ČÁST XII.

Přístavy, cesty vodní, a železnice.

ODDÍL I.

Obecná ustanovení.

ČLÁNEK 321. - Německo zavazuje se poskytnouti svobodu transitu přes své území pro osoby, zboží, lodi, čluny, vagony a pošty, pocházející z území nebo určené do území kterékoliv Mocnosti spojené nebo přidružené, ať už jde o mocnost po hraniční čili nic, a to na cestách pro mezinárodní transit nejvhodnějších, po železnicích, po splavných vodních tocích či průplavech; k tomu cíli bude dovolen průvoz vodami teritoriálními. Osoby, zboží, lodi, čluny, vozy, vagony a pošty nebudou podrobeny žádným transitním poplatkům a žádným zbytečným průtahům a omezením a budou míti v Německu právo, aby s nimi bylo nakládáno stejně, jako s domácími ve všem, co se týká poplatků a úlev i ve všech jiných směrech vůbec.

Transitujicí zboží bude prosto cla i jiných podobných poplatků.

Všechny poplatky a dávky uložené přepravě transitní musí býti rozumné hledíc k podmínkám dopravním. Žádný poplatek, výhoda neb omezení nesmí záviseti ať přímo nebo nepřímo na vlastnických poměrech či na státní příslušnosti lodi neb jiného prostředku dopravního, jehož by bylo aneb mělo býti použito na kterékoliv části celkového převozu.

ČLÁNEK 322. - Německo se zavazuje, že nezavede aniž bude udržovati jakýkoliv dozor na podniky pro přepravu vystěhovalců přes své území tam i zpět, mimo opatření nutná k zjištění, že jde vskutku o cestující projíždějící; Německo nedovolí žádné společnosti plavební ani jiné organisaci, společnosti aneb soukromé osobě na dopravě interesované, aby jakýmkoli způsobem spolupůsobily při službě správní k onomu účelu zřízené a nebude v tomto směru vykonávati přímý ani nepřímý vliv.

ČLÁNEK 323. - Německo se uvoluje nečiniti přímo ani nepřímo rozdíl a neposkytovati výhod co do dávek, poplatků aneb zákazů , týkajících se dovozu do jeho území aneb vývozu z něho přicházejícího, ať už by šlo o rozdíl podle po hraničního místa vstupního aneb výstupního, či podle povahy, podle poměrů vlastnických anebo podle státní příslušnosti (vlajky) použitých pro středků dopravních (počítajíc v to i dopravu vzduchovou), anebo o rozdíl podle toho, odkud loď nebo člun, vagon, vzducholoď aneb jiný pro středek dopravní původně aneb naposled vyjel, či podle jeho konečného aneb nejbližšího určení, podle směru cesty anebo podle míst překladních nebo konečně podle toho, zda přístav, přes nějž bylo zboží dovezeno aneb vyvezeno, je přístav německý či kterýkoliv cizí přístav, či podle toho, bylo-li zboží vyvezeno aneb dovezeno po moři, po zemi aneb vzduchem.

Německo se zejména uvoluje, že nezavede v ne prospěch přístavů, lodí aneb člunů kterékoliv z Mocností spojených a přidružených jakýkoliv příplatek, aneb přímou či nepřímou prémii pro vývoz nebo dovoz přes přístavy německé neb cizí, po lodích a člunech německých aneb cizích, zejména ve formě tarifů kombinovaných. Německo se uvoluje nepodrobovati osoby neb zboží dopravované přes přístav aneb po lodi či člunu některé z Mocností spojených a přidružených jakýmkoliv formalitám a zdržením, jimž by tyto osoby aneb toto zboží nebyly podrobeny, kdyby byly dopravovány přes přístav německý nebo přes přístav některé jiné mocnosti, aneb kdyby použily lodi neb člunu německého nebo lodi a člunu některé mocnosti jiné.

ČLÁNEK 324. - Musí se učiniti veškerá vhodná opatření správní i technická, aby byl přechod zboží přes hranice Německa co možno zkrácen a aby byla výprava a přeprava zboží od těchto hranic, bez rozdílu, pochází-li zboží z území Mocností spojených a přidružených či je-li do nich určeno, zda je v průvozu z těchto území neb v průvozu do nich, zajištěna co do hmotných podmínek, zejména pokud se týče rychlosti a péče dopravní tak, aby podmínky ty byly stejné, jak platí pro zboží téhož rázu, dopravované územím německým za podobných podmínek přepravních.

