Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Paragraf 16. - Smlouvy o pojištění námořním, počítajíc v to pojistky na čas a pojistky cestové, uzavřené mezi pojišťovatelem a osobou, jež později se stala nepřátelskou, budou se považovati za zrušené tím okamžikem, kdy tato osoba se stala nepřítelem, vyjímajíc případy, že risiko, o němž jest řeč ve smlouvě, počalo běžeti před tímto okamžikem.

V případě, že risiko nepočalo běžeti, bude možno částky zaplacené jako premie neb jinak, vymáhati na pojišťovateli.

V případě, že risiko počalo běžeti, bude se smlouva považovati za platnou přes to, že strana stala se nepřátelskou, a zaplacení částek dlužných podle podmínek smlouvy buď jako premie neb jako škoda, bude vymahatelno, až přítomná mírová smlouva vstoupí v platnost.

Jestliže uzavřena byla dohoda o placení úroku z částek, jež kdo byl dlužen před válkou příslušníkům nebo jež byli dlužni příslušníci států válčících a jež byly vymoženy po válce, poběží tento úrok v případě ztrát vymahatelných podle pojišťovacích smluv námořních od té chvíle, kdy vypršela lhůta jednoroční ode dne této ztráty.

Paragraf 17. - Žádná smlouva o námořním pojištění s pojištěncem, jenž se později stal nepřítelem, nesmí se vykládati tak, že by hradila škody způsobené válečnými činy mocnosti, jejíž příslušníkem jest pojišťovatel, nebo států spojených nebo přidružených této mocnosti.

Paragraf 18. - Prokáže-li se, že některá osoba, jež před válkou uzavřela smlouvu o námořním pojištění s pojišťovatelem, jenž později se stal nepřítelem, uzavřela po zahájení nepřátelství novou smlouvu hradící totéž risiko s pojišťovatelem nikoli nepřátelským, bude se míti za to, že nová smlouva nahradila původní smlouvu dnem, kdy byla uzavřena, a dospělé premie budou rozvrženy na tom základě, že původní pojišťovatel bude vázán smlouvou jen do okamžiku, kdy byla nová smlouva uzavřena.

Paragraf 19. - S jinými pojišťovacími smlouvami uzavřenými před válkou mezi pojišťovatelem a osobou, jež se stala později nepřátelskou, nežli smlouvami, o nichž jest řeč v odstavcích 9. až 18., naloží se ve všech směrech stejným způsobem, jako by se naložilo podle zmíněných článků se smlouvami o požárním pojištění mezi týmiž stranami.

Paragraf 20. - Všechna ujednání zajišťovací uzavřená s osobou, jež se stala nepřátelskou, budou se považovati za zrušena tím, že tato osoba stala se nepřátelskou, avšak v případě risika stran života neb risika námořního, jež počalo běžeti před válkou, bez újmy práva vymáhati po válce zaplacení částek dlužných vzhledem na tato risika.

Jestliže však straně zajištěné stalo se následkem vpádu nemožno nalézti jiného zajišťovatele, potrvá ujednání v platnosti až do vypršení lhůty tříměsíční po tom, kdy mírová smlouva vstoupí v platnost.

Jestliže některé ujednání zajišťovací jest zrušeno podle tohoto článku, provede se vyúčtování mezi stranami, pokud se týče i premií zaplacených a splatných, i závazků za ztráty utrpené vzhledem na risika stran života nebo risika námořního, jež počala běžeti před válkou. V případě jiných risik nežli zmíněných v odstavcích 11. až 18, upraví se účty ke dni, kterého se strany staly nepřátelskými, bez ohledu na nároky za ztráty utrpené po tomto datu.

Paragraf 21. - Ustanovení předchozího odstavce vztahují se stejnou měrou na zajištění trvající v den, kdy strany se staly nepřátelskými a zajišťující zvláštní risika přejatá pojišťovatelem v pojišťovací smlouvě co do jakéhokoliv jiného risika než risika stran života a risika námořního.

