Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Usnesení: "Doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednat a schválit sněmovní tisk 851 ve znění schválených pozměňovacích návrhů. Tyto pozměňovací návrhy jsou podrobně popsány ve sněmovním tisku 851/2 a týkají se změny názvu zákona a byly doplněny kapitoly za část druhou, a to o změně zákona o zeměměřictví, a část čtvrtá, změna zákona, kterým se mění zákon o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů a včetně legislativně technických korekcí. Dále pověřil hospodářský výbor, abych přednesl tuto zprávu, což tímto činím." Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji a nyní prosím zpravodaje výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pana poslance Roberta Stržínka, už ho vidím, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru, a opět, aby případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím.

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj číslo 148 ze dne 6. února 2025. Jedná se o sněmovní dokument 851/3 ze 37. schůze tohoto výboru.

"Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj po odůvodnění předlohy panem inženýrem Eduardem Muřickým, vrchním ředitelem sekce hospodářství Ministerstva průmyslu a obchodu, a po zpravodajské zprávě pana poslance Mgr. Roberta Stržínka a po rozpravě za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně, aby sněmovní tisk 851 schválila, a za druhé zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu. Za třetí pověřuje předsedu výboru, aby usnesení zaslal předsedkyni Poslanecké sněmovny." Na našem výboru jsme žádné pozměňovací návrhy nediskutovali ani nepřijali.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji a tímto tedy otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili, ano, prosím, ještě jste...

Poslanec Robert Stržínek: Já využiju svého přednostního práva, jestli dovolíte. A krátce k tomuto tisku řeknu několik vět. Spíš z pohledu člověka, který se s projektováním v BIMu již prakticky setkal, a to jako starosta města Valašské Meziříčí. My v tuto chvíli řešíme v tomto moderním způsobu projektování dvě stavby a chci říct, že je to náročné, je to těžké, ale všechno nové většinou nebývá jednoduché.

Jedná se o projektování takzvaných 3D modelů, kdy stavba jako taková má svůj otisk, své digitální dvojče v 3D modelu. A je to důležité nejenom při samotné výstavbě, kdy vás ten model upozorní na různé kolize sítí a jednotlivých, řekněme, prvků, které se na té stavbě nacházejí. Ale důležitý ten model BIM je opravdu po celou dobu životnosti té stavby, protože ten projekt žije s tou stavbou. Tak, jak se ta stavba mění, jak se vyvíjí, jak se mění, třeba opravují různé komponenty, tak se zanášejí neustále do toho projektu. A vy máte stále k dispozici materiál, který přesně vás informuje o tom, v jakém stavu stavba je, jaké, kde byly případně provedené změny.

Jsem rád, že není tento způsob projektování povinný pro města a obce. Mohou jej použít ale pouze na dobrovolné bázi, povinný je pouze pro vyšší územně samosprávní celky, tedy pro kraje a pro potom organizace, které zřizuje stát, jako je ŘSD, Správa železnic a podobně, a to pouze u nadlimitních veřejných zakázek. Takže třeba ŘSD už tímto způsobem projektuje například dálnice a mosty a některé další stavby.

Je to způsob, který do jisté míry přebíráme od Evropské unie. Ano, potýkáme se s problémy, že projekčních firem, které umí projektovat v BIMu, zatím není mnoho. To projektování je, troufám si říct, dvojnásobně tak drahé než to projektování, na jaké jsme byli zvyklí dosud, ale tak, jak tvrdí i důvodová zpráva tohoto materiálu, ty vyšší investice na začátku se vrátí potom s postupem dalších let, protože majitel toho objektu nebo správce objektu bude mít perfektní představu o tom, jak se ten daný objekt, stavba v průběhu času vyvíjí a co je třeba případně vyměnit za jaký komponent, co kde bude či nebude pasovat, jaké má použít postupy, technologie a tak dál. Takže za mě cesta správným směrem, byť bude těžká a trnitá. Děkuju.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji a můžeme tedy se pustit do dalších řádně přihlášených. Prvním z nich je pan poslanec Jiří Havránek.

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji za slovo. (Poslanec Nacher z místa komentuje opětovné vystoupení poslance Havránka.) Zdravím pana kolegu Nachera a děkuju mu za uctění mé aktivity. Nicméně asi ho nepotěším, protože teď budu...

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Správně by to mělo být tedy prostřednictvím.

