ČLÁNEK 240. - Německá vláda uznává komisi ustanovenou v čl. 233 tak, jak ji podle přílohy II. mohou zříditi vlády spojené a přidružené; uznává neodvolatelně, že komise tato drží a vykonává práva a zmocnění daná jí touto smlouvou. Německá vláda poskytne komisi všecky údaje, kterých by snad potřebovala, pokud jde o stav a podnikání finanční, o majetek, možnosti výroby, o zásoby a běžnou výrobu, surovin a průmyslových výrobků Německa a jeho příslušníků; rovněž podá jakoukoliv zprávu stran operací vojenských, jejíž znalost bude komise pokládati za nezbytnou, aby určila závazky Německa stanovené v příloze I.

Německá vláda poskytne členům komise a jejím vykázaným úředníkům všechna práva a svobody, jichž v Německu požívají diplomatičtí zástupci spřátelených mocností řádně ověření.

Německo dále se uvoluje hraditi platy a výlohy komise a osob, které tato bude snad zaměstnávati.

ČLÁNEK 241. - Německo se zavazuje vydati, zachovávati v platnosti a vyhlásiti jakákoliv zákonná ustanovení, nařízení a výnosy, jichž by snad bylo nezbytně třeba k úplnému provedení těchto smluvních článků.

ČLÁNEK 242. - Ustanovení tohoto oddílu této smlouvy se nevztahují na vlastnictví, práva a zájmy, o něž jde v odd. I . a V, části X (klausule hospodářské) této smlouvy; stejně se nevztahují na výtěžek jejich likvidace, leda pokud jde o konečný přebytek k dobru Německa, zmíněný v čl. 243 a).

ČLÁNEK 243. - Připíší se k dobru Německa na účtu jeho závazků k náhradě škod:

a) Každý konečný přebytek vyplývající k dobru Německa podle oddílu V. (Alsasko-Lotrinsko) části III. (politické klausule evropské), a podle odd. III. a IV. části X. (články hospodářské) této smlouvy.

b) Každá částka povinnovaná Německu vzhledem k postupům dotčeným v odd. IV (Pánev sárská) části III. (politické klausule evropské), v části IX. (články finanční) a v části XII. (Přístavy, cesty vodní a železnice).

c) Každá částka, o níž by komise usoudila, že má býti počítána k dobru Německu, a jež vyplývá z jakéhokoliv jiného postupu vlastnictví, práv a koncesí neb jiných zájmů, o nichž jedná tato smlouva, V žádném případě však to, co bude vráceno vzhledem k čl. 238 této části, nebude možno počítati Německu k dobru.

ČLÁNEK 244. - Postoupení německých podmořských kabelů, jež není předmětem zvláštního ustanovení této smlouvy, jest upraveno přílohou VII.

PŘÍLOHA I.

Ve smyslu hořejšího čl. 232 možno od Německa požadovati náhrady za všechny škody spadající do těchto skupin:

1. Škody způsobené občanským osobám poškozením na těle nebo na životě a škody způsobené jejich pozůstalým, o něž jim bylo pečovati; ať poškození se stalo jakýmkoliv skutkem válečným, zahrnuje v to i ostřelování nebo jiný způsob útoku na zemi, na moři nebo ve vzduchu se všemi jejich přímými následky a jakýmikoliv počiny válečnými obou válčících stran, ať se staly kdekoliv.

2. Škody způsobené Německem nebo jeho spojenci občanským osobám, které kdekoliv utrpěly ukrutenstvím, násilím, nebo zlým nakládáním, zahrnuje v to poškození života nebo zdraví vězněním, deportací, internováním neb nuceným vystěhováním, zanecháním bez pomoci na moři neb nucenou prací, dále škody způsobené pozůstalým zmíněných osob, o něž jim bylo pečovati.

3. Škody způsobené Německem nebo jeho spojenci na vlastním území nebo na území obsazeném neb zabraném občanským osobám, jež utrpěly jakýmkoliv ublížením na zdraví, neb na pracovní schopnosti, neb na cti, dále škody způsobené pozůstalým těchto osob, o něž jim bylo pečovati.