Paragraf 22. - Zajištění pojišťovací smlouvy na život, jež bylo uzavřeno zvláštní smlouvou a nebylo zahrnuto ve všeobecné ujednání zajišťovací, zůstane v platnosti.

Ustanovení odstavce 12. se vztahují na ujednání zajišťovací co do pojistek na život, v nichž nepřátelské společnosti jsou zajišťovatelkami.

Paragraf 23. - Bylo-li před válkou zřízeno za jištění smlouvy v pojištění námořním, zůstane postup risika postoupeného zajišťovateli v platnosti, jestliže toto risiko počalo běžeti před zahájením nepřátelství, a smlouva zůstane platnou přes za hájení nepřátelství; částky dlužné podle smlouvy zajišťovací jak s ohledem na premie, tak na ztráty, budou vymahatelny po válce.

Paragraf 24. - Ustanovení §§ 17. a 18. a poslední odstavec § 16., budou se vztahovati na smlouvy zajišťující risika námořní.

ČLÁNEK 304. - a) Ve lhůtě tří měsíců po tom, kdy přítomná smlouva vstoupí v platnost, bude zřízen smíšený rozhodčí soud mezi každou z mocností spojených a přidružených na straně jedné a Německem a straně druhé. Každý z těchto soudů bude míti tři členy. Každá zúčastněná vláda bude jmenovati jednoho člena. Předseda bude pak zvolen vzájemnou dohodou obou zúčastněných vlád.

Nebylo-li by možno docíliti o tom shody, budou předseda soudu a dvě jiné osoby, jako jeho náhradníci pro případ potřeby zvoleni Radou společnosti národů nebo, nežli bude tato ustanovena, panem Gustavem Adorem, bude-li k tomu svolný. Osoby tyto mají býti příslušníky států, jež zůstaly neutrálními za války.

Jestliže se uprázdní místo a některá vláda ne ustanoví do měsíce nového člena soudu, bude člen soudu vybrán druhou vládou z obou osob shora zmíněných, vyjímajíc předsedu.

Rozhodnutí většiny členů bude rozhodnutím soudu.

b) Smíšené rozhodčí soudy ustanovené podle odstavce a) budou rozhodovati o všech sporech spadajících do jejich příslušnosti podle oddílů III., IV., V. a VII.

Kromě toho budou všechny spory jakéhokoli rázu týkající se smluv uzavřených dříve, než nabyla platnosti tato mírová smlouva mezi příslušníky mocností spojených a přidružených a příslušníky německými, rozhodovány smíšeným soudem rozhodčím, mimo spory, jež podle zákonů mocností spojených, přidružených nebo neutrálních spadají pod příslušnost státních soudů těchto mocností. V tomto případě bude o těchto sporech rozhodnuto těmito státními soudy s vyloučením smíšeného rozhodčího soudu. Zúčastněný příslušník mocnosti spojené nebo přidružené bude však nicméně moci záležitost vznésti na smíšený rozhodčí soud, nebrání-li tomu zákony jeho státu.

c) Bude-li toho vyžadovati počet sporů, budou moci býti ustanoveni další členové, aby smíšený rozhodčí soud se mohl rozděliti v několik odborů. Každý z těchto odborů bude složen, jak shora udáno.

d) Každý rozhodčí soud stanoví sám svůj jednací řád, pokud není upraven ustanoveními v příloze k tomuto článku, a bude míti právo určiti peníz nákladů a výloh procesních, jež má nésti strana prohrávající.

e) Každá vláda bude hraditi honorář člena smíšeného rozhodčího soudu, jejž jmenovala, i každého zmocněnce, jejž určí, aby ji zastupoval před soudem. Honorář předsedův bude vyměřen zvláštní dohodou zúčastněných vlád; tento honorář a společná vydání každého soudu po nesou tyto dvě vlády na polovic.

f) Vysoké smluvní strany se zavazují, že po skytnou smíšeným soudům rozhodčím svými soudy a úřady jakoukoliv možnou právní pomoc, zejména při zprostředkování doručení a při získávání důkazů.

g) Vysoké strany smluvní se shodly v tom, že budou rozhodnutí smíšeného rozhodčího soudu považovati za konečná a učiní je závaznými pro své příslušníky.

