ČLÁNEK 356. - Lodi všech národů a náklady jejich požívati budou všech práv a výsad, přiznaných lodím plavby rýnské a jejich nákladům.

Z ustanovení obsažených v článcích 15 až 20 a 26 shora zmíněné Konvence mannheimské, v článku 4 závěrečného protokolu nebo v pozdějších konvencích nebude žádné na překážku svobodné plavbě lodí a mužstva všech národů na Rýně a na vodních cestách, jichž se zmíněné konvence týkají, předpokládajíc, že se bude dbáti řádů vydaných Ústřední Komisí o lodivodství a jiných opatřeních policejních.

Ustanovení článku 22. Konvence mannheimské a článku 5. závěrečného protokolu bude užito jen o lodích, registrovaných na Rýně. Ústřední Komise rozhodne o opatřeních, jež by bylo učiniti, aby se zjistilo, zda ostatní lodi vyhovují předpisům obecného řádu o rýnské plavbě.

ČLÁNEK 357. - Nejdéle do tří měsíců po době, kdy obdrží notifikaci k tomu se odnášející, postoupí Německo Francii buď vlečné parníky a čluny, bud části podílů v německých společnostech pro rýnskou plavbu, a to z těch a co do těch parníků a člunů, které zbudou v matrikách rýnských přístavů německých, až budou vyloučeny ty, jež mají napřed býti odevzdány proto, že se na ně vztahuje právní důvod vrácení nebo náhrady.

V případě postoupení buďtéž čluny a parníky v dobrém stavu, opatřeny svým ráhnovím a příslušenstvím, schopny provozovati bezpečně obchodní plavbu rýnskou a buďtéž vyvoleny z posledně postavených.

Týmiž pravidly řídí se i tyto postupy německé ve prospěch Francie:

1. Zařízení, kotvišť a přístavišť, nábřeží, loděnic, skladišť, nářadí atd., jež náležely občanům německým nebo společnostem německým v přístavu rotterdamském 1. srpna 1914;

2. Účastí nebo podílů, které Německo nebo jeho občané na těchto zařízeních měli.

Úhrn a jednotlivosti těchto postupů určí, s ohledem na odůvodněné potřeby zúčastněných stran, jeden nebo několik rozhodčí, do roka po tom, kdy tato smlouva vstoupí v platnost; rozhodčí jmenují Spojené Státy Americké.

Postupy zmíněné v tomto článku stanou se za úplatu; její celková výše, určená rozhodčím nebo rozhodčími úhrnně nesmí v žádném případě přesahovati pořizovací náklad postoupených materialií a zařízení a bude zúčtována na celkovou sumu, již Německo je dlužno. Jest věcí Německa, aby vlastníky odškodnilo.

ČLÁNEK 358. - Na základě závazku plniti ustanovení Konvence mannheimské nebo konvence, která ji nahradí, jak z i ustanovení této smlouvy, bude míti Francie co do celého toku Rýna mezi konečnými body svých hranic:

a) právo odebírati vodu z Rýna pro napájení plavebních průplavů nebo zavodňovacích náhonů už zřízených nebo těch, které by se teprve zřídily, jakož i pro každý jiný účel, stejně i právo, prováděti na německém břehu všechny práce nutné k vykonávání těchto oprávnění;

b) výhradné právo na energii získanou úpravou řeky ; je však za to povinna zaplatiti Německu polovinu hodnoty energie, skutečně vyzískané; toto zaplacení stane se buď penězi buď energií a celková částka, vypočtená s ohledem na náklad za práce nutné k výrobě energie určí se, není-li dohody, rozhodčím řízením. Za tím účelem bude míti Francie výhradné právo, podnikati na této části řeky všechny úpravy, jezy a jiná díla, která uzná za vhodná pro výrobu energie.

Belgii je rovněž přiznáno právo, odebírati vodu z Rýna a to pro napájení vodní cesty rýnskomézské, níže zmíněné.

Výkon práv v odstavcích a) a b) tohoto článku uvedených nesmí ani býti na újmu splavnosti aniž ztěžovati plavbu buď v korytě Rýna, nebo v odbočkách v náhradu zaň zřízených a nesmí také způsobiti zvýšení poplatků vybíraných dosud na základě trvající konvence. Všechny pracovní návrhy budou oznámeny Ústřední Komisi, aby jí byla dána možnost přesvědčiti se, že tyto podmínky jsou splněny.

