Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(11.00 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)
Takže když ministerstvo tvrdí, že snížení poplatků by mohlo výnosy ještě dále snížit, je ta otázka jednoduchá, jak bychom mohli dopadnout ještě hůř než teď, když už teďka jsme na konci toho, těch výnosů, jsme poslední v rámci zemí OECD. Kombinace našich návrhů přinese výrazné zhodnocení úspor a růst portfolií fondů. Klidně za pět až deset let mohou být příjmy fondů i vyšší než dnes, protože se lidem začne vyplácet na penzi si spořit a úložky se u některých zvýší, u jiných nebudou z penzijních fondů odcházet, ale budou do toho systému naopak přicházet. Skončí odliv lidí z penzijního spoření.
Takže náš návrh chce, aby české penzijní fondy fungovaly. Chce, aby i po snížení poplatků zůstalo dynamickým fondům zhruba 1 procento ročně, vyváženým 0,8 až 1 procento ročně. Je to stále několikanásobek toho, co si účtují podobné fondy v zahraničí, ale přímo ten správní poplatek, ten poplatek na správu chceme snížit na úroveň běžnou v jiných zemích na 0,4 procenta.
Důstojné stáří, zajištění lidí na stáří a ochrana jejich úspor, to je priorita, za kterou jdeme, a to je podstata tohoto našeho návrhu. Ministerstvo nepomohlo, proto tento návrh pro lidi předkládáme my jako Piráti. Je to návrh, který se opírá o stanovisko Národní rozpočtové rady. Je to návrh, který řeší, že v mezinárodním srovnání poplatků pro penzijní fondy máme obrovsky štědré poplatky a málo výnosné ty úložky. Chceme, aby lidé, kteří si spoří na důchod, z toho skutečně měli rozumné peníze.
A já připomenu závěrem, co by to pak znamenalo reálně ve financích pro konkrétní lidi. Člověk, který si 30 let spoří, by pak v dynamickém fondu při měsíční úložce 2 000 korun měl až o 2 000 korun měsíčně vyšší penzi jenom díky snížení poplatků. Bylo by to po 30 letech spoření až o 480 000 korun navíc jenom díky tomu jednomu pozměňovacímu návrhu snížení poplatků. Já to ještě ukážu na závěr. (Ukazuje graf.) V grafu jde o to, že po dvaceti letech si poplatky ukrojí dneska 35 procent z celkové naspořené části. Nám jde o to, aby tento červený nárůst nebyl tak vysoký. To je důvod, proč je ten rozdíl při úložce 2 000 měsíčně ve finále půl milionu korun.
Děkuji za pozornost a že zvážíte podporu těchto úprav, aby penzijní fondy v Česku mohly být efektivnější, přinášely víc peněz lidem a ve finále aby do nich lidé také reálně chtěli své peníze dávat, protože dneska z nich na konkrétní počty lidí pozorujeme úbytek. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Tak nyní tedy paní předsedkyně Schillerová s přednostním právem. Jenom oznámení, že pan poslanec Lacina již hlasuje se svojí kartou, nikoliv náhradní kartou. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dámy a pánové, před sebou máme návrh zákona, který se týká pracovníků a zaměstnanců hlavně pracujících v náročných a často zdraví ohrožujících podmínkách. Jde o skupinu lidí, u nichž ještě před několika měsíci vláda slibovala komplexní řešení v rámci takzvané důchodové reformy. To se ale nenaplnilo.
Namísto systémové úpravy přišel tento samostatný návrh, který je bohužel legislativně i věcně nepřipravený. Návrh vznikal izolovaně, bez dostatečné diskuse s odbornou veřejností a bez spolupráce se zaměstnavateli, kteří již dnes přispívají svým zaměstnancům na penzijní produkty v rámci benefitních programů nebo kolektivních smluv. Tyto systémy často pokrývají i zaměstnance, kteří podle návrhu nově získají povinný příspěvek. Ve výsledku tak nezískají nic navíc. Zákon vůbec nepočítá s tím, že tato praxe už existuje a funguje.
Zásadní výhrady mám i k dopadům návrhu na regiony. Dostupná data ukazují, že například v Moravskoslezském kraji je více než třináctkrát více zaměstnanců ve vybraných rizikových profesích než v Karlovarském kraji. Přesto návrh neobsahuje žádnou analýzu regionálních dopadů. Tyto disproporce se mohou výrazně projevit na trhu práce i v nákladech veřejného sektoru. A tím se dostávám k dalším nejasnostem.
Dodnes nemáme k dispozici informace o věkovém složení dotčených zaměstnanců, o tom, kolik z nich nemá uzavřený žádný penzijní produkt ani jaký objem nových prostředků získají soukromé penzijní společnosti. Chybí analýza dopadů do veřejných rozpočtů, přestože návrh se týká i více než šestnácti tisíc zaměstnanců ve státní správě.
Zůstává také otázkou, kdo konkrétně si díky návrhu polepší a za jakých podmínek. Z pohledu zaměstnavatelů je návrh zatížen zbytečnou administrativní zátěží, počítá totiž se dvěmi různými sazbami příspěvku podle počtu odpracovaných směn v rizikovém prostředí, které se přirozeně mění každý měsíc. To znamená, že zaměstnavatel bude muset každý měsíc upravovat výpočty a sledovat změny směn u každého zaměstnance. Tento systém je nejen komplikovaný, ale i obtížně proveditelný v praxi.
Proto navrhují první pozměňovací návrh, o kterém dnes budeme hlasovat, sjednocení výše příspěvku do jedné pevné sazby. Tento krok významně sníží administrativní zátěž zaměstnavatelů a přinese větší přehlednost i stabilitu pro zaměstnance. Vzhledem k tomu, že míra rizika vykonávané práce se nemění, je jednotná a vyšší sazba racionální a férová. Navíc umožní rychlejší tvorbu úspor na stáří.
Druhý můj pozměňovací návrh se týká odkladu účinnosti zákona na 1. červenec 2026. Vzhledem k tomu, že zákon není sladěn se stávajícími interními systémy zaměstnavatelů, kolektivními smlouvami ani benefity, je naprosto nezbytné vytvořit časový prostor pro jejich přizpůsobení. Tento odklad může předejít chaosu při implementaci, ochránit stávající dohody mezi zaměstnavateli a zaměstnanci a umožní zaměstnancům přehodnotit své vlastní strategie spoření na stáří.
Dámy a pánové, vláda místo systémového řešení přichází s nevyzrálou, izolovanou a administrativně náročnou novelou. Tato úprava reálně nepřináší novou hodnotu, zato vytváří nové komplikace. Není to cesta k posílení důvěry v důchodový systém, ale spíš další ukázka toho, jak se důležitá témata řeší narychlo a bez promyšlených důsledků.
Z těchto důvodů nemohu ten návrh tak, jak je předložen, podpořit. Nepodpoří ho ani hnutí ANO. Ale nabízíme věcné a proveditelné úpravy, které by mohly zmírnit jeho dopady, a učint ho alespoň částečně realizovatelným. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní již neeviduji žádnou přihlášku do rozpravy, proto rozpravu končím. Je zájem o závěrečné slovo? Není zájem o závěrečná slova, proto přivolám kolegyně a kolegy z předsálí. Budeme hlasovat o jednotlivých návrzích.
V mezičase, než se dostaví kolegové, tak načtu došlé omluvy. Z poslanců se ještě omlouvají Hanzlíková Jana od 14 hodin z pracovních důvodů, Opltová Michaela do 12 hodin z pracovních důvodů a Voborská Milada od 14 hodin z pracovních důvodů. Z členů vlády se pak omlouvá Dvořák Martin od 10.30 do 14 hodin z pracovních důvodů a Jurečka Marian od 10.30 do 10.40 z pracovních důvodů. ***
