ČLÁNEK 356. - Lodi všech národů
a náklady jejich požívati budou všech
práv a výsad, přiznaných lodím
plavby rýnské a jejich nákladům.
Z ustanovení obsažených v článcích
15 až 20 a 26 shora zmíněné Konvence
mannheimské, v článku 4 závěrečného
protokolu nebo v pozdějších konvencích
nebude žádné na překážku
svobodné plavbě lodí a mužstva všech
národů na Rýně a na vodních
cestách, jichž se zmíněné konvence
týkají, předpokládajíc, že
se bude dbáti řádů vydaných
Ústřední Komisí o lodivodství
a jiných opatřeních policejních.
Ustanovení článku 22. Konvence mannheimské
a článku 5. závěrečného
protokolu bude užito jen o lodích, registrovaných
na Rýně. Ústřední Komise rozhodne
o opatřeních, jež by bylo učiniti, aby
se zjistilo, zda ostatní lodi vyhovují předpisům
obecného řádu o rýnské plavbě.
ČLÁNEK 357. - Nejdéle do tří
měsíců po době, kdy obdrží
notifikaci k tomu se odnášející, postoupí
Německo Francii buď vlečné parníky
a čluny, bud části podílů v
německých společnostech pro rýnskou
plavbu, a to z těch a co do těch parníků
a člunů, které zbudou v matrikách
rýnských přístavů německých,
až budou vyloučeny ty, jež mají napřed
býti odevzdány proto, že se na ně vztahuje
právní důvod vrácení nebo náhrady.
V případě postoupení buďtéž
čluny a parníky v dobrém stavu, opatřeny
svým ráhnovím a příslušenstvím,
schopny provozovati bezpečně obchodní plavbu
rýnskou a buďtéž vyvoleny z posledně
postavených.
Týmiž pravidly řídí se i tyto
postupy německé ve prospěch Francie:
1. Zařízení, kotvišť a přístavišť,
nábřeží, loděnic, skladišť,
nářadí atd., jež náležely
občanům německým nebo společnostem
německým v přístavu rotterdamském
1. srpna 1914;
2. Účastí nebo podílů, které
Německo nebo jeho občané na těchto
zařízeních měli.
Úhrn a jednotlivosti těchto postupů určí,
s ohledem na odůvodněné potřeby zúčastněných
stran, jeden nebo několik rozhodčí, do roka
po tom, kdy tato smlouva vstoupí v platnost; rozhodčí
jmenují Spojené Státy Americké.
Postupy zmíněné v tomto článku
stanou se za úplatu; její celková výše,
určená rozhodčím nebo rozhodčími
úhrnně nesmí v žádném
případě přesahovati pořizovací
náklad postoupených materialií a zařízení
a bude zúčtována na celkovou sumu, již
Německo je dlužno. Jest věcí Německa,
aby vlastníky odškodnilo.
ČLÁNEK 358. - Na základě závazku
plniti ustanovení Konvence mannheimské nebo konvence,
která ji nahradí, jak z i ustanovení této
smlouvy, bude míti Francie co do celého toku Rýna
mezi konečnými body svých hranic:
a) právo odebírati vodu z Rýna pro
napájení plavebních průplavů
nebo zavodňovacích náhonů už
zřízených nebo těch, které
by se teprve zřídily, jakož i pro každý
jiný účel, stejně i právo,
prováděti na německém břehu
všechny práce nutné k vykonávání
těchto oprávnění;
b) výhradné právo na energii získanou
úpravou řeky ; je však za to povinna zaplatiti
Německu polovinu hodnoty energie, skutečně
vyzískané; toto zaplacení stane se buď
penězi buď energií a celková částka,
vypočtená s ohledem na náklad za práce
nutné k výrobě energie určí
se, není-li dohody, rozhodčím řízením.
Za tím účelem bude míti Francie výhradné
právo, podnikati na této části řeky
všechny úpravy, jezy a jiná díla, která
uzná za vhodná pro výrobu energie.
