Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.50 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)
Takže čelíme obrovským demografickým výzvám, čelíme poklesu porodnosti, čelíme tomu, že lidé se bojí nejistoty, která je čeká, a zároveň naše penzijní fondy mají velice nízké reálné výnosy a my přicházíme s řešením, jak na to. Jak reálně, dosažitelně a poměrně rychle tu situaci zlepšit. Co se týče opravdu objektivních čísel, a tady byla debata minule, zda jsou to čísla z poslední doby, nebo ne. Jsou. Mezi lety 2013 až 2023 dosáhly české penzijní fondy nejhoršího výkonu v rámci celého balíčku zemí OECD. Je tam ten, po odečtení poplatků a inflace, reálný výnos záporný, minus zhruba 2,4 % ročně. Takže to bylo v době, kdy výrazně rostly ceny akcií i nemovitostí a Národní rozpočtová rada potvrdila, že poplatky u českých penzijních fondů jsou neúměrně vysoké, že ty poplatky v některých případech ukrajují 25 až 85 % výnosů. Takže na jedné straně stát každoročně podporuje penzijní spoření zhruba 20 miliardami korun. Je to 7,5 miliardy jako státní příspěvek, ten přímý příspěvek, 2 miliardy jako daňový odpočet a dalších 10 miliard jakožto podpora zaměstnaneckého benefitu, ale navzdory těmto 20 miliardám počet střadatelů za těch posledních 15 let klesl, a klesl téměř o milion.
Proč lidé nechtějí spořit? Protože navzdory masivní státní podpoře, navzdory těm 20 miliardám se jim nevyplácí. My tedy i po zapracování připomínek, které jsme zapracovali, protože to jsou návrhy, které prošly výborem, navrhujeme sjednotit poplatky všech penzijních fondů, včetně transformovaných, na jednotnou úroveň 0,4 % za správu a 10 % ze zisku. Co to znamená pro konzervativní fondy? Snížení z 0,8 % na 0,4 %. U dynamických a vyvážených fondů jde o snížení přibližně o polovinu. To je pro fondy, ale co to znamená pro běžného občana? Pro toho, kdo si střádá, kdo si spoří. Po 30 letech spoření v dynamickém fondu by takto získal při měsíční úložce 2 000 korun střadatel zhruba o 480 000 korun více, takže by to pak v důchodu mohlo znamenat právě o ty 2000 měsíčně reálně vyšší penzi. Tohle způsobí pouhé snížení poplatků. Pouhé snížení poplatků. A i po této úpravě přitom zůstanou násobně vyšší než u zavedených zahraničních fondů.
Jenom připomenu, švédské penzijní fondy si účtují pouze 0,1 %. My navrhujeme 0,4 %, jako v řadě srovnatelných zemí. Psaly o tom podrobně Národní rozpočtová rada a potom řada médií, třeba Seznam Zprávy. Ten poplatek, který je u nás na správu, je prostě neúměrně vysoký. Takže jsme si vědomi, že české fondy spravují méně peněz dneska, i když máme stejně obyvatel jako Švédsko, proto nenavrhujeme to snížení na stejnou úroveň, ale nadále zachovat poměrně štědré poplatky a zajistit tak fondům dostatečný prostor pro kvalitní služby. To je jeden pozměňovací návrh. Naleznete ho v tom přehledu pozměňovacích návrhů a opravdu zjednodušeně řečeno, je to snížení poplatku za správu aktiv v tom účastnickém fondu. My jsme tedy navrhli to snížení na 0,4 %, protože naším cílem je zvýšení výnosu pro klienty, ale také vyšší úložky klientů, aby díky těm vyšším výnosům lidé prostě spořit chtěli. My chceme, aby byli motivovaní tím, že jejich úspory jim přinesou větší výnos. Jinak to totiž stejně vůbec fungovat nebude. A nakonec nižší poplatky samozřejmě znamenají, že bude nějaké posílení konkurence mezi těmi fondy, ty penzijní společnosti budou motivované k efektivnímu hospodaření a k získávání klientů vlastně tím, jak kvalitně budou spravovat své portfolio.
Druhý pozměňovací návrh, co za Piráty předkládám, se týká rozšíření investičních možností. Je to oddělený návrh a jde nám o uvolnění přísných investičních pravidel. My jsme totiž dlouhodobě upozorňovali, že v současnosti je většina fondů ve ztrátě nejenom z důvodu - v té reálně ztrátě, že se ta hodnota nenavyšuje, jak by měla, nejenom z důvodu vysokých poplatků, ale taky proto, že ta pravidla pro investice jsou příliš svazující. Takže máme jednoduchý návrh, aby konzervativní fondy mohly, měly čistě danou tu možnost, investovat až 30 % portfolia do akcií, a to je stále velmi konzervativní přístup. Dám srovnání. Nobelova nadace, čili nadace financující Nobelovu cenu, má v akciích 55 % majetku. A cílem Nobelovy nadace samozřejmě není krátkodobý výnos, ale dlouhodobá nezávislost a uchování majetku pro příští generace, pro dlouhodobé fungování Nobelovy ceny.
Druhý bod toho, co navrhujeme, aby vyvážené a dynamické fondy mohly investovat do 10 % portfolia do Private Equity a startupových fondů. Do 10 % portfolia do Private Equity a startupových fondů. Takže my jsme tady už v minulosti schvalovali možnost jít i do nemovitostí. Ten náš návrh je poloviční. Těch 20 % portfolia do nemovitostí je víc, než náš návrh moci 10 % alokovat do Private Equity a venture capital. Proč? Protože my chceme, aby naše miliardy v penzijních fondech mohly mít určitou dávku investiční svobody, což by znamenalo klidně i desítky miliard investovaných do perspektivních oblastí, včetně třeba dám příklad aktuálního tématu obranného průmyslu. Dnes je tam veliký zájem a státní půjčky a garance zkrátka nemohou stačit.
Můžete mít otázku, zda ten venture capital, zda tento návrh prostě není rizikový pro penzisty, ale v Izraeli, ve Spojených státech, ve Švédsku je toto úplně běžný postup, protože penzijní fond neinvestuje přímo do jednotlivých startupů, ale do několika specializovaných fondů, z nichž pak každý investuje do desítek firem, takže tím se riziko rozloží a takto to může být velmi funkční a přínosné právě pro střadatele. A ten cíl je pak jednoduchý, aby penzijní fondy mohly investovat do rozvoje českých firem, aby se ty peníze mohly v ekonomice točit, ale zároveň samozřejmě nechceme příliš vysokým možným podílem nikoho zbytečně vyděsit, ani Sněmovnu, ani české střadatele, proto je ten návrh toho velmi konzervativního podílu 10 % portfolia.
Ano, v ideálním světě by tento návrh podávalo Ministerstvo financí místo toho, aby se zabývalo darovací smlouvou pro Tomáše Jiřikovského na bitcoiny, ale my jsme s ministerstvem a s panem ministrem jednali od roku 2022 na politické i pracovní rovině, ale k žádnému návrhu reformy zaostávajících českých penzijních fondů od ministerstva nedošlo, a to ani v rámci celé penzijní reformy. Takže místo toho, aby vláda řešila tento zásadní problém českých penzijních fondů, že pro české střadatele nedodávají srovnatelné peníze jako v jiných zemích, aby měli srovnatelný přínos v důchodu, tak místo toho tady je vládní návrh, který penzijním fondům povinně přivede nové klienty a neřeší jejich základní problémy. ***
