Národní shromáždění československé 1918 – 1920

ČLÁNEK 135. - Německo uznává, že ode dne 22. července 1917 pozbyly platnosti veškeré smlouvy, úmluvy nebo dohody, jež uzavřelo se Siamem, dále veškerá práva, právní nároky a výsady, jež by mohly z nich vyplývati, jakož veškerá práva na konsulární soudnictví v Siamu.

ČLÁNEK 136. - Veškeré jmění a majetek německé říše a německých států v Siamě mimo stavby používané za sídla nebo úřadovny diplomatické nebo konsulární ipso facto připadají vládě siamské bez jakékoli náhrady.

Se soukromým jměním, majetkem a právy německých příslušníků v Siamě bude naloženo podle ustanovení části X. (klausule hospodářské) této smlouvy.

ČLÁNEK 137. - Německo se vzdává veškerých nároků jak jménem svým tak jménem svých příslušníků vůči vládě siamské, pokud jde o zabrání německých lodí, likvidaci německého majetku nebo internování německých příslušníků v Siamu. Toto ustanovení se nedotýká práva interesovaných stran na výtěžek těchto likvidací, poněvadž práva ta jsou upravena ustanoveními části X. (klausule hospodářské) této smlouvy.

ČLÁNEK 138. - Německo se vzdává veškerých práv a privilejí vyplývajících z dohod z roku 1911 a 1912 o Liberii a zejména práva, aby jmenovalo v Liberii německého výběrčího cel.

Prohlašuje dále, že se vzdává jakéhokoli nároku na jakékoliv účastenství na opatřeních, jež by snad byla učiněna za účelem znovuzřízení Liberie.

ČLÁNEK 139. - Německo uznává za neplatné a to od 8. srpna 1917 veškeré smlouvy a dohody, které uzavřelo s Liberií.

ČLÁNEK 140. - Jmění, práva a zájmy náležející v Liberii Němcům budou upraveny podle části X. (klausule hospodářské) této smlouvy.

ČLÁNEK 141. - Německo se vzdává veškerých práv, právních nároků nebo výsad vyplývajících v jeho prospěch z jenerální akty algesiraské ze dne 7. dubna 1906, z dohod francouzsko-německých ze dne 9. února 1909 a 4. listopadu 1911. Veškeré smlouvy, dohody, úmluvy nebo ujednání uzavřené jím s říší šerifskou pokládají se za zrušeny dnem 3. srpna 1914.

V žádném případě nebude Německo moci dovolávati se těchto akt a zavazuje se nijakým způsobem se nevměšovati v jednání, jež by se mohlo konati o Maroku mezi Francií a ostatními mocnostmi.

ČLÁNEK 142. Německo prohlašuje, že souhlasí se všemi důsledky jím uznaného zřízení francouzského protektorátu nad Marokem a vzdává se platnosti kapitulací v Maroku.

Toto vzdání se datuje od 3. srpna 1914.

ČLÁNEK 143. - Vláda šerifská bude míti úplnou volnost, aby upravila právní postavení a podmínky usazování německých příslušníků v Maroku.

Bude se míti za to, že němečtí chráněnci, poplatníci a zemědělští sdruženci od 3. srpna 1914 přestali požívati výsad spojených s těmito vlastnostmi a podléhají právu obecnému.

ČLÁNEK 144. - Veškeré jmění a majetek říše německé a německých států v říši šerifské ipso facto přejdou na Maghzen bez jakékoli náhrady.

V tomto směru bude se míti za to, že ve statcích německé říše a německých států jest zahrnuto veškeré vlastnictví koruny, říše, německých států jakož i soukromé vlastnictví bývalého císaře německého a ostatních panovnických osob.

S veškerými statky movitými i nemovitými náležejícími v říši šerifské příslušníkům německým bude naloženo podle oddílu 3. a 4. části X. (klausule hospodářské) této smlouvy.