Belgii je rovněž přiznáno právo,
odebírati vodu z Rýna a to pro napájení
vodní cesty rýnskomézské, níže
zmíněné.
Výkon práv v odstavcích a) a b)
tohoto článku uvedených nesmí ani
býti na újmu splavnosti aniž ztěžovati
plavbu buď v korytě Rýna, nebo v odbočkách
v náhradu zaň zřízených a nesmí
také způsobiti zvýšení poplatků
vybíraných dosud na základě trvající
konvence. Všechny pracovní návrhy budou oznámeny
Ústřední Komisi, aby jí byla dána
možnost přesvědčiti se, že tyto
podmínky jsou splněny.
Aby se zajistilo dobré a poctivé provedení
ustanovení, jež jsou obsažena v odstavcích
a) a b), Německo
1. se uvoluje, že nezapočne a nepovolí stavby
nějakého pobočního průplavu
čí jakékoliv odbočky na pravém
břehu řeky naproti hranicím francouzským;
2. přiznává Francii právo přístupu
a průchodu co do pozemků na pravém břehu,
nutných k studiím, k zřízení
a využití jezů, které by snad Francie,
se schválením Ústřední Komise,
se rozhodla zříditi. V souhlase s tímto svolením
má Francie právo určiti a označiti
potřebné plochy; dva měsíce po prosté
notifikaci může Francie pozemky ty zabrati za peněžité
odškodnění Německu vyplacené;
úhrn odškodnění stanoví Ústřední
Komise. Bude věcí Německa, aby odškodnilo
majetníky pozemků postižených těmito
služebnostmi nebo zabraných pro zmíněná
díla.
Požádá-li Švýcarsko o to, a dá-li
Ústřední Komise svůj souhlas, budou
Švýcarsku dána táž práva
pro onu část reky, která tvoří
jeho hranici s jinými poříčními
státy.
3. Německo vydá vládě francouzské
do měsíce po tom, kdy tato smlouva nabude platnosti,
všechny plány, studie, návrhy koncesí
a seznamy břemen ve věci regulace Rýna ať
k jakémukoliv účelu, a ať byly pořízeny
či přijaty vládou alsasko-lotrinskou či
vládou velkovévodství badenského.
ČLÁNEK 359. - Na částech Rýna
tvořících hranici mezi Francií a Německem
nesmí se, vyjma předcházející
ustanovení, prováděti žádná
práce v korytě řeky nebo na tom či
onom břehu jejím, aniž k tomu předem
bylo dáno svolení Ústřední
komise nebo jejích delegátů.
ČLÁNEK 360. - Francie si vyhrazuje právo
nastoupiti v práva i povinnosti vyplývající
z úmluv mezi vládou alsasko-lotrinskou a velkovévodstvím
badenským ve věci prací porýnských;
Francie může také tyto úmluvy vypověděti
do pěti let po tom, kdy tato smlouva nabude platnosti.
Francie má rovněž právo dáti
provésti práce, které by byly Ústřední
komisí uznány za potřebné k udržení
nebo zlepšení splavnosti Rýna od Mann heimu
proti proudu.
ČLÁNEK 361. - V případě, že
by do dvaceti pěti let od doby, kdy nabude platnosti tato
smlouva, vláda belgická se rozhodla zříditi
průplav Rýn-Méza ve výši Ruhrortu,
je Německo povinno zříditi část
této vodní cesty ležící na jeho
území a to podle plánů, jež by
mu byly oznámeny vládou belgickou a po schválení
Ústřední komisí.
Vláda belgická bude v tomto případě
míti právo, podniknouti potřebné studie
na místě samém.
Kdyby Německo neprovedlo tyto práce nebo část
jich, může je Ústřední komise
dáti provésti místo něho; za tím
účelem může určiti a označiti
potřebné plochy a zabrati příslušné
pozemky dva měsíce po prosté notifikaci a
za odškodnění, jež sama určí
a Německo zaplatí.