4. Škody způsobené válečným zajatcům špatným nakládáním jakéhokoliv druhu.

5. Jako škodu způsobenou národům Mocností spojených a přidružených, všechny pense, neb odškodnění stejného rázu poskytované vojenským obětem války (příslušníkům vojska pozemního, námořního a sil vzduchoplaveckých) a to zmrzačeným, raněným, nemocným neb neschopným k práci i osobám, o něž se takto poškození starali; výše částek povinnovaných vládám spojeným a přidruženým bude pro každou z uvedených vlád vypočtena kapitalisací zmíněných pensí nebo podobných odškodnění v době, kdy tato smlouva vstoupí v platnost, a to na základě sazeb platných toho času ve Francii.

6. Výlohy, jež vlády spojené a přidružené měly s podporováním válečných zajatců, jich rodin neb osob, o něž se zajatci starali.

7. Příspěvky poskytované vládami Mocností spojených a přidružených rodinám osob mobilisovaných, nebo všech těch, jež sloužily ve vojsku, a jiným osobám, od nich odvislým; výše částek dlužných vládám spojeným a přidruženým za každý jednotlivý rok, během kterého trval stav nepřátelství, vypočte se pro každou z jmenovaných vlád na základě průměrných sazeb, jichž se používalo během onoho roku pro takovéto platy ve Francii.

8. Škody způsobené občanským osobám donuceným Německem nebo jeho spojenci pracovati bez spravedlivé odměny.

9. Škody na jakémkoliv majetku kdekoliv se nalézajícím, patřícím některé z mocností spojených a přidružených neb jejich příslušníkům (vyjímaje vojenská díla a materiál vojenský a námořní), který byl jednáním Německa neb jeho spojenců na zemi, na moři nebo ve vzduchu odvlečen, zabaven, poškozen neb zničen; dále škody, jsoucí přímým následkem nepřátelského jednání neb jakéhokoliv válečného podniku.

10. Škody způsobené ve formě vynucených záloh, pokut nebo podobných jiných vydírání se strany Německa nebo jeho spojenců na úkor občanského obyvatelstva.

PŘÍLOHA II.

Paragraf 1. - Komise zřízená článkem 233 bude míti název "Komise reparační"; v následujících článcích bude označována slovem "Komise."

Paragraf 2. - Zástupci do komise budou vysláni Spojenými Státy Americkými, Velkou Britanií, Francií, Italií, Japonskem, Belgií a státem Srbsko-Hrvatsko-Slovinským. Každá tato mocnost vyšle po jednom zástupci a rovněž po jednom zástupci náhradním, jenž onoho bude zastupovati v případě nemoci neb nutné nepřítomnosti, jenž však za všech jiných okolností bude míti pouze právo býti přítomen při jednání bez jakékoliv účasti na něm.

V žádném případě nesmí účastniti se jednání komise a hlasovati více než zástupcové pěti z hořejších Mocností. Zástupci Spojených států, Velké Britanie, Francie a Italie budou míti toto právo vždy. Zástupce Belgie bude míti toto právo ve všech případech mimo ty, jež níže jsou vyjmenovány. Zástupce Japonska bude míti toto právo v případech, kdy budou zkoumány otázky týkající se škod, utrpených na moři a dále otázky, o nichž jedná článek 260., části IX. (klausule finanční), pokud při nich jde o japonské zájmy. Zástupce státu srbsko-hrvatsko-slovinského bude míti toto právo, když budou zkoumány otázky, týkající se Rakouska-Uherska nebo Bulharska.

Každá z vlád zastoupených v komisi bude míti právo z ni vystoupiti po dvanáctiměsíční výpovědi, již třeba notifikovati komisi a potvrditi během šestého měsíce následujícího po dni prvotní notifikace.

Paragraf 3. - Z ostatních Mocností spojených a přidružených ty, jež by mohly míti zájem, budou oprávněny vyslati po zástupci, jenž bude přítomen a zúčastní se jednání jako přísedící, avšak jen, pokud budou zkoumány a projednávány nároky a zájmy oné Mocnosti. Takovýto zástupce nebude míti právo hlasovati.