Paragraf 1. - Jestliže některý člen soudu zemře nebo se vzdá úřadu, nebo jestliže bude některému členu soudu z jakéhokoli důvodu nemožno plniti své funkce, bude postup, podle něhož se dělo jmenování, zachován i při ustanovení jeho náhradníka.

Paragraf 2. - Soud přidrží se ve svém řízení pravidel shodujících se se spravedlností a slušností. Rozhodne o pořadu a lhůtách, v nichž každá strana má podati své návrhy a upraví formality potřebné k vedení důkazů.

Paragraf 3. - Právní zástupci a rádcové obou stran budou míti právo přednésti soudu ústně i písemně důvody na podporu neb obhájení své pře.

Paragraf 4. - Soud uschová spisy o nárocích a sporech mu předložených i příslušné zápisy s udáním dat.

Paragraf 5. - Každá ze zúčastněných mocností může jmenovati tajemníka. Tito tajemníci budou skládati smíšený úřad tajemnický při soudu a budou podřízeni jeho rozkazům. Soud smí jmenovati a užívati podle potřeby jednoho neb více činovníků výpomocných při plnění svých úkolů.

Paragraf 6. - Soud rozhodne o všech nárocích a věcech naň vznesených podle důkazů, svědectví a informací, jež opatří zúčastněné strany.

Paragraf 7. - Německo se zavazuje poskytnouti soudu všechnu pomoc a vysvětlení, kterých potřebuje, aby provedl svá šetření.

Paragraf 8. - Nedojde-li k jinaké dohodě, bude se řízení konati v jazyku anglickém, francouzském, italském nebo japonském podle toho, jak rozhodne mocnost spojená nebo přidružená, o kterou jde.

Paragraf 9. - Místo a čas zasedání každého soudu určí předseda soudu.

ČLÁNEK 305. - Jestliže některý příslušný soud vynesl nebo vynese rozsudek ve věci vedené v oddílech III., IV., V. nebo VII. a jestliže rozsudek takový nebude se shodovati s ustanoveními řečených oddílů, bude míti strana, jež tím utrpí škodu právo na náhradu, jež bude určena smíšeným rozhodčím soudem. Na žádost příslušníka mocnosti spojené nebo přidružené smí náhrada shora uvedená býti dána, možno-li, smíšeným rozhodčím soudem tak, že strany budou uvedeny v právní stav, v jakém trvaly, nežli byl vynesen rozsudek soudem německým.

ČLÁNEK 306. - S výhradou ustanovení této smlouvy budou práva z vlastnictví průmyslového, literárního a uměleckého, jak jsou vymezena mezinárodními úmluvami Pařížskou a Bernskou zmíněnými v článku 286. znovuzřízena neb obnovena ode dne, kdy nabude platnosti tato smlouva v územích vysokých smluvních stran ve prospěch osob, které byly jejich nositeli v okamžiku, kdy začal stav válečný, anebo jejích právních nástupců. Rovněž i práva, jež, nebýti války, by byla mohla býti získána po dobu trvání války na základě podané žádosti za ochranu vlastnictví průmyslového nebo na základě uveřejnění díla literárního nebo uměleckého, budou uznána a vyhrazena ode dne kdy tato smlouva nabude platnosti, ve prospěch osob, jež mají k tomu právní titul.

Nicméně právní jednání, předsevzatá na základě zvláštních opatření, která snad byla zavedena za války činitelem zákonodárným, výkonným neb správním některé mocnosti spojené a přidružené, pokud jde o práva příslušníků německých ve věcech vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, zůstanou v platnosti a zachovají všechny své účinky.

