Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(9.30 hodin)
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za reakci, pane ministře. To je každopádně vždycky ta lepší zpráva, když můžeme spolu mluvit. Nečerpám z toho, co si myslím já, čerpám z názoru odborné veřejnosti. Já o tom mluvím se zástupci zejména Komory daňových poradců, ale samozřejmě i s dalšími zástupci, a ti volají po zveřejnění toho formuláře. Samozřejmě jako letitá exekutivní pracovnice na různých fázích vím, že to je přesně ten problém, zveřejnění formuláře, jeho struktura, jakým způsobem, pak můžete začít se bavit o nějakém konkrétním programování. Já nevím, určitě máte pracovní skupinu, teď jste to potvrdil, záleží, jaký je tam vzorek, a tak to nedokážu v tu chvíli posoudit. Zveřejněte formulář, po tom oni volají. Já tady pouze přednáším jejich názory, jejich prostě prosby a jejich volání po tom, aby prostě to prošlo co nejhladčeji. My si nepřejeme, aby se to nepovedlo, to je dobrá cesta, ale je to jenom začátek. Je to jenom začátek, už tady jste prostě úplně zkazili srážkovou daň. Já věřím, že se někdo tady od vás vyjádří, že bude na štendr pozměňovací návrh, kýváte, to je dobrá zpráva, děkuju, to bude ten pozměňovací návrh, který jsem viděla a který mám tedy zaslaný z Ministerstva financí, a já tady jsem vlastně zprostředkovatelem a prodlouženou rukou těch, na které ta povinnost dopadne. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji moc za vyjádření a nyní zde máme přihlášku pana poslance Ivana Bartoše do obecné rozpravy. Poté se připraví paní poslankyně Šafránková. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ivan Bartoš: Dobrý den, dámy a pánové, vážený pane ministře, paní předsedající. Já bych chtěl vystoupit v tomto bodě a možná ho i zasadit do širšího kontextu. A jak zde i zaznělo, já vlastně ten posun, který má přinést toto jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, vítám, přesto mám řadu otázek, o jejichž zodpovězení bych poprosil pana ministra, a škoda, že tady není i pan ministr financí Zbyněk Stanjura, protože si myslím, že řada těch otázek by mohla mířit i na něj.
Tento krok je vlastně jakýmsi malým krůčkem v něčem, o čem se tady hovoří už 1patnáct let, a to je komplexní řešení jednotného inkasního místa. A vlastně hlavním obsahem takzvané daňové reformy, to byl myslím zákon 458/2011 Sb., byl právě projekt jednotného inkasního místa, které mělo vzniknout, a pozor, už k 1. 1. 2014. Myslím, že to byl tehdejší ministr Kalousek, který dokonce vyhradil v rozpočtu 2 miliardy, ale ty se nakonec rozpustily v té běžné agendě finančního úřadu nebo za ně Ministerstvo financí nakoupilo pódium pro diskžokeje a výrobník mlhy, což je ostatně vtipné konstatování závěru NKÚ z roku 2019, a v roce 2016 se zákon za pana ministra Babiše slavně zrušil, protože tu realizaci jednotného inkasního místa nebyl Andrej Babiš, který byl za to zodpovědný tenkrát, (schopen?) ani zahájit.
A to jednotné inkasní místo je poměrně složitý projekt, fakt zasahuje do spousty úřadů - České správy sociálního zabezpečení, úřadu práce, finančního úřadu nebo statistického úřadu. A v interpelaci premiér Petr Fiala slíbil, že právě první malá část JIM bude spuštěna v roce 2025. Součástí jednotného inkasního místa je tedy i nový daňový systém finanční správy, který se nazývá nDIS. Ten nDIS má zpoždění šest let, a přesto se na něm ještě nezačalo pracovat.
