Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(9.20 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Opravdu nerada bych se dočkala, že jednotné hlášení nepůjde odeslat, že bude mít šikanózní strukturu, že bude ve výsledku znamenat víc práce než současný stav. Všechny tyto obavy jsou vzhledem k fušeranství, které přípravu zákona od počátku provázely, bohužel naprosto legitimní.
Dovolte mi, abych tohle fušeranství doložila na anabázi s rušením srážkové daně a novou povinností pro studenty, brigádníky, rodiče na mateřské nebo třeba důchodce podávat daňové přiznání, které zákon prozatím obsahuje. Když se proti tomuto nesmyslu, který do zákona vložil ministr financí Stanjura, ozvala v připomínkovém řízení odborná veřejnost v čele s Komorou daňových poradců, Ministerstvo financí nejprve jakýkoliv problém vylučovalo. Ba dokonce novou povinnost pro lidi, kteří si chtějí jen trochu přivydělat a doposud byli zvyklí daně řešit sražením daně svým zaměstnavatelem, poměrně dlouho popíralo. Poněkud nedůstojné fázi popírání doprovázené voláním odborné veřejnosti po provedení analýzy dopadu regulace RIA nasadil Stanjurův rezort korunu arogantním tvrzením, že, věřte nevěřte, na analýzu dopadů nemá čas.
Neměli čas, dámy a pánové. Čas jsem si tedy musela udělat za ně. A předložila nezvratné důkazy o tom, že povinnost daňových přiznání se měla nově vztahovat například na jakéhokoliv studenta se souběhem příjmů, například s dvěma drobnými brigádami nebo s jednou větší a druhou příležitostnou, jako je třeba rozvoz pizzy. Na jakéhokoliv zaměstnance, který obdrží například malou odměnu za účast ve volební komisi, v zastupitelstvu, ve výboru vlastníků, nebo si jen jednorázově přivydělá na dohodu. Namísto jednoduché a srozumitelné daně bez papírování, kterou lidé znají a desetiletí používají, nová a nesmyslná administrativní povinnost, stres, hlídání termínů a riziko pokut.
Jen díky naší vytrvalosti a značné mediální aktivitě a také díky pomoci sdělovacích prostředků, kterým bych chtěla za šíření těchto informací zvlášť poděkovat, se podařilo docílit pomyslného zatáhnutí za záchrannou brzdu. Aspoň doufám. A tak při dnešním druhém čtení zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele by měl být na základě zejména našeho tlaku a naší iniciativy načten pozměňovací návrh, díky kterému k této nové absurdní povinnosti nedojde. Návrh mi byl zaslán v pátek z Ministerstva financí, z úřednické úrovně, tak předpokládám, že dnes se k němu někdo z vašich řad přihlásí.
Jinými slovy, vláda naše argumenty uznala, problém si uvědomila a od svého záměru nahradit u brigád a přivýdělků institut srážkové daně povinností podávat daňová přiznání s největší pravděpodobností, a věřím tomu, ustoupí. To je samozřejmě dobrá zpráva a příslušný pozměňovací návrh, pokud bude načten tak, jak mi byl v pátek odeslán, a tak, jak jsem měla možnost se s ním seznámit, získá ve třetím čtení naši podporu.
Co je však pozitivní mnohem méně, je fakt, že zákon vznikal na koleně, že ani vzdáleně není výsledkem kvalitní a systematické legislativní práce. Vždyť svým předkladatelům nestál ani za analýzu toho, jaké bude mít vlastně dopady. Nestál dokonce ani za to, aby si alespoň řekli, co budou od zaměstnavatelů vlastně chtít. A to je mimořádně špatně. A to je mimořádně nebezpečné.
Z tohoto důvodu vyzývám vládu, aby upravila účinnost tohoto zákona s jediným cílem - předejít nezamýšleným důsledkům, neřkuli technickému kolapsu.
Pane ministře práce a sociálních věcí Mariane Jurečko, pane ministře financí Zbyňku Stanjuro, zveřejněte nejprve strukturu hlášení, aby bylo možné se na zákon připravit, a nastavte účinnost zákona 12 měsíců od okamžiku, kdy tuto strukturu odhalíte. Jedině tak se vyhnete nežádoucím překvapením a dáte podnikatelské i odborné veřejnosti dostatek času na potřebnou přípravu. Protože legislativa, která vzniká bez přemýšlení, bez analýz a bez úcty k těm, na které dopadne, je zárukou chaosu. Už jednou jsme vládu přistihli při činu, když chtěla tisícům lidí přidělit novou daňovou povinnost bez varování a bez důvodu. Nenechme se prosím znovu vlákat do pasti rychlokvašené legislativy. Nejdřív musí být jasná pravidla a až potom termíny. Zákony se nesmějí testovat na lidech. Doufám, že i na tom se shodneme. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic ANO.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji a než dám slovo panu ministrovi k faktické poznámce, mám zde jedno sdělení - byla nalezena zde v sále karta ČSOB. Tak pokud někdo o ni přišel, nálezce ji přinesl ke mně, takže můžete si ji zde vyzvednout. Děkuji. A nyní prosím pana ministra, který se přihlásil k faktické poznámce. Prosím, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já si dovolím zareagovat na paní předsedkyni Alenu Schillerovou a důrazně se ohradit. Tento celý návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení, celý ten záměr, koncept je připravován dva roky. Dva roky běží k tomu pracovní týmy, které řeší jednak tu věcnou stránku věci, ale řeší také velmi intenzivně i tu technickou část, která se týká změny naprogramovaných programů, které dneska firmy využívají, a jejich IT řešení. Na rozdíl od mnoha jiných změn tato změna má také i část pilotního projektu, který běží od 1. 7. nebo rozběhne se od 1. 7. tohoto roku, který jsme vlastně zakotvili už v předchozí legislativě. To, jakým způsobem vlastně připravujeme, je tady nástup v roce 2026, bylo opakovaně, naposledy minulý týden v pátek, diskutováno jak se zaměstnavateli, tak je to diskutováno s představiteli IT sektoru. Aby se ty změny stihly naprogramovat a zároveň abychom to udělali tak, abychom už ten rok 2026 mohli mít jako rok, který přinese snížení administrativní zátěže a který přinese opravdu plnohodnotnou datovou sadu pro všechny ty zapojené instituce.
Je tam ten koncept, který vlastně říká ano, ten první kvartál je kvartálem, který je následně dohlášen, a od 1. 4. už potom jedeme v tom systému, o kterém jsem tady hovořil v úvodu. To znamená, toto bylo opakovaně prodiskutováno, to řešení je v souladu se všemi zainteresovanými subjekty a je tam dostatečná časová prodleva pro to, aby i ti dodavatelé těch systémů byli schopni to doprogramovat. A my jsme jasně řekli, že jakmile ukončíme třetí čtení v Poslanecké sněmovně, což bude, doufám, poměrně brzy, tak dáme i tu podrobnou vlastně legislativní podporu nebo ta legislativní data pro to, jak přesně a na základě něho mohou potom dodavatele IT postupovat.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní s faktickou poznámkou bude reagovat paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, máte slovo. ***
