Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Navrhuje se proto za účelem zmírnění důsledků této změny alespoň ve vztahu k dálnicím přijmout navazující změnu, která bude spočívat v tom, že silniční ochranné pásmo dálnice bude pro účely zřizování a provozování reklamních zařízení i v zastavěném území. Tím i reklamní zařízení podél dálnic do vzdálenosti 50 metrů v zastavěném území budou podléhat povolování. Toto opatření je vhodné i z důvodu ochrany bezpečnosti a plynulosti provozu na dálnicích, na nichž smí řidiči v obci jet rychlostí až 80 kilometrů v hodině.

Na druhou stranu tento pozměňovací návrh přináší významnou liberalizaci stávající právní úpravy, a to ve třech ohledech. Za prvé, navrhuje se, aby povolování, zřizování a provozování podléhala pouze reklamní zařízení, která jsou viditelná z pozemní komunikace. Ve stávající právní úpravě je tato podmínka dána jen v některých situacích, její uplatnění lze však rozšířit, neboť pokud reklamní zařízení není pro řidiče viditelné, nepředstavuje z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemní komunikaci žádné riziko.

Za druhé, pozměňovací návrh umožňuje povolit umístit na odpočívku parkoviště čerpací stanice pohonných hmot, dobíjecí stanici, motel nebo motorest v silničním ochranném pásmu dálnice nebo silnice první třídy, nejen reklamní zařízení, které slouží k označení provozovny nacházející se ve vzdálenosti do 200 metrů od reklamního zařízení, což umožňují stávající právní úprava, ale i jakékoliv jiné reklamní zařízení, jehož činná plocha nebude větší než 2 metry čtvereční.

Za třetí, pozměňovací návrh přináší i významná debyrokratizační opatření spočívající v tom, že povolení zřizovat a provozovat reklamní zařízení v silničním ochranném pásmu již nebude vydáváno pouze na dobu určitou, nejdéle na pět let. Povolení nově nebude časově omezeno, přičemž silniční správní úřad bude mít možnost jej odejmout, pokud přestanou být plněny podmínky pro jeho vydání.

Pozměňovací návrh dále obsahuje i přechodné ustavení, které pamatuje na reklamní zařízení, k jejichž zřízení a provozování se dosud nevyžadovalo povolení, avšak v důsledku navržené změny právní úpravy se povolení vyžadovat bude. Tato reklamní zařízení, která byla přede dnem nabytí účinnosti navržených změn zřízena v souladu se zákonem o pozemních komunikacích, bez povolení tohoto zákona bude možné po dobu dalších pěti let provozovat tedy bez povolení. Účinnost těchto změn se navrhuje k 1. červenci 2026 vzhledem k souvislostem, jež už jsem zde zmínil, dříve schválené legislativy.

No, a poslední pozměňovací návrh, se kterým bych vás rád seznámil, naleznete pod číslem 6836. Týká se zejména části druhé navrhovaného zákona, tedy změny zákona o technických požadavcích na výrobky, a předložený pozměňovací návrh v souladu vlastně s programovým prohlášením vlády si klade za cíl nově upravit fungování standardizace za účelem zajištění stability a rozvoje oboru do budoucna a též sladění s trendy ve většině ostatních států Evropské unie. V souladu s mezinárodními závazky České republiky vůči Evropskému výboru pro normalizaci a Evropskému výboru pro normalizaci v elektrotechnice je cílem, aby obor standardizace byl nejen stabilní, ale i prospěšný pro podnikatelský sektor, tak jak je to i v jiných státech Evropské unie běžné.

Navrhuje se tedy proto, aby národním normalizační orgánem byla nově v České republice Česká agentura pro standardizaci, neboť současné uspořádání, kdy národní normalizační orgánem je jiná organizace, v tomto případě zřizovatel agentury pro standardizaci, tedy Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví v právní formě organizační složky státu, se ukázalo jako již překonané.

Nebudu vás již dále zde svou přítomností oblažovat, poděkuji vám za pozornost a budu moc rád, když mé pozměňovací návrhy následně podpoříte ve třetím čtení.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vám děkuji. Máme zde faktickou poznámku, paní poslankyni Ožanovou.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane předsedající, já bych navázala na kolegu, já jsem ho poslouchala, a vlastně první tři pozměňovací návrhy se týkají nějakým způsobem dopravy. Akorát, protože jsem je nestihla prostudovat celé, tak by mě zajímalo, tam se to zjednodušuje, u těch drobných staveb, u silnic prvních a druhých tříd samozřejmě. Ale víte co? Bezpečnost silničního provozu je důležitá nejenom na těchto silnicích, ale i na dalších komunikacích. A když jsou drobné stavby, případně reklamní zařízení v blízkosti i silnic, nebo místních komunikací nižší kategorie, tak brání ve výhledu, jsou vlastně bezpečnostním rizikem. Jestli jste myslel i na toto, když jste se zabýval touto problematikou, protože já bych řekla, že ty první tři pozměňovací návrhy spolu opravdu věcně souvisí. Ano, i ty drobné stavby, to jsou stavby, které můžou bránit ve výhledu. A vy to vlastně tak nějak jako ležérně, jako "tak si budeme stavět v blízkosti těch místních komunikací a silnic třetích tříd", to jsem nepochopila. Ten třetí pozměňovací návrh, ten ano, ten se snažil o tu bezpečnost, ale ty první dva, zde mám dojem, že tu bezpečnost silničního provozu naopak trošku snižovaly. Ale protože nejsem plně s nimi seznámena, jestli mi na to odpovíte, já samozřejmě do té doby, než bude hospodářský výbor, si to dále nastuduji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou pan poslanec Havránek.

Poslanec Jiří Havránek: Děkuju za slovo. Já se pokusím reagovat. Vy jste to vlastně, paní kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího, na konci toho svého vystoupení řekla, protože opravdu tím cílem je řešit v jednom pozměňovacím návrhu čistě bezpečnost, vyřešení těch reklamních bannerů, billboardů, všichni to známe, a ty zbylé dva mají ale jiný cíl. Ty mají cíl pomoci s technologickým rozvojem České republiky a navazuje to u těch BT stanic opravdu na nějakou naši dlouhodobou práci, která si myslím, že jde správným směrem. Všechny ty pozměňovací návrhy samozřejmě vznikaly za určité spolupráce s Ministerstvem dopravy, takže věřím, že i stránku té bezpečnosti, na niž jste upozorňovala, jistě zvažovaly a neměl by tam být tedy žádný problém.

Co si ještě dovolím zmínit, tak opravdu z mého pohledu řešíme tady dost často stavební řízení a tohle je zrovna věc, která pomůže právě i na těch stavebních úřadech, které s tím budou mít daleko méně administrativy, v podstatě to nebudou řešit, a to považuju vlastně za další pozitivní prvek, a potom můžou daleko více povolovat třeba stavby rodinných domů, popřípadě bytovek, a to je další pozitivní věc pro Českou republiku.

Takže takto v krátkosti, určitě na hospodářském výboru budu rád, když se o tom pobavíme ještě více, byť nejsem jeho členem, ale určitě na projednávání dorazím.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Žádnou další faktickou nevidím, tak nyní tedy poprosím paní poslankyni Silvii Doušovou.

Poslankyně Silvia Doušová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, sice mě pan předsedající už představil, ale ještě jednou bych se představila, aby tady nedocházelo k trapným situacím, že si nikdo nevzpomene na mé jméno, takže já se jmenuji Silvia Doušová. Děkuji.

A nyní už k pozměňovacím návrhům. Mám dva, dovolím si je tady přednést. První je sněmovní dokument číslo 6814, ten je poměrně stručný, jedná se o tři body a první z těch bodů je vlastně, že se doplňuje název zákona, Zákon o správě informací, o stavbě a vestavěném prostředí a o změně některých dalších zákonů. Protože vlastně dochází k rozšíření počtu novelizovaných zákonů, tak je potřeba upravit i ten název.

Bod číslo 2 - vkládá se nová část třetí, která včetně nadpisu zní: Část třetí, Změna stavebního zákona § 20. A v tomto případě jde vlastně o soulad se směrnicí, takže stavební zákon v § 167 písm. e) požaduje instalaci dobíjecí stanice na každých 10 parkovacích míst v případě stávajících jiných než obytných budov. Nicméně směrnice 2024/1275, o energetické náročnosti budov, však požaduje instalaci pouze dobíjecího bodu. Z toho pak vychází, že zákon je tak přísnější než požadavky stanovené směrnicí, a proto se navrhuje zákonné požadavky upravit na úroveň směrnice.

A třetí bod je čistě technikálie, kdy se vzhledem k délce legislativního procesu posouvá účinnost změn na 1. října 2025.

Druhým pozměňovacím návrhem je sněmovní dokument 6815. I ten obsahuje tři body. V prvním bodě je to opět technikálie typu změnu názvu, druhý bod už je potom rozsáhlejší, protože za druhou část se vkládají nové části třetí až pátá, které včetně nadpisu znějí: Část třetí, Změna energetického zákona, Část čtvrtá, Změna stavebního zákona, Část pátá, Změna zákona č. 87/2025 Sb. ***