Paragraf 16. - Smlouvy o pojištění námořním,
počítajíc v to pojistky na čas a pojistky
cestové, uzavřené mezi pojišťovatelem
a osobou, jež později se stala nepřátelskou,
budou se považovati za zrušené tím okamžikem,
kdy tato osoba se stala nepřítelem, vyjímajíc
případy, že risiko, o němž jest
řeč ve smlouvě, počalo běžeti
před tímto okamžikem.
V případě, že risiko nepočalo
běžeti, bude možno částky zaplacené
jako premie neb jinak, vymáhati na pojišťovateli.
V případě, že risiko počalo běžeti,
bude se smlouva považovati za platnou přes to, že
strana stala se nepřátelskou, a zaplacení
částek dlužných podle podmínek
smlouvy buď jako premie neb jako škoda, bude vymahatelno,
až přítomná mírová smlouva
vstoupí v platnost.
Jestliže uzavřena byla dohoda o placení úroku
z částek, jež kdo byl dlužen před
válkou příslušníkům nebo
jež byli dlužni příslušníci
států válčících a jež
byly vymoženy po válce, poběží
tento úrok v případě ztrát
vymahatelných podle pojišťovacích smluv
námořních od té chvíle, kdy
vypršela lhůta jednoroční ode dne této
ztráty.
Paragraf 17. - Žádná smlouva o námořním
pojištění s pojištěncem, jenž
se později stal nepřítelem, nesmí
se vykládati tak, že by hradila škody způsobené
válečnými činy mocnosti, jejíž
příslušníkem jest pojišťovatel,
nebo států spojených nebo přidružených
této mocnosti.
Paragraf 18. - Prokáže-li se, že některá
osoba, jež před válkou uzavřela smlouvu
o námořním pojištění s
pojišťovatelem, jenž později se stal nepřítelem,
uzavřela po zahájení nepřátelství
novou smlouvu hradící totéž risiko s
pojišťovatelem nikoli nepřátelským,
bude se míti za to, že nová smlouva nahradila
původní smlouvu dnem, kdy byla uzavřena,
a dospělé premie budou rozvrženy na tom základě,
že původní pojišťovatel bude vázán
smlouvou jen do okamžiku, kdy byla nová smlouva uzavřena.
Paragraf 19. - S jinými pojišťovacími
smlouvami uzavřenými před válkou mezi
pojišťovatelem a osobou, jež se stala později
nepřátelskou, nežli smlouvami, o nichž
jest řeč v odstavcích 9. až 18., naloží
se ve všech směrech stejným způsobem,
jako by se naložilo podle zmíněných
článků se smlouvami o požárním
pojištění mezi týmiž stranami.
Paragraf 20. - Všechna ujednání zajišťovací
uzavřená s osobou, jež se stala nepřátelskou,
budou se považovati za zrušena tím, že tato
osoba stala se nepřátelskou, avšak v případě
risika stran života neb risika námořního,
jež počalo běžeti před válkou,
bez újmy práva vymáhati po válce zaplacení
částek dlužných vzhledem na tato risika.
Jestliže však straně zajištěné
stalo se následkem vpádu nemožno nalézti
jiného zajišťovatele, potrvá ujednání
v platnosti až do vypršení lhůty tříměsíční
po tom, kdy mírová smlouva vstoupí v platnost.
Jestliže některé ujednání zajišťovací
jest zrušeno podle tohoto článku, provede se
vyúčtování mezi stranami, pokud se
týče i premií zaplacených a splatných,
i závazků za ztráty utrpené vzhledem
na risika stran života nebo risika námořního,
jež počala běžeti před válkou.
V případě jiných risik nežli
zmíněných v odstavcích 11. až
18, upraví se účty ke dni, kterého
se strany staly nepřátelskými, bez ohledu
na nároky za ztráty utrpené po tomto datu.
Paragraf 21. - Ustanovení předchozího
odstavce vztahují se stejnou měrou na zajištění
trvající v den, kdy strany se staly nepřátelskými
a zajišťující zvláštní
risika přejatá pojišťovatelem v pojišťovací
smlouvě co do jakéhokoliv jiného risika než
risika stran života a risika námořního.
Paragraf 22. - Zajištění pojišťovací
smlouvy na život, jež bylo uzavřeno zvláštní
smlouvou a nebylo zahrnuto ve všeobecné ujednání
zajišťovací, zůstane v platnosti.
Ustanovení odstavce 12. se vztahují na ujednání
zajišťovací co do pojistek na život, v nichž
nepřátelské společnosti jsou zajišťovatelkami.
Paragraf 23. - Bylo-li před válkou zřízeno
za jištění smlouvy v pojištění
námořním, zůstane postup risika postoupeného
zajišťovateli v platnosti, jestliže toto risiko
počalo běžeti před zahájením
nepřátelství, a smlouva zůstane platnou
přes za hájení nepřátelství;
částky dlužné podle smlouvy zajišťovací
jak s ohledem na premie, tak na ztráty, budou vymahatelny
po válce.
Paragraf 24. - Ustanovení §§ 17. a 18.
a poslední odstavec § 16., budou se vztahovati na
smlouvy zajišťující risika námořní.
ČLÁNEK 304. - a) Ve lhůtě tří
měsíců po tom, kdy přítomná
smlouva vstoupí v platnost, bude zřízen smíšený
rozhodčí soud mezi každou z mocností
spojených a přidružených na straně
jedné a Německem a straně druhé. Každý
z těchto soudů bude míti tři členy.
Každá zúčastněná vláda
bude jmenovati jednoho člena. Předseda bude pak
zvolen vzájemnou dohodou obou zúčastněných
vlád.
Nebylo-li by možno docíliti o tom shody, budou předseda
soudu a dvě jiné osoby, jako jeho náhradníci
pro případ potřeby zvoleni Radou společnosti
národů nebo, nežli bude tato ustanovena, panem
Gustavem Adorem, bude-li k tomu svolný. Osoby tyto mají
býti příslušníky států,
jež zůstaly neutrálními za války.
Jestliže se uprázdní místo a některá
vláda ne ustanoví do měsíce nového
člena soudu, bude člen soudu vybrán druhou
vládou z obou osob shora zmíněných,
vyjímajíc předsedu.
Rozhodnutí většiny členů bude
rozhodnutím soudu.
b) Smíšené rozhodčí soudy
ustanovené podle odstavce a) budou rozhodovati o
všech sporech spadajících do jejich příslušnosti
podle oddílů III., IV., V. a VII.
Kromě toho budou všechny spory jakéhokoli rázu
týkající se smluv uzavřených
dříve, než nabyla platnosti tato mírová
smlouva mezi příslušníky mocností
spojených a přidružených a příslušníky
německými, rozhodovány smíšeným
soudem rozhodčím, mimo spory, jež podle zákonů
mocností spojených, přidružených
nebo neutrálních spadají pod příslušnost
státních soudů těchto mocností.
V tomto případě bude o těchto sporech
rozhodnuto těmito státními soudy s vyloučením
smíšeného rozhodčího soudu. Zúčastněný
příslušník mocnosti spojené nebo
přidružené bude však nicméně
moci záležitost vznésti na smíšený
rozhodčí soud, nebrání-li tomu zákony
jeho státu.
c) Bude-li toho vyžadovati počet sporů,
budou moci býti ustanoveni další členové,
aby smíšený rozhodčí soud se
mohl rozděliti v několik odborů. Každý
z těchto odborů bude složen, jak shora udáno.
d) Každý rozhodčí soud stanoví
sám svůj jednací řád, pokud
není upraven ustanoveními v příloze
k tomuto článku, a bude míti právo
určiti peníz nákladů a výloh
procesních, jež má nésti strana prohrávající.
e) Každá vláda bude hraditi honorář
člena smíšeného rozhodčího
soudu, jejž jmenovala, i každého zmocněnce,
jejž určí, aby ji zastupoval před soudem.
Honorář předsedův bude vyměřen
zvláštní dohodou zúčastněných
vlád; tento honorář a společná
vydání každého soudu po nesou tyto dvě
vlády na polovic.
f) Vysoké smluvní strany se zavazují,
že po skytnou smíšeným soudům rozhodčím
svými soudy a úřady jakoukoliv možnou
právní pomoc, zejména při zprostředkování
doručení a při získávání
důkazů.
g) Vysoké strany smluvní se shodly v tom,
že budou rozhodnutí smíšeného rozhodčího
soudu považovati za konečná a učiní
je závaznými pro své příslušníky.
Paragraf 1. - Jestliže některý člen
soudu zemře nebo se vzdá úřadu, nebo
jestliže bude některému členu soudu
z jakéhokoli důvodu nemožno plniti své
funkce, bude postup, podle něhož se dělo jmenování,
zachován i při ustanovení jeho náhradníka.
Paragraf 2. - Soud přidrží se ve svém
řízení pravidel shodujících
se se spravedlností a slušností. Rozhodne o
pořadu a lhůtách, v nichž každá
strana má podati své návrhy a upraví
formality potřebné k vedení důkazů.
Paragraf 3. - Právní zástupci a rádcové
obou stran budou míti právo přednésti
soudu ústně i písemně důvody
na podporu neb obhájení své pře.
Paragraf 4. - Soud uschová spisy o nárocích
a sporech mu předložených i příslušné
zápisy s udáním dat.
Paragraf 5. - Každá ze zúčastněných
mocností může jmenovati tajemníka. Tito
tajemníci budou skládati smíšený
úřad tajemnický při soudu a budou
podřízeni jeho rozkazům. Soud smí
jmenovati a užívati podle potřeby jednoho neb
více činovníků výpomocných
při plnění svých úkolů.
Paragraf 6. - Soud rozhodne o všech nárocích
a věcech naň vznesených podle důkazů,
svědectví a informací, jež opatří
zúčastněné strany.
Paragraf 7. - Německo se zavazuje poskytnouti soudu
všechnu pomoc a vysvětlení, kterých
potřebuje, aby provedl svá šetření.
Paragraf 8. - Nedojde-li k jinaké dohodě,
bude se řízení konati v jazyku anglickém,
francouzském, italském nebo japonském podle
toho, jak rozhodne mocnost spojená nebo přidružená,
o kterou jde.
Paragraf 9. - Místo a čas zasedání
každého soudu určí předseda soudu.
ČLÁNEK 305. - Jestliže některý
příslušný soud vynesl nebo vynese rozsudek
ve věci vedené v oddílech III., IV., V. nebo
VII. a jestliže rozsudek takový nebude se shodovati
s ustanoveními řečených oddílů,
bude míti strana, jež tím utrpí škodu
právo na náhradu, jež bude určena smíšeným
rozhodčím soudem. Na žádost příslušníka
mocnosti spojené nebo přidružené smí
náhrada shora uvedená býti dána, možno-li,
smíšeným rozhodčím soudem tak,
že strany budou uvedeny v právní stav, v jakém
trvaly, nežli byl vynesen rozsudek soudem německým.
ČLÁNEK 306. - S výhradou ustanovení
této smlouvy budou práva z vlastnictví průmyslového,
literárního a uměleckého, jak jsou
vymezena mezinárodními úmluvami Pařížskou
a Bernskou zmíněnými v článku
286. znovuzřízena neb obnovena ode dne, kdy nabude
platnosti tato smlouva v územích vysokých
smluvních stran ve prospěch osob, které byly
jejich nositeli v okamžiku, kdy začal stav válečný,
anebo jejích právních nástupců.
Rovněž i práva, jež, nebýti války,
by byla mohla býti získána po dobu trvání
války na základě podané žádosti
za ochranu vlastnictví průmyslového nebo
na základě uveřejnění díla
literárního nebo uměleckého, budou
uznána a vyhrazena ode dne kdy tato smlouva nabude platnosti,
ve prospěch osob, jež mají k tomu právní
titul.
Nicméně právní jednání,
předsevzatá na základě zvláštních
opatření, která snad byla zavedena za války
činitelem zákonodárným, výkonným
neb správním některé mocnosti spojené
a přidružené, pokud jde o práva příslušníků
německých ve věcech vlastnictví průmyslového,
literárního neb uměleckého, zůstanou
v platnosti a zachovají všechny své účinky.
Ani Německo ani příslušníci němečtí
nebudou moci činiti právních nároků
ani vznášeti žaloby z toho důvodu, že
vláda mocnosti spojené nebo přidružené
neb kterákoliv osoba na účet této
vlády neb s jejím svolením používaly
po dobu války práv z vlastnictví průmyslového,
literárního neb uměleckého, ani proti
prodeji, nabízení neb používání
výrobků, přístrojů a zboží
nebo předmětů jakéhokoliv druhu, na
něž se tato práva vztahovala.
Jestliže zákonodárství některé
mocnosti spojené neb přidružené nestanovilo
nic jiného, naloží se s částkami
dlužnými neb zaplacenými důsledkem právního
jednání neb operace provedené na základě
zvláštních opatření zmíněných
v odstavci I. tohoto článku stejně jako s
ostatními pohledávkami příslušníků
německých podle předpisů této
smlouvy; částky, jež vyplynuly ze zvláštních
opatření, učiněných vládou
německou ve věci práv z vlastnictví
průmyslového, literárního a uměleckého
příslušníků spojených
neb přidružených mocností, budou považovány
za dluhy příslušníků německých
a bude s nimi naloženo jako s jinými dluhy.
Každá mocnost spojená a přidružená
vyhrazuje si volnost omeziti, výminkami vázati nebo
ztenčiti práva z vlastnictví průmyslového
neb uměleckého (mimo ochranné známky
tovární neb obchodní), získaná
před válkou neb za války, neb jež budou
získána později podle jejího zákonodárství
příslušníky německými,
a to tím, že z nich bude těžiti nebo poskytovati
licence na jejich zužitkování nebo že
si dále vyhradí dozor nad tímto zužitkováním
nebo jiným způsobem, a to do té míry,
jakou bude pokládají za nutnou k ochraně
státu, v zájmu veřejném, aneb k tomu
cíli, aby dosáhla toho, by Německo slušně
nakládalo s právy z vlastnictví průmyslového,
literárního neb uměleckého, jež
na území německém drží
její příslušníci, aneb aby si
zajistila úplné splnění všech
závazků, jež podle této smlouvy Německo
na sebe vzalo.
Pokud jde o práva z vlastnictví průmyslového,
literárního neb uměleckého získaná
po době, kdy tato smlouva vstoupí v platnost, nemůže
volnosti nahoře vyhrazené mocnostem spojeným
a přidruženým býti použito, leda
mohou-li ona omezení, výminky a ztenčení
býti pokládána nutnými k obraně
státu, nebo v zájmu veřejném.
Jestliže mocnosti spojené nebo přidružené
použily předcházejících ustanovení,
budou přiznány přiměřené
náhrady a odškodné, se kterými bude
naloženo stejně, jako má býti po rozumu
této smlouvy naloženo s ostatními částkami
dlužnými příslušníkům
německým.
Každá z mocností spojených nebo přidružených
si vyhrazuje právo považovati za neplatný a
bezúčinný jakýkoliv úplný
neb částečný postup a jakékoliv
vyhrazení práv z vlastnictví průmyslového,
literárního neb uměleckého, jež
by se byly staly po 1. srpnu 1914 aneb které by napříště
se staly a jejichž účinkem by bylo ztížiti
provedení předpisů tohoto článku.
Ustanoveni tohoto článku nemají platnosti,
pokud jde o práva z vlastnictví průmyslového,
literárního neb uměleckého, příslušejících
společnostem neb podnikům, jež byly mocnostmi
spojenými neb přidruženými likvidovány
podle výjimečného zákonodárství
válečného anebo s nimiž se tak stane
důsledkem článku 297., odstavec b).
ČLÁNEK 307. - Lhůta nejméně
jednoroční ode dne, kdy tato smlouva nabude platnosti,
bude povolena příslušníkům všech
vysokých smluvních stran, aby bez příplatku
a jakýchkoliv pokut provedli úkon, splnili formalitu,
zaplatili poplatek a vůbec dostáli jakýmkoliv
závazkům, předepsaným zákony
a předpisy jednoho každého státu k tomu
cíli, aby zachovali neb obdrželi práva z vlastnictví
průmyslového, získaná již před
1. srpnem 1914 aneb jež, nebýti války, by byla
mohla býti získána po tomto dni na základě
žádosti podané před válkou nebo
za války, jakož i k tomu cíli, aby vznesli
odpor proti takovýmto právům. Tento článek
nemůže poskytnouti práva na obnovu řízení
zakročovacího ve Spojených Státech
Amerických, bylo-li již provedeno závěrečné
líčení.
Práva z vlastnictví průmyslového,
která snad uhasla následkem toho, že nebyl
proveden některý úkon neb formalita neb že
nebyl zaplacen poplatek, nabudou znovu platnosti. Pokud se však
týká patentů a vzorků, bude moci každá
mocnost spojená a přidružená učiniti
opatření, jež uzná podle zásad
slušnosti za nutná, aby obhájila práv
osob třetích, které snad používaly
patentů nebo vzorků neb z nich těžily
po dobu, po níž byly zbaveny platnosti. Nad to patenty
a vzorky, patřící příslušníkům
německým, jež nabudou takto opět platnosti,
zůstanou, pokud se týká vnucených
licencí, podřízeny předpisům,
jež o nich platily za války, jakož i všem
ustanovením této smlouvy.
Období mezi 1. srpnem 1914 a dnem, kdy vstoupí v
platnost tato smlouva, nebude započítáno
do lhůty stanovené pro zužitkování
patentu neb užívání ochranných
známek továrních neb obchodních neb
užívání vzorků a platí
mimo to, že žádný patent, ochranná
známka průmyslová neb obchodní nebo
vzorek, jenž požíval ochrany dne 1. srpna 1914,
nemůže dříve, než uplynula dvě
léta ode dne, kdy nabyla platnost tato smlouva, býti
prohlášen za uhaslý neb propadlý jen
z toho důvodu, že nebylo z něho těženo
neb nebylo ho používáno.
ČLÁNEK 308. - Prioritní lhůty stanovené
článkem 4, mezinárodní úmluvy
Pařížské ze dne 20. března 1883,
revidované ve Washingtonu v r. 1911, nebo kteroukoliv jinou
platnou úmluvou neb zákonem pro podání
neb registrování žádostí za patenty
jakéhokoliv druhu, ochranné známky průmyslové
a obchodní, za vzorky neb modely, jež nevypršely
ještě dne 1. srpna 1914, jakož i lhůty,
jež počaly běžeti za války aneb
jež by, nebýti války, byly mohly počíti
běžeti, budou prodlouženy každou z vysokých
smluvních stran ve prospěch příslušníků
ostatních vysokých smluvních stran až
do doby, kdy uplyne 6 měsíců ode dne, kdy
tato smlouva nabude platnosti.
Toto prodloužení lhůty však nebude na
újmu právům kterékoliv vysoké
smluvní strany aneb kterékoliv osoby, jež by
v okamžiku, kdy tato smlouva nabude platností, byla
bezelstně v držbě práv z vlastnictví
průmyslového, odporujících oněm
právům, o něž kdo žádá
dovolávaje se prioritní lhůty. Tyto mocnosti
a osoby zůstanou v požívání svých
práv, ať jich užívají osobně
nebo zástupci neb držiteli licencí, kterým
je postoupily dříve, než tato smlouva nabyla
platnosti, a nebudou moci v této věci žádným
způsobem býti znepokojovány nebo stíhány
jako padělatelé.
ČLÁNEK 309. - Příslušníci
němečtí neb osoby sídlící
neb vykonávající svou živnost v Německu
se strany jedné a příslušníci
mocností spojených neb přidružených
neb osoby sídlící neb živnost svou vykonávající
na území těchto mocností, neb osoby
třetí, jímž tito příslušníci
neb osoby postoupily svá práva za války se
strany druhé, nebudou mocí podati žalobu ani
uplatňovati žádný nárok, odvolávajíce
se na skutečnosti, jež se udály na území
druhé strany mezi dnem, kdy nastal stav válečný,
a dnem, kdy tato smlouva nabyla platnosti, třeba by se
mohlo míti za to, že tyto skutečnosti jsou
na újmu právům z vlastnictví průmyslového,
literárního neb uměleckého, jež
existovala v kterýkoliv okamžik za války anebo
jež budou obnovena hledíc k článkům
307. a 308. nahoře uvedeným.
Rovněž nebude přípustna žaloba
se strany týchž osob pro porušení práv
z vlastnictví průmyslového neb uměleckého
v žádnou dobu odvolávající se
na to, že prodávány neb nabízeny byly
po jeden rok ode dne, kdy nabyla platnosti tato smlouva na území
mocností spojených neb přidružených
na straně jedné neb na území Německa
na straně druhé, produkty neb výrobky vyrobené
neb literární či umělecká díla
uveřejněná ve lhůtě mezi dnem,
kdy nastal stav válečný a dnem, kdy tato
smlouva nabyla platnosti; nebo odvolávající
se na i to, že tyto věcí byly někým
získány, že jich bylo používáno
neb z nich těženo, při čemž se
rozumí, že toto ustanovení nebude platiti,
jestliže držitelé těchto práv měli
bydliště neb průmyslové neb obchodní
závody v územích, jež během války
byla okupována Německem.
Tento článek nebude platiti ve vztazích mezi
Spojenými Státy Americkými se strany jedné
a Německem se strany druhé.
ČLÁNEK 310. - Licenční smlouvy týkající
se těžení z vlastnictví průmyslového,
neb smlouvy o reprodukování děl literárních
nebo uměleckých, jež byly uzavřeny dříve,
než nastal stav válečný mezi příslušníky
mocností spojených nebo přidružených
nebo osobami sídlícími na území
těchto mocností nebo tam vykonávajícími
svou živnost se strany jedné, a příslušníky
německými se strany druhé, budou pokládány
za rozvázané ode dne, kdy nastal stav válečný
mezi Německem a mocností spojenou nebo přidruženou.
Původní oprávněný ze smlouvy
tohoto druhu bude vsak v každém případě
míti právo, aby do šesti měsíců
ode dne, kdy tato smlouva nabude platnosti, žádal
od vlastníka těchto práv vyhrazení
nové licence, jejíž podmínky, nedohodnou-li
se strany mezi sebou, budou stanoveny příslušným
v tomto směru soudem oné země, podle jejíhož
zákonodárství ona práva byla získána,
vyjma případ, že licence byla vyhrazena na
základě práv získaných podle
zákonodárství německého; v
tomto případě budou podmínky ustanoveny
smíšeným rozhodčím soudem, o
němž mluví oddíl VI. této smlouvy.
Soud může po případě zároveň
určiti náhradu, již pokládá za
oprávněnou vzhledem na užívání
těchto práv po dobu války.
Licence vztahující se na práva průmyslová,
literární a umělecká, jež byly
vyhrazeny podle zvláštního zákonodárství
válečného některé mocnosti
spojené nebo přidružené, nebudou dotčeny
tím, že byla prodloužena licence, jež existovala
před válkou. Tyto licence zůstanou v platnosti
neomezeně, a byla-li takováto licence vyhrazena
původnímu oprávněnému z licenční
smlouvy uzavřené před válkou, nastoupí
na její místo.
Byly-li za války placeny nějaké částky
podle nějaké smlouvy neb licence smluvené
před válkou o těžení z vlastnictví
průmyslového, neb rozmnožování
nebo provozování děl literárních,
dramatických neb uměleckých, naloží
se s těmito částkami stejně, jako
s ostatními dluhy nebo pohledávkami příslušníků
německých ve shodě s touto smlouvou.
Tento článek nebude platiti ve vztazích mezí
Spojenými Státy Americkými se strany jedné
a Německem se strany druhé.
ČLÁNEK 311. - Obyvatelé území
touto smlouvou odloučených od Německa podrží
bez ohledu na toto odloučení a změnu státního
občanství z něho vyplývající
v Německu úplně a bez omezení všechna
práva z vlastnictví průmyslového,
literárního a uměleckého, jež
jim náležela v době tohoto odloučení.
Práva z vlastnictví průmyslového,
literárního a uměleckého platná
na územích od Německa odloučených
podle této smlouvy v době odloučení
těchto území od Německa, neb práva,
jež budou obnovena nebo znovu zřízena podle
článku 306. této smlouvy, budou uznána
státem, jemuž řečené území
bude postoupeno, a zůstanou v platnosti na tomto území
po dobu, po níž německé zákonodárství
je uznává platnými.
ČLÁNEK 312. - Bez újmy ostatních ustanovení
této smlouvy zavazuje se vláda německá,
pokud se jí týká, že vydá mocnosti,
jíž území německá v Evropě
byla postoupena, anebo mocností, jež spravuje jako
mandatář bývalá území
německá podle článku 22., části
I. (společnost národů), příslušnou
část reserv nashromážděných
vládami neb úřady říše
nebo států německých nebo veřejnými
či soukromými organisacemi činnými
pod jejích dozorem, určenou k tomu, aby na těchto
územích mohlo působiti pojištění
sociální a státní.
Mocnosti, jímž tyto fondy budou vydány, musí
za všech okolností je věnovati splnění
závazků vyplývajících z těchto
pojištění.
Podmínky tohoto vydání budou stanoveny zvláštními
úmluvami, uzavřenými mezi vládou německou
a vládami, o které jde.
Jestliže by tyto zvláštní úmluvy
nebyly sjednány, jak stanoví předcházející
odstavec, do tří měsíců po
tom, kdy tato smlouva vstoupí v platnost, bude věc
předložena v každém případě
pěti členné komisi. Jednoho člena
jmenuje vláda německá, jednoho druhá
vláda, o niž jde, a tři Správní
rada mezinárodního úřadu práce
z příslušníků jiných států.
Tato komise, jež rozhoduje většinou hlasů,
musí do tří měsíců po
tom, co byla zřízena, usnésti se o návrzích,
které předloží Radě Společnosti
národů. Rozhodnutí Rady buďtéž
Německem i druhým státem, o který
jde, ihned pokládána za konečná.
ČLÁNEK 313. - Vzducholodi Mocností spojených
a přidružených budou požívati plné
svobody přeletu a přistání na území
i na územních vodách německých,
a budou účastny stejných výhod jako
vzducholodi německé, zvláště
v případě nouze.
ČLÁNEK 314. - Vzducholodi Mocností spojených
a přidružených na cestě do kterékoliv
cizí země, požívati budou práva,
přeletěti území a územní
vodstvo německé bez přistání,
ovšem s výhradou řádů, jež
by Německo snad zavedlo a jež budou stejně
platiti pro vzducholodi německé i pro vzducholodi
zemí spojených a přidružených.
ČLÁNEK 315. - Letiště pro vzducholodi
v Německu zřízená a veřejné
domácí dopravě otevřená, budou
otevřena i vzducholodím Mocností spojených
a přidružených, jež budou rovnoprávny
se vzducholoďmi německými co do poplatků
všech druhů, čítaje v to dávky
z přistání a za výpravu.
ČLÁNEK 316. - S výhradou hořejších
ustanovení je právo přeletu, průletu
a přistání obsažené v čl.
313, 314 a 315, vázáno na dodržování
řádů, jež by Německo uznalo za
nutno zavésti, předpokládaje, že tyto
řády budou se bez rozdílu vztahovati i na
vzducholodi německé i na vzducholodi zemí
spojeneckých a přidružených.
ČLÁNEK 317. - Vysvědčení o
státní příslušností, o
plavnosti, průkazy o letecké způsobilosti,
jakož i licence vydané či za právoplatné
uznané kteroukoliv z Mocností spojených a
přidružených budou připuštěny
a uznány v Německu za platné a rovnocenné
vysvědčením o státní příslušnosti,
průkazům o letecké působilosti a licencím,
vydaným Německem samým.
ČLÁNEK 318. - Pokud jde o vnitrostátní
obchodní vzduchoplavbu, bude v Německu se vzducholoďmi
Mocností spojených a přidružených
nakládáno jako se vzducholoďmi státu
požívajícího největších
výhod.
ČLÁNEK 319. - Německo zavazuje se zavésti
vhodná opatření, aby se zajistilo, že
vzducholoď německá letíc nad jeho vlastním
územím podrobí se pravidlům o světlech
a signálech, o plavbě vzduchem a o pohybech poblíž
letišť a nad nimi, tak, jak pravidla jsou stanovena
v dohodě o vzduchoplavbě, sjednané mezi Mocnostmi
spojenými a přidruženými.
ČLÁNEK 320. - Závazky uložené
předcházejícími ustanoveními,
zůstávají v platnosti až do 1. ledna
1923, leda že by před tím Německo bylo
přijato do Společnosti národů nebo
že by bylo souhlasem Mocností spojených a přidružených
zmocněno, přistoupiti k dohodě těchto
Mocností o plavbě vzduchem.