Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Když se podívám na jednotlivou úpravu pro jen přehled a podrobné zdůvodnění je obsaženo v písemné formě mého návrhu, jedná se zejména o změny v § 4, to znamená v osvobození příjmů. Nově je zaváděn kompletní § 6a do skupiny paragrafů 6, tedy druhů příjmů ze závislé činnosti, kdy má být vytvořena takzvaná kvalifikovaná zaměstnanecká opce. A v tom § 6a jsou podrobně definovány ty podmínky této kvalifikované zaměstnanecké opce. Následně na to navazuje i úprava v § 10 zákona o daních z příjmů, což jsou ostatní příjmy, protože aktuálně § 10 znamená negativní vymezení, kdy návětí prvního odstavce říká, že se jedná o příjmy, které nejsou příjmem podle § 6 až 9.

Vzhledem k tomu, že nově navrhuji zavést § 6a, tak došlo k vyjmenování, že tedy § 10 jsou příjmy, které nelze zařadit do příjmů, podle § 6,7,8 a 9. To znamená, naopak bude možné, aby podle § 10 se postupovalo u té nové kategorie příjmů podle § 6a, tedy těch opčních zaměstnaneckých programů.

Toto je jeden z mých dvou pozměňovacích návrhů. Ten druhý je mnohem jednodušší, týká se samozřejmě taktéž sněmovního tisku 926. Navrhuji do něj vložit novou část pátou, která by se týkala změny zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu. Tento pozměňovací návrh do návrhu zákona nově doplňuje novelu zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu, který úzce souvisí s již změněným zákonem o daních z příjmu, protože obsahuje úpravu vybraných institutů daní z příjmu. Jedná se o další zjednodušení administrativní zátěže v oblasti daní z příjmu. Konkrétně v tomto návrhu navrhuji valorizovat limit pro takzvané nevýznamné pohledávky, ke kterým lze vytvořit jednorázově stoprodentní opravnou položku, a to z částky maximálního limitu 30 000 korun na nově částku 50 000 korun.

Je to z toho důvodu, že tento limit nebyl poměrně už dlouho upravován, a je proto vhodné jeho hodnotu zvýšit, neboť návazně na vzrůst cen v uplynulých obdobích se relativní hodnota původního limitu výrazně snížila.

Takže toto jsou dva Poslanecké pozměňovací návrhy, které jsem nahrál do systému ke sněmovnímu tisku 926. A ještě vystoupím samozřejmě v podrobné rozpravě. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já také děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Jiří Strýček. Pardon, omlouvám se, je tady faktická poznámka pana ministra, poté dostanete slovo, pane poslanče. Prosím, vaše faktická poznámka.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuju moc. Omlouvá se panu kolegovi, ale já budu velmi stručný. Já se chtěl jenom zareagovat na to, co tady říkal ve svém odůvodnění Michal Kohajda k zaměstnaneckým akcím. Já bych byl velmi rád, abychom dokázali najít shodu, podpořit tento nástroj, protože může výrazně posunout českou ekonomiku kupředu. My často vedeme debaty o tom, proč se nedaří u nás tak startupovému prostředí. Proč lidé, kteří mají zkušenosti, know-how, jsou těmi seniorními, zkušenými manažery, odborníky? Proč nevstupují více třeba do dobrých podnikatelských záměrů v České republice? Proč třeba naopak odcházejí do zahraničí? A vlastně jedním z těch důvodů je, že neumíme vytvořit motivaci, aby tito lidé, kteří třeba neinvestují jenom finanční prostředky, ale mohou investovat i své znalosti, své know-how, aby tyto kroky dělali. Takže jestli chceme opravdu naši ekonomiku posunout ke znalostní ekonomice, daleko více vytěžit nápady, šikovnost našich lidí, daleko více angažovat zaměstnance ve firmách a využít celý tento multiplikační efekt, který z toho může vzniknout pro podporu české ekonomiky, tak si myslím, že je nutné v tento moment už podpořit takovýto nástroj, aby tady fungoval. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře, a nyní tedy řádně přihlášený pan poslanec Jiří Strýček, připraví se pan poslanec Igor Hendrych. Prosím.