Zvláště přeprava zboží rychlé zkáze podrobeného bude se díti dochvilně a pravidelně a pro hlídka celní bude prováděna tak, aby se mohlo v přepravě zboží přímo pokračovati vlaky přípojnými.

ČLÁNEK 325. - Námořní přístavy Mocností spojených a přidružených budou požívati všech výhod a všech snížených tarifů poskytovaných na německých železnicích aneb vodních cestách ve prospěch přístavů německých aneb přístavů kterékoliv jiné mocnosti.

ČLÁNEK 326. - Německo nesmí odmítnouti účast na tarifech neb sestavách tarifních, jež by měly za účel zajistiti přístavům některé z Mocností spojených a přidružených stejné výhody, jež by Německo bylo poskytlo přístavům vlastním neb přístavům některé mocnosti jiné.

ODDÍL II.

Plavba.

Hlava prvá.

Svoboda Plavby.

ČLÁNEK 327. - Se státními příslušníky Mocností spojených a přidružených jakož i s jejich majetkem, loďmi a čluny bude se v každém směru jednati stejně ve všech přístavech a na vnitrozemských vodních cestách německých jako s příslušníky Německa, jejich majetkem, loďmi a čluny.

Zvláště pak budou oprávněny lodi a čluny kterékoliv Mocnosti spojené a přidružené dopravovati zboží všeho druhu i cestující ze všech a do všech přístavů a míst na území Německa, jež mohou býti lodím a člunům německým přístupny, a to za podmínek, které nebudou obtížnější než podmínky platící pro lodi a čluny domácí; bude se s nimi nakládati stejně jako s loďmi a čluny domácími pokud jde o jakékoliv výhody a dávky přístavní a nábřežní, v to počítajíc výhody při pobytu, při skládání a nakládání, dále pokud jde o dávky a poplatky z nosnosti, z přistání, ze služby lodivodské, poplatky majákové a karantenní a vůbec podobné dávky a poplatky jakéhokoliv rázu, vybírané jménem a ve prospěch vlády, úřadů veřejných, jednotlivců, společností nebo závodů jakýchkoliv.

V případě, že by Německo poskytlo výhody některé Mocnosti spojené nebo přidružené, či jiné cizí mocnosti, budou tyto výhody rozšířeny ihned a bezpodmínečně na všechny Mocnosti spojené a přidružené.

Dopravě osob a lodí i člunů nebudou činěny jiné nesnáze, než ty, které vyplývají z ustanovení celních, policejních, zdravotních, přistěhovaleckých a vystěhovaleckých, z předpisů o dovozu a vývozu zakázaného zboží. Tato ustanovení musí býti rozumná a jednotná a nesmějí zbytečně dopravě překážeti.

Hlava druhá

Svobodné oblasti v přístavech.

ČLÁNEK 328. - Svobodné oblasti, které byly v přístavech německých 1. srpna 1914, budou zachovány. Tyto svobodné oblasti a ony které by byly v důsledku této smlouvy na německém území zřízeny, budou podrobeny řádu, obsaženému v následujících článcích.

Zboží dopravované do svobodné oblasti nebo z ní odvážené, nebude podrobeno žádnému poplatku dovoznímu nebo vývoznímu, vyjma případ uvedený v článku 330. Lodi a zboží vstupující do svobodné oblasti mohou býti podrobeny poplatkům, určeným k úhradě přístavních nákladů správních, udržovacích a zlepšovacích, jakož i dávkám zavedeným za užívání různých zařízení, předpokládajíc, že tyto dávky a poplatky budou rozumné vzhledem ke skutečným nákladům a že budou vybírány dle zásady rovností po smyslu článku 327.

Zboží nesmí býti podrobeno žádnému jinému poplatku nebo dávce kromě poplatků statistických nejvýše 1 promille ad valorem, jichž bude výhradně použito k úhradě nákladů služby určené k zjištění ruchu přístavního.