Paragraf 4. - V případě úmrtí, vzdání se neb odvolání kteréhokoliv zástupce, zástupce náhradního, nebo přísedícího bude vyslati nástupce jak možno nejdříve.

Paragraf 5. - Komise bude míti svoji hlavní stálou úřadovnu v Paříži a tu shromáždí se k prvé schůzi ve lhůtě co nejkratší po vstoupení této smlouvy v platnost; později bude se shromažďovati na takovém místě a v takových obdobích, jak shledá vhodným a jak bude nezbytno k nejrychlejšímu vyřízení jejich úkolů.

Paragraf 6. -V první své schůzi komise zvolí si ze zástupců nahoře zmíněných předsedu a místopředsedu, již podrží svoje funkce rok; budou moci býti znovu voleni. Jestliže místo předsedovo neb místopředsedovo se uprázdní během ročního období, komise přikročí ihned k novým volbám pro zbytek zmíněného období.

Paragraf 7. - Komise jest oprávněna jmenovati úředníky, jednatele a zřízence potřebné k vykonávání jejich úkolů a stanoviti jejich plat; zříditi výbory, jichž členy nemusí býti pouze členové komise a učiniti jakékoliv opatření donucovací, nezbytné k provedení svých úloh; konečně přenésti svoji pravomoc na své úředníky, jednatele a výbory.

Paragraf 8. - Všechny porady komise budou tajné, leda že by se ze zvláštních důvodů v mimořádných případech komise rozhodla jinak.

Paragraf 9. - Komise musí v obdobích, jež čas od času určí, a na požádání vlády německé vyslechnouti všechny vývody a průvody předložené Německem o všech otázkách týkajících se jeho platební schopností.

Paragraf 10. - Komise bude zkoumati nároky a poskytne německé vládě slušnou možnost vyjádřiti se, aniž však se jakkoliv může zúčastniti rozhodování komise. Komise poskytne stejnou možnost spojencům Německa bude-li názoru, že jde o jejich zájmy.

Paragraf 11. - Komise nebude vázána ani žádným zákonodárstvím ani určitým zákoníkem, ani zvláštními pravidly co do vyšetřování a řízení. Bude se říditi spravedlivostí, slušností a poctivostí. Její rozhodnutí budou musiti se přizpůsobiti jednotným zásadám a pravidlům všude, kde bude možno užíti takových zásad a pravidel. Ustanoví pravidla, vztahující se na způsob jak nároky prokázati. Bude moci používati kteréhokoliv spolehlivého způsobu výpočtu.

Paragraf 12. - Komise bude míti všechnu moc a bude vykonávati všechna oprávnění udělená jí touto smlouvou.

Komise bude vůbec oprávněna měrou co nejširší dozírati na vše a prováděti vše, co se týče otázky napravení škod, jak jest upraveno v této části této smlouvy a bude moci vykládati její ustanovení. V rámci ustanovení této smlouvy jest komise zřízena všemi vládami spojenými a přidruženými, vyjmenovanými v paragrafu 2. a 3. jako jejich výhradný zástupce, jenž by podle jich příslušného podílu přijímal, prodával, udržoval v dobrém stavu a rozděloval platby, jež má Německo podle ustanovení této části této smlouvy poskytovati k náhradě škod. Komise bude se říditi těmito výminkami a ustanoveními:

a) každý díl celkové částky uznaných pohledávek jenž nebude zaplacen zlatem neb loďmi, cennými papíry, aneb zbožím, neb kterýmkoliv jiným způsobem, bude musiti býti Německem uhrazen podle podmínek jež komise stanoví tím, že Německo jako záruku složí částku stejné hodnoty v poukázkách, papírech obligačních neb jiných, tak, aby tu bylo pravoplatné uznání onoho dílu dluhu,o nějž jde.

b) odhadujíc občasně platební schopnost Německa komise bude zkoumati daňový systém německý:

1. za tím účelem, aby všechny příjmy Německa, počítajíc v to i příjmy určené k platům neb k úhradám vyplývajícím z jakékoliv půjčky vnitřní byly postiženy v prvním pořadí závazkem platiti částky dlužné z důvodu náhrady škod a

2. takovým způsobem, aby se přesvědčila, že v celku daňový systém německý jest poměrně stejně přísný jako systém kterékoliv mocnosti zastoupené v komisi;

c) aby se umožnilo neodkladné znovuzřizování hospodářského života států spojených a přidružených, a aby se v něm mohlo pokračovati, komise, tak jak jest ustanoveno v článku 235, příjme od Německa jako záruku a uznání jeho dluhu první serii poukázek svědčících majetníku ve zlatě, prostých jakýchkoliv poplatků a daní, jež jsou nebo by mohly býti zavedeny vládami německé říše neb států či kteroukoli jinou veřejnou mocí od nich odvislou. Tyto poukázky budou složeny na účet a to ve třech částech, jak jest určeno dále (při čemž marky ve zlatě jsou splatny podle článku 262., části IX. [klausule finanční této smlouvy):

1. vydá se ihned za 20.000,000.000 (dvacet miliard) marek poukázek, svědčících majetníku, ve zlatě splatných bezúročně nejpozději do 1. května 1921; k umoření těchto poukázek použije se v prvé řadě platů, k nimž Německo se zavázalo podle článku 235. po srážce částek určených k úhradě výloh na udržování okupačních vojsk a k zaplacení výloh za zásobování potravinami a surovinami; ony poukázky, které by nebyly ještě umořeny k 1. květnu 1921, budou pak vyměněny za nové poukázky téhož způsobu jako níže uvedené (12. c) 2.).

2. Vydá se ihned za 40.000,000.000 (čtyřicet miliard) marek poukázek, svědčících majetníku, ve zlatě, zúročitelných 21/2% (dvěma a půl procenty) od r. 1921 do r. 1926 a potom 5% (pěti procenty) s dalším 1% (jedním procentem) za účelem umoření celé takto vydané části, počínajíc od roku 1926.

3. vydá se ihned jako záruka úpis, že Německo složí, ovšem jen bude-li komise přesvědčena, že jest mu možno platiti úroky a umořovati dotčené poukázky, jako další serii za 40.000,000.000 (čtyřicet miliard) marek poukázek, svědčících majetníku, ve zlatě, zúročitelných 5% (pěti procenty), při čemž se ponechává komisi určiti dobu splatnosti a způsob zaplacení jistiny i úroků.

Doba splatnosti úroků, způsob použití umořovacích zdrojů a ostatní otázky příbuzné, týkající se emise, správy a řádu vydaných poukázek, budou čas od času stanoveny komisí.

Další emise za účelem uznání a záruky mohou býti požadovány čas od času za podmínek, jež komise později ustanoví.

d) V případě, že poukázky, dlužní úpisy, neb jiný způsob uznání dluhu vydaný Německem jako záruka neb uznání jeho dluhu za náhradu škod byl by přidělen s konečnou platností a nikoli jako záruka jiným osobám, nežli jednotlivým vládám, k jejichž dobru byla původně výše dluhu za náhradu škod stanovena, bude dotyčný dluh v poměru k těmto vládám pokládán za zaniklý částí, rovnající se jmenovité hodnotě poukázek, jež byly takto konečně přiděleny, a příslušný závazek Německa pokud jde o tyto poukázky se omezí na závazek na nich vyjádřený.

e) Výdaje způsobené opravami a znovuvybudováním statků nalézajících se v zabraných a zpustošených krajích, zahrnujíc v to i znovuobstarání svršků, strojů, a všeho ostatního příslušenství, budou odhadovány podle výše nákladů v době, kdy práce budou podnikány.

f) Rozhodnutí komise, vztahující se na prominutí kteréhokoliv dluhu uznaného Německem, celkové neb částečné, jistiny neb úroků, bude musiti býti odůvodněno.