V roce 2015, a můžu se tady opět obrátit, prostřednictvím paní předsedající, na paní poslankyni Schillerovou, bylo schválení EET podmíněno tím, že nDIS bude fungovat od 1. 1. 2022. Jenže ani za sedm let nebyli - pan ministr financí, tenkrát Babiš, ani paní Schillerová - schopni tento projekt ani začít. Myslím, že se zvládl vysoutěžit externí projektový manažer, který měl ten projekt řídit. A pan ministr Stanjura s tímto projektem také nepohnul, ač premiér Petr Fiala loni v říjnu sliboval, že dne 14. října 2024 uplyne termín pro podání předběžných přihlášek zájemců o dodavatelskou realizaci tohoto projektu. Tak dnes máme konec května 2025, stále probíhají dohodovací řízení nad tou samotnou zadávací dokumentací, a samotné výběrové řízení stojí. A to nejde o spuštění celého nDIS, což je taky vlastně šokantní, ale pouze dvou agend z více jak třiceti. Takže Ministerstvo financí vlastně jediný pořádný digitalizační projekt, který má už roky na starost za této vlády - za čtyři roky nezačalo ani výběrové řízení na 6 procent funkčnosti.
To jednotné inkasní místo se tedy zdaleka neblíží a postupně vznikají prý jeho jednotlivé části, já si to "prý" teď škrtnu, a já tedy předpokládám, že právě jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů je tou jednou částí toho komplexu, na který tady čekáme patnáct let.
Já jenom pro zajímavost. Myslím, že to bylo v důvodové zprávě, když vlastně koncept jednotného inkasního místa vznikal, tak tam zaznělo, že jednotné inkasní místo v cenách v té době před patnácti lety vlastně uspoří na nákladech podnikatelskému segmentu asi 3 miliardy. Samozřejmě hodnota peněz v té době klesla, takže když bychom si vynásobili 15 let krát ušetřené 3 miliardy, teď by to bylo asi víc, dostáváme se k poměrně horentní sumě téměř 50 miliard, která Česká republika..., nebo respektive celý systém, ať už na straně zaměstnavatelů i na straně státu a dalších by vlastně byl v úsporách, tedy by zůstal. No nic.
Já jsem rád, že tady máme tedy jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. To má být spuštěno tedy v pilotním provozu, to zde ostatně zaznělo i od pana ministra Jurečky, respektive toto opakuje, a hovořil o tom i premiér Petr Fiala. To už vlastně má být, pokud se nemýlím, 1. července 2026, ten takzvaný pilot, a pro všechny podnikatele by měl tedy naskotačit (naskočit?) od 1. ledna.
A já bych měl několik otázek asi na pana ministra, jestli tedy, ať již ten pilot, který je k 1. 7., pak i to spuštění vlastně náběhu od nového roku, tak jestli toto stále vidí jako realistické a tento termín považuje za závazný.
Mojí druhou otázkou, a velmi vím, o čem mluvím, tak jestli jsou na to pracovníci úřadu práce, správy sociálního zabezpečení a finanční správy za a) připraveni a za b) vyškoleni. A kolik procent z nich je vlastně na jednotné měsíční hlášení, pokud tomu tak je, již vyškoleno. A kolik firem se v tuto chvíli přihlásilo právě do toho pilotního provozu, předpokládám, že se tím zabývá nějaká z těch skupin.
Pak mám otázku, která se týká zejména tedy těch firem, respektive těch podnikajících subjektů. Kdy se tedy všechny malé firmy dozví, co se pro ně změní, jakým způsobem budou informovány a s jakým předstihem budou informovány ty softwarové firmy? Protože to je druhá část, která je podle mě podstatná, která vyrábí účetnictví, personální a mzdové systémy. Jaké změny mají ve svých systémech provést, aby vlastně dokázaly splnit tu povinnost, nějakým způsobem exportovat či plnit ten formulář, o jehož povaze zatím není příliš známo. Bude to stejně jako před pěti měsíci, kdy vlastně o změně DPH se všichni dozvěděli pár dní před Vánoci, myslím, že 11. 12., a ta platnost byla od nového roku?
Já jsem se díval na systémy Ministerstva práce a sociálních věcí i státu a vlastně jedinou informací, kterou jsem našel, byl přepis tiskové zprávy s marketingovým obrázkem a citací pana ministra Stanjury: Věřím, že projekt zvýší komfort při plnění daňových povinností a posílí důvěru veřejnosti v moderní a efektivní daňovou správu. O čemž tedy vzhledem k projektu nDIS a jeho vývoji v těchhletěch čtyřech letech mám důvod pochybovat. ***
