Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(21.20 hodin)
(pokračuje Aleš Juchelka)
Takže vedle německých platů jsme se právě z úst pana ministra financí dočetli slib, že máme už tady za okamžik skoro za rohem před cílovou čárou německé důchody. Ano, my budeme mít německé důchody, tak jako před několika měsíci řekl pan premiér, že budeme mít německé platy. Jenže úplně stejně jako cinkly to srovnávání těch různých dat u premiérů Babiše a Fialy, tak tady samozřejmě cinkly také to srovnání, protože skutečně ty nejvyšší důchody v České republice srovnávali s těmi nejnižšími v Německu. A takhle bychom mohli pokračovat dál a dál. Prostě a jednoduše, i když se tady ministři budou předhánět v tom, co se tady událo, a skutečně se tady událo i v tom sociálu pár věcí, na kterých jsme taktéž spolupracovali a u kterých jsme taktéž s tím souhlasili a tady tuto vládu podpořili, tak samozřejmě že v tom důsledku, v tom konečném důsledku toho, jakým způsobem ta vláda vytváří nejen atmosféru ve společnosti díky tomu, co prohlašuje, jakými lidmi se obklopuje, jaké, já nevím, komunikační karty poslancům vydává, co si mají myslet, co mají říkat, co říká o občanech a jakým způsobem díky konsolidačnímu balíčku se jim žije. Tak tady tato celková atmosféra skutečně hovoří jenom o tom, že tato vláda by měla skončit co nejdříve.
Já pevně věřím, že najdeme ještě pár posledních poslanců, kteří by mohli zvednout ruku pro pád této vlády, i když je to velmi nerealistické, protože jak jsem tady uvedl na začátku, oni si prostě ten rybník nevypustí. Proč? Protože tady máme dozimetr partu a kampeličko-bitcoinovou partu. A tady ti se navzájem krásně drží v klinči, že budou prostě hlasovat, maximálně teda někteří odejdou tady z tohoto sálu, aby ta vláda vydržela až úplně do svého samotného konce.
Takže jak říkám, takže ústy samozřejmě paní ministryně Černochové, to zopakuji a budu parafrázovat ta její slova na celou vládu, tato vláda je trapná, smutná a ostudná. Děkuji za pozornost. (Slabší potlesk nemnoha přítomnýdh poslanců hnutí ANO.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: To bylo vystoupení pana místopředsedy Aleše Juchelky a nyní vystoupí pan ministr Martin Baxa. Já ještě načtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Jan Síla od 17 hodin ze zdravotních důvodů a poté pan ministr Lukáš Vlček od 18 hodin z pracovních důvodů. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr kultury ČR Martin Baxa: Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové. Již poněkolikáté v tomto funkčním období sleduje Sněmovna i veřejnost divadlo v režii opozice. Opět jsme svědky nekonečných a srdceryvných opozičních scén, v nichž opoziční lídři hrají postavy, které se snaží veřejnost přesvědčit, že žijeme v ekonomicky i politicky spálené zemi. Kdo se ale podívá mimo scénu, kde se odehrává toto absurdní divadlo, ten vidí, že realita je úplně jiná. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš s tímto spektáklem dokonce nedávno vyjel hostovat na zahraniční pódium, na které sice možná v minulosti přispěla Marii Le Pen ruská půjčka, ale ani to nezabránilo Andreji Babišovi v nevlasteneckém pomlouvání České republiky, v nevlasteneckém pomlouvání České republiky.
Tím, jak opoziční politici doma i v zahraničí hrají podle hysterického scénáře, trochu se ztrácí, že naše vláda umí uznat chybu, a ministři, kteří takovou chybu udělají, z funkce rychle odcházejí. Je to naprosto v rozporu s nejznámější opoziční árií, nazvanou nikdy neodstúpím. A podobný rozpor panuje i při srovnání výsledků naší vlády a té předcházející. Osobně to budu dokumentovat na tom, co vše se podařilo dotáhnout v rezortu kultury.
Kulturu naše vláda vždy považovala za prioritu. Naplánovali jsme v této oblasti mnoho kroků a programové prohlášení vlády máme téměř naplněno. A to díky skvělé práci mých vládních kolegů a kolegů na ministerstvu. A jen připomenu, co jsme při nástupu do vlády vetkli do programového prohlášení. Kultura je prioritou a spojuje nás, má ekonomický rozměr, dokáže generovat značné finanční zdroje za rozumné politiky státu a budovat pozitivní obraz naší země za hranicemi. Slíbili jsme zvýšit financování kulturní oblasti, připravit legislativní normy, které budou odpovídat 21. století, zaměřit se na veřejnoprávní média a posílit paměťovou agendu.
Připravili a prosadili jsme novou legislativu v míře, která byla mnoho funkčních vládních období nebývalá, zapracovali na vnitřních procesech úřadu, začali stabilizovat situaci příspěvkových organizací, navázali jsme intenzivní komunikaci s odbornou veřejností a s jejím zapojením postupně proměnili rámec, ve kterém se kultura nachází. Nebyly to kroky jednoduché, ale máme výsledky. Dovolím si velmi stručně provést určitou rekapitulaci a považuju za opravdu důležité podtrhnout to, že vše to, co jsme na Ministerstvu kultury vykonali, bylo vždy ve spojení s prostředím, které je pro toto naprosto zásadní.
Slíbili jsme, že směřování rozpočtu Ministerstva kultury k jednomu procentu výdajů státního rozpočtu. Splnili jsme to, splněno. Rozpočet mého ministerstva na rok 2025 je historicky nejvyšší - 21,5 miliardy korun, přičemž loňský rozpočet byl ve výši necelých 17 miliard korun, a to v době, kdy situace není jednoduchá v kontextu celého státního rozpočtu a v kontextu financí nutných pro obranu. Je to jasný důkaz toho, že i v těžkých časech je kultura prioritou, a jen připomenu, že předchozí vlády kultuře významně nepřidávaly ani v době bezprecedentního hospodářského růstu. Týkalo se to zejména funkčního období vlády Andreje Babiše.
Často jsem tady tázán, jak jsme postoupili v přípravě velkých investic? Tak jen připomenu, že v dubnu letošního roku jsem prezentoval navýšen rozpočet pro plánované investice, a to z původní částky 7,9 miliardy korun na 13,8 miliardy korun. Jedná se o klíčové navýšení, těch několik miliard korun umožní uskutečnit tak velké ambiciózní projekty, jako je muzeum železnice a elektrotechnik, které připravuje Národní technické muzeum, rekonstrukci Invalidovny v působnosti Národního památkového ústavu, středoevropské fórum Olomouc, našeho muzea umění Olomouc, vybudování nového depozitáře v Jinonicích pro Národní galerii Praha, úplně zásadní projekt, vybudování nového depozitáře Národní knihovny nebo nedávno spuštěný projekt rekonstrukce Nové scény a provozní budovy Národního divadla, kde mimo jiné původní odhad byl zhruba tři čtvrtě miliardy korun. My jsme zajistili jeho navýšení na více než 2 miliardy korun, a tak, aby se od něj splnilo to, co se od něj očekávalo.
Toto jsou reálné peníze na rozdíl od projektů, které nikdy financované nebyly. Vzpomenu si, jak Andrej Babiš pochodoval na jednom pražském území a sliboval novostavbu Národní galerie. Když jsem přišel na ministerstvo, nenašel jsem k tomuto projektu ani jedinou čárku, byl to čirý výmysl, nereálná věc. My jsme spustili zcela konkrétní projekt vybudování depozitáře Národní galerie, bez něhož není možný rozvoj této instituce. Připomenu záchranu pevnostních měst Josefov a Terezín, což je velmi významný projekt z hlediska naší národní identity.
Klíčová v našem fungování ministerstvu byla nová legislativa, posunuli jsme se v tom tak, jak to nebylo mnoho volebních období zpátky, a jsem hrdý na tyto výsledky, které jsme měli. Byl přijat zákon o veřejné kulturní instituci, o kterém se hovořilo desítky let, a nikdy nebyl naplněn. My jsme tento zákon připravili, přijali, je účinný a věřím, že tato možnost dobrovolné transformace příspěvkových organizací na veřejnou kulturní instituci může zásadně pomoci kulturních institucím, organizacím zejména živého umění v naší zemi.
Velmi důležitá, možná dokonce nejdůležitější, je naše velká reforma audiovize. Velká novela audiovizuálního zákona znamená zásadní pomoc a podporu jak segmentu českého filmového průmyslu, zejména z hlediska filmových pobídek, tak i samotné české kinematografie. Bude v ní víc peněz, systém bude jednodušší, rozhodování bude otevřenější, bude více příležitostí k tomu, aby česká audiovize zaujala významné místo i v mezinárodním měřítku.***