ČLÁNEK 329. - Opatření určená pro zřizování skladišť, jakož i pro balení a vybalovaní zboží musí odpovídati současným obchodním potřebám. Veškeré zboží, jehož spotřeba je ve svobodné oblastí povolena, bude prosto všech poplatků spotřebních i jiných kromě poplatků statistických, uvedených v článku 328.

Nebude činěno žádného rozdílu, pokud jde o kterýkoliv předpis tohoto článku ani mezi osobami různých národností, ani mezi tovary různého původu nebo určení.

ČLÁNEK 330. - Dovozní dávky mohou býti uloženy na výrobky opouštějící svobodnou oblast a určené k spotřebě země, v jejíž území přístav leží. Naopak dávky vývozní mohou býti uloženy na výrobky pocházející z této země a určené pro svobodnou oblast. Tyto vývozní a dovozní dávky musí býti založeny na témž podkladě a na týchž sazbách jako podobné dávky, vybírané na jiných celních hranicích téže země. Na druhé straně se Německu zakazuje, by zavedlo pod jakýmkoliv pojmenováním jakékoliv dovozní, vývozní nebo transitní clo na výrobky přepravované přes území německé po zemi nebo po vodě do svobodné oblastí nebo z ní a z kteréhokoliv jiného státu nebo do něho.

Německo musí vydati nutné předpisy, aby se zajistil a zaručil tento svobodný průvoz na oněch železničních a vodních cestách jeho území, které slouží z pravidla jako přístup k svobodné oblasti.

Hlava třetí.

Klausule o Labi, Odře, Němenu a Dunaji.

1. Obecná ustanovení.

ČLÁNEK 331. - Prohlašují se za mezinárodní:

Labe od ústí řeky Vltavy a Vltava od Prahy počínajíc;

Odra od ústí řeky Opavice;

Němen od Grodna;

Dunaj od Ulmu;

a každá splavná část těchto vodních sítí, která od přírody slouží více než jednomu státu za přístup k moři, ať už s překládáním s lodi na loď či bez něho, dále průplavy poboční a koryta, které by byly zřízeny buď k zdvojení nebo k zdokonalení přirozeně splavných částí zmíněných říčních sítí, buď k spojení dvou přirozeně splavných částí téhož vodního toku.

Totéž bude platiti o vodní cestě Rýn-Dunaj v případě, že by se tato cesta zřídila podle podmínek stanovených v čl. 353.

ČLÁNEK 332. - Na cestách prohlášených mezinárodními v předcházejícím článku bude se jednati s příslušníky, s majetkem a s vlajkami všech Mocností spojených a přidružených na základě naprosté rovnosti, takže se nebude ke škodě příslušníků, majetků a vlajky kterékoliv z těchto mocností činiti rozdílu mezi nimi a příslušníky, majetkem a vlajkou státu poříčního samého nebo státu, jehož příslušníci, majetek nebo vlajka by požívaly největších výhod.

V žádném případě však nesmějí německé lodi provozovati přepravu osobní a nákladní na pravidelných liniích mezi přístavy některé Mocnosti spojené nebo přidružené bez jejího zvláštního povolení.

ČLÁNEK 333. - Pokud není opačného ustanovení některé trvající dohody, mohou se z lodí používajících splavné cesty nebo přístupu k ní vybírati poplatky, jež mohou býti proměnlivy podle jednotlivých oddílů řeky. Tyto poplatky musí býti výhradně určeny k tomu, aby přiměřeným způsobem byl kryt náklad na udržování splavnosti nebo na zlepšování řeky a přístupů k ní nebo k úhradě výdajů věnovaných zájmům plavby. Sazby poplatků budou vypočteny podle těchto nákladů a vyvěšeny v přístavech. Poplatky ty budou stanoveny tak, aby nebylo nutno prováděti podrobnou prohlídku nákladu vyjma podezření z podloudnictví nebo z přestupků.

ČLÁNEK 334. - Transit cestujících, lodí a zboží bude se díti podle obecných podmínek stanovených v oddíle I.