Poslanec Jiří Havránek: I prostřednictvím, samozřejmě.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Abych mu to vyřídil.

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji, pane předsedající, za opravu. V tomto tisku budu o něco delší než u tisku předešlého, protože budu odůvodňovat celkem čtyři pozměňovací návrhy. Začnu tím prvním, který naleznete v systému pod číslem 6832 kdy, tedy v souvislosti s přijetím nového stavebního zákona, což si jistě všichni pamatujete, tehdy pro něj hlasovala celá Poslanecká sněmovna, a zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, vstoupila účinnost v zákoně o drahách a v zákoně o pozemních komunikacích úprava, která vyžaduje, aby ke všem drobným stavbám, které se realizují v silničním ochranném pásmu nebo v ochranném pásmu dráhy bylo vždy vydáváno povolení stavebního úřadu.

Tento restriktivní požadavek však do významné míry devalvuje přínosy nového stavebního zákona a zatěžuje tedy tímto stavebníky těchto drobných staveb. Nový stavební zákon totiž zavedl v rámci deregulace kategorii drobných staveb, u kterých předpokládá, že nebudou mít zásadní negativní vliv na své okolí, a jsou proto považovány za stavby ve volném režimu, u kterých povolení stavebního úřadu není vyžadováno.

Mnou předkládaný pozměňovací návrh tuto situaci napravuje, avšak nikoliv tak, že by nereagoval na potřeby, které pravděpodobně vedly k velmi restriktivnímu pojetí původní úpravy. Zavádí se totiž u vybraných významných staveb drah, ať už jsou celostátní, nebo dráhy regionální, a pozemních komunikací, což znamená dálnice a silnice první třídy, méně restriktivní nástroj, kterým se prověří, zda mohou vybrané drobné stavby podle své povahy být umisťované v těsné blízkosti těchto dopravních staveb, potenciálně ovlivnit činnost na této dopravní stavbě. Tímto nástrojem je souhlas vlastníka dráhy, respektive souhlas správce dálnice nebo silnice první třídy. Souhlas může obsahovat podmínky, kterými bude zabezpečen zájem na bezpečném provozu dané dopravní stavby. Návrhem se dále stanovuje, za jakých podmínek může vlastník dráhy, respektive správce dálnice nebo silnice první třídy, neudělit tento souhlas. Jde zejména o situace, které mohou mít prokazatelný dopad na bezpečnost provozu předmětné dopravní stavby.

Co se týče dalšího pozměňovacího návrhu, tak i ten se týká drobných staveb. Naleznete ho pod číslem 6834. Tímto návrhem má dojít k zařazení staveb základnových stanic vlakového rádiového zařízení a související sítě této technické infrastruktury mezi drobné stavby podle stavebního zákona. Cílem je samozřejmě dosáhnout toho, aby tyto stavby a související sítě nepodléhaly povolení záměru podle stavebního zákona. Je to věc vlastně, kdy navazujeme opravdu na činnost v Poslanecké sněmovně, zjednodušování, v podstatě zavádění těchto BTS stanic a dalších věcí, určitě si na to vzpomenete, bylo to i v zákoně číslo 416, a budu moc rád tedy, když tyto dva pozměňovací návrhy podpoříte.

Třetí pozměňovací návrh už se netýká tedy o drobných staveb, ale byl konzultován a vytvářen ve spolupráci s Ministerstvem dopravy. Vy ho naleznete pod číslem 6833 a pozměňovací návrh reaguje především na změny, ke kterým dojde v souvislosti s přijetím nového stavebního zákona, ale také souvisejících změn zákona o pozemních komunikacích k 1. červenci 2026. Dosud je totiž ochranné pásmo pozemních komunikací vymezeno tak, že do něj nespadá zastavěné území obce. Zákon o pozemních komunikacích přitom doposud obsahuje vlastní definici zastavěného území obce. S účinností k 1. červenci 2026 tato definice již v zákoně o pozemních komunikacích obsažena nebude a při určování silničního ochranného pásma se bude vycházet z definice zastavěného území tak, jak je obsažena v novém stavebním zákoně.

Nejde přitom pouze o změnu terminologickou, neboť rozsah zastavěného území obce podle zákona o pozemních komunikací a rozsah zastavěného území podle stavebního zákona je odlišný. V důsledku této změny dojde k tomu, že se rozšíří rozsah úseku pozemních komunikací, které silniční ochranné pásmo nebudou mít, a tím dojde i ke snížení jejich ochrany. ***