Ani Německo ani příslušníci němečtí nebudou moci činiti právních nároků ani vznášeti žaloby z toho důvodu, že vláda mocnosti spojené nebo přidružené neb kterákoliv osoba na účet této vlády neb s jejím svolením používaly po dobu války práv z vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, ani proti prodeji, nabízení neb používání výrobků, přístrojů a zboží nebo předmětů jakéhokoliv druhu, na něž se tato práva vztahovala.

Jestliže zákonodárství některé mocnosti spojené neb přidružené nestanovilo nic jiného, naloží se s částkami dlužnými neb zaplacenými důsledkem právního jednání neb operace provedené na základě zvláštních opatření zmíněných v odstavci I. tohoto článku stejně jako s ostatními pohledávkami příslušníků německých podle předpisů této smlouvy; částky, jež vyplynuly ze zvláštních opatření, učiněných vládou německou ve věci práv z vlastnictví průmyslového, literárního a uměleckého příslušníků spojených neb přidružených mocností, budou považovány za dluhy příslušníků německých a bude s nimi naloženo jako s jinými dluhy.

Každá mocnost spojená a přidružená vyhrazuje si volnost omeziti, výminkami vázati nebo ztenčiti práva z vlastnictví průmyslového neb uměleckého (mimo ochranné známky tovární neb obchodní), získaná před válkou neb za války, neb jež budou získána později podle jejího zákonodárství příslušníky německými, a to tím, že z nich bude těžiti nebo poskytovati licence na jejich zužitkování nebo že si dále vyhradí dozor nad tímto zužitkováním nebo jiným způsobem, a to do té míry, jakou bude pokládají za nutnou k ochraně státu, v zájmu veřejném, aneb k tomu cíli, aby dosáhla toho, by Německo slušně nakládalo s právy z vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, jež na území německém drží její příslušníci, aneb aby si zajistila úplné splnění všech závazků, jež podle této smlouvy Německo na sebe vzalo.

Pokud jde o práva z vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého získaná po době, kdy tato smlouva vstoupí v platnost, nemůže volnosti nahoře vyhrazené mocnostem spojeným a přidruženým býti použito, leda mohou-li ona omezení, výminky a ztenčení býti pokládána nutnými k obraně státu, nebo v zájmu veřejném.

Jestliže mocnosti spojené nebo přidružené použily předcházejících ustanovení, budou přiznány přiměřené náhrady a odškodné, se kterými bude naloženo stejně, jako má býti po rozumu této smlouvy naloženo s ostatními částkami dlužnými příslušníkům německým.

Každá z mocností spojených nebo přidružených si vyhrazuje právo považovati za neplatný a bezúčinný jakýkoliv úplný neb částečný postup a jakékoliv vyhrazení práv z vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, jež by se byly staly po 1. srpnu 1914 aneb které by napříště se staly a jejichž účinkem by bylo ztížiti provedení předpisů tohoto článku.

Ustanoveni tohoto článku nemají platnosti, pokud jde o práva z vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, příslušejících společnostem neb podnikům, jež byly mocnostmi spojenými neb přidruženými likvidovány podle výjimečného zákonodárství válečného anebo s nimiž se tak stane důsledkem článku 297., odstavec b).

ČLÁNEK 307. - Lhůta nejméně jednoroční ode dne, kdy tato smlouva nabude platnosti, bude povolena příslušníkům všech vysokých smluvních stran, aby bez příplatku a jakýchkoliv pokut provedli úkon, splnili formalitu, zaplatili poplatek a vůbec dostáli jakýmkoliv závazkům, předepsaným zákony a předpisy jednoho každého státu k tomu cíli, aby zachovali neb obdrželi práva z vlastnictví průmyslového, získaná již před 1. srpnem 1914 aneb jež, nebýti války, by byla mohla býti získána po tomto dni na základě žádosti podané před válkou nebo za války, jakož i k tomu cíli, aby vznesli odpor proti takovýmto právům. Tento článek nemůže poskytnouti práva na obnovu řízení zakročovacího ve Spojených Státech Amerických, bylo-li již provedeno závěrečné líčení.