Paragraf 13. - Co se týká hlasování, komise bude se říditi těmito pravidly:

Rozhoduje-li se komise, zapíší se hlasy všech zástupců s právem hlasovacím nebo zástupců náhradních v případě nepřítomnosti některého z nich. Zdržeti se hlasování pokládá se za hlasování proti návrhu projednávanému. Přísedící nemají práva hlasovacího.

O těchto otázkách jest třeba jednohlasnosti:

a) V otázkách týkajících se svrchovanosti Mocností spojených a přidružených aneb celého neb částečného prominutí dluhu neb závazků Německu.

b) V otázkách vztahujících se k výši a k podmínkám poukázek a jiných obligačních papírů, jež má složiti německá vláda, a k stanovení doby a způsobu jejich prodeje, dání na trh neb rozvrhu.

c) Stran jakéhokoliv celkového neb částečného odložení plateb dospívajících mezi 1. květnem 1921 až včetně koncem roku 1926 přes rok 1930.

d) Stran jakéhokoliv celkového neb částečného odložení plateb dospívajících po roce 1926 na dobu delší tří let.

e) V otázkách týkajících se v jednotlivém případě použití jiného způsobu odhadu škod, než jaký byl přijat v dřívějším případu podobném.

f) V otázkách výkladu ustanovení této části této smlouvy. Všechny ostatní otázky budou rozhodnuty většinou hlasů.

V případě, že by nastala mezi zástupci různost mínění o tom, zda-li věc rozhodovaná patří k těm, při nichž se k rozhodnutí vyžaduje jednohlasnosti, a v případě, že by tento rozpor nemohl býti urovnán odvoláním se k jejich vládám, vlády spojené a přidružené zavazují se neodkladně vznésti takovýto spor na osobu nestrannou jako na rozhodčího, o jejímž jmenování se dohodnou a jejíž výrok zavazují se uznati.

Paragraf 14.- Rozhodnutí komise jsoucí v souhlase s oprávněními jí udělenými, budou ihned vykonatelná a bez dalšího bude možno jich hned použíti.

Paragraf 15. - Komise doručí každé zúčastněné mocnosti ve formě, jakou sama určí:

1. Potvrzení, že má v držení na účet zmíněné mocnosti poukázky z emisí nahoře vytčených; toto potvrzení musí na požádání oné mocnosti býti rozděleno v díly počtem nepřesahujícím pět.

2. Čas od času potvrzení svědčící, že komise má v držení na účet zmíněné mocnosti jakékoliv jiné předměty majetkové dodané Německem na srážku jeho dluhu za náhradu škody.

Zmíněná potvrzení budou vydána na jméno a bude možno je přenášeti rubopisem, bude-li komise o tom dříve uvědoměna.

Jestliže poukázky jsou vydány, aby byly prodány, neb dány na trh, a jestliže předměty majetkové byly dodány komisí, musí příslušná část potvrzení býti vzata zpět.

Paragraf 16. - Německé vládě připíše se od 1. května 1921 k tíži úrok z jejího dluhu, tak jak jej ustanoví komise po srážce všech splátek provedených v hotovosti nebo v hodnotách jí rovnocenných aneb v poukázkách vydaných k dobru komise neb kterýmkoli způsobem placení stanoveným v článku 243. Výše tohoto úroku bude určena na 5%, leda že by komise někdy později usoudila, že jest poměry odůvodněno tuto výši změniti.

Komise stanovíc k 1. květnu 1921 celkovou výši dluhu Německa, bude moci účtovati dlužné úroky z částek, vztahujících se k napravení škod věcných, mezi 11. listopadem 1918 a 1. květnem 1921.

Paragraf 17. - Nedostojí-li Německo kterémukoliv závazku určenému touto částí této smlouvy, výbor oznámí ihned toto neprovedení každé mocnosti zúčastněné, připoje návrhy stran všech opatření, jež uzná za vhodná vzhledem k tomuto neprovedení.

