Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(21.10 hodin)
(pokračuje Aleš Juchelka)
On opravdu je nezávislý, všichni kolem něho jsou nezávislý, úřady, kde je má pod sebou jako ministr financí, jsou taky nezávislé a všichni jsou tak strašně jakoby nezávislí, že to pluje nějakým způsobem, ta aféra dopředu, my se tady dozvídáváme pořád nové a nové informace. Až nakonec se pravděpodobně z té nezávislosti jako v tom trochu utopíme. On nemohl nic dělat, samozřejmě, je to klasická uniformní výmluva, alibistická, já jsem nic nemohl, nemohu nikoho úkolovat, jako by to někdo jako po mně chtěl. Kolikrát jsme to slyšeli. Je to vlastně, bych řekl, jediná věc, je to lenost. Nemáte jenom lenost, tak jak ji známe, že se vám prostě nechce něco dělat, ale i jakousi lenost alibistickou, kdy té situaci nepomůžete buď schválně, nebo třeba z nějaké intelektuální lenosti. Nejhorší jsou alibističtí ministři, ustrašení, že raději nic dělat nebudou, protože by se, nedej bože, mohli dostat do nějakých problémů. A je to jenom takové vytváření mlhy, je to výmluva, prostě ministr není stroj, natož tak vlivný. Takže pan ministr Stanjura je místopředseda strany, ministr (stylového?) rezortu, který to minimálně neformálně mohl přinést třeba na vládu nebo na jednání koaličních špiček nebo na jednání ODS nebo na jednání koalice SPOLU, měl prostě tolik možností a platforem by to mohl říct, ale neudělal nic. Prostě ministr Stanjura ustrašeně schoval hlavu do písku, až je z toho co? No hospodářská škoda. Ústav pro zastupování státu ve věcech majetkových, ten patří pod rezort ministra financí. A teď tam budou padat hlavy, jak jsem četl, protože i tam spolupracovali na této akci prý bez vědomí šéfky tohoto úřadu nějací lidé, pravděpodobně jeden její náměstek.
No a co teď naposledy jsme slyšeli dneska a viděli v médiích? Teď naposledy se to snaží pan ministr Stanjura shodit na šéfa kabinetu pana Bendu. On mu to nedal, ano, on mu to nedal, nedostalo se to k němu, to jsme slyšeli až teda těsně před jednáním, protože je úplně normální, že tyto velké a klasické věci, tyto problémy se řeší až 1-2 dny před nějakým jednáním, nejlépe až poté samozřejmě, kdy se ta peněženka otevře a všichni už mají po všem, a je to všechno krásně orazítkováno těmi kulatými úředními razítky, tak si to já představuju a vlastně není tam vlastně ani žádná minimální politická odpovědnost. Takže kde ona vlastně ta politická odpovědnost je, aspoň v tom nějakém minimu, u které se tak strašně dušuje vládní koalice, že ji vyvodili u pana exministra Blažka? Jaká je u toho ministra financí? Jak si máme vysvětlit to, že třeba, já nevím, neví, co se mu na rezortu děje? Jaké důležité dokumenty mu tam tedy lítají jenom tak, a dozvíme se postupně, co z toho úřadu vypadne, jakými lidmi se vlastně obklopuje? Že mu někdo dělá na úřadech stanoviska, o kterých prý nic neví? Dokud nic neuděláte, nezbývá vám než ty věci bagatelizovat. Celý problém od začátku aktéři bagatelizují a mlží kolem toho. Naposledy jsem byl v neděli v Otázkách Václava Moravce a tam se o to pokoušel pan místopředseda Skopeček. Protože nikdo nejde k meritu té věci. To znamená, že my tady jsme byli a jsme nějakým způsobem vloženi do situace, kde se na Darknetu prostě a jednoduše, tak jako kdybychom to obchodovali na kterémkoliv jiném e-shopu, obchodují drogy, to je jedna kolonka, to rozkliknete, máte tam asi určit několik druhů, zbraně, to zase rozkliknete, máte tam pornografii, tu zase rozkliknete, máte tam tu dětskou, až po třeba falšování vašich různých pasů, občanek a tak dále. To je to meritum věci, protože pokud to bagatelizujeme, tak je to špatně, mlžíme kolem toho a bagatelizace a zamlžování toho, že se legalizovaly peníze z tržiště, kde se tedy obchodovaly drogy, jedy, zbraně, dětská pornografie, tak zamlžovat toto je