Proto usnesl se výbor pro pozemkovou reformu na zásadě,
aby směrodatnou byla cena, za kterou se získávaly
v letech 1913-1915 velkostatky při prodeji nebo koupi.
Podle průměru těchto cen vytvořuje
se limito-statistika, která bude směrodatnou při
přejímání velkostatků za průměrnou
cenu obecnou. Ale tu narážíme zase na značný
odpor příštích hospodářů
proto, že již v letech 1913-14 řádila
značně spekulace s pozemky a v těch letech
právě též angažovaly se banky v
obchodě a parcelaci velkostatků, a tu měli
členové pozemkového výboru starost,
aby odčinili do jisté míry přehnané
ceny, i předválečné a aby vzat byl
zřetel k tomu, jak produktivní, jak výnosný
je velkostatek a hospodářský celek.
V pozemkovém výboru skutečně zasedají
praktikové, kteří přišli k názoru,
že čím větší velkostatek,
tím méně jest výnosný, ježto
administrativní náklady jeho jsou daleko větší,
než při statku, který jest obhospodařován
a spravován hospodářem samým. Proto
tedy vsunut byl do odstavce částky, pojednávající
o ocenění velkostatku, § 42., který
odstupňovává obecnou cenu, počínaje
5 procenty při 1000 ha a konče 40 procenty při
a přes 50.000 ha. V odstavci 2. § 42. mezi sumou,
odhadující plochu, a mezi stupnicí, snižující
cenu, slůvka "až" a "o" podle
jednomyslného názoru všech členů
výboru znamenají určité připuštění
elastičnosti, resp. pohyblivosti mezi 5-10, mezi 10-15,
mezi 20-30 a mezi 30-40 procenty, avšak výslovně
je řečeno všemi členy výboru
pro pozemkovou reformu, že nemůže ústav
nebo některý jiný příští
činitel, který bude realisovat tento zákon,
připustiti, aby se snad posuzoval tento paragraf v tom
smyslu, že při odstupňování jest
možno libovolně určovati srážku
od 5 až 40 %, nýbrž jest možno jenom mezi
nejbližšími a za sebou jdoucími stupnicemi
připustiti určitou pohyblivost, ne však v celém
rozsahu.
Při takto zjištěné ceně zabraného
majetku pamatováno jest v prvé řadě
pohledávek ústavů se sirotčí
jistotou, pak jiných veřejných ústavů,
dále zajištění zaopatřovacích
a existenčních požitků zaměstnanců
a darů a pensí z milosti. Teprve po vyplnění
všech těchto nároků a pohledávek
zbývající částka může
býti zanesena k dobru dosavadního majitele.
Za tím účelem stanoví osnova zákona
zřízení t. zv. náhradové knihy,
do které má býti zanesena celá pohledávka
majitele, která jest však s jeho strany nevypověditelná
a ze které bude poskytovat stát, resp. pozemkový
úřad 3procentní zúročení.
Toto stanovisko jest proto dáno do zákona, abychom
vyhověli, jak jsem již pravil, původní
zásadě, že chceme vyvlastňovat bez náhrady,
my tedy náhradu skutečně přiznáme,
zaneseme a budeme z této náhrady vypláceti
úroky, ne však hotový kapitál, poněvadž
ho tu teď dle hospodářského stavu našeho
národa po ruce nemáme. Nemohli jsme připustiti
hotovou výplatu náhrady, zbývající
pro dosavadní majitele velkostatků, také
proto, poněvadž interesentům, kterým
půdu budeme přidělovati, nemůžeme
tuto přidělovati také za hotové, poněvadž
víme, že oni jsou to, kteří za války
nesmírně trpěli a kteří za
války veliké oběti přinášeli.
Tím již, že také jest v platnosti zákon
přídělový, a zákon o finanční
podpoře hospodářů, zákon úvěrový,
zabezpečuje se zmíněným poskytnutí
značného úvěru, a ten úvěr
bychom nemohli získati nikde jinde, než právě
u těch, kteří veliké pozemky vlastní.
Jinak ovšem soudí osnova zákona o honorování,
resp. nahražování mrtvého a živého
inventáře. Tu se přiznává nejen
placení obecné ceny (Předsednictví
převzal předseda Tomášek) při
soudním odhadu docílené, ale také
i hotové placení této ceny. Tedy po této
stránce vychází osnova zákona úplně
velkostatkářům a jiným hospodářům
vstříc a jistě nemohou si do jednání
pozemkového výboru naprosto stěžovati.
