Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Hledíce k tomu, že Společnost národů má účelem založiti obecný mír a že takovýto mír může spočívati jen na podkladě sociální spravedlnosti;

hledíce k tomu, že trvají podmínky pracovní obsahující pro velký počet osob nespravedlnost, bídu a strádání, což působí takovou nespokojenost, že obecný mír a soulad jsou ohroženy a že je naléhavo tyto podmínky zlepšiti: na příklad, pokud jde o uspořádání pracovních hodin, ustálení maximálního trvání pracovního dne a týdne, najímání pracovních sil, boj proti nezaměstnanosti, o záruku mzdy zabezpečující slušné podmínky existence o ochranu dělníků proti obecným chorobám a chorobám z povolání i úrazům vyplývajícím z práce, ochranu dětí, nedospělých a žen, důchody starobní a invalidní, o ochranu zájmů dělníků zaměstnaných v cizině, zajištění zásady svobody odborového sdružování, organisaci odborného a technického vyučování a o jiná obdobná opatření;

hledíce k tomu, že nepřijme-li některý stát řád práce v skutku lidský, hatí se tím námahy ostatních států proniknutých snahou zlepšiti osudy dělníků ve svých vlastních zemích:

Vysoké Smluvní Strany proniknuté city spravedlnosti a lidskosti právě tak jako touhou zabezpečiti trvalý světový mír, sjednotily se v tomto:

ČLÁNEK 387. - Zakládá se stálá organisace mající za úlohu pracovati o uskutečnění programu vyloženého v úvodě.

Zakládající členové Společnosti národů budou zakládajícími členy této organisace a na příště členství ve Společnosti národů bude zahrnovati v sobě i členství v řečené organisaci.

ČLÁNEK 388. - Stálá organisace bude obsahovati:

1. Valné shromáždění zástupců členů;

2. mezinárodní úřad práce pod řízením Správní Rady stanovené v článku 7.

ČLÁNEK 389. - Valné shromáždění zástupců členů bude konati zasedání kdykoliv bude třeba a nejméně jednou ročně. Složeno bude ze čtyř zástupců každého člena, z nichž dva budou delegáty vlády a dva ostatní budou zastupovati jednak zaměstnavatele, jednak dělníky příslušné v onom státě členském.

Každý delegát bude moci býti provázen odbornými poradci, jejichž počet bude moci býti nejvýše dva pro každou z jednotlivých věcí, jež dány jsou na denní pořádek zasedání. Budou-li tvořiti předmět jednání otázky týkající se zvláště zájmů žen, nejméně jedna z osob označených jako odborní poradcové musí býti ženou.

Členové se zavazují, že určí delegáty a odborné poradce mimovládní ve shodě s nejvýznačnějšími odbornými organisacemi jednak zaměstnavatelů, jednak děníků dotyčné země, pokud takové organisace tam působí.

Odborní poradcové mohou se ujati slova jen k žádosti delegáta, jemuž jsou přiděleni a se zvláštním svolením předsedy Konference; nebudou mocí se účastniti hlasování.

Delegát může písemným oznámením předsedovi označiti jednoho ze svých odborných poradců za svého náměstka, který v této své vlastnosti bude moci se účastniti rozprav a hlasování.

Jména delegátů a jejich odborných poradců budou oznámena vládou každého člena mezinárodnímu úřadu práce.

Ověřovací listy delegátů a jejich odborných poradců budou verifikovány Konferencí, jež může dvoutřetinovou většinou přítomných delegátů odmítnouti přijeti kteréhokoliv delegáta neb odborného poradce, o němž usoudí, že nebyl určen v souhlase s ustanoveními tohoto článku.

ČLÁNEK 390. - Každý delegát bude míti právo, aby hlasoval individuelně o všech otázkách předložených k úvaze Konference.

V případě, že by jeden z členů nebyl určil jednoho z delegátů mimovládních, na nějž má právo, druhý delegát mimovládní bude míti právo, aby se účastnil rozprav Konference, ale nebude míti právo hlasovati.

V případě, že by Konference na základě moci jí dané článkem 3. zamítla připustiti některého z delegátů určitého člena, použije se ustanovení tohoto článku, jako by onen delegát nebyl býval určen.

