Národní shromáždění československé 1918 – 1920

ČLÁNEK 198. - Vojenská moc Německa nesmí míti žádného vojenského ani námořního letectva.

Německo smí udržovati jedině a to po období nepřesahující 1. říjen 1919 nejvýše počet 100 vodních létadel a hydroglisseurů, které budou určeny výlučně k vyhledávání podmořských min, vystrojeny k tomuto účelu a nesmějí v žádném případě nésti zbraně, střelivo nebo bomby jakéhokoliv druhu.

Mimo motory namontované k vodním letadlům a hydroglisseurům zde dotčeným smí býti opatřen pouze jeden jediný motor náhradní pro každý motor každého z těchto přístrojů.

Nebude zachována žádná ředitelná vzducholoď.

ČLÁNEK 199. - Během dvou měsíců po době, kdy nabude platností tato smlouva, bude demobilisován personál vzduchoplavecký, zapsaný toho času v seznamech německých pozemních a námořních vojsk. Německo může však podržeti a udržovati až do 1. října 1919 úhrnný počet jednoho tisíce mužů, důstojníky v to počítajíc, pro všecky kádry a personál, ať naloděný nebo nenaloděný, veškerých formací a ústavů.

ČLÁNEK 200. - Až do úplného vyklizení německého území vojsky spojenými a přidruženými budou požívati vzduchoplavecké přístroje spojeneckých a přidružených mocností v Německu práva svobodného příletu, svobodného průchodu vzduchem a přistání.

ČLÁNEK 201. - Po šest měsíců od doby, kdy nabude platnosti tato smlouva, jest pro celé německé území zakázáno vyráběti a dovážeti vzduchoplavecké přístroje, součásti vzduchoplaveckých přístrojů jakož i motory a součásti motorů pro vzduchoplavbu.

ČLÁNEK 202. - Jakmile tato smlouva nabude platnosti, musí veškeren materiál vojenské i námořní vzduchoplavby - vyjímaje přístroje vytčené v článku 198, aliney 2. a 3. - býti vydán vládám Čelných mocností spojených a přidružených.

Toto vydání bude provedeno v místech označených jmenovanými vládami; bude ukončeno ve třech měsících.

V tomto materiálu bude zahrnut zvláště materiál, kterého se užívá nebo užívalo nebo který jest nebo byl určen k válečným účelům, zejména:

Úplná létadla a vodní létadla, jakož i ta, která se stavějí, opravují nebo sestavují.

Ředitelné balony schopné plavby, jakož i balony, které se stavějí, opravují neb sestavují.

Přístroje k výrobě vodíku.

Hangary pro ředitelné balony a přístroje všeho druhu pro létadla.

Až do svého odevzdání budou ředitelné balony nákladem Německa udržovány naplněné vodíkem; přístroje na výrobu vodíku jakož i přístřeší pro ředitelné balony mohou podle volného uvážení zmíněných mocností býti ponechány Německu až do doby, kdy budou ředitelné balony odevzdány.

Motory létadel.

Loďky.

Výzbroj (děla, kulomety, rychlopalné pušky, vrhači bomb, vrhači torped, přístroje pro stejnoběh, přístroje mířící.)

Střelivo (nábojnice, granáty, nabité bomby, prázdné bomby, zásoby výbušných látek neb suroviny k jejich výrobě).

Nástroje palubní.

Přístroje pro telegrafii bez drátu, fotografické a kinematografické přístroje užívané pro vzduchoplavbu.

Jednotlivé součástky náležející k některé z uvedených skupin.

Materiál shora uvedený nesmí se bez zvláštního povolení jmenovaných vlád přemístiti.

ČLÁNEK 203. - Všechny klausule o vojenství, námořní plavbě a vzduchoplavbě, které jsou obsaženy v této smlouvě a k jejichž provedení byla ustanovena časová mez, provede Německo pod dozorem mezispojeneckých komisí, zřízených zvláště k tomu cíli Čelnými mocnostmi spojenými a při druženými.

ČLÁNEK 204. - Dozorčím komisím mezispojeneckým bude zejména svěřen dohled na to, aby řádně byly odváděny, zničeny, zbourány a neupotřebitelnými učiněny věci, o nichž je to uloženo německé vládě touto smlouvou.