Jednou z důležitých částí
osnovy zákona jest část pátá,
která stará se o to, aby všichni dosavadní
zaměstnanci na zabraném velkostatku byli řádně
existenčně opatřeni. Až dosud byli úředníci
a zřízenci velkostatku materiálem, kterého
zneužívali velkostatkáři proti pozemkové
reformě. Právě u těchto stavů,
o kterých dosavadní zákon záborový
a ostatní zákony o pozemkové reformě
nic se nezmiňovaly, bylo zřejmo, že nemají
dostatečného smyslu a porozumění pro
pozemkovou reformu. Nechávaly se zlákati velkostatkáři
k boji proti pozemkové reformě. Nejen s tohoto hlediska,
ale se zřetelem k naprosté spravedlnosti a starosti
o zajištění těchto zaměstnanců
jest část této osnovy vypravena tak, že
zabezpečujeme jejich existenci, pense i dary z milosti,
zkrátka a dobře působíme k tomu, aby
skutečně všestranným způsobem
o dosavadní úředníky a zřízence
na statcích zaměstnané bylo postaráno.
Stát sám dle § 73 této páté
části zákona o náhradě má
přispívati 5 miliony korunami k zajišťovacímu
fondu (Posl. Dubický: 50 miliony korunami!) 5 miliony
korunami k zajištění těchto zájemníků.
K tomuto základnímu příspěvku
státnímu bude přispívati podle této
osnovy každý dosavadní majitel neb hospodář
velkého pozemku zabraného, třemi korunami
na 1 ha a 1 rok, předem splatnými. Kdyby však
tento příspěvek ukázal se býti
malý anebo veliký, zplnomocňuje osnova zákona
vládu, aby buď o 2 K tento příspěvek
zvýšila anebo snížila. Tím způsobem
jest možno dosíci náležitého finačního
zabezpečení všech těch, kteří
až dosud se obávali, že skutečně
přijdou o existenci, že nebude v dostatečné
míře na stará jejich kolena o ně postaráno.
My dostali jsme do pozemkového výboru celou řadu
žádostí, pamětních spisů
a různých prosebních podání,
v nichž žádají zaměstnanci, zemědělští
dělníci, deputátníci, úředníci
i zřízenci řádné zabezpečení.
Tedy my jim vycházíme plně vstříc,
avšak problém, který také v jednotlivém
spisu byl nadhozen, problém starobního a invalidního
pojištění všeobecného jsme nemohli
v této osnově zákona přece jenom řešiti.
To jest otázka, která bude řešena všeobecně,
která pak se bude dotýkati také zajištění
všech těch, kterým až dosud tato osnova
žádoucí zajištění neposkytuje.
Jsou to zejména stesky Svazu úředníků
a zřízenců velkostatkářských,
kteří do jisté míry ještě
nebyli spokojeni právě s tímto ustanovením.
Při projednávání této osnovy
ve výboru pro pozemkovou reformu byli jsme si všichni
vědomi, že stát náš a naše
Československá republika již ukázala
ve všech směrech, všem třídám
a kategoriím státních zaměstnanců
i zaměstnanců v soukromých službách,
že máme pro ně porozumění, a
na základě toho, že tento způsob a toto
loyální jednání ke všem zaměstnancům
může býti dokladem zaměstnancům
na velkém zabraném statku pozemkovém, že
nenecháme dojíti k tomu, aby ve své existenci
byli zkráceni. Tedy v této osnově zákona
učinili jsme všecko, co bylo v naší moci
a možnosti, aby existence zřízenců a
úředníků byla zabezpečena.
Budeme dbáti toho, - a k tomu dává také
vyjasnění osnova - aby úředníci
a zřízenci po případě na jiných
státních celcích a hospodářských
obvodech byli zabezpečeni. Dáme jim možnost,
aby v různých státních službách
nabyli svého zaopatření. Mimo to budeme dbáti
toho, aby při provádění pozemkové
reformy došli zajištění svých existencí,
ale současně aby se uplatnili tam, kde se jedná
o problém pozemkové reformy. Osnova zmiňuje
se také o tom, za jakou cenu bude půda zabrána
a náhradovým zákonem vyvlastněna a
příštím hospodářům
přidělena. Cena přídělová
jest cenou přejímající včetně
výloh, vzniklých prováděním
pozemkové reformy a nákladů na nemovitosti
vynaložených. K zabezpečení prostředků
provozovacích má poskytnouti dle této osnovy
stát zálohu 50 mil. korun, o které se praví,
že má býti během 10 let zpět
splacena. Tato zásada dle názoru všech členů
pozemkového výboru jest správná, poněvadž
jsme jednotni v přesvědčení, že
pozemková reforma, ani pozemkový úřad
nemůže býti přítěží,
nemůže passivně působiti na hospodářství
našeho státu a pohotovost naší pokladny,
nýbrž, že je to jeden z aktivních článků
národohospodářství našeho státu.
Právě proto ve vědomí této
důležitosti a vážnosti pozemkové
reformy můžeme dnes doporučiti slavnému
Národnímu shromáždění
upřímně tuto osnovu zákona k odhlasování,
poněvadž touto osnovou nijak nezatěžujeme
státu, nezatěžujeme národa, nýbrž
dáváme národu možnost, aby jako národ
národohospodářský mohl se tentokráte
ve svém vlastním zájmu uplatniti na půdě
zemědělské, aby současně stal
se produkční součástkou k hospodářskému
povznesení celého našeho národního
života. V tomto vědomí předkládáme
vám osnovu zákona k odhlasování a
prosíme, abyste ji jednomyslně přijali. (Výborně!
Potlesk.)
Předseda (zvoní). K slovu není
nikdo přihlášen. Debata odpadá. Přistoupíme
k hlasování. Prosím o zaujetí
míst. (Děje se.) Před hlasováním
ještě sděluji, že mne došel resoluční
návrh, podaný panem kolegou Vraným,
tohoto znění:
Do velkého oboru pozemkové reformy spadá
také nevyhnutelná úprava pachtýřských
poměrů. Na jedné straně jsou tu
majitelé propachtované půdy, kteří
ji pronajali v dobách předválečných
nebo na počátku války za podmínek,
které nikterak neodpovídají nynějším
poměrům hospodářským. Na druhé
straně využitkovali jiní majitelé půdy
výjimečných poměrů k dosažení
přepjatých, zřejmě abnormálních
obnosů pachtovného. V zájmu produkce i v
zájmu klidného rozvoje našeho zemědělství
jest třeba, aby pachtovné bylo jednak upraveno na
výši, která odpovídá spravedlivým
návrhům majitelů půdy podle starých
smluv pronajaté, jednak aby přemrštěné
podmínky pachtovného, které překážejí
návratu pravidelných poměrů zemědělských,
byly upraveny zvláštním zákonem, v němž
by bylo pamatováno také na odstranění
všech závad, které se objevily zvláště
za války a v době poválečné
v poměru mezi pachtýři a majiteli půdy.
Vláda se tudíž vyzývá, aby vypracovala
a Národnímu shromáždění
podala návrh zákona na všeobecnou úpravu
poměrů pachtýřských.
V Praze, dne 8. dubna 1920.
Tento resoluční návrh nese dostatečný
počet podpisů a jest předmětem
jednání.
Přistoupíme k hlasování o zákonu
samém. Míním o něm dáti hlasovati
tímto způsobem:
Dám hlasovati ve 4 skupinách a to nejprve o úvodu
a části I. - to jsou paragrafy 1. až 25.;
na to o části II., III. a), III. b) a III. c) -
to jsou paragrafy 26. až 58.;
dále o části IV. - to jsou paragrafy 59.
až 71. incl.
a potom o části V., VI., VII., VIII. a IX. - §§
72. až 84., jakož i o nadpisu zákona a nadpisech
jednotlivých paragrafů a úvodní formuli.
Je snad proti tomu nějaká námitka? (Nebyla).
Není. Budeme hlasovati, jak jsem právě
uvedl.
Kdo tedy souhlasí s úvodem a s částí
I. (§§ 1. až 25.) o přípravných
pracech, o vyrozumění vlastníka, o poznámce
převzetí a o výpovědi - kdo s tím
souhlasí, prosím, aby povstal (Děje se.)
To jest většina. Úvod a §§ 1. až
25. incl. jsou přijaty.
Teď budeme hlasovati o části II., III. a),
III. b), III. c) (o §§ 26 až 58), týkající
se převzetí, převzetí bez náhrady,
převzetí za náhradu u majetku státního,
náhrady za zabraný majetek, převzetí
živého a mrtvého zařízení.
Kdo s těmito paragrafy souhlasí, prosím,
aby povstal. (Děje se.) To jest většina.
§§ 26. až 58. incl. jsou schváleny.
(Hluk. Zvoní.) Prosím o klid.
Budeme hlasovati o části IV. (§§ 59. až
71. incl.), o tom, jak se platí náhrada, přejímací
cena.
Kdo s §§ 59. až 71. souhlasí, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Paragrafy ty jsou přijaty.
Teď budeme hlasovati o zbytku, totiž o části
V., VI., VII., VIII., IX. - to jsou §§ 72. až 84.;
týkají se zabezpečení zaměstnanců
na zabraném a přejímaném pozemkovém
majetku, přechodných ustanovení, ceny přídělové
a pachtovného, finančních prostředků,
ustanovení poplatkových, ustanovení závěrečných.
Vedle toho budeme hlasovati o nadpise zákona a o nadpisech
jednotlivých paragrafů a úvodní formuli.
Kdo s nimi souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To jest většina. Také zbývající
části jsou schváleny.
Přistoupíme ke druhému čtení.
Přeje si snad pan zpravodaj ke druhému čtení
slova?
Zpravodaj posl. Biňovec: Ne.
Předseda: Nějaké korrektury?
Zpravodaj posl. Biňovec: Nejsou.
Předseda: Kdo souhlasí tedy se zákonem,
jak byl přijat v prvém čtení, také
ve čtení druhém, prosím, aby
povstal. (Děje se.)
To je většina. Zákon je schválen
ve druhém čtení a přistoupíme
k vyřízení resolucí.
Uděluji panu zpravodaji slovo.
Zpravodaj posl. Biňovec: Slavná sněmovno!
Výbor pro pozemkovou reformu zahájil již jednání
o rozřešení problému majitelů
propachtované půdy i problému pachtýřů.
Dospěl k tomu názoru, že dosavadní anarchie
v cenách pozemkových je neudržitelná
a že v dozírné době musí býti
zabezpečena náprava. Avšak čas, který
tu dán výboru pro pozemkovou reformu, neumožnil
mu, abychom skutečně dospěli k realisování
tohoto úmyslu, a přichází proto před
slavné Národní shromáždění
výbor pro pozemkovou reformu s resolucí, kterou
žádá se vláda, aby v dozírné
době připravila osnovu zákona, která
by upravovala pachtovní náhradu za pozemky dosud
propachtované. Jest to jistě spravedlivá
věc, která bude musit býti v dozírné
době provedena. Doporučuji resoluci k přijetí.
Předseda: Přistoupíme k hlasování.
Kdo souhlasí s resolučním návrhem,
který jsem před tím přečetl,
prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina,
také resoluce jest přijata a tím tento
odstavec denního pořadu jest vyřízen.
(Potlesk.)
Přistoupíme k odstavci
3. Zpráva sociálně-politického
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk čís. 2666) o ochraně nájemníků
(tisk číslo 2749).
Zpravodajem jest p. kol. Tučný, uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. Tučný: Vážené
Národní shromáždění!
Nejde o nic nového. Ochrana nájemníků
byla již uplatněna v roce 1916 a vyplynula jako nutný
důsledek z dob válečných a, chceme-li
to úžeji říci, vyplynula jako nutný
důsledek úplného ochrnutí stavebního
ruchu. Stavební ruch ve své ochrnulosti přežil
válku a do dnešní doby nebylo možno stavební
ruch do té míry vzkřísiti, aby bylo
odpomoženo nebývalé bytové tísni.
(Hluk.)
Předseda: Prosím o klid.
Zpravodaj posl. Tučný (pokračuje):
Vláda republiky Československé - to nutno
objektivně doznati - přičinila se, aby napomáhala
ke vzkříšení a oživení ruchu
stavebního různými zákonnými
předlohami, věnovala tomuto účelu
dosti značné peněžité částky,
leč přese všechno zdá se, že všechny
ty pomocné prostředky nejevily účinku,
ba není možno mluviti o účinku citelném,
tím méně o nějakém účinku
pronikavém. Naproti tomu nedostatek bytový stále
vzrůstá a nabývá opravdu povážlivých
rozměrů. Válka sice způsobila přechodně
úbytek lidí, ale není možno tvrditi,
že by byla způsobila úbytek rodin. Naproti
tomu nutno počítati se značným přírůstkem
nových domácností a značným
přílivem zahraničních Čechů,
zejména dolnorakouských, do naší Československé
republiky, do osvobozené vlasti.
To zavinilo zejména ve velkých městech, v
průmyslových městech onen nebývalý
nedostatek bytů a následky z toho plynoucí.
Poměry vypadají dnes tak, že na př.
jenom v jedné části velké Prahy, na
Král. Vinohradech jest 2400 přihlášených
stran o byty, kterým není při nejlepší
vůli bytového úřadu a při nejlepší
vůli také správy města možno
vyhověti. Rodiny se v pravém slova smyslu vhánějí
do podnájmu a, jak vypadá soužití dvou
rodin v jednom bytě navzájem si cizích, není
snad nutno líčiti. Ale dochází k zjevům
daleko bolestnějším. Minulého týdne
starosta města Vinohrad, jda z redakce v noci domů,
našel celou rodinu Nikodymovou, čítající
7 členů, spát na schodech kostela sv. Ludmily
na Vinohradech. Poněvadž nebylo jiné pomoci,
musil rodinu sebrati a dáti ji prozatímně
ubytovat u chorobinci. Vidíme ještě jiné
bolestnější zjevy, že na př. městský
strážník vinohradský bydlí v
prádelně se šesti dětmi, které
vesměs již jsou nakaženy skrofulosou.