(pokračuje Karel Havlíček)

2.
Vládní návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele
/sněmovní tisk 925/ - třetí čtení

Děkuji, už vidím, že u stolku zpravodajů zaujali své pozice pan místopředseda vlády Marian Jurečka a zpravodajka garančního výboru, kterým je výbor pro sociální politiku, paní poslankyně Barbora Urbanová.

Jenom připomínám, že pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 925/4 - ten vám byl doručen 29. 5. tohoto roku - a usnesení garančního výboru vám bylo doručeno jakožto sněmovní tisk 925/5.

Já se táži pana místopředsedy vlády, jestli má zájem vystoupit před otevřením? Ano, prosím.

Poprosil bych o klid v sále! Děkuji.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Jen velmi krátce, tento tisk 925 je, myslím, tisk, na kterém je poměrně velká shoda. I pozměňovací návrhy jsou tam velmi vlastně stručné, jasné a řešíme tím opravdu to velké zjednodušení byrokratické zátěže pro naše podnikatele, takže děkuji za případnou podporu.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane místopředsedo. Tímto otevírám rozpravu. Rovnou se táži paní zpravodajky, jestli má zájem? Nemá zájem vystoupit, takže zde máme přihlášeného pana Jiřího Navrátila. Tak, pane poslanče, prosím.

Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Opravdu budu velice krátký a chtěl bych jenom oznámit, tak jak jsem oznámil již zpravodajce, že stahuji za předkladatele pozměňovací návrh číslo 6822, který již prošel v jiném tisku a byl schválen. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Nikoho dalšího nevidím. Pardon, paní předsedkyně. Prosím.

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, nacházíme se ve třetím čtení zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. Začnu pozitivně. Určitě je to krok správným směrem, ale zda a v jaké míře toto hlášení přinese tolik požadované zjednodušení a odlehčení od administrativy, ukáže až čas. Dosavadní průběh tomu totiž vůbec nenasvědčuje. Doposud totiž neexistuje jasný návrh, ani náznak konkrétního formuláře, který by zaměstnavatelé měli vyplňovat, a to je z našeho pohledu dost problematické. My tedy dnes totiž nemáme stále přehled o tom, co bude přesně vyžadováno, a tedy vlastně, co samotné jednotné měsíční hlášení fakticky bude znamenat. A podnikatelé, kterých se to samozřejmě přímo týká, jsou na tom úplně stejně.

Nechci si ani představovat, že se celý systém spustí bez řádného testování, s nepřehlednou strukturou a takovou mírou byrokracie, že ve výsledku přinese víc problémů než dosavadní stav. Vzhledem k tomu, jak byl návrh měsíčního hlášení připraven, jsou tyto obavy nás, ale i podnikatelského sektoru více než oprávněné. A přiznejme si, že zrovna tento kabinet nemá po předchozích zkušenostech naši velkou důvěru. Proces digitalizace stavebního řízení máme ještě všichni v čerstvé paměti, ale o tom teď mluvit nechci.

Zákon navíc v původním znění obsahoval i naprosto nepochopitelnou změnu, která se týkala zrušení srážkové daně, čímž by vznikla nová povinnost podávat daňové přiznání pro celé spektrum lidí, a to studenty s více brigádami, rodiče na mateřské či důchodce. Pro nás to bylo naprosto nepřijatelné. Proto jsme vytvořili pozměňovací návrh, jehož cílem bylo zabránit zbytečnému navyšování administrativní zátěže nízkopříjmových skupin obyvatelstva, zejména zaměstnanců s nepravidelnými nebo příležitostnými příjmy.

Zrušením možnosti využití srážkové daně by byla těmto osobám nově ukládána povinnost podávat daňové přiznání, což navyšuje nejenom byrokratickou administrativní zátěž zaměstnanců, ale i orgánů státní správy. Samotné připomínkové řízení k tomuto rušení institutu srážkové daně vyvolalo silnou vlnu nesouhlasu, a to zejména ze strany daňových poradců. Ministerstvo financí však nejprve jakoukoliv chybu odmítalo připustit a nové povinnosti bagatelizovalo. Teprve když náš tlak, ale i tlak odborné veřejnosti a médií zesílil, muselo Ministerstvo financí přiznat, že návrh je neudržitelný.

Dnes to vypadá, že vláda od záměru navyšování administrativy opravdu ustoupila. Vycházím z pozměňovacích návrhů, které jsou v systému a o kterých za chvíli budeme hlasovat. Pozměňovací návrh, na kterém jsme trvali, zajistí, aby nedošlo k rozšiřování okruhu osob, které mají daňové přiznání podávat. Podařilo se nám tedy vybojovat, aby v situacích souběhu s drobným přivýdělkem na základě dohody o provedení práce byla pouze dobrovolnost podání daňového přiznání. To je bezpochyby dobrá zpráva. Stále však pokládám náš pozměňovací návrh za lepší a přehlednější řešení. Institut srážkové daně představuje dlouhodobě osvědčený a administrativně nenáročný způsob zdanění nízkých a příležitostných příjmů.

Pro osoby, jako jsou studenti, důchodci nebo lidé s občasným přivýdělkem, jde o praktickou a srozumitelnou formu zdanění, která nevyžaduje další úkony vůči správcům daně. Tato úprava zároveň přispívá k lepší daňové disciplíně a minimalizuje riziko neodvedení daně, protože daň je odvedena automaticky a bez prodlení.

Nicméně jsem si vědoma toho, kdo tady má většinu v této Sněmovně, a jsme připraveni hlasovat i pro pozměňovací návrh z dílny Ministerstva financí, který právě tu situaci narovnává a de facto jinou cestou dochází ke stejnému výsledku. Aspoň v to doufám.

Musím se však zastavit také u dalšího pozměňovacího návrhu, který já osobně pokládám za zcela bezprecedentní, kdy ministr financí Zbyněk Stanjura načetl pozměňovací návrh, který ruší limit pro osvobození prodeje firmy cenných papírů a krypto aktiv ve výši 40 milionů korun v jednom zdaňovacím období. Co pokládám za... (Poznámka ministra Juchelky mimo mikrofon.) Ano, je to v příštím tisku, děkuju panu ministrovi za doplnění. Je to v tom doprovodném zákonu. Já si myslím, že jsme to mohli projednávat dohromady, řeknu to teď, pak už vystupovat nebudu, když dovolíte.

Co pokládám za obzvláště pikantní, je moment, kdy byl tento návrh nahrán, protože tento pozměňovací návrh byl podán těsně před vypuknutím bitcoinové kauzy, kterou žije celá Česká republika, takže ve světle těchto okolností já považuji přijetí tohoto návrhu za zcela nepřijatelné.

Navíc vlastně i ta samotná podstata pozměňovacího návrhu je mimořádně sporná, i samotné osvobození prvních 40 milionů korun zisku ročně, tedy dvakrát více, než si v čistém vydělá průměrný zaměstnanec za celý svůj život, v současných cenách je dle mého názoru dostatečně motivující.

Navíc ministr Stanjura se snaží načítat daňové úlevy, ze kterých by benefitovaly, a budu citovat PAQ Research, jenom desítky až stovky osob, které dosáhnou na zisky nad 40 milionů korun.

Za nás při aktuální výši schodku státního rozpočtu, při aktuálních výzvách v podobě investic do infrastruktury, energetiky, obrany, vzhledem ke všem fiskálním výzvám, které nás čekají, není možné předložený návrh podpořit a návrh reflektuje jenom absolutní odtržení od reality současné vládní koalice.

Naopak velký palec nahoru dáváme pozměňovacímu návrhu, který upravuje daňové zatížení takzvaných zaměstnaneckých akciových plánů neboli ESOPu. Tohle je nesmírně důležitý zákon, který pomůže České republice být skutečně atraktivním a konkurenceschopným prostředím pro inovativní firmy a startupy.

Tady bych chtěla na tomto místě ocenit profesionální spolupráci s českou startupovou asociací, která předložila pádné a ekonomicky silné argumenty, díky kterým se přes původní odpor Ministerstva financí podařilo tuhle legislativu dotáhnout, aby mohla Česku pomáhat už příští rok. A já chci slíbit, že pokud hnutí ANO získá ve volbách důvěru, uděláme z Česka startupovou velmoc. A tohle je první stavební kámen. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vám děkuji. Dívám se, vzhledem k tomu, že nikdo další nemá zájem vystoupit, tak tedy rozpravu končím.

Máte zájem o závěrečná slova? Ani paní zpravodajka, ani pan ministr.

V tom případě přivolám kolegyně a kolegy, což jsem učinil, a pustíme se do hlasování.

Poprosím paní zpravodajku, garanční výbor, aby nás seznámila s procedurou hlasování, poté aby přednášela jako vždy jednotlivé návrhy a před hlasováním aby k nim sdělila stanovisko. Děkuji.

Poslankyně Barbora Urbanová: Dobré dopoledne, kolegové a kolegyně. Já začnu tím, že v průběhu předchozích čtení nepadl návrh na zamítnutí zákona, takže s tím se vyrovnávat nemusíme, ale nyní se musíme vyrovnat s tím staženým pozměňovacím návrhem paní kolegyně Bělohlávkové, který načetl kolega Navrátil. Jedná se o sněmovní dokument číslo 6822, takže budeme muset hlasovat o stažení toho pozměňovacího návrhu.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Dobrá, takže já už jsem mezitím přivolal kolegyně a kolegy, takže můžeme se pustit do hlasování.

Čili poprosím jenom, abyste vždycky řekla, o čem budeme hlasovat, čili nejdříve, jestli správně rozumím, o stažení návrhu. Ano.

Tak já zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Jsme v hlasování číslo 11, přihlášeno bylo 138, 132 bylo pro, proti byl jeden. Přijato. Můžeme pokračovat.

Poslankyně Barbora Urbanová: Nyní načtu proceduru, která vychází z usnesení.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pardon, budeme tu mít kontrolu. (Probíhá kontrola hlasování.)

Ano, prosím pana poslance.

Poslanec Jan Richter: Dobrý den, děkuji za slovo. Já jsem hlasoval pro, na sjetině mám proti. Nezpochybňuji hlasování.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak děkujeme a můžeme pokračovat.

Poslankyně Barbora Urbanová: Takže nyní načtu proceduru, která vychází z usnesení garančního výboru pro sociální politiku, které jsme schválili 4. června tohoto roku. Ta procedura vypadá takto: Nejdříve bychom měli hlasovat o legislativně technických úpravách, které však nebyly načteny, takže o nich hlasovat nebudeme. Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu s označením A paní kolegyně Bačíkové, dále o pozměňovacím návrhu B2 pana kolegy Jiřího Navrátila a poté o pozměňovacím návrhu B1, opět pana kolegy Jiřího Navrátila. Jestli můžu poprosit o hlasování o této proceduře?

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji.

Zahajuji hlasování o proceduře. Kdo je pro? Kdo je proti?

Jsme v hlasování číslo 12, kde bylo přihlášeno 142, pro bylo 140, nikdo nebyl proti. Přijato. Můžeme pokračovat.

Poslankyně Barbora Urbanová: Tak nyní hlasujeme o pozměňovacím návrhu A kolegyně Bačíkové. Jenom velice krátce, jedná se o změnu pojetí přihlašování zaměstnanců a zaměstnavatelů do evidence zaměstnanců a evidence zaměstnavatelů. Zaměstnavatel musí přihlásit zaměstnance před okamžikem nástupu k výkonu práce, a to nejdříve osm dnů před tímto dnem. Myslím si, že to pro popis toho pozměňovacího návrhu stačí.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Jenom poprosím o stanovisko výboru? (Zpravodajka: Souhlasné.) Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 13 přihlášeno 142, pro 85, proti 1. Přijato.

Poslankyně Barbora Urbanová: Protože jsme přijali pozměňovací návrh A, tak je nehlasovatelný pozměňovací návrh B2 pana kolegy Navrátila - omlouvám se, že jsem vám to v předchozím kroku neřekla - takže nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu B1 opět pana kolegy Navrátila. Obsahem tohoto pozměňovacího návrhu je úprava legislativně technických nepřesností.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Stanovisko výboru? (Zpravodajka: Souhlasné.) Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Souhlasné.) Děkuji.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování 14 bylo 142 přihlášených, pro bylo 129, proti nikdo. Přijato. Můžeme pokračovat.

Poslankyně Barbora Urbanová: Tímto jsme se vypořádali se všemi pozměňovacími návrhy, a proto můžeme hlasovat o návrhu zákona jako celku.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Předtím tedy přečtu usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, podle sněmovního tisku 925, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 15, přihlášeno bylo 142, pro bylo 140, proti nikdo. Přijato.

Konstatuji tedy, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji za spolupráci.

Můžeme přejít k bodu číslo

Aktualizováno 3. 7. 2025 v 12:51.