Aby se zajistilo dobré a poctivé provedení ustanovení, jež jsou obsažena v odstavcích a) a b), Německo

1. se uvoluje, že nezapočne a nepovolí stavby nějakého pobočního průplavu čí jakékoliv odbočky na pravém břehu řeky naproti hranicím francouzským;

2. přiznává Francii právo přístupu a průchodu co do pozemků na pravém břehu, nutných k studiím, k zřízení a využití jezů, které by snad Francie, se schválením Ústřední Komise, se rozhodla zříditi. V souhlase s tímto svolením má Francie právo určiti a označiti potřebné plochy; dva měsíce po prosté notifikaci může Francie pozemky ty zabrati za peněžité odškodnění Německu vyplacené; úhrn odškodnění stanoví Ústřední Komise. Bude věcí Německa, aby odškodnilo majetníky pozemků postižených těmito služebnostmi nebo zabraných pro zmíněná díla.

Požádá-li Švýcarsko o to, a dá-li Ústřední Komise svůj souhlas, budou Švýcarsku dána táž práva pro onu část reky, která tvoří jeho hranici s jinými poříčními státy.

3. Německo vydá vládě francouzské do měsíce po tom, kdy tato smlouva nabude platnosti, všechny plány, studie, návrhy koncesí a seznamy břemen ve věci regulace Rýna ať k jakémukoliv účelu, a ať byly pořízeny či přijaty vládou alsasko-lotrinskou či vládou velkovévodství badenského.

ČLÁNEK 359. - Na částech Rýna tvořících hranici mezi Francií a Německem nesmí se, vyjma předcházející ustanovení, prováděti žádná práce v korytě řeky nebo na tom či onom břehu jejím, aniž k tomu předem bylo dáno svolení Ústřední komise nebo jejích delegátů.

ČLÁNEK 360. - Francie si vyhrazuje právo nastoupiti v práva i povinnosti vyplývající z úmluv mezi vládou alsasko-lotrinskou a velkovévodstvím badenským ve věci prací porýnských; Francie může také tyto úmluvy vypověděti do pěti let po tom, kdy tato smlouva nabude platnosti.

Francie má rovněž právo dáti provésti práce, které by byly Ústřední komisí uznány za potřebné k udržení nebo zlepšení splavnosti Rýna od Mann heimu proti proudu.

ČLÁNEK 361. - V případě, že by do dvaceti pěti let od doby, kdy nabude platnosti tato smlouva, vláda belgická se rozhodla zříditi průplav Rýn-Méza ve výši Ruhrortu, je Německo povinno zříditi část této vodní cesty ležící na jeho území a to podle plánů, jež by mu byly oznámeny vládou belgickou a po schválení Ústřední komisí.

Vláda belgická bude v tomto případě míti právo, podniknouti potřebné studie na místě samém.

Kdyby Německo neprovedlo tyto práce nebo část jich, může je Ústřední komise dáti provésti místo něho; za tím účelem může určiti a označiti potřebné plochy a zabrati příslušné pozemky dva měsíce po prosté notifikaci a za odškodnění, jež sama určí a Německo zaplatí.

Tato vodní cesta bude podrobena téže správní soustavě jako Rýn sám, a pořizovací náklady, v to čítaje i hořejší odškodnění, budou rozděleny péči Ústřední komise mezi státy, jimiž průplav bude probíhati.

ČLÁNEK 362. - Německo se zavazuje již nyní, že nebude klásti odpor návrhům Ústřední komise, čelícím k rozšíření její pravomoci:

1. na Moselu od hranice francouzsko-lucemburské až k Rýnu, předpokládajíc souhlas Lucemburska;

2. na Rýn od Baselu proti proudu až po jezero kostnické, předpokládajíc souhlas Švýcarska;

3. na pobočné průplavy a koryta, která by se zřídila buď k zdvojení nebo zlepšeni části Rýna nebo Mosely přirozeně splavných nebo k spojení dvou přirozeně splavných částí těchto vodních toků anebo konečně na všechny ostatní součástky říční sítě rýnské, na které by se mohla vztahovati Obecná dohoda, o které mluví článek 338.

Hlava pátá.

Klausule propůjčující státu Československému užívání severních přístavů.

ČLÁNEK 363. - V přístavech hamburském a štětínském pronajme Německo státu Československému na 99 let prostory, které budou podřízeny obecnému řádu o svobodných oblastech a určeny pro přímý transit zboží, pocházejícího z tohoto státu anebo do něho určeného.

ČLÁNEK 364. - Ohraničení těchto prostor, jejich úpravu, způsob jejich upotřebení a vůbec všechny podmínky jejich zužitkování, počítajíc v to cenu nájemného, určí komise, složená z jednoho zástupce Německa, jednoho zástupce státu Československého a jednoho zástupce Velké Britanie. Tyto podmínky mohou býti přezkoumány každých deset let týmž způsobem.