Práva z vlastnictví průmyslového, která snad uhasla následkem toho, že nebyl proveden některý úkon neb formalita neb že nebyl zaplacen poplatek, nabudou znovu platnosti. Pokud se však týká patentů a vzorků, bude moci každá mocnost spojená a přidružená učiniti opatření, jež uzná podle zásad slušnosti za nutná, aby obhájila práv osob třetích, které snad používaly patentů nebo vzorků neb z nich těžily po dobu, po níž byly zbaveny platnosti. Nad to patenty a vzorky, patřící příslušníkům německým, jež nabudou takto opět platnosti, zůstanou, pokud se týká vnucených licencí, podřízeny předpisům, jež o nich platily za války, jakož i všem ustanovením této smlouvy.

Období mezi 1. srpnem 1914 a dnem, kdy vstoupí v platnost tato smlouva, nebude započítáno do lhůty stanovené pro zužitkování patentu neb užívání ochranných známek továrních neb obchodních neb užívání vzorků a platí mimo to, že žádný patent, ochranná známka průmyslová neb obchodní nebo vzorek, jenž požíval ochrany dne 1. srpna 1914, nemůže dříve, než uplynula dvě léta ode dne, kdy nabyla platnost tato smlouva, býti prohlášen za uhaslý neb propadlý jen z toho důvodu, že nebylo z něho těženo neb nebylo ho používáno.

ČLÁNEK 308. - Prioritní lhůty stanovené článkem 4, mezinárodní úmluvy Pařížské ze dne 20. března 1883, revidované ve Washingtonu v r. 1911, nebo kteroukoliv jinou platnou úmluvou neb zákonem pro podání neb registrování žádostí za patenty jakéhokoliv druhu, ochranné známky průmyslové a obchodní, za vzorky neb modely, jež nevypršely ještě dne 1. srpna 1914, jakož i lhůty, jež počaly běžeti za války aneb jež by, nebýti války, byly mohly počíti běžeti, budou prodlouženy každou z vysokých smluvních stran ve prospěch příslušníků ostatních vysokých smluvních stran až do doby, kdy uplyne 6 měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude platnosti.

Toto prodloužení lhůty však nebude na újmu právům kterékoliv vysoké smluvní strany aneb kterékoliv osoby, jež by v okamžiku, kdy tato smlouva nabude platností, byla bezelstně v držbě práv z vlastnictví průmyslového, odporujících oněm právům, o něž kdo žádá dovolávaje se prioritní lhůty. Tyto mocnosti a osoby zůstanou v požívání svých práv, ať jich užívají osobně nebo zástupci neb držiteli licencí, kterým je postoupily dříve, než tato smlouva nabyla platnosti, a nebudou moci v této věci žádným způsobem býti znepokojovány nebo stíhány jako padělatelé.

ČLÁNEK 309. - Příslušníci němečtí neb osoby sídlící neb vykonávající svou živnost v Německu se strany jedné a příslušníci mocností spojených neb přidružených neb osoby sídlící neb živnost svou vykonávající na území těchto mocností, neb osoby třetí, jímž tito příslušníci neb osoby postoupily svá práva za války se strany druhé, nebudou mocí podati žalobu ani uplatňovati žádný nárok, odvolávajíce se na skutečnosti, jež se udály na území druhé strany mezi dnem, kdy nastal stav válečný, a dnem, kdy tato smlouva nabyla platnosti, třeba by se mohlo míti za to, že tyto skutečnosti jsou na újmu právům z vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, jež existovala v kterýkoliv okamžik za války anebo jež budou obnovena hledíc k článkům 307. a 308. nahoře uvedeným.