Veškerá důlní práva, jež by byla přiznána německým příslušníkům rozhodčím soudem, zřízeným marockým horním řádem, budou odhadnuta v penězích; o odhad bude požádán rozhodce. Tato práva stihne pak osud majetku, který patří v Maroku německým příslušníkům.

ČLÁNEK 145. - Německá vláda zabezpečí převod akcií, které představují účast Německa na kapitálu marocké státní banky, na osobu, již jí označí francouzská vláda. Hodnota těchto akcií určená reparační komisí bude zaplacena této komisi a odečtena ve prospěch Německa z peněz dlužných za reparace. Bude věcí německé vlády, aby odškodnila v tomto směru své příslušníky.

Tento převod bude proveden bez újmy zaplacení dluhů, jež snad udělali němečtí poddaní u státní banky marocké.

ČLÁNEK 146. - S marockým zbožím bude při dovozu do Německa nakládáno podle předpisů platných o zboží francouzském.

ČLÁNEK 147. - Německo prohlašuje, že uznává protektorát vyhlášený nad Egyptem Velikou Britanií dne 18. prosince 1914 a že se vzdává platnosti kapitulací v Egyptě. Toto vzdání se datuje od 4. srpna 1914.

ČLÁNEK 148. - Veškeré smlouvy, úmluvy, dohody nebo ujednání, uzavřené Německem a Egyptem jsou pokládány za zrušeny od 4. srpna 1914.

V žádném případě se nemůže dovolávati Německo těchto aktů a zavazuje se nevměšovati se nijakým způsobem do jednání, k němuž by mohlo dojíti mezi Velikou Britanií a ostatními mocnostmi o Egyptě.

ČLÁNEK 149. - Dokud nenabude platnosti egyptské zákonodárství o organisaci soudů, jímž se zavedou soudy s obecnou pravomocí, bude dekrety Jeho Výsosti sultána postaráno o vykonávání soudnictví nad německými příslušníky a jejich vlastnictvím konsulárními soudy britskými.

ČLÁNEK 150. - Vláda egyptská bude míti úplnou volnost jednání při úpravě právního stavu a podmínek usazování se německých příslušníků v Egyptě.

ČLÁNEK 151. - Německo dává, pokud o ně jde, své svolení, aby byl zrušen nebo změněn podle přání Egyptské vlády dekret vydaný Jeho Výsostí chedivem dne 28. listopadu 1904 o komisi pro veřejný dluh egyptský.

ČLÁNEK 152. - Německo svoluje, pokud o ně jde, aby byla přenesena na vládu Jeho britského Veličenstva práva udělená Jeho císařskému Veličenstvu sultánovi smlouvou podepsanou v Cařihradě dne 29. října 1888 o volné plavbě průplavem Suezským.

Vzdává se veškeré účasti na egyptské námořní radě zdravotnické a karanténní a svoluje, pokud o ně jde, aby oprávnění této rady byla přenesena na egyptské úřady.

ČLÁNEK 153. - Veškeré statky a majetek německé říše a států německých v Egyptě přecházejí ipso facto na vládu egyptskou bez jakékoliv náhrady.

V tomto směru bude se míti za to, že mezi statky a majetek německé říše a států patří také veškerý majetek koruny, říše a států německých, jakož i soukromý majetek bývalého císaře německého a ostatních osob panovnických.

Se všemi movitými i nemovitými statky patřícími v Egyptě německým příslušníkům se naloží podle oddílu III. a IV. části X. (Klausule hospodářské) této smlouvy.

ČLÁNEK 154. - Při dovozu do Německa bude zboží egyptské požívat týchž výhod jako zboží britské.

ČLÁNEK 155. - Německo se zavazuje uznati a schváliti všecky dohody, jež mocnosti spojené a přidružené uzavrou s Tureckem a s Bulharskem o jakýchkoli právech, zájmech nebo výsadách, na něž by Německo nebo němečtí příslušníci mohli činiti nárok v Turecku a v Bulharsku a jež nejsou předmětem ustanovení této smlouvy.