ČLÁNEK 391. - Zasedání Konference budou se konati v sídle Společnosti národů anebo v kterémkoliv jiném místě, které by bylo určeno Konferencí v předešlém zasedání dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných delegátů.

ČLÁNEK 392. - Mezinárodní úřad práce zřídí se v sídle Společnosti národů a bude součástí souboru zařízení Společnosti.

ČLÁNEK 393. - Mezinárodní úřad práce bude podřízen správní radě složené z 24 osob podle těchto předpisů určených:

Správní rada Mezinárodního úřadu práce bude složena takto:

Dvanáct osob zastupujících vlády:

Šest osob zvolených delegáty, na Konferenci za stupujícími zaměstnavatele;

šest osob zvolených delegáty, zastupujícími na Konferenci zřízence a dělníky.

Ze dvanácti osob zastupujících vlády osm bude jmenováno členy, jejichž průmyslový význam je nejznačnější, a čtyři budou jmenovány členy zvolenými k tomu cíli vládními delegáty na Konferencí, vyjma delegáty osmi členů nahoře zmíněných.

Případné spory o otázce, kteří členové mají nejznačnější průmyslový význam, budou rozhodovány Radou Společnosti Národů.

Mandát členů Správní Rady bude trvati tři léta. Způsob obsazení uprázdněných mít a ostatní otázky stejného druhu budou řešeny správní radou s výhradou schválení Konference.

Správní Rada zvolí jednoho ze svých členů předsedou a určí si svůj jednací řád. Bude zasedati v obdobích, jež sama si určí. Mimořádné zasedání musí býti konáno, kdykoliv nejméně deset členů Rady o to písemně požádá.

ČLÁNEK 394. - V čelo Mezinárodního úřadu práce bude postaven ředitel; bude určen Správní Radou, od níž dostane své instrukce a jíž bude odpověden ze správného úřadování jakož i ze všech ostatních úkolů, které mu budou snad svěřeny.

Ředitel neb jeho náměstek účastní se všech zasedání Správní Rady.

ČLÁNEK 395. - Personál Mezinárodního úřadu práce bude jmenován ředitelem. Volba jeho musí padnouti na osoby různých národností, pokud se to srovnává se snahou dosíci nejlepší výkonnosti Úřadu. Jistý počet těchto osob musí býti ženy.

ČLÁNEK 396. - Činnost Mezinárodního úřadu práce bude v sobě zahrnovati soustředění a sdělování veškerých údajů, vztahujících se na mezinárodní úpravu poměrů dělnických a řádů pracovních, jakož i zvláště zkoumání otázek, jež jsou navrženy za předmět diskuse Konference, směřující k uzavření mezinárodních úmluv, konečně pro vedení veškerých zvláštních šetření předepsaných Konferencí.

Bude pověřen přípravou denního pořadu pro zasedání Konference.

Ve shodě s ustanoveními této částí této Smlouvy bude plniti úkoly, které mu připadají vzhledem na všechny mezinárodní spory.

Bude redigovati a vydávati francouzsky a anglicky a v kterékoliv jiné řečí, jíž Správní Rada uzná za vhodnou, periodický věstník, věnovaný studiu otázek týkajících se průmyslu a práce a majících význam mezinárodní.

Vůbec bude míti, mimo činnost označenou v tomto článku, všechny ostatní pravomoci a funkce, jež Konference uzná za vhodno mu přiděliti.

ČLÁNEK 397. - Ministerstva členů, zabývající se otázkami dělnickými, budou moci přímo se stýkati s ředitelem prostřednictvím zástupce své vlády ve Správní radě Mezinárodního úřadu práce aneb, není-li takovéhoto zástupce, prostřednictvím jakéhokoliv jiného povolaného činovníka určeného k tomu cíli interesovanou vládou.

ČLÁNEK 398. - Mezinárodní úřad práce bude moci žádati o součinnost generálního tajemnického úřadu Společnosti národů ve všech otázkách, v kterých tato součinnost může býti poskytnuta.

ČLÁNEK 399. - Každý člen bude hraditi náklady cesty a pobytu svých delegátů a jejich technických poradců, jakož i svých zástupců, účastnících se po případě zasedání Konference a Správní Rady.

Všechny ostatní náklady Mezinárodního úřadu práce, zasedání Konference neb zasedání Správní Rady budou řediteli hrazeny generálním tajemníkem Společnosti národů z obecného rozpočtu Společnosti.

Ředitel bude odpověden generálnímu tajemníkovi Společnosti národů z použití všech částek, jež mu budou vyplaceny ve shodě s ustanoveními tohoto článku.

ČLÁNEK 400. - Správní Rada stanoví jednací pořad pro zasedání Konference, prozkoumavši všechny návrhy podané vládami kteréhokoliv člena aneb kteroukoliv jinou organisací jmenovanou v článku 389. a týkající se věcí, jež mají býti dny na tento denní pořad.

ČLÁNEK 401. - Ředitel bude obstarávati funkce tajemníka Konference a bude musiti doručiti denní pořad každého zasedání čtyři měsíce před zahájením tohoto zasedání každému členu a jeho prostřednictvím delegátům mimovládním, jakmile tito budou určeni.

ČLÁNEK 402. - Každá vláda členů bude míti právo odporovati tomu, aby ta neb ona navrhovaná věc byla dána na denní pořad zasedání.

Důvody ospravedlňující tento odpor budou musit býti vyloženy ve vysvětlujícím rozkladě zaslaném řediteli, který jej sdělí se členy Stálé organisace.

Předměty, proti nimž bude vznesen odpor, zůstanou nicméně na denním pořadu, rozhodne-li tak Konference dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných delegátů.

Každá otázka, o níž stejnou dvoutřetinovou většinou Konference rozhodne, že má býti zkoumána (mimo případ uvedený v odstavci předchozím), bude dána na denní pořad následujícího zasedání.

ČLÁNEK 403. - Konference určí si svůj jednací řád; zvolí si svého předsedu; může jmenovati komise, jež pověří předložením zpráv o všech otázkách, které uzná za nutno podrobiti zkoumání.

Prostá většina hlasů přítomných členů rozhodne ve všech případech, ve kterých kvalifikovaná většina není výslovně ustanovena jinými články této části přítomné smlouvy.

Žádné hlasování není platné, je-li počet odevzdaných hlasů menší, než polovice počtu delegátů přítomných při zasedání.

ČLÁNEK 404. - Konference může přiděliti komisím, které zřídí, odborné poradce, již budou míti hlas poradní, nikoliv však rozhodující.

ČLÁNEK 405. - Vysloví-li se Konference pro přijetí návrhů vztahujících se na věc danou na denní pořad, bude jí rozhodnouti o tom, zda návrh má nabýti formy:

a) "Doporučení", které má býti předloženo zkoumání členů k tomu cíli, aby se mu dodalo účinnosti formou státního zákona neb jinak;

b) neb návrhu mezinárodní úmluvy, která má býti členy ratifikována.

V obou případech je třeba dvoutřetinové většiny hlasů přítomných delegátú, aby doporučení neb návrh úmluvy byl přijat při konečném hlasování Konference.

Při vydávání doporučení neb návrhu úmluvy obecně platných má Konference míti zřetel na země, v nichž podnebí, nedokonalý vývoj průmyslové organisace neb jiné zvláštní okolnosti utvářejí podstatně odchylné podmínky průmyslu, a má navrhnouti takové modifikace, jež pokládá za potřebné, aby bylo vyhověno zvláštním podmínkám oněch zemí.

Jeden exemplář doporučení neb návrhu úmluvy bude podepsán předsedou Konference a ředitelem a odevzdán k rukám generálního tajemníka Společnosti národů. Tento doručí pověřený opis doporučení neb návrhu úmluvy každému členovi.

Každý člen se zavazuje předložiti ve lhůtě jednoho roku od konce zasedání Konference (anebo bylo-li následkem mimořádných okolností nemožno tak učiniti během roku, ihned, jakmile to bude možno, ale nikdy později, než osmnáct měsíců po konci zasedání Konference), doporučení neb návrh úmluvy činiteli neb činitelům, do jejichž příslušnosti věc patří, aby byla uzákoněna aneb jinak uvedena v platnost.

Jde-li o doporučení, členové uvědomí generálního tajemníka o vydaných opatřeních.

Jde-li o návrh úmluvy, oznámí člen, jenž obdržel souhlas příslušného činitele neb činitelů, svou formální ratifikaci úmluvy generálnímu tajemníkovi a učiní taková opatření jaká budou nutna, aby ustanovení řečené úmluvy byla uvedena ve skutek.

Nevyhoví-li se doporučení zákonodárným neb jiným opatřením způsobilým k tomu, aby toto do poručení bylo uvedeno ve skutek, aneb nesetká-li se návrh úmluvy se souhlasem příslušného činitele neb činitelů, člen nebude podroben žádnému jinému závazku.

V případě, že jde o stát federativní, jehož pravomoc co do přistoupení k úmluvě ve věcech vztahujících se na práci jest podrobena určitým omezením, vláda bude míti právo považovati návrh úmluvy, na který se tato omezení vztahují za pouhé doporučení a použije se na tento případ oněch ustanovení tohoto článku, která se vztahují na doporučení.

Hořejší článek bude vykládán ve shodě s touto zásadou:

V žádném případě nebude žádáno na kterémkoli členu, aby následkem toho, že Konference přijala nějaké doporučení neb nějaký návrh úmluvy, umenšil ochranu už poskytnutou vlastním zákonodárstvím dělníkům, o něž jde.

ČLÁNEK 406. - Každá takto ratifikovaná úmluva bude zapsána generálním tajemníkem Společnosti národů, ale bude zavazovati jen členy, kteří ji ratifikovali.

ČLÁNEK 407. - Každý návrh; který nedosáhl v celkovém konečném hlasování dvoutřetinové většiny hlasů odevzdaných přítomnými členy, může býti předmětem zvláštní úmluvy mezi těmi členy Stálé organisace, kteří si tak přejí.

Každá takováto zvláštní úmluva musí býti oznámena příslušnými vládami generálnímu tajemníkovi Společnosti národů, který ji dá zapsati.

ČLÁNEK 408. - Každý člen se zavazuje, že předloží Mezinárodnímu úřadu práce výroční zprávu o opatřeních, jež učinil za účelem provedení úmluv, ke kterým přistoupil. Tyto zprávy budou redigovány ve formě předepsané Správní Radou a musí obsahovati podrobnosti, jež ona bude požadovati. Ředitel předloží přehled těchto zpráv nejbližšímu zasedání Konference.

ČLÁNEK 409. - Každá reklamace řízená na Mezinárodní úřad práce některou odborovou organisací dělnickou nebo zaměstnavatelskou a podle které kterýkoliv člen nezabezpečil uspokojivým způsobem provedení úmluvy, k níž přistoupil, může býti odevzdána Správní Radou dotčené vládě a tato vláda může býti vyzvána, aby v této věci učinila prohlášení, jež uzná za vhodné.

ČLÁNEK 410. - Nepodá-li vláda dotčená žádného prohlášení v přiměřené lhůtě aneb nezdá-li se učiněné prohlášení Správní Radě uspokojujícím, bude míti Správní Rada právo, aby uveřejnila reklamaci a po případě i odpověď, které se jí dostalo.

ČLÁNEK 411. - Každý člen může podati stížnost u Mezinárodního úřadu práce proti jinému členu, který podle jeho mínění nezabezpečuje uspokojujícím způsobem provedení úmluvy, kterou oba na základě předchozích článků ratifikovali.

Správní Rada, uzná-li to za vhodno, může dříve, nežli by věc vznesla na vyšetřovací komisi podle řízení níže uvedeného; vejíti ve styk s dotčenou vládou způsobem udaným v článku 409.

Neuznává-li Správní Rada za nutno sděliti stížnost dotčené vládě aneb jestliže přes takovéto sdělení nedostalo se Správní Radě v přiměřené lhůtě uspokojující odpovědi, může Rada dáti popud k ustavení vyšetřující komise, jejímž úkolem bude, aby zkoumala nadhozenou otázku a podala o věcí zprávu.

Totéž řízení může býti Radou zahájeno buď z povinnosti úřední, buď ke stížnosti některého delegáta na Konferenci.

Přijde-li před správní Radu otázka nadhozená podle článku 410. nebo 411., má vláda dotčená právo, nemá-li doposud zástupce v lůně správní rady, aby určila delegáta, jenž by se zúčastnil jednání Rady o této věci. Rok k projednávání bude oznámen v čas dotčené vládě.

ČLÁNEK 412. - Vyšetřující komise bude složena takto:

Každý člen se zavazuje, že do 6 měsíců od doby, kdy tato smlouva vejde v platnost, označí 3 osoby kompetentní v otázkách průmyslových, z nichž první zastupuje zaměstnavatele, druhá dělníky a třetí jest neodvislou od obou. Soubor těchto osob bude tvořiti seznam, z něhož budou vybírání členové vyšetřující Komise.

Správní rada bude míti právo, aby verifikovala ověřovací listiny těchto osob a aby odmítla 2/3 většinou odevzdaných hlasů přítomných zástupců přijati ty, jejichž ověřovací listiny neodpovídají předpisům tohoto článku.

Na žádost Správní Rady generální tajemník Společnosti národů určí 3 osoby, po jedné z každého ze tří oddělení tohoto seznamu, aby se sestoupily ve vyšetřující komisi a určí mimo to jednu z těchto 3 osob, aby řečené komisi předsedala. Žádná z těchto 3 osob nesmí přináležeti členovi, jenž má přímý nebo nepřímý zájem na sporné věci.

ČLÁNEK 413. - V případě, že stížnost bude vznesena po rozumu článku 411. na vyšetřující komisi, zavazuje se každý člen ať má nebo nemá přímý zájem na sporné věci, že dá komisi k disposici všechny údaje, vztahující se na spornou věc, které by byly v jeho rukou.

ČLÁNEK 414. - Vyšetřující komise zrediguje po zevrubném prozkoumání stížnosti zprávu, v které vyloží, co zjistila o všech skutečnostech, jež umožňují přesně stanoviti dosah sporu, jakož i to, co uzná za dobré doporučiti vzhledem na opatření, jež se mají učiniti, aby se vyhovělo stěžující si vládě a na lhůty, v nichž tato opatření mají býti provedena.

Tato zpráva označí současně v případě potřeby trestní opatření hospodářského rázu proti dotčené vládě, jež by komise uznávala za vhodná a o nichž usoudí, že by ostatní vlády měly býti oprávněny je učiniti.

ČLÁNEK 415. - Generální tajemník Společnosti národů doručí zprávu vyšetřující komise každé vládě interesované na sporu a zařídí její uveřejnění.

Každá interesovaná vláda musí ve lhůtě jednoho měsíce oznámiti generálním tajemníku Společnosti národů, zda přijímá nebo nepřijímá doporučení, obsažená ve zprávě Komise a v případě, že je nepřijímá, zda žádá, aby spor byl vznesen na stálý mezinárodní dvůr soudní Společnosti národů.

ČLÁNEK 416. - V případě, že některý člen neprovede vzhledem na doporučení neb návrh úmluvy opatření předepsaná v článku 405., může každý jiný člen vznésti tuto otázku na stálý mezinárodní dvůr soudní.

ČLÁNEK 417. - Rozhodnutí stálého mezinárodního dvoru soudního o stížnosti nebo otázce naň vznesené po rozumu článku 415. a 416. jest konečné.

ČLÁNEK 418. - Případné závěry neb doporučení komise vyšetřující budou moci býti potvrzeny, neb zrušeny stálým mezinárodním dvorem soudním, jenž může v případě potřeby označiti trestní opatření hospodářského rázu, jež by pokládal za vhodná proti neuposlechnuvší vládě a o nichž usoudí, že by ostatní vlády měly býti oprávněny je učiniti.

ČLÁNEK 419 - Nepřizpůsobí-li se některý člen v předepsané lhůtě případným doporučením, obsaženým buď ve zprávě vyšetřující komise nebo v rozhodnutí stálého mezinárodního dvoru soudního, může každý z ostatních členů provésti proti řečenému členovi trestní opatření hospodářského rázu, jež v tomto případě zpráva komise nebo rozhodnutí soudu prohlásily za přípustné.

ČLÁNEK 420. - Neuposlechnuvší vláda může v každé chvíli uvědomiti Správní Radu, že učinila nutná opatření, aby se přizpůsobila doporučením buď vyšetřující komise nebo doporučením obsaženým v rozhodnutí stálého mezinárodního dvoru soudního a může žádati Radu, aby dala generálním tajemníkem Společnosti národů utvořiti vyšetřující komisi, pověřenou zjistiti pravdivost jejich údajů. V tomto případě budou platiti ustanovení článků 412, 413, 414, 415, 416, 417 a 418 a budou-li zpráva vyšetřující komise neb rozhodnutí stálého mezinárodního dvoru soudního příznivy neuposlechnuvší vládě, musí ostatní vlády ihned odvolati opatření rázu hospodářského, jež učinily proti řečenému státu.

ČLÁNEK 421. - Členové se zavazuji, že budou prováděti úmluvy, k nimž přistoupili v souhlase s ustanoveními této části přítomné smlouvy i ve svých koloniích, državách a těch ze svých protektorátů, které se samy úplně nespravují, s následujícími výhradami:

1. že úmluva nebude neproveditelná následkem místních poměrů;

2. že změny, jichž by bylo třeba k tomu, aby úmluva se přizpůsobila místním poměrům, budou moci býti do ní pojaty.

Každý člen musí mezinárodnímu úřadu práce oznámiti rozhodnutí, jež má v úmyslu učiniti vzhledem na každou ze svých kolonií neb držav, neb každý z těch svých protektorátů, jež se samy úplně nespravují.

ČLÁNEK 422. - Doplňky a změny této části přítomné smlouvy, jež budou přijaty konferencí dvoutřetinovou většinou hlasů odevzdaných přítomnými delegáty, nabudou působnosti, jakmile budou ratifikovány státy, jejichž zástupcové tvoří Radu Společnosti národů a třemi čtvrtinami členů.

ČLÁNEK 423. - Všecky otázky a pochybnosti, vztahující se na výklad této části přítomné smlouvy a úmluv, jež později budou uzavřeny členy po rozumu řečené části, budou podřízeny rozhodo vání stálého mezinárodního dvoru soudního.

ČLÁNEK 424. - První zasedání konference bude se konati v měsíci říjnu 1919. Místo a denní pořad tohoto zasedání jsou stanoveny v příloze.

Svolání a organisaci tohoto prvního zasedání obstará vláda, k tomu cíli určená v řečené příloze. Vládě bude k ruce, pokud jde o přípravu listinných dokladů, Mezinárodní komise, jejíž členové jsou rovněž určeni v téže příloze.

Náklady tohoto prvého zasedání a každého následujícího zasedání až do doby, kdy potřebný úvěr bude moci býti pojat do rozpočtu Společnosti národů, budou až na cestovné delegátů a odborných poradců rozděleny mezi členy v poměru stanoveném pro Mezinárodní úřad Světového Spolku Poštovního.

ČLÁNEK 425. - Dokud se Společnost národů neustaví, budou oznámení, jež podle předcházejících článků by měla býti adresována generálnímu tajemníkovi Společnosti, vzata v uschování ředitelem Mezinárodního úřadu práce, který o nich uvědomí generálního tajemníka.

ČLÁNEK 426. - Dokud nebude zřízen stálý mezinárodní soudní dvůr, budou všechny spory, které naň mají býti vzneseny podle této části přítomné smlouvy, odkázány soudu utvořenému ze 3 osob, jež určí Rada Společnosti národů.

Prvé zasedání Konference Práce v r. 1919.

Místo Konference bude Washington. Vláda Spojených Států Amerických bude požádána, aby Konferenci svolala.

Mezinárodní organisační komité bude se skládati ze 7 osob, z nichž po jedné určí vláda Spojených států, Velké Britanie, Francie, Italie, Japonska, Belgie a Švýcarska. Komité může, uzná-li to za nutno, pozvati další členy, aby se dali v jeho lůně zastupovati.

Denní pořádek bude tento:

1. Provedení zásady 8 hodinového dne aneb 48 hodinového týdne.

2. Otázky, vztahující se na prostředky, jak předejíti nezaměstnanosti a čeliti jejím následkům.

3. Zaměstnávání žen:

a) Před porodem nebo po porodu (v to počítaje otázku náhrady nákladů, spojených s mateřstvím);

b) při pracích nočních;

c) při pracích zdraví škodlivých;

4. Zaměstnávání dětí:

a) věk připuštění ku práci;

b) práce noční;

c) práce zdraví škodlivé.

5. Rozšíření a provedení úmluv mezinárodních, přijatých v Bernu roku 1906 o zákazu noční práce žen, zaměstnaných v průmyslu, a o zákazu upotřebení bílého (žlutého) kostíku v zápalkovém průmyslu.