Autorizováno.
(10.30 hodin)
Poslankyně Hana Naiclerová: Teď budeme hlasovat pozměňovací návrh C1, sněmovní dokument 6785. Stanovisko je doporučující. (Ministr: Souhlas.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji.
Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 8, přihlášeno 135 poslanců a poslankyň, pro 123, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím.
Poslankyně Hana Naiclerová: Teď budeme hlasovat pozměňovací návrhy C2 a C3 současně, je to sněmovní dokument 6824. Stanovisko je doporučující. (Ministr: Souhlas.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji.
Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 9, přihlášeno 135 poslanců a poslankyň, pro 119, proti žádný. Návrh byl přijat.
Poslankyně Hana Naiclerová: Na závěr budeme hlasovat návrh zákona jako celek.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, hlasovali jsme tedy o všech návrzích a přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 416/2023 Sb., o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny, podle sněmovního tisku 783, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."
Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 10, přihlášeno 136 poslanců a poslankyň, pro 124, proti 11. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi, děkuji paní zpravodajce a končím projednávání tohoto návrhu.
Kolegové, kolegyně, předávám řízení schůze a předem vám přeji příjemný víkend a prázdniny.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Dobrý den, můžeme jít k dalšímu bodu číslo
2.
Vládní návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele /sněmovní tisk 925/ - třetí čtení
Děkuji, už vidím, že u stolku zpravodajů zaujali své pozice pan místopředseda vlády Marian Jurečka a zpravodajka garančního výboru, kterým je výbor pro sociální politiku, paní poslankyně Barbora Urbanová.
Jenom připomínám, že pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 925/4 - ten vám byl doručen 29. 5. tohoto roku - a usnesení garančního výboru vám bylo doručeno jakožto sněmovní tisk 925/5.
Já se táži pana místopředsedy vlády, jestli má zájem vystoupit před otevřením? Ano, prosím.
Poprosil bych o klid v sále! Děkuji.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Jen velmi krátce, tento tisk 925 je, myslím, tisk, na kterém je poměrně velká shoda. I pozměňovací návrhy jsou tam velmi vlastně stručné, jasné a řešíme tím opravdu to velké zjednodušení byrokratické zátěže pro naše podnikatele, takže děkuji za případnou podporu.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane místopředsedo. Tímto otevírám rozpravu.
Rovnou se táži paní zpravodajky, jestli má zájem? Nemá zájem vystoupit.
Takže zde máme přihlášeného pana Jiřího Navrátila. Tak, pane poslanče, prosím.
Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já opravdu budu velice krátký a chtěl bych jenom oznámit, tak jak jsem oznámil již zpravodajce, že stahuji za předkladatele pozměňovací návrh číslo 6822, který již prošel v jiném tisku a byl schválen. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, nikoho dalšího nevidím, čili... Pardon, paní předsedkyně. Prosím.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, nacházíme se ve třetím čtení zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. Začnu pozitivně. Určitě je to krok správným směrem, ale zda a v jaké míře toto hlášení přinese tolik požadované zjednodušení a odlehčení od administrativy, ukáže až čas. Dosavadní průběh tomu totiž vůbec nenasvědčuje.
Doposud totiž neexistuje jasný návrh ani náznak konkrétního formuláře, který by zaměstnavatelé měli vyplňovat. To je z našeho pohledu dost problematické. My tedy dnes totiž nemáme stále přehled o tom, co bude přesně vyžadováno, a tedy vlastně co samotné jednotné měsíční hlášení fakticky bude znamenat. Podnikatelé, kterých se to samozřejmě přímo týká, jsou na tom úplně stejně. Nechci si ani představovat, že se celý systém spustí bez řádného testování, s nepřehlednou strukturou a takovou mírou byrokracie, že ve výsledku přinese víc problémů než dosavadní stav. Vzhledem k tomu, jak byl návrh měsíčního hlášení připraven, jsou tyto obavy nás, ale i podnikatelského sektoru více než oprávněné. Přiznejme si, že zrovna tento kabinet nemá po předchozích zkušenostech naši velkou důvěru. Proces digitalizace stavebního řízení máme ještě všichni v čerstvé paměti, ale o tom teď mluvit nechci.
Zákon navíc v původním znění obsahoval i naprosto nepochopitelnou změnu, která se týkala zrušení srážkové daně, čímž by vznikla nová povinnost podávat daňové přiznání pro celé spektrum lidí, a to studenty s více brigádami, rodiče na mateřské či důchodce. Pro nás to bylo naprosto nepřijatelné, proto jsme vytvořili pozměňovací návrh, jehož cílem bylo zabránit zbytečnému navyšování administrativní zátěže nízkopříjmových skupin obyvatelstva, zejména zaměstnanců s nepravidelnými nebo příležitostnými příjmy. Zrušením možnosti využití srážkové daně by byla těmto osobám nově ukládána povinnost podávat daňové přiznání, což navyšuje nejenom byrokratickou, administrativní zátěž zaměstnanců, ale i orgánů státní správy.
Samotné připomínkové řízení k tomuto rušení institutu srážkové daně vyvolalo silnou vlnu nesouhlasu, a to zejména ze strany daňových poradců. Ministerstvo financí však nejprve jakoukoliv chybu odmítalo připustit a nové povinnosti bagatelizovalo. Teprve když náš tlak, ale i tlak odborné veřejnosti a médií zesílil, muselo Ministerstvo financí přiznat, že návrh je neudržitelný. Dnes to vypadá, že vláda od záměru navyšování administrativy opravdu ustoupila. Vycházím z pozměňovacích návrhů, které jsou v systému a o kterých za chvíli budeme hlasovat. Pozměňovací návrh, na kterém jsme trvali, zajistí, aby nedošlo k rozšiřování okruhu osob, které mají daňové přiznání podávat. Podařilo se nám tedy vybojovat, aby v situacích souběhu s drobným přivýdělkem na základě dohody o provedení práce byla pouze dobrovolnost podání daňového přiznání. To je bezpochyby dobrá zpráva. Stále však pokládám náš pozměňovací návrh za lepší a přehlednější řešení. Institut srážkové daně představuje dlouhodobě osvědčený a administrativně nenáročný způsob zdanění nízkých a příležitostných příjmů. ***
