Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(13.20 hodin)
(pokračuje Robert Stržínek)
Účinnost je navržena obecně od 1. července 2025, některé další změny související s novelizací zákona o matrikách pak mají datum nabytí účinnosti pozdější, tedy 31. prosince 2026 a 1. ledna 2027, nicméně jsme tady zaznamenali návrh na posunutí účinnosti. Tolik mé stanovisko jakožto zpravodaje k tomuto tisku.
A pokud mohu, paní předsedající (Předsedající: Určitě ano.), využiju svého přednostního práva, abych se teď na předloženou materii podíval očima poslance a také starosty dvacetitisícového města. Mám totiž problém s některými aspekty tohoto návrhu zákona.
Za prvé. K finančnímu zajištění se navrhuje stanovit příspěvek na výkon státní správy a příspěvek na činnost ze státního rozpočtu.
Dokud jsme se před rokem bavili pouze o jakémsi formálním sdružení obcí, které umožňovalo starostům společně řešit společné problémy, byl jsem jednoznačně pro, protože jsem viděl dobrovolnost a možnost efektivního sdílení informací a společného řešení některých problémů. Nicméně teď se posouváme výrazně někam jinam. Společenství obcí si budou nárokovat příspěvek na výkon státní správy a já se přiznám, že s tím nesouhlasím.
Některé navrhované úpravy, tedy za druhé, jako zřízení obecní policie, jsou již dnes řešitelné v rámci stávající legislativy, a to veřejnoprávními smlouvami. Naše město Valašské Meziříčí má takové veřejnoprávní smlouvy uzavřeno s několika sousedními obcemi, poskytujeme v omezené míře činnost naší městské policie i těm, kteří projevili zájem, jako je odchyt psů a některé další aktivity. Takže trošičku tady vidím problém v tom, že tady duplikujeme možnosti, které už dneska zákon nabízí prostřednictvím veřejnoprávních smluv.
A já tady vždycky apeluju na to, aby ten, kdo zřizuje městskou policii, si velice dobře uvědomil, kolik tento orgán město stojí peněz. Je třeba počítat s tím, že na jednoho strážníka musíte v rozpočtu mít uvolněn zhruba 1 milion korun. A pokud chcete mít službu 24/7, pokud chcete mít dvoučlenné hlídky, což jako jediné dává smysl, tak potom v podstatě jste minimálně na 10 milionech a ne-li více, protože musíte strážníky vybavit potřebnou výzbrojí, výstrojí, musí projít veškerými zkouškami, nemluvě o psychologických testech, fyzických zkouškách a tak dál.
Čili městská policie je velice drahá záležitost a osobně se spíše kloním k tomu, aby obce využívaly od měst, které ji mají, kde už mají systém řízení městské policie, ředitele, zástupce ředitele, než aby si zřizovaly vlastní, protože v momentě, kdy jim ten jeden strážník, kterého dají společně dohromady, onemocní, tak v podstatě žádnou městskou policii nemají. Pokud se spojí s oerpéčkem, které městskou policii má, má tam nastavený systém řízení, systém zástupu a tak dál, tak v podstatě nebudou o ničem vědět, pokud jeden či dva strážníci onemocní anebo půjdou třeba na dovolenou.
Vážení, mění se desítka zákonů. Já jsem je tady před chvílí četl, nebudu se opakovat, je to od zákona o obecní policii až po předpisy územních samosprávních celků. A já říkám s velkou opatrností a pokorou, že s ohledem na tak významný zásah do legislativy nesouhlasím s tím, aby takto zásadní změna neprošla standardním legislativním procesem a posouzením jejích dopadů, ale je řešena poslaneckým návrhem. Za mě to je špatná cesta. A dobré úmysly bývají potom zkresleny tím, že tato materie nebyla projednána například v sociálním výboru, protože se tady bavíme o opatrovnictví, a to je velmi, velmi citlivá záležitost, a tady tento orgán úplně obcházíme.