Paragraf 18. - Opatření, k nimž mocnosti spojené a přidružené budou oprávněny v případě svévolného nesplňování Německem, a jež Německo se zavazuje, že nebude považovati za projev nepřátelství, mohou obsahovati zákazy a donucovací opatření rázu hospodářského a finančního a vůbec taková jiná opatření, jež příslušné vlády by snad pokládaly za vynucená okolnostmi.

Paragraf 19. - Platby, jež mají se provésti ve zlatě nebo v hodnotách jemu rovnocenných, na srážku uznaných nároků mocností spojených a přidružených, mohou kdykoliv býti přijaty komisí v podobě majetku movitého i nemovitého, zboží, podniků, práv a koncesí v územích německých neb mimo ně, lodí, obligací, akcií neb cenných papírů jakéhokoliv druhu, peněz německých neb jiných států; jich hodnotový poměr ke zlatu určí komise sama sazbami spravedlivými a poctivými.

Paragraf 20. - Komise stanovíc nebo přijímajíc platby, jež se provedou odevzdáním jmenovaných statků neb práv, bude přihlížeti u nich ke všem oprávněným právům a zájmům mocností spojených a přidružených neb neutrálních, i jejich příslušníků.

Paragraf 21. - Žádný člen komise není odpověden za jakýkoliv čin neb opomenutí, plynoucí z jeho funkcí, než vládě, jež jej jmenovala. Žádná vláda spojená a přidružená nepřijímá ručení za kteroukoliv druhou.

Paragraf 22. - Tato příloha může v mezích ujednání této smlouvy býti změněna jednohlasným usnesením vlád zastoupených v komisi.

Paragraf 23. - Až Německo a jeho spojenci vyrovnají všechny částky, jež jsou dlužni na základě této smlouvy neb rozhodnutí komise, a až všechny částky přijaté neb hodnoty je zastupující budou rozděleny mezí mocnosti příslušné, bude komise rozpuštěna.

PŘÍLOHA III.

Paragraf 1. - Německo uznává právo Mocností spojených a přidružených, aby obchodní a rybářské lodi, jež událostmi válečnými přišly na zmar nebo byly poškozeny, byly nahrazeny tunou za tunu (v hrubé nosnosti) a třídou za třídu.

Ačkoliv však německé loďstvo dnešní představuje tonnáž o mnoho nižší oné, již ztratily Mocnosti spojené a přidružené následkem německého napadnutí, bude nahoře uznané právo, pokud jde o německé lodi vykonáno takto:

Německá vláda svým jménem a tak, že zavazuje všechny ostatní zájemníky, postupuje vládám spojeným a přidruženým vlastnictví ke všem obchodním lodím o 1600 hrubých tunách a nad ně, náležejícím jejím příslušníkům, dále polovici tonnáže lodí o hrubé tonnáží mezi 1000 a 1600 tunami, a čtvrtinu tonnáže parních šalup i 1/4 tonnáže ostatních rybářských člunů.

Paragraf 2. - Německá vláda odevzdá komisi reparační všechny lodi a čluny, o něž jde v odstavci 1., ve lhůtě dvouměsíční po dni, kdy vstoupí tato smlouva v platnost.

Paragraf 3. - Lodí a čluny zmíněné v odstavci 1. zahrnují v sobě jakoukoliv 1oď a) nosící neb oprávněnou nositi obchodní vlajku německou; b) náležející německému státnímu příslušníkovi, společnosti či sdružení německému, nebo společnosti či sdružení v některém jiném státě než spojeném či přidruženém, stojí-li pod dozorem neb správou německých příslušníků, neb c) toho času stavěnou 1. v Německu, 2. v některém jiném státě, než státě spojeném neb přidruženém, pro německého příslušníka, německou společnost neb sdružení.

Paragraf 4. - Aby se opatřily doklady o vlastnictví pro každou loď odevzdanou, jak nahoře řečeno, německá vláda

a) odevzdá o každé lodi komisi reparační k její žádosti kupní smlouvu, neb jakoukoliv jinou listinu zakládající převod plného vlastnictví lodi na zmíněnou komisi, a to vlastnictví nezatíženého žádnou výhradou, zástavou neb jakýmkoliv břemenem.

b) Učiní všechna opatření předepsaná reparační komisí, aby tyto lodi byly k disposici řečené komisi.