Německo prohlašuje napřed, že přijme rozhod nutí, která se takto stanou.

ODDÍL III.

Železnice.

Hlava prvá.

Klausule o mezinárodní přepravě.

ČLÁNEK 365. - Zboží přicházející z území Mocností spojených a přidružených a určené do Německa, jakož i zboží Německem transitující, jež přichází z území Mocností spojených a přidružených neb je do něho určeno, bude míti ve příčině přepravních poplatků (přihlížejíc ke všem refakcím a premiím), dále ve příčině všech výhod i v každém jiném směru na železnicích německých plné právo na nejvýhodnější podmínky, jež platí pro zboží téhož rázu, přepravované na kterékoliv trati německé, buď v dopravě vnitřní buď při vývozu, dovozu neb transitu za podobných podmínek přepravních, zvláště co do délky cesty přepravní. Na žádosť jedné nebo několika Mocností spojených a přidružených bude téhož pravidla použito na zboží těmito mocnostmi jmenovitě označené, jež, pocházejíc z Německa, jest do jejich území určeno.

Jakmile o to některá z Mocností spojených a přidružených Německo požádá, budou zavedeny mezinárodní tarify sestavené na základě sazeb, o nichž je řeč v odstavci předešlém, a zahrnující v sobě přepravu s přímými nákladními listy.

ČLÁNEK 366. - Jakmile vstoupí tato smlouva v platnosť, obnoví vysoké strany smluvní, pokud se které z nich týkají a s výhradami stanovenými v druhém odstavci tohoto článku, konvence a úmluvy o přepravě zboží po železnicích, podepsané v Bernu 14. října 1890, 20. září 1893, 16. července 1895, 16 června 1898 a 19. září 1905.

Bude-li do pěti let od doby, kdy nabude tato smlouva platnosti, smluvena nová konvence pro dopravu osob, zavazadel a zboží po železnicích v náhradu za Bernskou konvenci ze dne 14. října 1890 a za dodatečné úmluvy nahoře zmíněné, bude tato nová konvence jakož i podmínky doplňkové platné pro mezinárodní dopravu po železnicích, jež by na základě této konvence byly smluveny, Německo vázati i v tom případě, kdyby odmítlo účastniti se na vypracování této konvence nebo k ní přistoupiti. Až do uzavření nové konvence bude se Německo říditi ustanoveními Konvence bernské s dodatky jejími nahoře uvedenými, jakož i podmínkami doplňkovými.

ČLÁNEK 367. - Německo bude povinno spolupracovati o zavedení dopravy s přímými jízdními lístky pro osoby a jejich zavazadla tak, jak o to požádá jedna nebo několik Mocností spojených a přidružených za účelem zajištění železničního spojení těchto mocností mezí sebou anebo se všemi jinými zeměmi v transitu přes území německé. Německo bude zejména povinno přejímati za tím účelem vlaky a osobní vozy, přicházející z území Mocností spojených a přidružených a dopravovati je s rychlostí alespoň takovou, jako své nejlepší vlaky jezdící na týchž tratích na veliké vzdálenosti. V žádném případě nesmějí sazby platné pro tato přímá spojení býti vyšší, nežli sazby, platné pro touž cestu přepravní ve vnitřní dopravě německé za stejných podmínek rychlosti a pohodlí.

Tarify platné za stejných podmínek rychlosti a pohodlí pro přepravu vystěhovalců na německých železnicích do přístavů Mocností spojených neb přidružených aneb z těchto přístavů, nesmějí nikdy ukládati vyšší sazbu kilometrovou, než nejvýhodnější tarify, které platí na zmíněných železnicích pro vystěhovalce jedoucí do některého jiného přístavu anebo z něho přijíždějící, přihlížejíc ke všem premiím a refakcím.

ČLÁNEK 368. - Německo se zavazuje, že ne zavede žádného opatření technického, fiskálního nebo správního, jako celní prohlídku, policejní, zdravotní nebo kontrolní opatření, jež by platilo zvláště jen pro přímou dopravu zmíněnou v článku předchozím anebo pro přepravu vystěhovalců do přístavů nebo z přístavů Mocností spojených a přidružených, a jež by dopravě té překáželo anebo ji zdržovalo.

ČLÁNEK 369. - Koná-li se přeprava z části po železnicích a z části plavbou nitrozemskou ať s přímým nákladním listem anebo bez něho, budou předchozí ustanovení platiti pro díl přepravy po železnicích.

Hlava druhá.

Vozidla.

ČLÁNEK 370. - Německo se zavazuje, že německé vagony budou opatřeny zařízením umožňujícím:

1. Aby tyto vagony byly zařaděny do nákladních vlaků jezdících po tratích oněch Mocností spojených a přidružených, které přistoupily k Bernské konvenci z 15. května 1886, změněné 18. května 1907, aniž se tím poruší účinkování průběžné brzdy, která by snad do 10 let od vstoupení v platnost této smlouvy těmito mocnostmi byla zavedena.

2. Aby vozy těchto mocností mohly býti zařaděny do všech nákladních vlaků, jezdících po tratích německých.

S vozidly Mocností spojených a přidružených bude na tratích německých nakládáno co do oběhu, udržování a oprav stejně, jako s vozidly německými.

Hlava třetí.

Postoupeni železničních tratí.

ČLÁNEK 371. - S výhradou zvláštních ustanovení vztahujících se na přenechání přístavů, cest vodních a železnic, ležících na územích odstoupených Německem, a s výhradou ustanovení finančních, týkajících se koncesionářů a placení odpočinkových platů personálu, provede se postoupení tratí za těchto podmínek:

1. Stavby a zařízení všech železnic budou odevzdána zúplna a v dobrém stavu.

2. Bude-li některé z Mocností spojených a při družených Německem postoupena v celku některá síť železniční, která má svá vlastní vozidla, budou tato vozidla odevzdána v plném počtu podle posledního inventáře před 4, listopadem 1918 a v normálním stavu udržovacím.

3. Pro trati, které nemají vlastních vozidel, bude část, která má býti odevzdána ze souhrnu vozidel sítě, k níž tyto tratě náležejí, určena komisemi znalců, jmenovanými Mocnostmi spojenými a při druženými, v nichž bude Německo zastoupeno. Tyto komise přihlédnou k množství vozidel připsaných k těmto tratím podle posledního inventáře před 4. listopadem 1918, k délce tratí, počítaje v to i koleje služební, jakož i k rázu a velikosti dopravy. Tyto komise určí rovněž lokomotivy, vozy osobní a nákladní, které jest v jednotlivých případech postoupiti, stanoví podmínky jejich převzetí a opatří prozatímně vše, čeho je potřebí k zajištění jejich oprav v dílnách německých.

4. Zásoby, movitá výprava a nástroje budou odevzdány za týchž podmínek jako vozidla.

Ustanovení hořejších odstavců 3. a 4. platí i pro trati bývalého Ruského Polska, přestavěné Německem na německý rozchod ; k těmto tratěm jest hleděti jako k částem odděleným od sítě pruské.

Hlava čtvrtá.

Ustanovení o některých tratích železničních.

ČLÁNEK 372. - Jestliže následkem určení nových hranic bude trať spojující dvě části téže země procházeti zemí jinou anebo končí-li trať odbočující z jedné země v zemi jiné, tu budou s výhradou zvláštních ustanovení obsažených v této smlouvě podmínky provozní upraveny dohodou sjednanou mezi zúčastněnými správami železničními. V případě, že by mezi těmito správami nebylo docíleno souhlasu o podmínkách takovéto dohody, budou spory rozhodnuty komisemi znalců, ustanovenými ve smyslu článku předchozího.

ČLÁNEK 373. - Do pěti let po tom, kdy tato smlouva nabude platnosti, může stát Československý žádati vystavění železnice, spojující po území německém stanice Slaný a Náchod. Náklady stavební půjdou na účet státu Československého.

ČLÁNEK 374. - Německo zavazuje se, že přivolí do deseti let po tom, co tato smlouva nabude platnosti, bude-li o to vládou švýcarskou po dohodě s vládou italskou požádáno, aby byla vypověděna mezinárodní konvence ze dne 13. října 1909 o železnici sv. gothardské. Nedojde-li k dohodě o podmínkách této výpovědi, zavazuje se Německo již nyní, že se podrobí výroku rozhodčího, jmenovaného Spojenými Státy Americkými.

Hlava pátá.

Ustanovení přechodná.

ČLÁNEK 375. - Německo vyhoví poukazům, které mu budou dány ve věcech přepravy úřadem jednajícícím jménem Mocností spojených a přidružených:

1. co do přepravy vojska prováděné na základě této smlouvy, jakož i přepravy materiálu, střeliva a zásob vojenských;

2. zatímně ve věci přepravy potravin pro určité kraje, ve věci co možná rychlého obnovení pravidelných podmínek přepravních a ve věci upravení služby poštovní a telegrafní.

ODDÍL IV.

Řešení sporů a revise trvalých klausulí.

ČLÁNEK 376. - Spory, které by mezi Mocnostmi zúčastěnými vznikly o výkladu aneb použití předcházejících ustanovení, budou řešeny způsobem, který určí Společnosť národů.

ČLÁNEK 377. - Společnost národů může kdykoliv navrhnouti revisi oněch předcházejících článků, které mají ráz trvalého správního řádu.

ČLÁNEK 378. - Po pěti letech od doby, kdy tato smlouva nabude platnosti, může Rada společnosti národů ustanovení článků 321 až 330, 332, 365, 367 až 369 kdykoliv zrevidovati.

Nedojde-li k revisi, nebude po uplynutí lhůty stanovené v předešlém odstavci, žádná Mocnost spojená a přidružená moci dovolávati se výhod kteréhokoliv ustanovení obsaženého v článcích v předchozím odstavci zmíněných ve prospěch kterékoliv části svého území, pro niž by nebyla po skytla vzájemnost. Doba pěti let, do které vzájemnost nelze požadovati, může býti prodloužena Radou společnosti národů.

ODDÍL V.

Zvláštní ustanoveni.

ČLÁNEK 379. - Nehledě k zvláštním závazkům uloženým touto smlouvou ve prospěch Mocností spojených a přidružených, zavazuje se Německo, že přistoupí ke každé obecné úmluvě o mezinárodním řádu pro transit, pro cesty vodní, přístavy a železnice, kterou by se schválením Společnosti národů mocnosti spojené a přidružené ve lhůtě 5 let od doby, kdy tato smlouva nabude platnosti, mezi sebou snad sjednaly.

ODDÍL VI.

Klausule o průplavu kielském.

ČLÁNEK 380. - Průplav kielský a jeho přístavy budou navždy svobodny a podle zásady naprosté rovnosti otevřeny válečným i obchodním lodím všech národů žijících v míru s Německem.

ČLÁNEK 381. - S příslušníky, s majetkem a s loďmi i čluny všech Mocností bude se nakládati při používání průplavu naprosto stejně co do poplatků, služebních výhod a ve všech jiných směrech, takže se nebude ke škodě příslušníků, majetků a lodí i člunů kterékoli mocnosti činiti rozdílu mezi nimi a příslušníky, majetkem, loďmi a čluny německými nebo státu, jemuž byly poskytnuty největší výhody.

Dopravě osob a lodí i člunů nebudou činěny jiné překážky, než ty, které vyplývají z ustanovení policejních, celních, zdravotních, přistěhovaleckých a vystěhovaleckých, a z předpisů o dovozu a vývozu zboží zakázaného. Tato ustanovení musí býti rozumna a jednotna a nesmějí zbytečně dopravě překážeti.

ČLÁNEK 382. - Z lodí a člunů používajících průplavu nebo přístupů k němu nesmějí se vybírati jiné poplatky než ty, které jsou určeny k tomu, aby přiměřeným způsobem byl kryt náklad na udržování splavnosti nebo k zlepšení průplavu a jeho přístupů nebo k úhradě výdajů věnovaných zájmům plavby. Sazby poplatků budou vypočteny podle těchto nákladů a vyvěšeny v přístavech.

Poplatky ty budou stanoveny tak, aby nebylo nutno prováděti podrobnou prohlídku nákladu vyjma podezření z podloudnictví nebo z přestupku.

ČLÁNEK 383. - Zboží transitující může se dáti pod pečeti nebo pod dozor celníků; skládání a nakládání zboží, jakož i naloďování a vyloďování cestujících smí se díti jen v přístavech určených Německem.

ČLÁNEK 384. - Podél průplavu kielského i v přístupech k němu nesmějí se vybírati žádné jiné dávky kromě těch, jež jsou ustanoveny touto smlouvou.

ČLÁNEK 385. - Německo je povinno, provésti způsobem dostatečným vhodná opatření k odstranění plavebních překážek nebo nebezpečí a k zajištění dobrých plavebních podmínek. Německo nesmí prováděti práce, které by mohly býti na újmu plavbě průplavem a přístupu k němu.

ČLÁNEK 386. - Kdyby nebylo dbáno některého ustanovení článků 380 až 386 nebo v případě rozporu o výklad těchto článků, může každá mocnost o niž by šlo, dovolati se soudu řízeného k tomu účelu Společností národů.

Aby se Společnosti národů nepředkládaly otázky podružné, zřídí Německo v Kielu místní úřad, zmocněný rozhodovati o sporech v první instanci a vyhověti pokud možno stížnostem, které by byly vedeny kosulárními agenty interesovaných mocností.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP