Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(15.20 hodin)
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, pane ministře, já se někdy nestíhám divit, nestačím divit, co se v České republice všechno děje. Zatímco ve Spojených státech amerických se postupně odstupuje od zeleného šílenství, zatímco se celá Evropská unie vzpamatovává ze zprávy Maria Draghiho o nerůstu poslední dekády v Evropské unii, zatímco i Evropská komise začíná přehodnocovat některá ze svých nejpřísnějších ekologických nařízení, tak tady česká vláda jde opačným směrem. Absurdní.
Novela zákona o účetnictví z dílny Ministerstva financí pod vedením ministra financí Zbyňka Stanjury má už - a na to se zaměřím - od příštího roku, zavést povinný ESG reporting, tedy složité a nákladné výkazy o environmentálních, sociálních a správních dopadech podnikání. Reporty ESG jsou produktem, který obnáší povinnost vyplňovat stovky dat od zastoupení jednotlivých pohlaví ve vedení firem až po rizika, která představuje podnikání pro životní prostředí.
Tento reporting může obsahovat i více než tisíc položek. To záleží na velikosti firmy, jejím předmětu podnikání a dalších souvisejících aspektech. A to samozřejmě znamená další enormní administrativní zátěž pro české podniky včetně malých a středních firem, které již nyní čelí rostoucím nákladům, navyšování daňové zátěže a složitému podnikatelskému prostředí po různých opatřeních z dílny této vlády.
Firmy by po přijetí této novely musely vykazovat absurdní a obtížně měřitelné parametry, například rozmanitost živočichů na firemních pozemcích, uhlíkovou stopu v celém dodavatelském řetězci nebo strukturu zaměstnanců podle etnického původu, a to nejen u sebe, ale i u svých partnerů, myslím obchodních. To vše podle tisíců stran směrnic a metodických pokynů Ministerstva financí.
Proto jsem iniciovala vytvoření pozměňovacího návrhu, který má tuto administrativní vlnu zastavit. Tento návrh je plně v souladu s rozvolňujícími se tendencemi Evropské komise v oblasti ESG legislativy, prezentované mimo jiné již zmíněnou zprávou Maria Draghiho, nebo balíkem změn, takzvaný Omnibus. Vzhledem k mimořádně škodlivým dopadům reportovacích požadavků na konkurenceschopnost českého průmyslu a hospodářský růst usiluje mnou předložený pozměňovací návrh o zrušení další etapy navrhované transpozice, a to pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti.
Jasně tím deklarujeme, že naším cílem je neukládat českým firmám žádné nové povinnosti v oblasti ESG reportingu. Je nezbytné zabránit tomu, aby se prostřednictvím těchto různých na sebe navázaných řetězců tyto složité, metodicky náročné a byrokraticky zatěžující požadavky přenesly i na malé a střední podniky, tedy na dodavatele, subdodavatele a obchodní partnery velkých korporací.
Takový vývoj by vedl bezesporu k neúměrnému nárůstu finančních a časových nákladů napříč celým českým podnikatelským sektorem. Tím by došlo nejen ke zhoršení konkurenceschopnosti České republiky, ale i k vytváření hluboké nerovnováhy na trhu, aniž by bylo možné doložit jakýkoliv skutečný ekologický přínos. A samozřejmě by se to projevilo v konečné zboží a služeb, a tedy v navýšení cen pro české spotřebitele.
Vzhledem k zásadním posunům v globálním kontextu, především k rozhodnutí Spojených států odstoupit od takzvaného zeleného údělu, a k rostoucímu tlaku i členských států na přehodnocení a racionalizaci environmentální politiky EU považujeme zavádění či rozšiřování ESG povinností v České republice za naprosto nevhodné a nežádoucí. Já se nebojím použít i slovo, že to je opravdu šílenství.
Z těchto důvodů důrazně navrhujeme, aby Česká republika od jakéhokoliv dalšího rozšiřování ESG reportingu jednoznačně ustoupila a soustředila se na podporu podnikatelského prostředí, které je efektivní, predikovatelné a konkurenceschopné. Vraťme svobodu podnikání a posilme zdravý rozum v naší legislativě.
Ještě mi dovolte uvést jednu věc. Protože jsem současně místopředsedkyní rozpočtového výboru, jsem v tomto výboru s dalšími poslanci, samozřejmě napříč politickým spektrem, a vidím, že po mě vystoupí pan poslanec Havránek, který má obdobný pozměňovací návrh, tak jak jsem to vnímala i na rozpočtovém výboru, nebo k obdobnému cíli směřující, aspoň doufám, že se k němu takto postaví a přihlásí, tak chci říct, že nám nejde o žádné politikaření ani o nějaké laciné body v předvolební kampani. Jde nám o to, že pokud - vědomi si toho, že nemáme většinu v této Sněmovně - pokud přijde i koaliční poslanec, který naopak prezentuje tábor, který má většinu v této Poslanecké sněmovně, a bude sledovat stejný cíl, bude sledovat úlevu pro ty podniky, bude sledovat odstoupení a ustoupení od tohoto zbytečného byrokratického nesmyslu, tak my jsme připraveni to podpořit. Jde o ten cíl, o ten výsledek. A o to nám jde. Děkuju mockrát.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní předsedkyně. Do obecné rozpravy je řádně přihlášen pan poslanec Jiří Havránek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Havránek: Mnohokrát děkuji za slovo. Krásné odpoledne, kolegyně, kolegové. Začnu tedy tím pozměňovacím návrhem, o kterém zde mluvila ctěná paní kolegyně Schillerová, protože je to pozměňovací návrh, který načetl kolega Vojtěch Munzar, jenž je dnes řádně omluven a požádal mě tedy, aby se za něj přihlásil. Naleznete ho v našem systému pod číslem 6785.
Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je, aby účetní jednotky s méně než tisíci zaměstnanci nemusely vyhotovovat zprávy o udržitelnosti nebo konsolidované zprávy o udržitelnosti, a to již za účetní období započatá od 1. ledna 2025. Tato změna odstraňuje administrativní zátěž a ekonomické náklady spojené s vyhotovováním zpráv o udržitelnosti za účetní období započatá od 1. ledna 2025 za situace, kdy se těmto účetním jednotkám tato povinnost pozměňovacím návrhem rozpočtového výboru, na který navazujeme, o němž zde mluvila i paní kolegyně Naiclerová, ruší. Vyhotovování zpráv o udržitelnosti za účetní období započatá od 1. ledna tohoto roku se tak v tomto uvedeném případě jeví jako nadbytečné a nehospodárné.
Dále bych se rád přihlásil v tuto chvíli již ke svému pozměňovacímu návrhu, který naleznete pod číslem 6824. Tento pozměňovací návrh reaguje vlastně na povinnost stanovenou konkrétně v § 32f odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, podle které musí jmenované účetní jednotky informovat zástupce zaměstnanců a projednat s nimi informace o udržitelnosti včetně prostředků pro jejich získávání a ověření postupem podle zákoníku práce.
Současná právní úprava však není dostatečně jednoznačná v případech, kdy u účetní jednotky nepůsobí žádný zástupce zaměstnanců. Nejasná je zejména otázka, jak by v takových případech měla účetní jednotka naplnit povinnost projednání a získání stanoviska všech zaměstnanců.
Odkaz na zákoník práce není dostatečně odůvodněný. Odůvodnění v transpozičním zákoně k tomuto ustanovení chybí a neodpovídá plně požadavkům směrnice CSRD. Zákoník práce má jiný účel než zákon o účetnictví a zahrnuje pouze tři kategorie zástupců zaměstnanců, což specificky vhodný model reprezentuje, v tomto specificky vhodném modelu právě jsou reprezentanti zaměstnanců. Účetní jednotky, v nichž zástupci zaměstnanců ve smyslu zákoníku práce nepůsobí vůbec. Dokonce nutí, aby informace o udržitelnosti projednali přímo se zaměstnanci. To je však zejména u velkých zaměstnavatelů téměř neproveditelné.
V případě, že takto nedostatečně jasné právní úpravy však nejsou žádoucí vystavit účetní jednotky riziku sankcí až do výše 3 procent hodnoty aktiv celkem, tedy toto naleznete konkrétně v § 37a odst. 4 písm. b) zákona o účetnictví, kdy prakticky může jít až o stovky milionů korun při těchto případných pokutách. Samotný přestupek neprojednání zprávy o udržitelnosti se zástupci zaměstnanců navíc má zcela mizivý dopad na to, zda účetní jednotka přispívá k budování udržitelné ekonomiky, a jedná se pouze o způsob projednání zprávy o udržitelnosti. ***