Pokud oba břehy mezinárodní řeky náležejí témuž státu, může se dáti transitující zboží pod pečeti, nebo pod dozor celníků. Pokud řeka tvoří hranici, zboží i cestující jsou prosti všech celních formalit. Skládání a nakládání zboží, jakož i naloďování a vyloďování cestujících smí se díti jen v přístavech určených státem poříčním.

ČLÁNEK 335. - Jak podél toku, tak ani v ústí shora uvedených řek nesmějí se vybírati žádné dávky kromě těch, jež jsou ustanoveny v této části.

Toto ustanovení nebrání, aby státy pobřežní za vedly cla, místní a spotřební dávky, jakož i rozumné a jednotné poplatky přístavní za používání jeřábů, vytahovadel, nábřeží, skladišť atd., podle sazeb veřejně vyhlášených.

ČLÁNEK 336.- Není-li zvláštní organisace pro provádění udržovacích a zlepšovacích prací na mezinárodní částí splavné sítě, jest každý poříční stát povinen učiniti způsobem dostatečným opatření nutná k odstranění plavebních překážek nebo nebezpečí a k zajištění dobrých plavebních podmínek.

Kdyby některý stát této povinnosti nevyhověl, může každý poříční stát nebo stát zastoupený v Mezinárodní komisi, je-li taková komise zřízena, dovolati se soudu k tomu účelu Společnosti národů ustanoveného.

ČLÁNEK 337. - Stejně bude se postupovati v případě, kdyby některý poříční stát podnikl práce, jež by mohly býti na újmu plavbě v mezinárodní části. Soud zmíněný v předchozím článku může naříditi přerušení nebo zrušení těchto prací, dbaje při svých rozhodnutích práv co do zavodňování, vodních sil a rybářství, jakož i co do ostatních zájmů státních, které v případu souhlasu všech poříčních států nebo všech států zastoupených v Mezinárodní komisi, je-li taková komise zřízena, budou míti prvenství před potřebami plavby.

Odvolání k soudu Společnosti národů nebude míti účinků odkladných.

ČLÁNEK 338. - Řád vyjádřený hořejšími články 332 až 337 bude nahrazen řádem zavedeným Obecnou dohodou, jež bude ujednána Mocnostmi spojenými a přidruženými a schválena Společností národů, a jež se bude týkati vodních cest, jimž by zmíněná Dohoda přiznala ráz mezinárodní. Tato Dohoda bude se moci vztahovati zvláště k celým říčním sítím labské, oderské, němenské a dunajské nebo k jejím částem, jak jsou nahoře zmíněny, jakož i k jiným součástem těchto říčních sítí, jez by s nimi mohly býti posuzovány podle stejných zásad.

Německo zavazuje se ve shodě s ustanovením článku 379, že přistoupí k této Obecné dohodě jakož i ke všem návrhům na revisi trvajících mezinárodních dohod a řádů, vypracovaným, jak je níže řečeno v článku 343.

ČLÁNEK 339. - Německo postoupí zúčastněným Mocnostem spojeným a přidruženým nejdéle ve třech měsících po době, kdy obdrží notifikaci k tomu se odnášející, část vlečných parníků a člunů, které zbudou v matrikách přístavů říčních sítí zmíněných v článku 331, až budou vyloučeny ty, jež mají býti napřed odevzdány proto, že se na ně vztahuje právní důvod vrácení nebo náhrady. Německo postoupí rovněž pomůcky všeho druhu nezbytné k užívání těchto říčních sítí zúčastněným Mocnostem spojeným a přidruženým.

Počet postoupených vlečných parníků a člunů a množství postoupených pomůcek i rozdělení jejich budou určeny rozhodčím nebo rozhodčími jmenovanými Spojenými Státy Americkými; toto určení stane se s ohledem na odůvodněné potřeby zúčastněných stran zejména na základě dopravy plavební v posledních pěti letech před válkou.

Všechny postoupené lodi musí býti opatřeny svým ráhnovím a příslušenstvím, musí býti v dobrém stavu, schopny k dopravě zboží a budou vybrány z posledně postavených. Postupy zmíněné v tomto článku stanou se za úplatu; její celková výše, rozhodčím nebo rozhodčími úhrnně určená, nesmí přesahovati v žádném případě pořizovací náklad postoupeného materiálu a bude zúčtována na celkovou sumu, již Německo je dlužno; proto jest na Německu, aby majetníky odškodnilo.