ČLÁNEK 156. - Německo se vzdává ve pro spěch Japonska veškerých svých práv, výsad a privilejí týkajících se zejména území Kiao-čau, železnic, dolů a podmořských kabelů, jichž nabylo smlouvou, kterou uzavřelo s Čínou dne 6 března 1898 a jakýmikoli jinými akty týkajícími se provincie Šantung.

Veškerá německá práva na železnici z Cin-tao do Cin-anfu počítaje v to její odbočky a veškeré příslušenství všeho druhu: nádraží, skladiště, pevný i běžící materiál, doly, závody a provozovací materiál důlní jsou a zůstanou získány Japonskem se všemi právy a výsadami k nim se pojícími.

Podmořské kabely německého státu z Cin-tao do Šanchaje a z Cin-tao do Čifu se všemi právy, výsadami a vlastnictvími s nimi spojenými rovněž zůstanou získány Japonskem bez jakéhokoli břemene.

ČLÁNEK 157. - Práva movitá i nemovitá, jež stát německý má v území Kiao-čau, jakož i všechna práva, jež by mohl uplatňovati z důvodu vykonaných prací neb zlepšení neb nákladů, jím přímo neb nepřímo vynaložených a území se dotýkajících, jsou a zůstanou získána Japonskem prostá a osvobozená jakýchkoliv břemen.

ČLÁNEK 158. - Do tří měsíců po tom, kdy nabude tato smlouva platností, odevzdá Německo Japonsku veškeré archivy, knihy, plány, právní listiny a doklady všeho druhu týkající se občanské, vojenské, finanční, soudní nebo jiné správy území Kiao-čau, ať se nalézají kdekoli.

V téže lhůtě Německo oznámí Japonsku veškeré smlouvy, ujednání nebo úmluvy týkající se práv, nároků nebo výsad zmíněných ve dvou předcházejících článcích.

Aby byla umožněna příprava k všeobecnému omezení zbrojení všech národů, zavazuje se Německo dbáti přesně klausulí vojenských, námořních a vzduchoplaveckých takto stanovených:

ČLÁNEK 159. - Vojenská moc německá bude demobilisována a omezena jak níže jest ustanoveno.

ČLÁNEK 160. - 1. Počínajíc nejpozději 31. březnem 1920 německá armáda nesmí obsahovati více než sedm divisí pěchoty a tři divise jízdy.

Od té chvíle celkový číselný stav armády států, jež tvoří Německo, nesmí překročiti sto tisíc mužů, důstojníky a doplňovací tělesa v to počítajíc, a bude určena výhradně k udržování pořádku v zemi a k pohraniční stráži.

Celkový počet důstojnictva, počítajíc v to i personál štábů, ať jsou jakéhokoliv složení, nesmí překročiti čtyři tisíce.

2. Divíse a štáby armádních sborů budou složeny podle údajů tabulky č. 1. připojené k tomuto oddílu.

Počet a číselný stav jednotek pěchoty, dělostřelectva, ženijních a technických vojsk, jak jest vytčen ve jmenované tabulce, tvoří nejvyšší mez, jež nesmí býti překročena.

Tyto jednotky smějí míti vlastní náhradní těleso:

Pluk pěchoty.

Pluk jízdy.

Pluk polního dělostřelectva.

Prapor zákopníků.

3. Divise nesmějí býti sloučeny ve více než dva štáby armádních sborů.

Zakázáno jest udržovati nebo zřizovati vojska jinak seskupená anebo jiné orgány pro velení nebo pro přípravu k válce.

Německý velký generální štáb a jiné podobné formace budou rozpuštěny a nesmějí býti znovu zřízeny v žádné formě.

Důstojnický a důstojníkům na roveň postavený personál ministerstev války, v různých státech německých jakož i u přičleněných správních úřadů, nesmí překročiti tři sta důstojníků, kteří se započítají do maximálního číselného stavu čtyř tisíc, jak je stanoven v tomto článku pod 1. alinea 3.

ČLÁNEK 161. - Správní úřady vojenské, jichž personál je občanský a není započten do stavu vymezeného předcházejícími předpisy, budou míti personál zmenšený v každé skupině na desetinu toho, co bylo určeno v rozpočtu na rok 1913.

ČLÁNEK 162. - Počet zřízenců a úředníků států německých, jako jsou celníci, lesníci, hlídači pobřeží, nepřekročí počet zřízenců a úředníků, kteří konali tuto službu v r. 1913.

Počet četníků a zřízenců neb úředníků místních či obecních stráží bezpečnostních nesmí býti rozmnožován leda v poměru odpovídajícím přírůstku obyvatelstva od r. 1913 v místech a obcích, které jich používají.

Zřízenci a úředníci nesmějí býti svoláváni za účelem účasti na nějakém vojenském výcviku.

ČLÁNEK 163. - Omezení vojenské moci německé, smluvené ve článku 160., bude lze provésti postupně tímto způsobem:

Během tří měsíců po dni, kdy vstoupí v platnosť tato smlouva, musí býti celkový číselný stav snížen na 200.000 mužů a počet jednotek nesmí přesahovati dvojnásobný počet toho, co je stanoveno ve článku 160.

Po uplynutí tohoto a na konci každého následujícího tříměsíčního období ustanoví konference vojenských znalců Čelných mocností spojených a přidružených pro následující tříměsíční období snižování, které třeba uskutečňovati tím způsobem, aby nejpozději dne 31. března 1920 celkový číselný stav německého vojska nepřesahoval maxima 100.000 mužů, uvedeného ve článku 160. Toto postupné snižování musí udržovati mezi počtem mužů a důstojníků a mezi počtem jednotek jednotlivých druhů (zbraní) týž poměr, jaký je stanoven ve jmenovaném článku.

ČLÁNEK 164. - Až do té doby, kdy bude možno připustiti Německo za člena Společnosti národů, německá armáda nesmí míti výzbroj ve vyšších cifrách než jsou stanoveny v tabulce č. II., připojené k tomuto oddílu, vyjma fakultativní doplněk, který může dosáhnouti u střelných zbraní nejvýše jednu pětadvacetinu a u děl jednu padesátinu, a bude určen výhradně pro případ nutných náhrad.

Německo prohlašuje, že se již nyní zavazuje pro dobu, kdy bude připuštěno za člena společnosti národů, že tato výzbroj stanovená ve zmíněné tabulce, nebude překročena a že zůstává podrobena modifikacím se strany Rady Společnosti, a zavazuje se, že bude přesně zachovávati její rozhodnutí v tomto směru.

ČLÁNEK 165. - Nejvyšší počet děl, strojních pušek, vrhačů min a ručnic, jakož i zásoba střeliva a výstroje, kteréž bude Německu dovoleno míti během období, jež uplyne mezi dnem, kdy nabude platnosti tato smlouva a dnem 31. března 1920, zmíněným ve článku 160, bude k dovoleným zásobám maximálním, jež stanoví tabulka č. III připojená k tomuto oddílu, ve stejném poměru, v jakém síla německé armády průběhem snižování určeného ve článku 163. bude k nejvyšší přípustné síle dovolené ve článku 160.

ČLÁNEK 166. - Dne 31. března 1920 nesmí zásoba munice, jež armáda německá bude směti míti po ruce, přesahovati číslice stanovené v tabulce č. III. připojené k tomuto oddílu.

V téže lhůtě vláda německá musí uložiti tyto zásoby na místech, o nichž učiní oznámení vládám Čelných mocností spojených a přidružených. Jest jí zakázáno zakládati jinou zásobu, skladiště neb zálohu střeliva.

ČLÁNEK 167. - Počet a ráže děl, které budou v době, kdy tato smlouva nabude platnosti, výzbrojí opevnění, tvrzí a pevností ať pozemních, ať námořních, jež podržeti bude Německu dovoleno, vláda Německá musí neprodleně oznámiti vládám Čelných mocností spojených a přidružených a bude maximem, které nesmí býti překročeno.

Během dvou měsíců po době, kdy tato smlouva nabude platnosti, maximální výbava těchto děl bude jednotně upravena a nadále udržována na patnácti stech ran pro jeden každý kus ráže 10.5 a menší, a na pět set ran pro každý kus ráže větší.

ČLÁNEK 168. - Výroba zbraní, střeliva a válečného materiálu jakéhokoli rázu a druhu, smí býti prováděna jedině v dílnách a továrnách, jejichž sídlo bude oznámeno a podrobeno schválení vlád Čelných mocností spojených a přidružených, kteréžto si vyhrazují omeziti počet těchto dílen a továren.

Během tří měsíců po době, kdy tato smlouva nabude platnosti, budou zrušeny všechny ostatní závody, jejichž předmětem je výroba, příprava, ukládání neb studium zbraní, střeliva neb jakéhokoli válečného materiálu. Totéž se stane se všemi zbrojírnami kromě těch, které budou skladišti dovolené zásoby střeliva. V téže lhůtě bude propuštěn personál těchto zbrojíren.

ČLÁNEK 169. - Během dvou měsíců po době, kdy tato smlouva nabude platnosti, musí býti německé zbraně, střelivo a jakýkoliv materiál válečný, počítajíc v to jakékoliv obranné nářadí proti vzducholodím, odveden vládám Čelných mocností spojených a přidružených, aby vše to bylo zničeno anebo učiněno bylo neupotřebitelným. Totéž se stane se všemi druhy nářadí určeného k válečné výrobě kromě toho, co bude uznáno nezbytným k výzbroji a výstroji povolené vojenské moci německé.

Toto odvádění se stane v těch místech německého území, které určí jmenované vlády.

V téže lhůtě budou odvedeny zbraně, střelivo a válečný materiál, pocházející z ciziny, obranné nářadí proti vzducholodím v to počítajíc, ať se nalézá v jakémkoli stavu, jmenovaným vládám, jež ustanoví, jak s nimi naložiti.

Zbraně, střelivo a válečný materiál, přesahující následkem postupných redukcí vojenských sil německých množství povolená v tabulkách č. II. a III. připojených k tomuto oddílu, musí se vydati tak, jak shora řečeno, a ve lhůtách, které určí konference vojenských znalců, o nichž se mluví ve článku 163.

ČLÁNEK 170. Dovoz zbraní, střeliva a válečného materiálu jakéhokoliv druhu do Německa bude přísně zakázán.

Totéž platí o výrobě a vývozu zbraní, střeliva a válečného materiálu jakéhokoliv druhu určených pro cizí země.

ČLÁNEK 171. - Ježto jest zakázáno užívati plynů dusivých, otravných a podobných, právě tak jako tekutin, látek a procesů obdobných, jest v Německu přísně zapověděna výroba i dovoz těchto věcí.

Totéž platí o materiálu určeném k výrobě, konservování nebo používání jmenovaných výrobků nebo procesů.

Rovněž zakazuje se Německu výroba i dovoz obrněných vozů, tanků a všech jiných podobných strojů, jež mohou sloužiti válečným účelům.

ČLÁNEK 172. - Do tří měsíců po době, kdy vejde v platnost tato smlouva, oznámí vláda německá vládám Čelných mocností spojeneckých a přidružených složení a způsob výroby všech třaskavin, jedovatých látek a jiných preparátů chemických, jichž během války užívala anebo připravovala, aby jich užila takovým způsobem.

ČLÁNEK 173. - Obecná povinná služba vojenská bude v Německu zrušena.

Německá armáda smí býti napříště sestavována a doplňována pouze cestou dobrovolného vstupu.

ČLÁNEK 174. - Závazek poddůstojníků a vojáků musí býti na dvanáct let za sebou jdoucích.

Poměrný počet mužů opouštějících službu z jakékoli příčiny před uplynutím doby závazku nesmí překročiti během roku pět ze sta celkového číselného stavu stanoveného touto smlouvou (čl. 160.1. alinea 2.)

ČLÁNEK 175. - Důstojníci, kteří setrvají v armádě, budou se musiti zavázati, že v ní budou sloužiti nejméně do čtyřiceti pěti let.

Nově jmenovaní důstojníci musí se zavázati, že budou sloužiti činně nejméně dvacetpět let za sebou jdoucích.

Důstojníci, kteří dříve náleželi k jakýmkoli armádním formacím a nebudou ponecháni v jednotkách, jejíchž zachování je dovoleno, nesmí se zúčastniti nijakého výcviku vojenského v teorii neb v praksi a nebudou podrobeni nijaké vojenské povinnosti vůbec.

Poměrný počet důstojníků opouštějících službu z jakékoliv příčiny před uplynutím doby závazku nesmí překročiti během roku pět ze sta celkového číselného stavu stanoveného touto smlouvou (čl. 160. 1. al. 3.)

ČLÁNEK 176. - Po uplynutí dvou měsíců po době, kdy vejde v platnost tato smlouva, bude v Německu pouze takový počet škol vojenských, kolik jich bude nezbytně potřebí k výchově důstojnictva dovolených jednotek. Tyto školy budou výlučně určeny k opatřování důstojnictva určité zbraně, tedy po jedné škole pro každou zbraň.

Počet žáků připuštěných k návštěvě jmenovaných škol bude v přesném poměru k uprázdněným místům ve sborech důstojnických. Žáci i sbory budou se započítávati do číselného stavu, stanoveného touto smlouvou (článek 160. 1. alinea 2. a 3.)

Následkem toho a v době shora ustanovené budou v Německu zrušeny kromě těch, jež shora byly zmíněny, všecky válečné akademie a podobné instituce, jakož i různé školy vojenské pro důstojníky, důstojnické aspiranty, kadety, poddůstojníky nebo poddůstojnické aspiranty.

ČLÁNEK 177. - Vyučovací ústavy, university, spolky vysloužilců, spolky střelecké, sportovní a turistické i vůbec spolky jakéhokoliv druhu, ať jest věk jejich členů jakýkoliv, nesmějí se zabývati žádnou otázkou vojenskou.

Bude jim zejména zakázáno vyučovati nebo cvičiti, nebo dáti vyučovati a cvičiti svoje členstvo v dovednostech vojenských a v užívání zbraní.

Tyto spolky, sdružení, vyučovací ústavy a university nesmějí míti nijakého spojení s ministerstvy války ani s jiným úřadem vojenským.

ČLÁNEK 178. - Zakázána jsou všecka opatřeni mobilisační anebo k mobilisaci směřující.

Vojsková tělesa, pomocné služby ani štáby nesmějí míti v žádném případě doplňovacích kadrů.

ČLÁNEK 179. - Jakmile vstoupí tato smlouva v platnost, zavazuje se Německo, že neověří v žádné cizí zemi nijaké misse vojenské, námořní nebo vzduchoplavecké, aniž ji nevyšle nebo dá jí odejíti; kromě toho že učiní přiměřená opatření, aby zabránilo lidem německé národnosti opouštěti svou zemi za tím účelem, aby se dali zařaditi do armády, loďstva nebo vzduchoplavecké služby nějaké cizí mocnosti nebo proto, aby jí pomáhali ve vojenském výcviku anebo vůbec aby přispívali k vojenskému, námořnímu nebo vzduchoplaveckému vyučování v cizí zemi.

Mocnosti spojené a přidružené jsou, pokud se jich týče, za jedno v tom, že ode dne, kdy vstoupí tato smlouva v platnost, nesmějí zařaďovati do svých armád, 1oďstev neb sil vzduchoplaveckých, ani k nim přičleňovati státních příslušníků německých k tomu cíli, aby pomáhali při vojenském výcviku neb vůbec aby příslušníků německé národnosti bylo užíváno jako instruktorů vojenských, námořních nebo vzduchoplaveckých.

Tento předpis se však nedotýká nikterak práva Francie, přijímati vojáky do Cizinecké legie ve smyslu vojenských zákonů a předpisů francouzkých.