Budou oznamovati německým úřadům rozhodnutí, která Čelné mocnosti spojené a přidružené si vyhradily, a ona, která by byla potřebná k provádění vojenských, námořních a vzduchoplaveckých klausulí.

ČLÁNEK 205. - Mezispojenecké dozorčí komise mohou úřadovati v sídle ústřední německé vlády.

Mají právo, aby se, kdykoliv to uznají vhodným, odebraly na kterékoliv místo německého zemí anebo vyslaly podružné komise nebo uložily některému neb několika ze svých členů, aby se tam vydali.

ČLÁNEK 206. - Vláda německá musí poskytnouti mezispojeneckým komisím dozorčím a jejich členům v každém směru možnost, aby splnily svoje poslání.

Musí ustanoviti kvalifikovaného zástupce při každé mezispojenecké komisi dozorčí, pověřeného, aby přijímal od ní oznámení určená pro německou vládu, a podával i obstarával jí veškerá vyžádaná vysvětlení i doklady.

Ve všech případech bude náležeti německé vládě, aby poskytla na svůj náklad i osobní i věcné pro středky potřebné k vydání, zničení, rozebrání, zbourání a k tomu, by předměty byly učiněny neupotřebitelnými, jak předpisuje tato smlouva.

ČLÁNEK 207. - Vydržování a náklady dozorčích komisí i výlohy vzniklé jejích činností ponese Německo.

ČLÁNEK 208. - Mezispojenecká vojenská komise dozorčí bude zastupovati u vlády německé vlády Čelných mocností spojených a přidružených ve všem, co se týče výkonu vojenských klausulí.

Zejména bude jejím úkolem, aby přijímala od německé vlády zprávy o umístění zásob a skladů střeliva, o výzbroji opevněných míst, tvrzí a pevností, jichž zachování v Německu jest povoleno, o umístění a provozu dílen a továren na zbraně, střelivo a válečný materiál.

Bude přijímati vydané zbraně, střelivo a válečný materiál, ustanoví místa, kde odevzdání to se vykoná, bude dohlížeti, aby bylo zničeno, zbouráno a uvedeno v neupotřebitelný stav vše, jak nařizuje tato smlouva.

Německá vláda musí poskytnouti mezispojenecké vojenské komisi dozorčí veškerá vysvětlení a doklady, které tato uzná za nutné, aby se přesvědčila o dokonalém splnění vojenských klausulí, ze jména veškeré doklady týkající se zákonodárství, správy a řádů služebních.

ČLÁNEK 209. - Mezispojenecká námořní komise dozorčí bude zastupovati u vlády německé vlády Čelných mocností spojených a přidružených ve všem, co se týče výkonu klausulí námořních.

Bude zejména jejím úkolem, aby se odebrala do loděnic a dohlížela na rozebrání lodí, které se tam budují, přijala veškeré odevzdané povrchové a podmořské lodi, záchranné lodi, doky, tubulární dok a dohlížela na nařízená zničení a rozbourání.

Německá vláda musí podati mezispojenecké námořní komisi dozorčí veškerá vysvětlení a všechny doklady, které tato bude považovati za nutné, aby se přesvědčila o úplném splnění všech klausulí o válečném námořnictvu, zejména plány válečných lodí, výkazy o složení jejich výzbroje, o zvláštnostech a modelech děl, o střelivu, torpédech, minách, výbušných látkách, o bezdrátových přístrojích telegrafických a vůbec o všem, co se týká válečného materiálu námořního a konečně všechny doklady, týkající se zákonodárství, správy a řádů služebních.

ČLÁNEK 210. - Mezispojenecká vzduchoplavecká komise dozorčí bude zastupovati u vlády německé vlády Čelných mocností spojených a přidružených ve všem, co se týče výkonu podmínek o vzduchoplavbě.

Úkolem komise bude zejména, aby pořídila soupis vzduchoplaveckého materiálu, který se nachází na německém území, dozírala na dílny na letadla, balony a motory pro vzducholodi, továrny na zbraně, střelivo a výbušné látky, kterých by mohlo býti užito pro vzducholodi, aby prohlížela všechna letiště, hangary a přístaviště, parky a skladiště, aby, bude-li potřeba, zařídila převoz zmíněného materiálu a aby jej převzala.