Varováním u tohoto tisku je i neutrální stanovisko vlády, kdy je upozorňováno mimo jiné na to, že vzhledem k rozsahu navrhované právní úpravy a jejím možným dopadům by vláda považovala za vhodnější, aby návrh zákona prošel na úrovni vlády standardním připomínkovým řízením, aby se k nim mohly vyjádřit všechny dotčené subjekty a problematika byla důkladně zvážena a prodiskutována. Čili navazuje se na ten předchozí bod, který jsem tady zmínil.
Problém vidím také v navrhovaném termínu účinnosti tohoto zákona, což se nakonec změní, protože pokud by měly některé ty pasáže platit od 1. 7. 2025, tak bych to neviděl jako šťastné, protože s ohledem na to, že už většina obcí bude mít v tuto dobu pro tento rok již vydané obecně závazné vyhlášky podle stávající legislativy, bylo by postupování podle tohoto zákona velmi, velmi těžké.
Dovolím si také za šesté podotknout, že s tímto tiskem nesouhlasí ani Asociace krajů. Já jsem od hejtmanů slyšel zajímavou tezi. A ono se říká, že na každém šprochu pravdy trochu. Možná, že společenství obcí je jakýmsi základním kamenem pro to, aby do budoucna došlo ke slučování obcí. Tématika toho, že v České republice máme více než 6 000 obcí a že jejich řízení je pro stát neefektivní, tady zaznívá již několik let. Zatím nikdo neměl odvahu do tohoto problému říznout a otevřít opravdu, řekl bych, odbornou debatu o možném slučování obcí, což by mnohdy zefektivnilo řízení státu, ale opět by to nemělo jít poslaneckým pozměňovacím návrhem, ale ta diskuse by měla být velice dobře připravená, široká a tak dál.
Já vždycky dávám za příklad naše partnerské město našeho města Valašského Meziříčí. My jsme měli holandský Bussum a dnes ho nemáme. Ne proto, že by s námi nechtěl partner na druhé straně komunikovat a řešit některé společné projekty, ale protože to město zaniklo. Bussum, Naarden a Muiden, tři města zanikla a vznikl jeden zcela nový distrikt, který z hlediska té nejvyšší úrovně řízení státu je pro ně ekonomičtější, výhodnější a efektivnější. Obávám se, že se do budoucna něčemu takovému nevyhneme ani my, ale je třeba vést velmi, velmi širokou debatu se starosty, se Svazem měst a obcí a s mnoha dalšími. Nicméně společenství obcí možná je takovým předskokanem toho, co se do budoucna možná stane.
Vážení, za konfliktní považuji taktéž v návrhu zákona řešený noční klid, který říká, že obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit, že v obci vymezeném období mezi 1. červnem a 30. zářím, tedy v prázdninovém a letním období kalendářního roku, se na celém území obce posunuje počátek doby nočního klidu. Podle věty první nejvýše o dvě hodiny, a to pro všechny noci z pátku na sobotu, ze soboty na neděli nebo pro noci bezprostředně předcházející dni státního svátku. My tam předkládáme pozměňovací návrh, má kolegyně Ivana Mádlová se určitě k tomuto vyjádří podrobněji.
Dále mi dovolte, abych se vyjádřil k pozměňovacímu návrhu, který je označený jako A6 kolegyně Elišky Olšákové a týká se místních akčních skupin. Ten totiž stanovuje jako jedinou možnou právní formu těchto skupin zapsaný spolek, což může být pro některé místní akční skupiny téměř likvidační. Národní síť místních akčních skupin sdružuje 177 MASek a z toho 58 z nich je v tuto chvíli opéeskami, tedy obecně prospěšnými společnostmi, a čtyři jsou ústavy. 35 procent MASek by tak muselo založit zapsaný spolek, což představuje nemalou administrativní zátěž, ale i například ukončení projektů, které MAS pokrývají mzdové náklady. Taktéž by mohlo dojít ke ztrátě historie fungování organizace, což například u některých žádostí o dotaci je podmínka.
MASky musí pro své fungování projít i takzvanou standardizací. Nejde tedy jen o to založit nový spolek, ale bude nutno naplnit celou řadu administrativních kroků souvisejících právě s novou standardizací místních akčních skupin. ***