2. Zvláštní ustanovení o Labi, Odře a Němenu.

ČLÁNEK 340. - Řeka Labe bude dána do správy Mezinárodní Komise, složené takto:

4 zástupci Německých poříčních států; 2 zástupci státu Československého; 1 zástupce Velké Britanie; 1 zástupce Francie; 1 zástupce Italie; 1 zástupce Belgie.

Každá delegace bude míti počet hlasů rovný počtu přiznaných zástupců, ať již je počet přítomných členů jakýkoliv.

Nebude-li možno jmenovati některé z těchto zástupců v době, kdy tato smlouva nabude platnosti, budou usnesení Komise přes to právoplatná.

ČLÁNEK 341. - Řeka Odra bude dána do správy Mezinárodní Komise složené takto:

1 zástupce Polska; 3 zástupci Pruska; 1 zástupce státu Československého; 1 zástupce Velké Britanie; 1 zástupce Francie; 1 zástupce Dánska; 1 zástupce Švédska.

Nebude-li možno jmenovati některé z těchto zástupců v době, kdy tato smlouva nabude platnosti, budou usnesení komise přes to právoplatná.

ČLÁNEK 342. - Na žádost některého poříčního státu řízenou na Společnost národů, bude řeka Němen dána do správy Mezinárodní Komise, která se bude skládati po jednom zátsupci za každý poříční stát a ze tří zástupců jiných států, označených Společností národů.

ČLÁNEK 343. - Mezinárodní Komise zmíněná ve článcích 340 a 341 shromáždí se ve třech měsících po tom, kdy tato smlouva nabude platností. Mezinárodní komise zmíněná v článku 342 shromáždí se ve třech měsících po tom, kdy za to některý poříční stát byl požádal. Každá z těchto komisí přistoupí bez odkladu k vypracování návrhu na revisi mezinárodních dohod a trvajících řádů. Tento návrh bude vypracován souhlasně s Obecnou dohodou zmíněnou v článku 338, jestliže tato Dohoda bude již sjednána; jinak bude návrh na revisi vypracován souhlasně se zásadami vyjádřenými v hořejších článcích 332 až 337.

ČLÁNEK 344. - Návrhy zmíněné v článku předcházejícím budou obsahovati zejména:

a) volbu sídla Mezinárodní Komise a určení způsobu vyvolení předsedova;

b) vymezení rozsahu působnosti komise zvláště ve věci provádění prací udržovacích, upravovacích a zlepšovacích na říční sítí, co do zásad finančních, zavedení a vybírání poplatků a co do řádu plavebního;

c) ohraničení oddílů řeky a jejích přítoků, k nimž se mezinárodní režim bude vztahovati.

ČLÁNEK 345. - Mezinárodní dohody a řády, jimiž se nyní řídí plavba na Labí, na Odře a na Němenu, zůstanou zatím v platnosti až do ratifikace shora zmíněných návrhů a revisí. V každém případě však budou rozhodovati ustanovení článků 332 až 337 nebo ustanovení příští Obecné dohody tam, kde by ony dohody a řády těmto ustanovením odporovaly.

3. Zvláštní ustanoveni o Dunaji.

ČLÁNEK 346. - Evropská dunajská komise ujme se znovu své předválečné pravomoci. Zatím budou však v ní zastoupeny toliko Anglie, Francie, Italie a Rumunsko.

ČLÁNEK 347. - Od místa, kde přestává pravomoc Evropské komise, bude síť dunajská zmíněná v článku 331. podrobena správě Mezinárodní Komise složené takto:

2. zástupci pobřežních států Německých; po 1 zástupci každého z ostatních poříčních států a po 1 zástupci každého v Evropské dunajské komisi na příště zastoupeného státu, jenž není státem poříčním.

Nebude-li možno jmenovati některého z těchto zástupců v době, kdy tato smlouva nabude platnosti, budou rozhodnutí komise přes to právo platná.

ČLÁNEK 348. - Mezinárodní Komise stanovená v předcházejícím článku sestoupí se jak možno nejdříve po tom, kdy tato smlouva nabude platnosti a ujme se zatímně správy řeky podle ustanovení článků 332 až 337 a to až do doby, kdy bude konečný řád dunajský zaveden mocnostmi, jež budou určeny Mocnostmi spojenými a přidruženými.

ČLÁNEK 349. - Německo zavazuje se, že přijme řád, který pro Dunaj bude zaveden konferencí mocností, určených Mocnostmi spojenými a přidruženými; tato konference, již zástupci Německa mohou býti přítomní, sejde se do roka po tom, kdy tato smlouva nabude platnosti.

ČLÁNEK 350. - Mandát k provedení prací v Železných Vratech, který článkem 57. Berlínské smlouvy ze dne 13. července 1878 byl dán Rakousko-Uhersku a jím postoupen Uhrám, prohlašuje se za uhaslý. S výhradou finančních podmínek této smlouvy rozhodne komise, jíž je svěřena správa této části řeky, o vyrovnání účtů; poplatky, jež by snad bylo třeba odváděti, nebudou však v žádném případě vybírány Uhrami.

ČLÁNEK 351. - V případě, že by na části říční sítě, jež tvoří hranicí, stát Československý, stát Srbů, Hrvatů a Slovinců nebo Rumunsko podnikly se zmocněním, nebo jako mandatáři Mezinárodní Komise práce za účelem úpravy, regulace, zřízení jezů a pod., budou na protějším břehu, jakož i na částí řečiště ležící vně jejich území požívati práva na všechna usnadnění nutná k provedení studií a k uskutečnění a udržování těchto prací.

ČLÁNEK 352. - Německo jest vůči Evropské komisi dunajské zavázáno napraviti, nahraditi a odčiniti škody, jež tato Komise za války utrpěla.

ČLÁNEK 353. - V případě, že by byl zřízen průplav dunajsko-rýnský, zavazuje se Německo, zavésti na této vodní cestě řád, jak je obsažen v článcích 332 až 338.

Hlava čtvrtá.

Klausule o Rýně a Mosele.

ČLÁNEK 354. - Od doby, kdy nabude platnosti tato smlouva, bude za podmínek níže uvedených pro plavbu rýnskou platiti Konvence mannheimská ze dne 17. října 1868 spolu se závěrečným protokolem jejím.

Bude-li rozpor mezi určitým ustanovením zmíněné Konvence a ustanovením Obecné dohody zmíněné nahoře v čl. 338 a vztahující se k Rýnu, bude rozhodné ustanovení Obecné dohody.

Nejdéle v šesti měsících po tom, kdy tato smlouva nabude platnosti shromáždí se Ústřední Komise zmíněná v článku 355, aby vypracovala návrh na revisi Konvence mannheimské. Tento návrh musí býti vypracován v souhlase s obecnou dohodou, došlo-li k ní zatím, a bude předložen Mocnostem, zastoupeným v Ústřední Komisí.

Německo prohlašuje již nyní, že přistoupí k návrhu vypracovanému způsobem shora uvedeným.

Kromě toho budou ihned níže zmíněné změny vtěleny do Konvence mannheimské.

Mocnosti spojené a přidružené vyhrazují si právo dohodnouti se v tom směru s Nizozemskem. Německo se zavazuje již nyní, že přistoupí ke každé takové dohodě, bude-li za to požádáno.

ČLÁNEK 355. - Ústřední Komisi, zmíněnou Konvencí mannheimskou, bude tvořiti 19 členů a to:

2
zástupci
Nizozemska;
2
"
Švýcarska;
4
"
poříčních států Německých;
4
"
Francie, která kromě toho jmenuje předsedu Komise;
2
"
Velké Britanie;
2
"
Italie;
2
"
Belgie.

Sídlem Ústřední Komise bude určen Štrasburk.

Každá delegace bude míti počet hlasů rovný počtu přiznaných zástupců, ať již je počet přítomných členů jakýkoli.

Nebude-li možno jmenovati některé z těchto zástupců v době, kdy tato smlouva nabude platnosti, budou usnesení Komise přes to právoplatná.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP