Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.40 hodin)
(pokračuje Julius Špičák)
Takže už tam je ta situace velmi napjatá, a kdyby se to financování snížilo, tak by to byl zkrátka velký problém.
Ještě musím říci, že výzkum se také stává čím dál tím více administrativně náročný, a to je také tedy třeba řešit. Já jsem minulé dny nebo týdny řešil osm aplikací, byl jsem hodnotitel, osm aplikací grantů, a to je naprosto vražedná práce. Za prvé tu aplikaci napsat podle té formy, podle toho příslušného předloženého formátu, je podle mého názoru čtyři až šest měsíců velmi kvalifikované práce a to hodnocení je v podstatě jeden den opravdu velmi intenzivní, velmi intenzivní a velmi kvalifikované práce. A na to je třeba též se zaměřit, protože pakliže se na to nezaměříme, tak v krátké budoucnosti budeme mít výzkumníky, kteří budou psát, a výzkumníky, kteří budou zkoumat, výzkumníky, kteří budou zkoumat. Takže musíme rozhodně nějakým způsobem snížit tu administraci. Zde bych si dovolil ale odlehčující poznámku. Podle mého názoru
do dvou let bude hodnocení provádět umělá inteligence a do dalších dvou let ty granty bude dokonce psát umělá inteligence. Tak to je můj tedy názor, bych řekl, poněkud tedy odlehčující.
No, celkově musím říci, že ten předložený návrh zákona nic z těch uvedených problémů jak profesorem Karlem Raisem, tak z problémů, které jsem tedy uvedl já, neřeší. Já ho považuju za naprosto zbytečný a já doporučuji, abychom hlasovali proti přijetí tohoto zákona. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní s faktickou poznámkou je přihlášená paní poslankyně Adámková. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážený pane ministře, dámy a pánové, dovolte mi malou glosu. Já jsem opravdu s velkým napětím sledovala tento návrh novelizace, protože věda a výzkum je skutečně motorem současných dnů, a nebudeme-li tam držet trošku krok minimálně s Evropou, nechci úplně říkat se světem, tak nám utečou velké technologie, utečou nám mozky, uteče nám víceméně všechno a budeme dohánět něco, co jsme dohánět nemuseli. A to, co jsem hledala, v tomto vládním návrhu zákona nenacházím, je opravdové porozumění problému. My se tady stále potýkáme v nějakém hodnocení, tabulkách a tak dále. Já bych jenom chtěla připomenout, že hit elektrotechniky, který na několik desetiletí ovládal elektrotechniku, a to byly polovodiče, tak první zmínka byla polovina A4 a celý svět okamžitě podle nich tedy dělal.
A tady opět nenacházím to ratio, to jádro porozumění problému, prostě tam není. Další věcí, kterou musíme nutně dělat, je, a také to tam nevidím, jsou potřeby průmyslu. Tedy my už skoro žádný nemáme, ale doufám, že se to zlepší, v té vědě a výzkumu. Tam ta provázenost opravdu být musí, protože jinak bezesporu ti mladí výzkumníci tam vyrábějí a vymýšlejí spoustu věcí, ale ten dopad tam je velmi, velmi malý. Takže mě to tedy velmi zklamalo, domnívala jsem se, že tam provázanost bude, že tam budou jasná pravidla, ale tam nejsou, což tedy musím říci bohužel. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní pan poslanec Kuchař v obecné rozpravě, následuje paní místopředsedkyně Richterová. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Kuchař: Vážená paní předsedkyně, vážený pane ministře, dámy a pánové, já jsem - stejně jako pan Rais - pojal ty dva body 4 a 5, to znamená sněmovní tisk 885 a 886 jako siamská dvojčata, tudíž budu mluvit k oběma těmto tiskům.
V první řadě chci poděkovat panu ministrovi i za jeho úvodní slovo, že některé pozměňovací návrhy opravdu dodaly kvalitu. A jako jedny z prvních jmenoval regulatorní sandboxy, které jsme navrhovali podle německého systému. Je to v podstatě projekt kontrolovaného testovacího prostředí, který je časově omezený, který umožňuje testování inovativních technologií produktů a služeb v reálném prostředí tak, aby se usnadnil vývoj nebo standardizace inovativních technologií produktů nebo služeb. To je základ toho, abychom mohli vědcům, vývojářům, lidem tohoto ražení v České republice, usnadnit život v reálném provozu, to znamená implementaci těch jejich vynálezů a vývojářských výsledků do reálného provozu.
Já jsem velmi rád, že jak podvýbor pro vědu a vysoké školy zaujal kladné stanovisko k regulatorním sandboxům, tak následně výbor pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu přijal ten regulatorní sandbox, ten návrh, jako za svůj výborový, což je skvělá zpráva, a do zákona o výzkumu, vývoji a inovacích bude implementován regulatorní sandbox, pokud schválíme tento zákon. Co je ale problémem této záležitosti, je, že tak, jak jsem na začátku říkal, my, když jsme psali tento návrh, tak jsme vycházeli vlastně z německého systému, kde definujete, co znamená regulatorní sandbox, jakým způsobem je možné zavést tu inovaci do reálného provozu, kdo bude schvalovat vlastně výjimku pro používání nějakých inovativních technologií a záležitostí v reálném provozu, a to bude vždy ale rezort, jako je třeba rezort průmyslu, rezort dopravy. Já jsem byl moc rád, že vlastně Ministerstvo průmyslu přišlo hned následně se svým názorem a návrhem a my jsme ho zapracovali v podstatě do pozměňovacího návrhu, který je potom propsán v tisku 886, a ten už se s tak kladným stanoviskem nesetkal. A to mě mrzí, protože v podstatě je to první vlaštovka implementace toho, co zavádíme do vědy a výzkumu, to znamená, jedná se o zařazení do zákona, takzvaného energetického zákona, to jest vlastně v rezortu Ministerstva průmyslu. Tam se jedná o vytvoření kontrolovaného testovacího prostředí, takzvaného regulatorního sandboxu, pro testování inovativních technologií, výrobků nebo služeb v oblasti elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství. Možné na základě zřízení projektu kontrolovaného testovacího prostředí ve smyslu právě toho § 63 zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí.
A tady bohužel je neutrální stanovisko. Já jsem doufal a uvedu to na příkladu, že první, kdo se toho chopí, bude Ministerstvo dopravy. Tam se nám nepovedlo dojít právě k pozměňovacímu návrhu do těch souvisejících předpisů zákona o vědě a výzkumu, kde jsme chtěli, aby bylo možné v podstatě začít využívat autonomních technologií v řízení a dalších věcí. My se teď snažíme vlastně v Karlovarském kraji vytvořit prostředí pro autonomní řízení tak, jak jsou dělána prostředí přímo na testovacích polygonech, abychom byli schopni vlastně s těmi technologiemi vyrazit do reálného prostředí. A tady uvedu jednu takovou veselou historku právě z Ministerstva dopravy, kde jsme začali řešit - no jo, ale jak my to zavedeme v podstatě jako výjimku, když my máme v zákoně, že řidič nesmí pít alkohol a musí být připoután. No, ale autonomní auta jezdí bez řidiče. To je prostě přesně to, co je nepochopeno vlastně z toho sandboxu jako takového v zákoně o výzkumu a vývoji, kdy my musíme v podstatě nadhlédnout nad současnou legislativu a dát jasný testovací rámec pro určité období, pro určitou technologii. ***