Poslanec Jiří Strýček: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se rád vyjádřil k pozměňovacímu návrhu, který je v systému nahrán pod číslem dokumentu 6804 a týká se legislativní úpravy zaměstnaneckých opčních programů neboli takzvaných EZOPů. Já ještě než začnu s tou technologicko nebo technickou částí, tak bych se rád tady podíval ještě trošku do historie a vzpomenu tady takové základní body. Já jsem byl někdy koncem loňského roku osloven vlastně startupovou asociací, předsedou, jestli bychom si nevzali do vínku našeho podvýboru problematiku startupů. Což jsme samozřejmě udělali, protože je to problematika, která je jednak velmi zajímavá, je to problematika, která je velmi důležitá, protože já si myslím, že pokud tady chceme mít mladé, inovativní, rychle rostoucí firmy, efektivní, s vysokou přidanou hodnotou a tak dále, tak tady ta podpora těch startupů je jednoznačně na prvním místě.

Měli jsme asi čtyři nebo pět schůzí podvýboru, které se zúčastňovali zástupci ministerstev. Byl tam zástupce, předseda asociace startupové, byli tam i zástupci úspěšných startupových firem, kde se tady tato problematika řešila. Na těch prvních schůzích, my jsme se samozřejmě zabývali otázkou celkově startupů, probírali jsme tam ESNU, probírali jsme tam startupové zákony, ale samozřejmě to gros se točilo nebo to gros bylo kolem EZOPu, to znamená hlavně zdaňování těch zaměstnaneckých akcí.

Já bych k tomu chtěl podotknout, že v podstatě pokud já mám informace, tak startupová asociace začala jednat s ministerstvem někdy v červnu loňského roku, táhlo se to celé už za působnosti tady tohoto podvýboru. V podstatě jsme měli asi, jak jsem říkal, čtyři nebo pět schůzí, kde se zúčastňoval i vrchní ředitel pan Kouba z Ministerstva financí. A v podstatě to, co tam přednášeli zástupci startupů, ty svoje požadavky, názory a tak dále a tak dále, které potom ještě navíc zopakovali při velké konferenci, kterou jsme pořádali k této tématice na půdě Poslanecké sněmovny, tak bohužel nebyla žádná reakce, vůbec žádná reakce, i když teda vláda měla ve svém programovém prohlášení tuto podporu, tak ze strany Ministerstva financí v podstatě k této problematice nezaznělo vůbec nic.

My jsme dokonce ještě zavázali v březnu usnesením pana vrchního ředitele nebo Ministerstvo financí, aby k tomuto dalo nějaké konečné vyjádření tak, aby došlo k zlepšení té situace, aby se vyšlo vstříc požadavkům startupů a samozřejmě podle mého názoru se nedělo vůbec nic.

Teď samozřejmě je tady velká snaha před volbami tady toto téma uchopit, protože je to atraktivní téma. Já teďka bych rád navázal na slova ministra zemědělství pana Jurečky, který se najednou tady hlásí ke startupům. Ale když jsme pracovali v podvýboru, tak v podstatě za KDU-ČSL tam nebyl nikdo. Byl tam docela průřez politickým spektrem, ale od vás tam, pane ministře, nebyl nikdo. Takže já to chápu, je to zajímavé téma, je to téma před volbami, tak teď v podstatě se k tomu všichni hlásí.

Já bych, když už teda odejdu od té historie a od toho, že ta vláda skutečně, tato vláda skutečně pro ty startupisty udělala to minimum, které mohla, v podstatě bych řekl, že skoro nic, tak bych jenom krátce shrnul ten pozměňovací návrh, který je nahrán v tom systému. A chci k tomu říct, že vlastně tento pozměňovací návrh vyšel z kompromisu jednání mezi startupovou asociací, mezi startupovými odborníky ze startupové komunity odborníků ze soukromého i veřejného sektoru, a celý ten návrh je koncipován tak, aby byl prakticky použitelný a administrativně proveditelný i v podmínkách dnešních startupů.

Já bych nyní jenom v krátkosti a srozumitelně shrnul ty jednotlivé body týkající se těch zaměstnaneckých opcí. Ten náš pozměňovací návrh reaguje na dlouhodobé volání startupové komunity po konkurenceschopném a funkčním rámci zaměstnaneckých podílů ve firmách.

Je nutno si uvědomit, že v současné době Česká republika v této oblasti výrazně zaostává za vyspělými státy. Podle mezinárodního srovnání Not Optional Index Ventures se Česká republika umístila až na 16. místě z 20 evropských zemí a v kategorii zdanění zaměstnanců získala pouze jeden bod z pěti. To je právě ten důvod, ten hlavní důvod, proč dochází k tomu, že vlastně ty úspěšné startupy dneska končí v zahraničí, startupisté odcházejí, protože nemají tady jednoznačně nastavené podmínky, a převádějí vlastně svoje firmy do zahraničí, kde ty startupy už fungují daleko lépe a ty startupy naše jsou tam vlastně konkurenceschopné. ***