby prostě existovala skupina lidí, kteří si budou schopni tady tyto superspecializované služby zaplatit, protože bohužel nikde na světě neexistuje systém, který by byl ochoten dát tolik peněz do zdravotnictví, aby mohl tady tuto superspecializovanou péči zaplatit pro všechny občany své země, proto je potřeba to zdravotnictví rozdělit na ty, co na to mají, tak ti budou léčeni tou nejmodernější, nejkvalitnější a nejúspěšnější léčbou, kterou si ovšem zaplatí a potom budou existovat takzvané minimální standardy, to znamená, to bude takzvaná jak my tomu říkáme, obsoletní léčba, to znamená, to bude léčba, která nebude ta nejúčinnější a bude jenom jako, bude mít víceméně z dnešního pohledu té hyperpersonalizované medicíny vlastně úkol placeba.
Dál bych chtěl zmínit prováděcí předpis pod bodem S7 (?), který praví o tom, jak a kdo si může zažádat o certifikát, aby mohl tady tyto jednak kontroly poskytování zdravotní péče a jednak kdo bude povinen přiložit k žádosti o tento certifikát, bude muset přiložit seznam těch minimálních standardů, které bude muset sám vypracovat. To znamená i minimální hodnotící standardy kvality a bezpečí pro jednotlivé formy zdravotní péče se dneska vztahují i na zdravotní službu, a ne na zdravotní službu.
Ty původní minimální standardy se vztahovaly jenom k vyjmenovaným, v prováděcím předpisu, vyjmenovaným typům nebo způsobům zdravotní péče, a sice jednalo se vlastně o kvalitu ve smyslu pádu z postele pacientů nebo uskladnění nebezpečných léků, jako je kalium, chlorid a tak dál, tak dneska tento prováděcí předpis už není vypracován a prakticky ta novela o něm nehovoří, a navíc je zde ten bod b, tady v tom odst. 7 stanovení těch minimálních hodnotících standardů pro jednotlivé formy zdravotní péče, a v tom bodu b, který je zrušený, byla původně povinnost zveřejnit způsob jejich tvorby a sledování, a to nyní nebudeme muset. To znamená, ten privátní kontrolor nebo člověk nebo skupina nebo já, firma, která bude dělat takzvané kontroly, a to dneska se bude vztahovat nejen na tu interní kontrolu, která je ze zákona už dnes povinná, ale budou to takzvané i externí kontroly a tyto externí kontroly budou prakticky muset mít stanoveny svůj seznam minimálních standardních zdravotních služeb, podle kterých budou hodnotit ten výkon toho kterého zařízení, a to zařízení bude od nich dostávat jakýsi certifikát, který bude určovat, že jsou na úrovni medicínské a já osobně si myslím, že to je jako první kolečko a další bude následovat, že prakticky jenom tyto minimální standardy a tyto zařízení, který obdrží ten standard kvality a bezpečí zdravotní péče, budou hrazeny ze zdravotních pojištění nebo budou zpočátku bonifikovány a postupně budou převedeny do té polohy, kdy budou jediné hrazené.
Dál bych se chtěl zmínit o § 99, kdy v bodě 3 ty hodnotící standardy kvality, bezpečí a pravidla procesu hodnocení kvality a bezpečí (nesrozumitelné) zdravotní péče budou hodnoceny v rozsahu, pozor § 98 odst. 3. To znamená, ten § 98 odst. 3 vlastně zahrnuje veškerou zdravotní péči a všechno, co se kolem pacienta děje, podle definice v té, jak je uvedený... zdravotní péče na začátku celého toho zákona 372 včetně i těch pohotovostních služeb. ***
