Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

A my bychom tady žili ve svém bláhovém nevědomí a o tom nebezpečí a řešili bychom úplně jiné věci. A já bych byl skutečně velmi rád, aby když už se tady právníci zapojí do debaty, aby hledali takové nástroje, které by pomohly, pokud jsme tedy v té situaci, že si zločinci ukládají svůj majetek na tom darknetu, tak aby umožnili soudům efektivně prolamovat ty počítače, dostávat se na ně, protože tam ta stopa je. A aby, pokud tu stopu najdou, tak dokázali se i prolomit buď do těch bitcoinových peněženek, anebo je přímo vymazat.

Samozřejmě to nebude nic jednoduchého, samozřejmě narazíme na občanská práva tak, jako když bojujeme s demagogií, narazíme na svobodu slova. Ale odpovězte mně tedy jako laikovi, co s tím můžeme udělat, aby se ta situace už nikdy neopakovala. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Lang a následuje pan poslanec Haas a celá řada dalších, kteří jsou přihlášeni s faktickou. Prosím, abyste se ztišili v sále. Prosím, máte slovo.

Poslanec Hubert Lang: Děkuju. Tak na pana Beitla, prostřednictvím vás, pana předsedající. Tak za prvé, ten člověk si to neodseděl celé, to je první věc. Druhá věc, vy jste tady řekl krásnou věc, proč on vlastně jakoby vůbec za tím ministerstvem přišel, že jo, když teda, jak říkáte, to dostal zpátky, mohl si to sám otevřít a někam s tím odcestovat. No, on tam právě přišel proto, že si chtěl zlegalizovat nějakou tu část těch peněz, aby to potom mohl někde prodávat a udělal ten obchod, udělal ten deal, udělal tu věc prostě s tím ministerstvem. Třetinu vám dám a já tady mám otazníky - proč třetinu? Když se to otevřelo, nějaký odborník to viděl, když tam bylo daleko víc než ty tři miliardy korun, proč ne třeba čtyři miliardy nebo pět? Proč ne pět miliard? Proč zrovna jakoby jednu miliardu? Proč to nebyly dvě miliardy? Dokážete mi na to odpovědět? Když už teda se dostaneme tak daleko, že bychom vůbec připustili to, že nějaký takový obchod by někdo dělal?

Prosím vás, blíží se volby. My všichni teďko snažíme se získat nějaké finanční prostředky, řešíme to na našich různých výborech a podobně. Kdyby za námi někdo přišel, nabídnul mi 100 000 korun, tak vy myslíte, že bychom si jako nezjistili, od koho to máme, kdo to přinesl, jestli je to čisté, nebo je to špinavé a tady mluvíme o jedné miliardě korun! Vy tady pořád říkáte, jaký to bude přínos pro náš stát, když, ježíšmarjá, když to dopadne, jak to dopadne, tak ještě bude škoda, ještě tam budou prostě nějaké žaloby a ještě na tom bude ten stát tratit. Takže to je úplně mimo.

A ještě abych se vrátil zpátky. Samozřejmě doufám, že pan kolega Haas se neurazil, já jsem to myslel samozřejmě dobře a chtěl bych říct, že teda opravdu máme v těch nápravných zařízeních vynikající práci, když teda napravíme toho občana takovým způsobem, že sotva vyleze, tak udělá takové pokání a nabídne jednu miliardu korun.

Mně to připadá jak v té komedii, jestli jste jí viděli, jak tam byl chycený ten traktorista v tom JZD, který z těch náhradních dílů ukradl ten traktor, a když ho u toho chytili, tak on říkal, já jsem to udělal z lásky ke svému JZD. Takže takhle, prosím vás, to podobně vyznívá. Takže to je úplně šílené. Takže otázka třeba moje úplně, proč teda nedal dvě miliardy? Proč nedal tři miliardy? Proč stát si neřekl třeba o 10 miliard, když tam bylo 12 miliard, když to otevřeli a zjistili to ti odborníci.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí pan poslanec Haas, následuje paní poslankyně Válková. Prosím, máte slovo.

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo. Já jsem byl vyzván několika předřečníky, vaším prostřednictvím, řeknu takhle v jedné větě, kolegyní Helenou Válkovou, kolegou Kohoutkem a kolegou Hubertem Langem. Tak já začnu odzadu, pane kolego, já jsem průhledný jak papír, takže mně to snad věříte, já se na vás usmívám a děkuju vám zcela vážně za tu pochvalu. Já se vždycky honosím tím, že ve svém věku 50 plus už jsem ten suchopárný faktograf. Takže jste to odhadl dobře a nijak se za to nezlobím, to je takhle rychlá odpověď.

Tak prosím vás, teď už to bude lehce právnický spor. Věřím, že v něm vedu, takhle to řeknu zas teďka sebejistě. (Oživení v sále.) Zatímco Karel Haas vám citoval právní závěr Nejvyššího soudu, teď vám ho přeložím teda do lidštiny. Nejvyšší soud zavázal ty soudy nižších stupňů, Krajský soud v Brně a Vrchní soud v Olomouci v tom, že mají prověřit ten zabavený majetek včetně všech těch elektronických nosičů soudce Jiřikovského. (?) To je to, co já jsem vám říkal v reakci na to, jak všichni obviňujete Pavla Blažka a Ministerstvo spravedlnosti z nějakých protiprávností.