prostě a jednoduše morálně odpudivé a o tom jsme tady dneska z úst vládních představitelů neslyšeli ani slovo, ani slovo. Nějaké to morální vyvození toho, že tady se prostě svítilo u tady těchto obchodů. Tyto špinavé bitcoiny totiž ublížily celé řadě životů, celé řadě rodin, ublížily mnoha lidem. Ale tady neustále mluvíme jenom v mlze a v nějakých frázích a samozřejmě se opíráme o různá velkolepá, krásná hodnotová slova. Největší přeborkyní v tom je, a mě to opravdu mrzí, hlavně lidsky, nová ministryně spravedlnosti. Za slova jako transparentnost, otevřenost, nezávislost, audit, respektovaný expert a podobně schovává ty podstatné věci, které jsou v tuto chvíli tak jasné, pokud se podíváme samozřejmě na, bych řekl, morální dřeň celé této kauzy, nic jsme se však od paní ministryně spravedlnosti, ani od ministra financí, ani od premiéra nedozvěděli o motivech Jiřikovského darovat státu bitcoiny za miliardu. O tom tady všichni mlčí, úplně všichni, nikdo tady z vládních představitelů, od ministrů přes pana premiéra a tak dále, nikdo o tom tady nehovořil. Možná že to potom do budoucna ten motiv najdeme třeba v té časové ose, na kterou všichni čekají, možná to bude součást nějakého super auditu, ale já o tom pochybuji, snad se nedopustím žádného faux pas, když to přiblížím.
Tady vlastně byl ten motiv, jako první jsme to slyšeli od pana Blažka, prostě a jednoduše to bylo pokání, prostě pokání. Člověk, který je zavřen českou policií, usvědčen státním zástupcem, odsouzen soudy, vězněn, kde ho hlídá Vězeňská služba, tak tady toto všechno, co se mu stalo, se v něm tak strašně srdečně pohlo, že si řekl - já tady prostě dám 30 % toho, co se najde v těch peněženkách, a najednou z toho prostě byla ta 1 miliarda, tady toto pokání ten člověk prostě udělal, on ty čisté, ultra čisté bitcoiny, o kterých tady hovořil pan ministr Blažek, nedal zvířátkům, nedal opuštěným dětem do dětských domovů, on je nedal zdravotně postiženým, on nevystavěl nový domov seniorů, on nevystavěl nějaké stacionáře nebo vývařovnu pro bezdomovce. Ne. On je dal prostě státu a takhle si prý ulevil na tom svém svědomí, nadechl se a mohl čistě odletět někde do Asie. My jsme se ale za několik týdnů dozvěděli, že ten motiv nebyla to pokání, ale podle jeho právníka to byla daňová optimalizace, jo? Takže on nevěnoval tu miliardu proto, že by činil pokání, že by skutečně padl na kolena a řekl si - já chci opravdu odčinit to, co jsem udělal, ale že to byla daňová optimalizace. A bohužel ani tady tento krok neprobudil pana ministra financí, protože jsme dneska neslyšeli, že by něco takového se začalo jakoby řešit, ale naopak jsme opět slyšeli, že jsou všichni kolem něho, uvnitř, vně, prostě kolem toho orbitu jeho a tak dále, nezávislý, tím pádem on opravdu ale jako nemohl nic dělat a měl svázané ruce. Tomu se dá opravdu, ale už opravdu věřit jenom těžko.
Místo toho samozřejmě tím svým nicneděláním a vlastně tou bagatelizací říká, jako by nás všechny zval do České republiky ty, kteří by to potřebovali takhle jakoby nějak udělat, on vlastně říká já opravdu jako ministr financí nic nemohu, nic nemohu dělat. Takže pokud činíte pokání a máte nějaké třeba špinavé peníze, tak to pokání vás bude stát 30 %, my vám za to pokání dáme to kulaté razítko, to znamená, ten odpustek, to rozhřešení a bude to všechno samozřejmě v cajku budou všichni spokojeni. Vy, my, protože budeme mít ty peníze, no, a samozřejmě hlavně to pohladí tu vaši duši, tomu samozřejmě málokdo může věřit, ale bohužel i díky zahraničním médiím to vypadá tak, že takhle to v České republice normálně chodí. Prostě a jednoduše, já se omlouvám, ale tato vládní koalice tady díky této kauze dělá z České republiky skutečně banánovou republiku. No, a protože ta vláda skutečně, opravdu jako už nic nemá, tak říká různé další věci. ***