Rovněž nebude přípustna žaloba se strany týchž osob pro porušení práv z vlastnictví průmyslového neb uměleckého v žádnou dobu odvolávající se na to, že prodávány neb nabízeny byly po jeden rok ode dne, kdy nabyla platnosti tato smlouva na území mocností spojených neb přidružených na straně jedné neb na území Německa na straně druhé, produkty neb výrobky vyrobené neb literární či umělecká díla uveřejněná ve lhůtě mezi dnem, kdy nastal stav válečný a dnem, kdy tato smlouva nabyla platnosti; nebo odvolávající se na i to, že tyto věcí byly někým získány, že jich bylo používáno neb z nich těženo, při čemž se rozumí, že toto ustanovení nebude platiti, jestliže držitelé těchto práv měli bydliště neb průmyslové neb obchodní závody v územích, jež během války byla okupována Německem.

Tento článek nebude platiti ve vztazích mezi Spojenými Státy Americkými se strany jedné a Německem se strany druhé.

ČLÁNEK 310. - Licenční smlouvy týkající se těžení z vlastnictví průmyslového, neb smlouvy o reprodukování děl literárních nebo uměleckých, jež byly uzavřeny dříve, než nastal stav válečný mezi příslušníky mocností spojených nebo přidružených nebo osobami sídlícími na území těchto mocností nebo tam vykonávajícími svou živnost se strany jedné, a příslušníky německými se strany druhé, budou pokládány za rozvázané ode dne, kdy nastal stav válečný mezi Německem a mocností spojenou nebo přidruženou. Původní oprávněný ze smlouvy tohoto druhu bude vsak v každém případě míti právo, aby do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude platnosti, žádal od vlastníka těchto práv vyhrazení nové licence, jejíž podmínky, nedohodnou-li se strany mezi sebou, budou stanoveny příslušným v tomto směru soudem oné země, podle jejíhož zákonodárství ona práva byla získána, vyjma případ, že licence byla vyhrazena na základě práv získaných podle zákonodárství německého; v tomto případě budou podmínky ustanoveny smíšeným rozhodčím soudem, o němž mluví oddíl VI. této smlouvy. Soud může po případě zároveň určiti náhradu, již pokládá za oprávněnou vzhledem na užívání těchto práv po dobu války.

Licence vztahující se na práva průmyslová, literární a umělecká, jež byly vyhrazeny podle zvláštního zákonodárství válečného některé mocnosti spojené nebo přidružené, nebudou dotčeny tím, že byla prodloužena licence, jež existovala před válkou. Tyto licence zůstanou v platnosti neomezeně, a byla-li takováto licence vyhrazena původnímu oprávněnému z licenční smlouvy uzavřené před válkou, nastoupí na její místo.

Byly-li za války placeny nějaké částky podle nějaké smlouvy neb licence smluvené před válkou o těžení z vlastnictví průmyslového, neb rozmnožování nebo provozování děl literárních, dramatických neb uměleckých, naloží se s těmito částkami stejně, jako s ostatními dluhy nebo pohledávkami příslušníků německých ve shodě s touto smlouvou.

Tento článek nebude platiti ve vztazích mezí Spojenými Státy Americkými se strany jedné a Německem se strany druhé.

ČLÁNEK 311. - Obyvatelé území touto smlouvou odloučených od Německa podrží bez ohledu na toto odloučení a změnu státního občanství z něho vyplývající v Německu úplně a bez omezení všechna práva z vlastnictví průmyslového, literárního a uměleckého, jež jim náležela v době tohoto odloučení.

Práva z vlastnictví průmyslového, literárního a uměleckého platná na územích od Německa odloučených podle této smlouvy v době odloučení těchto území od Německa, neb práva, jež budou obnovena nebo znovu zřízena podle článku 306. této smlouvy, budou uznána státem, jemuž řečené území bude postoupeno, a zůstanou v platnosti na tomto území po dobu, po níž německé zákonodárství je uznává platnými.

ČLÁNEK 312. - Bez újmy ostatních ustanovení této smlouvy zavazuje se vláda německá, pokud se jí týká, že vydá mocnosti, jíž území německá v Evropě byla postoupena, anebo mocností, jež spravuje jako mandatář bývalá území německá podle článku 22., části I. (společnost národů), příslušnou část reserv nashromážděných vládami neb úřady říše nebo států německých nebo veřejnými či soukromými organisacemi činnými pod jejích dozorem, určenou k tomu, aby na těchto územích mohlo působiti pojištění sociální a státní.

Mocnosti, jímž tyto fondy budou vydány, musí za všech okolností je věnovati splnění závazků vyplývajících z těchto pojištění.

Podmínky tohoto vydání budou stanoveny zvláštními úmluvami, uzavřenými mezi vládou německou a vládami, o které jde.

Jestliže by tyto zvláštní úmluvy nebyly sjednány, jak stanoví předcházející odstavec, do tří měsíců po tom, kdy tato smlouva vstoupí v platnost, bude věc předložena v každém případě pěti členné komisi. Jednoho člena jmenuje vláda německá, jednoho druhá vláda, o niž jde, a tři Správní rada mezinárodního úřadu práce z příslušníků jiných států. Tato komise, jež rozhoduje většinou hlasů, musí do tří měsíců po tom, co byla zřízena, usnésti se o návrzích, které předloží Radě Společnosti národů. Rozhodnutí Rady buďtéž Německem i druhým státem, o který jde, ihned pokládána za konečná.

ČLÁNEK 313. - Vzducholodi Mocností spojených a přidružených budou požívati plné svobody přeletu a přistání na území i na územních vodách německých, a budou účastny stejných výhod jako vzducholodi německé, zvláště v případě nouze.

ČLÁNEK 314. - Vzducholodi Mocností spojených a přidružených na cestě do kterékoliv cizí země, požívati budou práva, přeletěti území a územní vodstvo německé bez přistání, ovšem s výhradou řádů, jež by Německo snad zavedlo a jež budou stejně platiti pro vzducholodi německé i pro vzducholodi zemí spojených a přidružených.

ČLÁNEK 315. - Letiště pro vzducholodi v Německu zřízená a veřejné domácí dopravě otevřená, budou otevřena i vzducholodím Mocností spojených a přidružených, jež budou rovnoprávny se vzducholoďmi německými co do poplatků všech druhů, čítaje v to dávky z přistání a za výpravu.

ČLÁNEK 316. - S výhradou hořejších ustanovení je právo přeletu, průletu a přistání obsažené v čl. 313, 314 a 315, vázáno na dodržování řádů, jež by Německo uznalo za nutno zavésti, předpokládaje, že tyto řády budou se bez rozdílu vztahovati i na vzducholodi německé i na vzducholodi zemí spojeneckých a přidružených.

ČLÁNEK 317. - Vysvědčení o státní příslušností, o plavnosti, průkazy o letecké způsobilosti, jakož i licence vydané či za právoplatné uznané kteroukoliv z Mocností spojených a přidružených budou připuštěny a uznány v Německu za platné a rovnocenné vysvědčením o státní příslušnosti, průkazům o letecké působilosti a licencím, vydaným Německem samým.

ČLÁNEK 318. - Pokud jde o vnitrostátní obchodní vzduchoplavbu, bude v Německu se vzducholoďmi Mocností spojených a přidružených nakládáno jako se vzducholoďmi státu požívajícího největších výhod.

ČLÁNEK 319. - Německo zavazuje se zavésti vhodná opatření, aby se zajistilo, že vzducholoď německá letíc nad jeho vlastním územím podrobí se pravidlům o světlech a signálech, o plavbě vzduchem a o pohybech poblíž letišť a nad nimi, tak, jak pravidla jsou stanovena v dohodě o vzduchoplavbě, sjednané mezi Mocnostmi spojenými a přidruženými.

ČLÁNEK 320. - Závazky uložené předcházejícími ustanoveními, zůstávají v platnosti až do 1. ledna 1923, leda že by před tím Německo bylo přijato do Společnosti národů nebo že by bylo souhlasem Mocností spojených a přidružených zmocněno, přistoupiti k dohodě těchto Mocností o plavbě vzduchem.