To, co vám citovala Helena Válková, prostřednictvím paní předsedkyně, bod 91, je pouze ten procesní úkon Nejvyššího soudu směrem k těm nižším soudům. Nemění to ten závěr, který jsem vám citoval já, že prostě zabavení, paušální zabavení veškerého majetku bylo protiprávní a v rozporu s ústavou.

A odpověď Tomáši Kohoutkovi zcela na rovinu, já mám rád takové jasné odpovědi. Já se na Pavla Blažka, zde přítomného, velmi zlobím jako odéesák, ale já se na něj zlobím proto, že udělal tu lidskou chybu v tom, že Ministerstvo spravedlnosti uzavřelo smlouvu, darovací smlouvu s bývalým zločincem. Za to se na ně lidsky zlobím. Ale na vás jako na opozici se těmito mírnými slovy zlobím za to, jak na něj házíte protiprávnost a ta teda všemi vašimi projevy, nikoho konkrétně nejmenuju, opravdu lítá velmi, velmi - a teď to slovo říkám odvážně, jenom v uvozovkách - prostě k protiprávnosti nemáte žádné důkazy. (Předsedající: Čas.) A tam budu Pavla Blažka důsledně hájit.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Prosím o dodržování času. Paní poslankyně Válková, následuje pan ministr Blažek. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Tak já budu za prvé opravovat, protože já jsem měla na mysli čl. 92 a ten čl. 91,to je to, co jsem říkala, že je to jenom procesní pochybení. A tam to veřejné zasedání o tom určitě bylo vedeno. A v tom čl. 92, tak já cituji ještě oproti tomu poslední kategorie elektronických zařízení soud prvního stupně zjistí za předpokladu bla, bla součinnosti obviněného a tak dále, a dále posoudí, zda konkrétní okolnosti dané trestní věci umožňují o těchto elektronických zařízeních, jejichž obsah nebude nadále znám, dovodit alespoň takovou míru pravděpodobnosti rizika trestněprávního relevantního následku podle § 101, která bude potřebu tohoto zásahu, to znamená toho zabavení, s ohledem na obvyklý chod věcí rozumně odůvodňovat.

Tak já vím, že to je komplikovaná právnická řeč, ale jednoznačně z toho vyplývá, že ten Ústavní soud v tom svém usnesení deklaruje, že on neví a že připouští tu možnost, že tady jde o původ věcí pochybné povahy.

To je první moje poznámka. A ta druhá poznámka, tady opravdu už to říkal kolega Lang a mám na to 25 vteřin, a opakoval to i pan ministr Blažek a vy už jste si to štípili nějak chybně do paměti - ten člověk si to neodseděl. Ten člověk je podmíněně odsouzený, je ve zkušební době. V rámci zkušební doby já jsem si zjišťovala, nedostal ani dohled probačního úředníka, nikomu nic neohlásil a zmizel nám. (Předsedající: Čas.) To je v pořádku? Podle mě je to porušení podmínek...

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Prosím o dodržení času. Pan ministr Blažek, následuje pan poslanec Bureš, faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Tak dobrý večer, děkuji za slovo. Já se omlouvám kolegovi Maškovi, že reaguji až teď, ale já jsem od rána ne úplně přesně chápal ten dotaz na tu moji mlčenlivost. Takže na žádném výslechu jsem nebyl, nikdo mi nezakázal nebo nenařídil mlčenlivost v téhle věci. A myslím si, já jsem o tom teď mluvil s paní kolegyní a nechal bych tohle téma být, myslím, že došlo k nedorozumění. A to je prosím všechno. Čili na výslechu jsem nebyl, nemám mlčenlivost a tím bych tohle téma uzavřel. Až večer jsem pochopil po rozhovoru a co jsem slyšel některé věci, jak ten dotaz vlastně zněl. Takže odpovídám až teď s omluvou.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Bureš, následuje pan poslanec Mašek. Prosím, vaše dvě minuty.

Poslanec Jan Bureš: Děkuji. Pan kolega Nacher bude muset vydržet, že chodím k tomuto mikrofonu. Já vím, že se mu to nelíbí, holt prostě pro pravdu se každý zlobí, to už se tak stává. Čeština má na to i právě takovéto půvabné úsloví. Ale musím reagovat na kolegu Maška, protože on mě vyzval, abych mu přímo odpověděl, z jakých zdrojů čerpám o tom, že si informování vyhradilo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.

Pane kolego Mašku, prostřednictvím paní předsedající, kdyby to bylo před pár lety, tak bych vám řekl, pane kolego, vy nečtete holdingový tisk, a to je chyba! Protože to vyšlo, prosím pěkně, v Mladé frontě dneska. No, tak je to článek, který je tady, má stáří 20 hodin, má stáří 20 hodin, je v té zamčené části. Mrkněte se na něj klidně. Já vám tady jenom odcituju, z čeho já jsem čerpal. "V kauze si informování vyhradilo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci," řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu, která případ vyšetřuje, Jaroslav Ibehej.

Já teda se přiznám, že jaksi nejsem právník, tak netuším, jak je možné, že když došlo k podpisu smlouvy v Praze, proč to řeší Olomouc? Vrchní státní zastupitelství. A ne Vrchní státní zastupitelství v Praze, což by asi dávalo větší logiku. ***