Tato vodní cesta bude podrobena téže správní
soustavě jako Rýn sám, a pořizovací
náklady, v to čítaje i hořejší
odškodnění, budou rozděleny péči
Ústřední komise mezi státy, jimiž
průplav bude probíhati.
ČLÁNEK 362. - Německo se zavazuje již
nyní, že nebude klásti odpor návrhům
Ústřední komise, čelícím
k rozšíření její pravomoci:
1. na Moselu od hranice francouzsko-lucemburské až
k Rýnu, předpokládajíc souhlas Lucemburska;
2. na Rýn od Baselu proti proudu až po jezero kostnické,
předpokládajíc souhlas Švýcarska;
3. na pobočné průplavy a koryta, která
by se zřídila buď k zdvojení nebo zlepšeni
části Rýna nebo Mosely přirozeně
splavných nebo k spojení dvou přirozeně
splavných částí těchto vodních
toků anebo konečně na všechny ostatní
součástky říční sítě
rýnské, na které by se mohla vztahovati Obecná
dohoda, o které mluví článek 338.
ČLÁNEK 363. - V přístavech hamburském
a štětínském pronajme Německo
státu Československému na 99 let prostory,
které budou podřízeny obecnému řádu
o svobodných oblastech a určeny pro přímý
transit zboží, pocházejícího
z tohoto státu anebo do něho určeného.
ČLÁNEK 364. - Ohraničení těchto
prostor, jejich úpravu, způsob jejich upotřebení
a vůbec všechny podmínky jejich zužitkování,
počítajíc v to cenu nájemného,
určí komise, složená z jednoho zástupce
Německa, jednoho zástupce státu Československého
a jednoho zástupce Velké Britanie. Tyto podmínky
mohou býti přezkoumány každých
deset let týmž způsobem.
Německo prohlašuje napřed, že přijme
rozhod nutí, která se takto stanou.
ČLÁNEK 365. - Zboží přicházející
z území Mocností spojených a přidružených
a určené do Německa, jakož i zboží
Německem transitující, jež přichází
z území Mocností spojených a přidružených
neb je do něho určeno, bude míti ve příčině
přepravních poplatků (přihlížejíc
ke všem refakcím a premiím), dále ve
příčině všech výhod i
v každém jiném směru na železnicích
německých plné právo na nejvýhodnější
podmínky, jež platí pro zboží téhož
rázu, přepravované na kterékoliv trati
německé, buď v dopravě vnitřní
buď při vývozu, dovozu neb transitu za podobných
podmínek přepravních, zvláště
co do délky cesty přepravní. Na žádosť
jedné nebo několika Mocností spojených
a přidružených bude téhož pravidla
použito na zboží těmito mocnostmi jmenovitě
označené, jež, pocházejíc z Německa,
jest do jejich území určeno.
Jakmile o to některá z Mocností spojených
a přidružených Německo požádá,
budou zavedeny mezinárodní tarify sestavené
na základě sazeb, o nichž je řeč
v odstavci předešlém, a zahrnující
v sobě přepravu s přímými nákladními
listy.
ČLÁNEK 366. - Jakmile vstoupí tato smlouva
v platnosť, obnoví vysoké strany smluvní,
pokud se které z nich týkají a s výhradami
stanovenými v druhém odstavci tohoto článku,
konvence a úmluvy o přepravě zboží
po železnicích, podepsané v Bernu 14. října
1890, 20. září 1893, 16. července
1895, 16 června 1898 a 19. září 1905.
Bude-li do pěti let od doby, kdy nabude tato smlouva platnosti,
smluvena nová konvence pro dopravu osob, zavazadel a zboží
po železnicích v náhradu za Bernskou konvenci
ze dne 14. října 1890 a za dodatečné
úmluvy nahoře zmíněné, bude
tato nová konvence jakož i podmínky doplňkové
platné pro mezinárodní dopravu po železnicích,
jež by na základě této konvence byly
smluveny, Německo vázati i v tom případě,
kdyby odmítlo účastniti se na vypracování
této konvence nebo k ní přistoupiti. Až
do uzavření nové konvence bude se Německo
říditi ustanoveními Konvence bernské
s dodatky jejími nahoře uvedenými, jakož
i podmínkami doplňkovými.
ČLÁNEK 367. - Německo bude povinno spolupracovati
o zavedení dopravy s přímými jízdními
lístky pro osoby a jejich zavazadla tak, jak o to požádá
jedna nebo několik Mocností spojených a přidružených
za účelem zajištění železničního
spojení těchto mocností mezí sebou
anebo se všemi jinými zeměmi v transitu přes
území německé. Německo bude
zejména povinno přejímati za tím účelem
vlaky a osobní vozy, přicházející
z území Mocností spojených a přidružených
a dopravovati je s rychlostí alespoň takovou, jako
své nejlepší vlaky jezdící na
týchž tratích na veliké vzdálenosti.
V žádném případě nesmějí
sazby platné pro tato přímá spojení
býti vyšší, nežli sazby, platné
pro touž cestu přepravní ve vnitřní
dopravě německé za stejných podmínek
rychlosti a pohodlí.
Tarify platné za stejných podmínek rychlosti
a pohodlí pro přepravu vystěhovalců
na německých železnicích do přístavů
Mocností spojených neb přidružených
aneb z těchto přístavů, nesmějí
nikdy ukládati vyšší sazbu kilometrovou,
než nejvýhodnější tarify, které
platí na zmíněných železnicích
pro vystěhovalce jedoucí do některého
jiného přístavu anebo z něho přijíždějící,
přihlížejíc ke všem premiím
a refakcím.
ČLÁNEK 368. - Německo se zavazuje, že
ne zavede žádného opatření technického,
fiskálního nebo správního, jako celní
prohlídku, policejní, zdravotní nebo kontrolní
opatření, jež by platilo zvláště
jen pro přímou dopravu zmíněnou v
článku předchozím anebo pro přepravu
vystěhovalců do přístavů nebo
z přístavů Mocností spojených
a přidružených, a jež by dopravě
té překáželo anebo ji zdržovalo.
ČLÁNEK 369. - Koná-li se přeprava
z části po železnicích a z části
plavbou nitrozemskou ať s přímým nákladním
listem anebo bez něho, budou předchozí ustanovení
platiti pro díl přepravy po železnicích.
ČLÁNEK 370. - Německo se zavazuje, že
německé vagony budou opatřeny zařízením
umožňujícím:
1. Aby tyto vagony byly zařaděny do nákladních
vlaků jezdících po tratích oněch
Mocností spojených a přidružených,
které přistoupily k Bernské konvenci z 15.
května 1886, změněné 18. května
1907, aniž se tím poruší účinkování
průběžné brzdy, která by snad
do 10 let od vstoupení v platnost této smlouvy těmito
mocnostmi byla zavedena.
2. Aby vozy těchto mocností mohly býti zařaděny
do všech nákladních vlaků, jezdících
po tratích německých.
S vozidly Mocností spojených a přidružených
bude na tratích německých nakládáno
co do oběhu, udržování a oprav stejně,
jako s vozidly německými.
ČLÁNEK 371. - S výhradou zvláštních
ustanovení vztahujících se na přenechání
přístavů, cest vodních a železnic,
ležících na územích odstoupených
Německem, a s výhradou ustanovení finančních,
týkajících se koncesionářů
a placení odpočinkových platů personálu,
provede se postoupení tratí za těchto podmínek:
1. Stavby a zařízení všech železnic
budou odevzdána zúplna a v dobrém stavu.
2. Bude-li některé z Mocností spojených
a při družených Německem postoupena
v celku některá síť železniční,
která má svá vlastní vozidla, budou
tato vozidla odevzdána v plném počtu podle
posledního inventáře před 4, listopadem
1918 a v normálním stavu udržovacím.
3. Pro trati, které nemají vlastních vozidel,
bude část, která má býti odevzdána
ze souhrnu vozidel sítě, k níž tyto
tratě náležejí, určena komisemi
znalců, jmenovanými Mocnostmi spojenými a
při druženými, v nichž bude Německo
zastoupeno. Tyto komise přihlédnou k množství
vozidel připsaných k těmto tratím
podle posledního inventáře před 4.
listopadem 1918, k délce tratí, počítaje
v to i koleje služební, jakož i k rázu
a velikosti dopravy. Tyto komise určí rovněž
lokomotivy, vozy osobní a nákladní, které
jest v jednotlivých případech postoupiti,
stanoví podmínky jejich převzetí a
opatří prozatímně vše, čeho
je potřebí k zajištění jejich
oprav v dílnách německých.
4. Zásoby, movitá výprava a nástroje
budou odevzdány za týchž podmínek jako
vozidla.
Ustanovení hořejších odstavců
3. a 4. platí i pro trati bývalého Ruského
Polska, přestavěné Německem na německý
rozchod ; k těmto tratěm jest hleděti jako
k částem odděleným od sítě
pruské.
ČLÁNEK 372. - Jestliže následkem určení
nových hranic bude trať spojující dvě
části téže země procházeti
zemí jinou anebo končí-li trať odbočující
z jedné země v zemi jiné, tu budou s výhradou
zvláštních ustanovení obsažených
v této smlouvě podmínky provozní upraveny
dohodou sjednanou mezi zúčastněnými
správami železničními. V případě,
že by mezi těmito správami nebylo docíleno
souhlasu o podmínkách takovéto dohody, budou
spory rozhodnuty komisemi znalců, ustanovenými ve
smyslu článku předchozího.
ČLÁNEK 373. - Do pěti let po tom, kdy tato
smlouva nabude platnosti, může stát Československý
žádati vystavění železnice, spojující
po území německém stanice Slaný
a Náchod. Náklady stavební půjdou
na účet státu Československého.
ČLÁNEK 374. - Německo zavazuje se, že
přivolí do deseti let po tom, co tato smlouva nabude
platnosti, bude-li o to vládou švýcarskou po
dohodě s vládou italskou požádáno,
aby byla vypověděna mezinárodní konvence
ze dne 13. října 1909 o železnici sv. gothardské.
Nedojde-li k dohodě o podmínkách této
výpovědi, zavazuje se Německo již nyní,
že se podrobí výroku rozhodčího,
jmenovaného Spojenými Státy Americkými.
ČLÁNEK 375. - Německo vyhoví poukazům,
které mu budou dány ve věcech přepravy
úřadem jednajícícím jménem
Mocností spojených a přidružených:
1. co do přepravy vojska prováděné
na základě této smlouvy, jakož i přepravy
materiálu, střeliva a zásob vojenských;
2. zatímně ve věci přepravy potravin
pro určité kraje, ve věci co možná
rychlého obnovení pravidelných podmínek
přepravních a ve věci upravení služby
poštovní a telegrafní.
ČLÁNEK 376. - Spory, které by mezi Mocnostmi
zúčastěnými vznikly o výkladu
aneb použití předcházejících
ustanovení, budou řešeny způsobem, který
určí Společnosť národů.
ČLÁNEK 377. - Společnost národů
může kdykoliv navrhnouti revisi oněch předcházejících
článků, které mají ráz
trvalého správního řádu.
ČLÁNEK 378. - Po pěti letech od doby, kdy
tato smlouva nabude platnosti, může Rada společnosti
národů ustanovení článků
321 až 330, 332, 365, 367 až 369 kdykoliv zrevidovati.
Nedojde-li k revisi, nebude po uplynutí lhůty stanovené
v předešlém odstavci, žádná
Mocnost spojená a přidružená moci dovolávati
se výhod kteréhokoliv ustanovení obsaženého
v článcích v předchozím odstavci
zmíněných ve prospěch kterékoliv
části svého území, pro niž
by nebyla po skytla vzájemnost. Doba pěti let, do
které vzájemnost nelze požadovati, může
býti prodloužena Radou společnosti národů.
ČLÁNEK 379. - Nehledě k zvláštním
závazkům uloženým touto smlouvou ve
prospěch Mocností spojených a přidružených,
zavazuje se Německo, že přistoupí ke
každé obecné úmluvě o mezinárodním
řádu pro transit, pro cesty vodní, přístavy
a železnice, kterou by se schválením Společnosti
národů mocnosti spojené a přidružené
ve lhůtě 5 let od doby, kdy tato smlouva nabude
platnosti, mezi sebou snad sjednaly.
ČLÁNEK 380. - Průplav kielský a jeho
přístavy budou navždy svobodny a podle zásady
naprosté rovnosti otevřeny válečným
i obchodním lodím všech národů
žijících v míru s Německem.
ČLÁNEK 381. - S příslušníky,
s majetkem a s loďmi i čluny všech Mocností
bude se nakládati při používání
průplavu naprosto stejně co do poplatků,
služebních výhod a ve všech jiných
směrech, takže se nebude ke škodě příslušníků,
majetků a lodí i člunů kterékoli
mocnosti činiti rozdílu mezi nimi a příslušníky,
majetkem, loďmi a čluny německými nebo
státu, jemuž byly poskytnuty největší
výhody.
Dopravě osob a lodí i člunů nebudou
činěny jiné překážky,
než ty, které vyplývají z ustanovení
policejních, celních, zdravotních, přistěhovaleckých
a vystěhovaleckých, a z předpisů o
dovozu a vývozu zboží zakázaného.
Tato ustanovení musí býti rozumna a jednotna
a nesmějí zbytečně dopravě
překážeti.
ČLÁNEK 382. - Z lodí a člunů
používajících průplavu nebo přístupů
k němu nesmějí se vybírati jiné
poplatky než ty, které jsou určeny k tomu,
aby přiměřeným způsobem byl
kryt náklad na udržování splavnosti
nebo k zlepšení průplavu a jeho přístupů
nebo k úhradě výdajů věnovaných
zájmům plavby. Sazby poplatků budou vypočteny
podle těchto nákladů a vyvěšeny
v přístavech.
Poplatky ty budou stanoveny tak, aby nebylo nutno prováděti
podrobnou prohlídku nákladu vyjma podezření
z podloudnictví nebo z přestupku.
ČLÁNEK 383. - Zboží transitující
může se dáti pod pečeti nebo pod dozor
celníků; skládání a nakládání
zboží, jakož i naloďování
a vyloďování cestujících smí
se díti jen v přístavech určených
Německem.
ČLÁNEK 384. - Podél průplavu kielského
i v přístupech k němu nesmějí
se vybírati žádné jiné dávky
kromě těch, jež jsou ustanoveny touto smlouvou.
ČLÁNEK 385. - Německo je povinno, provésti
způsobem dostatečným vhodná opatření
k odstranění plavebních překážek
nebo nebezpečí a k zajištění
dobrých plavebních podmínek. Německo
nesmí prováděti práce, které
by mohly býti na újmu plavbě průplavem
a přístupu k němu.
ČLÁNEK 386. - Kdyby nebylo dbáno některého
ustanovení článků 380 až 386
nebo v případě rozporu o výklad těchto
článků, může každá
mocnost o niž by šlo, dovolati se soudu řízeného
k tomu účelu Společností národů.
Aby se Společnosti národů nepředkládaly
otázky podružné, zřídí
Německo v Kielu místní úřad,
zmocněný rozhodovati o sporech v první instanci
a vyhověti pokud možno stížnostem, které
by byly vedeny kosulárními agenty interesovaných
mocností.