Německá vláda musí podati mezispojenecké vzduchoplavecké komisi dozorčí všechna vysvětlení a doklady týkající se zákonodárství, správy neb jiné, které tato bude pokládati nutnými, aby se přesvědčila o úplném splnění klausulí vzduchoplaveckých, zejména číselný výkaz personálu náležejícího ke vzduchoplavecké službě, jakož i materiálu hotového, rozdělaného nebo objednaného, úplný seznam veškerých závodů pracujících pro vzduchoplavbu a jejich umístění a všech hangarů a přístavišť.

ČLÁNEK 21l. - Do tří měsíců ode dne, kdy nabude tato smlouva platnosti, musí německé zákonodárství býti změněno a nadále německou vládou udržováno ve shodě s touto částí této smlouvy.

V téže lhůtě musí německá vláda provésti všechna správní neb jiná opatření, nutná k splnění předpisů této části smlouvy.

ČLÁNEK 212. - Následující ustanovení příměří ze dne 11. listopadu 1918, totiž článek VI., paragrafy první, druhý, šestý a sedmý, čl. VI, čl. IX, klausule I., II. a V. přílohy č. 2. jakož i dodatečného protokolu ze dne 4. dubna 1919 k příměří ze dne 11. listopadu 1918 zůstávají v platnosti potud, pokud ustanovení ta nejsou v odporu s předchozími podmínkami.

ČLÁNEK 213. - Dokud tato smlouva zůstane v platnosti, zavazuje se Německo, že se podrobí jakémukoliv vyšetřování, které by Rada společnosti národů většinou hlasů uznala za nutné.

ČLÁNEK 214. - Váleční zajatci a civilní internovaní budou dopraveni do domova jak možno nejdříve po tom, co tato smlouva nabude platnosti, a stane se tak s všemožným urychlením.

ČLÁNEK 215. - Doprava válečných zajatců a občanských internovaných osob německých do jejich domova bude provedena za podmínek v článku 214 uvedených péčí komise, složené ze zástupců Mocností spojených a přidružených s jedné a zástupců německé vlády se strany druhé.

Pro každou z Mocností spojených a přidružených subkomise složená pouze ze zástupců dotyčné Mocnosti a z delegátů vlády německé upraví podrobnosti, jak návrat válečných zajatců bude proveden.

ČLÁNEK 216. - Jakmile váleční zajatci a civilní internovaní budou úřadům německým odevzdáni, budou péčí těchto úřadů a bez odkladů dopraveni do svých domovů.

Ti z nich, jichž předválečné bydliště leží v území obsazeném vojsky Mocností spojených a přidružených, budou rovněž do svého domova dopraveni, avšak s výhradou svolení a dozoru vojenských úřadů okupačních vojsk spojeneckých a přidružených.

ČLÁNEK 217. - Veškeré náklady spojené s touto dopravou od vypravení počínaje jdou na účet vlády německé, která je povinna, dodati přepravní prostředky a technický personál, jak to komise zřízená podle článku 215 uzná za nutno.

ČLÁNEK 218. - Váleční zajatci a civilní internovaní stíhaní neb odpykávající tresty pro provinění proti kázni budou dopraveni do domovů bez ohledu na to, zda trest svůj odpykali nebo zda řízení proti nim jest skončeno čili nic.

Toto ustanovení nevztahuje se na zajatce a civilní internované, kteří by bylí potrestáni pro skutky, jichž se dopustili po 1. květnu 1919. Až do svého vstupu do vlasti zůstávají všichni váleční zajatci a všichni civilní internovaní podřízení nyní platným řádům, zvláště co do práce a kázně.

ČLÁNEK 219. - Váleční zajatci a civilní internovaní, stihaní či odsouzení k trestům pro jiné než pro skutky proti kázni, mohou býti podrženi ve vazbě.

ČLÁNEK 220. - Vláda německá zavazuje se přijmouti na svém území bez rozdílu všechny osoby, jež jest dopraviti do domova.

Váleční zajatci němečtí neb státní příslušníci němečtí, kteří by si přáli, aby nebyli dopraveni do domova, mohou býti z dopravy do domova vyňati; vlády spojenecké a přidružené vyhrazují si však právo dopraviti je buď do jejich domova nebo do země neutrální, či dáti jim povolení, aby se usadili na jejich území.

Německá vláda se zavazuje, že neužije proti těmto osobám nebo jejich rodinám nijakého výjímečného opatření, a že je nebude z toho důvodu nijak trestati nebo jim jakkoliv činiti obtíže.

ČLÁNEK 221. - Vlády spojenecké a přidružené vyhrazují si právo, podmíniti návrat válečných zajatců a příslušníků německých, již jsou v jejich moci, tím, že Německo bez odkladu ohlásí a osvobodí všechny válečné zajatce a jiné příslušníky Mocností spojených a přidružených, kteří by snad ještě byli držáni proti své vůli v Německu.

ČLÁNEK 222. - Německá vláda se zavazuje:

1. Poskytnouti volný přístup komisím, jež budou pověřeny hledáním nezvěstných, dodati jim všechny vhodné prostředky přepravní, povoliti jim přístup do táborů, vězení, nemocnic a všech jiných míst a dáti jim k volnému použití všechny veřejné i soukromé listiny, které by jim při jejich pátrání mohly býti užitečny.

2. Potrestati ony úředníky anebo soukromníky německé, kteří by byli zatajili přítomnost příslušníka některé z Mocností spojených a přidružených, nebo kteří by byli proti lepšímu vědomí opomenuli přítomnost jejich oznámiti.

ČLÁNEK 223. - Vláda německá zavazuje se navrátiti bezodkladně, jakmile tato smlouva nabude platnosti, všechny předměty, cenné papíry a listiny, které patřily příslušníkům Mocností spojených a přidružených a které snad byly úřady německými zadrženy.

ČLÁNEK 224. - Vysoké smluvní strany prohlašují, že se vzdávají vzájemné náhrady za částky vydané na vydržování válečných zajatců na jejich území.

ČLÁNEK 225. - Vlády spojenecké a přidružené i vláda německá postarají se o to, aby hroby vojínů a námořníků pohřbených na jejích územích byly chovány v úctě a aby byly udržovány.

Zavazují se, že uznají každou komisi, jíž bude některou vládou uloženo zjistiti, sepsati, udržovati nebo zříditi přiměřené pomníky na zmíněných hrobech a že budou nápomocny těmto komisím při plnění jejich úkolů.

Kromě toho jsou shodny v tom, že si navzájem poskytnou všechna ulehčení, jež by mohla býti užitečná, aby bylo vyhověno žádostem o přenesení pozůstatků jejich vojínů a námořníků s tou výhradou, že se při tom vyhoví státnímu zákonodárství a že bude dbáno potřeb veřejného zdravotnictví.

ČLÁNEK 226. Hroby v zajetí zesnulých válečných zajatců, civilních internovaných a příslušníků jednotlivých válčících států, budou náležitě udržovány podle ustanovení článku 225. této smlouvy,

Kromě toho zavazují se Vlády spojenecké a přidružené s jedné a Vláda německá s druhé strany,

1. Úplný seznam zesnulých, se všemi údaji, jež mohou sloužiti ku zjištění totožnosti.

2. Všechny údaje o počtu a umístění hrobů všech mrtvých, již byli pohřbeni bez zjištění totožnosti.

ČLÁNEK 227. - Mocnosti spojené a přidružené vznášejí veřejnou obžalobu proti Vilému II. Hohenzollernskému, bývalému císaři německému, pro nejhrubší prohřešení proti mezinárodní mravnosti a posvátné autoritě smluv.

Ustaví se zvláštní soud, aby soudil obžalovaného poskytna mu podstatné záruky práva obhájiti se. Bude se skládati z pěti soudců jmenovaných po jednom těmito pěti mocnostmi: Spojenými Státy Americkými, Velkou Britanií, Francií, Italií a Japonskem.

Soud bude souditi podle důvodů vyplývajících z nejvyšších zásad mezinárodní politiky, řídě se snahou zajistiti vážnost před povinnostmi slavnostně převzatými a před mezinárodními závazky i před mezinárodní mravností. Bude mu příslušeti, aby vyměřil trest, o jakém uzná, že má býti uložen.

Mocnosti spojené a přidružené obrátí se ke vládě nizozemské se žádosti, aby vydala bývalého císaře do jejich rukou, aby byl souzen.

ČLÁNEK 228. - Vláda německá přiznává mocnostem spojeným a přidruženým právo, aby

postavily před své vojenské soudy osoby obžalované, ze se dopustily činů příčících se zákonům a zvykům válečným. Budou-li takové osoby uznány vinnými, budou potrestány tresty zákonem stanovenými. Toto ustanovení platí bez ohledu na řízení neb stíhání před soudy Německa neb jeho spojenců.

Vláda německá musí vydati Mocnostem spojeným a přidruženým neb té z nich, jež o to požádá, všechny osoby, jež jsouce obžalovány, že se dopustily činů příčících se zákonům a zvykům válečným, jí budou udány buď jménem nebo hodností, úřadem nebo zaměstnáním, kterým je pověřili držitelé německé moci státní.

ČLÁNEK 229. - Pachatelé činů proti příslušníkům některé mocnosti spojené a přidružené budou postaveni před vojenské soudy této mocnosti.

Pachatelé činů proti příslušníkům několika mocností spojených a přidružených budou postaveni před vojenské soudy složené ze členů vojenských soudů mocností, o něž jde.

V každém případě má obžalovaný právo určiti si svého obhájce.

ČLÁNEK 230. - Vláda německá se zavazuje, že poskytne všechny doklady a údaje jakéhokoliv druhu, jejichž předložení by bylo uznáno za nutné k zevrubnému seznání činu za vinu kladeného, k vypátrání vinníka a přesnému zjištění odpovědnosti.

ČLÁNEK 231. - Vlády spojené a přidružené prohlašují a Německo uznává, že Německo a jeho spojenci jsou, způsobivše je, odpovědni za ztráty a škody, jež utrpěly vlády spojené a přidružené a jejich státní příslušníci následkem války jim vnucené napadením se strany Německa a spojenců.

ČLÁNEK 232. - Vlády spojené a přidružené uznávají, že hospodářské zdroje Německa, hledíc k trvalému zmenšení těchto zdrojů, jak vyplývá z jiných ustanovení této smlouvy, nedostačují, aby zcela uhradily všechny tyto ztráty a škody.

Nicméně vlády spojené a přidružené požadují a Německo se k tomu zavazuje, aby byly nahrazeny všechny škody způsobené občanskému obyvatelstvu kterékoliv z mocností spojených a přidružených a na jeho majetku za dobu, po niž ona mocnost byla ve válečném stavu s Německem, uvedeným napadením na zemi, na moři a ve vzduchu, a vůbec všeliké škody, jak jsou vymezeny v příloze 1.

Německo, splňujíc závazek, jejž již dříve na sebe vzalo, že totiž Belgii úplně znovu zřídí a uvede v předešlý stav, zavazuje se, že zaplatí všechny částky, jež Belgie si vypůjčila od vlád spojených a přidružených až do 11. 1istopadu 1918 spolu s 5% ročním úrokem, a to mimo náhradu škod vymezenou na jiných místech této Části a z právního důvodu porušení smlouvy z r. 1839. Výše těchto částek bude určena komisí reparační; německá vláda se zavazuje, že ihned vydá zvláštní poukázky majetníku svědčící v přiměřené výši, splatné v markách ve zlatě dnem 1. května 1926 aneb podle volby německé vlády 1. května kteréhokoliv roku před r. 1926. V mezích těchto ustanovení určí reparační komise ráz těchto poukázek. Poukázky tyto budou odevzdány reparační komisi, jež bude zmocněna, aby jménem Belgie je přijala a potvrdila jich příjem.

ČLÁNEK 233. - Výše náhrad, jimiž Německo jest za uvedené škody povinno, bude určena mezispojeneckou komisí, která bude se jmenovati Komise reparační a bude ustavena co do svého zřízení a své pravomoci způsobem vyznačeným níže v přílohách č. II.-VII.

Tato komise bude zkoumati nároky na odškodněnou a poskytne německé vládě zásadám slušnosti vyhovující možnost se vyjádřiti.

Usnesení této komise o výši náhrad za škody nahoře označené budou sepsána a oznámena německé vládě nejpozději dne 1. května 1921 a budou podávati úhrn těchto závazků.

Komise ustanoví zároveň program plateb, počítajíc pokud se týče lhůt a způsobů platebních se zaplacením celého dluhu Německem v období třiceti let, od 1. května 1921. V případě však, že by během tohoto období Německo svého dluhu nezaplatilo, může býti vyrovnání celého dosud nezaplaceného dluhu podle volného rozhodnutí komise přesunuto na léta další, aneb může býti předmětem zvláštních opatření, jež určí vlády spojené a přidružené postupujíce podle předpisů obsažených v této části smlouvy.

ČLÁNEK 234. - Komise reparační bude musiti od 1. května 1921 čas od času zkoumati hospodářské zdroje a možnosti Německa a bude míti náležitou pravomoc, aby, poskytnuvši zástupcům Německa příležitost vyjádřiti se, prodloužila platební lhůty a pozměnila platební způsob, jak budou ustanoveny podle čl. 233: nebude však směti prominouti zaplacení žádné částky bez výslovného zmocnění různých vlád, zastoupených v komisi.

ČLÁNEK 235. - Aby se mocnostem spojeným a přidruženým umožnilo obnoviti život průmyslový a hospodářský již nyní, dříve, než bude konečně určena výše jejich nároků, Německo zaplatí během roků 1919 a 1920 a v prvních čtyřech měsících r. 1921 hodnotu, rovnající se 20.000,000.000.(dvaceti miliardám) marek ve zlatě v tolika splátkách a takovým způsobem (ve zlatě, zboží, lodích, v cenných papírech a jinak) jak určí komise reparační; z této částky budou nejprve zaplaceny výdaje za vojsko v obsazených územích po 11. listopadu 1918 a mohou též se schválením vlád čelných mocností spojených a přidružených zaplaceny býti potraviny a suroviny v množství, uznaném uvedenými vládami potřebným, aby Německo mohlo dostáti svým závazkům, nahraditi škody. Přebývající částka bude účtována na srážku částek Německem povinnovaných z důvodů náhrady škod. Dále Německo odevzdá poukázky uložené odstavcem 12. c) přílohy II.

ČLÁNEK 236. - Německo souhlasí dále, aby se jeho hospodářských zdrojů použilo přímo na náhradu škod tak, jak jest podrobněji vytčeno v přílohách III. IV. V. a VI. jednajících o obchodním loďstvu, o náhradách in natura, o uhlí a jeho odvozeninách, barvivech a jiných chemických výrobcích: předpokládaje ovšem, že cena postoupených statků a výhod jimi ve smyslu uvedených příloh získaných, zjištěná způsobem tam předepsaným, bude počítána k dobru Německa a zúčtuje se na srážku závazků stanovených v hořejších článcích.

ČLÁNEK 237. - Postupné splátky, počítaje v to i ony, jež uvedeny jsou v předešlých článcích, hrazené Německem, aby uspokojilo v předu uvedené nároky, budou rozdělovány vládami spojenými a přidruženými podle klíče předem ujednaného na základě zásad slušnosti a práv každé z nich.

Vzhledem k tomuto rozdělení bude cena postoupených statků a služeb prokázaných podle čl. 243 a příloh III. IV. V. VI. a VII. počítána týmž způsobem, jako u plateb vykonaných téhož roku.

ČLÁNEK 238. - Mimo platby nahoře určené vrátí Německo, řídíc se postupem, jejž stanoví reparační komise, peníze jež byly odvlečeny, zabaveny nebo sekvestrovány, i dobytek, předměty jakéhokoliv druhu a cenné papíry odvlečené, zabavené nebo sekvestrované, a to v případě, že bude možno je zjistiti podle totožnosti na území, náležejícím Německu nebo některému z jeho spojenců.

Dokud nebude toto řízení ustanoveno, bude se ve vracení pokračovati podle ustanovení příměří z 11. listopadu 1918, úmluv je obnovujících a protokolů na ně se vztahujících.

ČLÁNEK 239. - Německá vláda se zavazuje neprodleně započíti s vracením stanoveným v čl. 238. a s provedením plateb a dodávek, stanovených v. čl. 233, 234, 235 a 236.