Paragraf 5. - Doplňkem k částečné náhradě Německo se zavazuje stavěti tímto způsobem obchodní lodi na německých loděnicích na účet vlád spojených a přidružených:

a) v tříměsíční lhůtě ode dne, kdy vstoupí tato smlouva v platnost, komise reparační notifikuje německé vládě ůhrn tonnáže, jenž se má výstavěti během každého ze tří roků následujících po dvou letech následujících po třech měsících svrchu zmíněných;

b) ve lhůtě dvouleté ode dne, kdy vstoupí tato smlouva v platnost, notifikuje reparační komise německé vládě úhrn tří roků následujících po dvou letech výše zmíněných;

c) úhrn tonnáže, jejž bude vystavěti během jednoho roku, nebude přesahovati 200.000 tun hrubé nosnosti;

d) specifikace lodí, jež se mají stavěti, podmínky, za nichž bude je stavěti neb dodávati, cena za tunu, jíž budou účtovány komisí reparační, a všechny ostatní otázky, vztahující se na objednávku, stavbu a dodávku lodí a jich účtování budou stanoveny uvedenou komisí.

Paragraf 6. - Německo zavazuje se vrátiti in natura a v normálním stavu udržovacím mocnostem spojeným a přidruženým ve lhůtě dvouměsíční ode dne, kdy vstoupí tato smlouva v platnost, podle řízení, jež ustanoví komise reparační, všechny lodi a dopravní prostředky říční, jež od 1. srpna 1914 přešly z jakéhokoliv důvodu v držení Německa neb některého jeho příslušníka, a jejichž totožnost bude možno zjistiti.

Aby se nahradily ztráty říční tonnáže, ať vznikly z jakéhokoliv důvodu, jež utrpěly během války mocnosti spojené a přidružené, a jež nebude možno nahraditi navrácením zde v předu stanoveným, Německo zavazuje se postoupiti reparační komisi část svého říčního loďstva až do výše oněch ztrát; toto postoupení však nesmí přesahovati 20% stavu všeho tohoto říčního loďstva, jaký byl dne 11. listopadu 1918.

Způsob tohoto postoupení bude určen rozhodčími stanovenými v článku 339., části XII. (přístavy, cesty vodní a železnice) této smlouvy, již mají úkolem rozřešiti obtíže, vztahující se k rozdělení řícní tonnáže a vyplývající z nové mezinárodní soustavy právní platící o určitých říčních sítích neb z územních změn, těchto sítí se týkajících.

Paragraf 7. - Německo zavazuje se učiniti všechna opatření, jež by komise reparační mu uložila, aby nabyla plného vlastnického práva ke všem lodím, jež byly snad za války postoupeny neb mají býti postoupeny pod neutrální vlajku beze svolení vlád spojených a přidružených.

Paragraf 8. - Německo zříká se všech nároků jakéhokoliv rázu proti vládám spojeným a přidruženým a jejich příslušníkům stran držení a užívání jakýchkoliv lodí německých a stran všech ztrát a škod utrpených na uvedených lodích, vyjímaje plateb za užívání těchto lodí povinnovaných podle protokolu o příměří ze dne 13. ledna 1919 a podle protokolů následujících.

Odevzdávání obchodního loďstva německého musí býti bez přerušení dále prováděno podle uvedených protokolů.

Paragraf 9. - Německo zříká se všech nároků na lodi neb jejich náklady, jež potopeny byly nepřátelským podnikem na moři nebo jeho následky, a jež potom byly zachráněny, má-li na nich zájem některá z vlád spojených a přidružených neb jejích příslušníci ať jako vlastníci, nájemci, pojišťovatelé, neb z kteréhokoliv jiného důvodu a to nehledě k jakémukoliv odsuzujícímu rozsudku, jejž snad vynesl některý kořistní soud německý neb soud jeho spojenců.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP