Národní shromáždění československé 1918 – 1920

ČLÁNEK 136. - Od doby, kdy tato smlouva nabude platností, prohlašují se všechny rakousko-uherské válečné lodi spolu s ponorkami za odevzdané s konečnou platností čelným mocnostem spojeným a přidruženým.

Všechny monitory, torpédovky a ozbrojené lodice flotil dunajských budou vydány čelným mocnostem spojeným a přidruženým.

Rakousko má však právo udržovati na Dunaji pro poříční policii tři zvědné čluny, s podmínkou, že budou určeny komisí zmíněnou v článku 154. této smlouvy.

ČLÁNEK 137. - Níže uvedené pomocné křižáky a pomocné lodi rakousko-uherské budou odzbrojeny a bude s nimi naloženo jako s loďmi obchodními:

ČLÁNEK 138. - Všechny válečné lodi, počítajíc v to i ponorky, které nyní jsou ve stavbě v přístavech, jež patří nebo patřily Rakousko-Uhersku, budou rozebrány.

S rozebráním se počne jak možno nejdříve po tom, co tato smlouva nabude platnosti.

ČLÁNEK 139. - Všech předmětů, strojů a hmot, jež budou vyzískány při rozebrání jakýchkoliv válečných lodí rakousko-uherských, povrchových či ponorných, musí se užíti výhradně jen k účelům průmyslovým nebo obchodním.

Nesmí se prodati ani postoupiti do ciziny.

ČLÁNEK 140. - Rakousku je zakázáno stavěti nebo nabývati ponorné lodi byť i obchodní.

ČLÁNEK 141. - Všechny zbraně, všechno střelivo a všechen materiál válečně-námořní, spolu s minami a torpédy, jež patřily Rakousko-Uhersku v době podepsání příměří dne 3, listopadu 1918, prohlašují se za konečně a trvale odevzdané čelným mocnostem spojeným a přidruženým.

ČLÁNEK 142. - Rakousko bude odpovědno za odevzdání (články 136 a 141), odzbrojení (článek 137), rozbourání (článek 138), jakož i za způsob používání (článek 139) i za zužitkování předmětů zmíněných v předchozích článcích, (článek 137), jen potud, pokud jde o předměty na jeho űzemí.

ČLÁNEK 143. - Po dobu tří měsíců od doby, kdy nabude platnosti tato smlouva, je zakázáno používati bez zmocnění čelných mocností spojených a přidružených dalekonosné bezdrátové stanice telegrafické ve Vídni k zasílání zpráv námořních, vojenských a politických, na nichž má zájem Rakousko nebo kterýkoliv jiný stát, jenž byl za války spojencem Rakousko-Uherska. Stanice tato smí zasílati a přijímati telegramy obchodní, avšak pouze pod dozorem zmíněných mocností, které určí délku používaných vln.

Po stejnou dobu je Rakousku zakázáno zřizovati dalekonosné bezdrátové stanice telegrafické jak na vlastním, tak i na území uherském, německém, bulharském anebo tureckém.

ČLÁNEK 144. - Vojenská moc Rakouska nesmí míti žádného vojenského ani námořního letectva. Nebude zachována žádná řiditelná vzducholoď.

ČLÁNEK 145. - Během dvou měsíců po době, kdy nabude platnosti tato smlouva, bude demobilisován personál vzduchoplavecký, zapsaný toho času v seznamech pozemních a námořních vojsk rakouských.

ČLÁNEK 146. - Až do úplného vyklizení rakouského území vojsky spojenými a přidruženými budou požívati vzduchoplavecké přístroje mocností spojených a přidružených práva svobodného přeletu, svobodného průchodu vzduchem a svobodného přistání.

ČLÁNEK 147. - Po šest měsíců od doby, kdy nabude platnosti tato smlouva, jest pro celé území rakouské zakázáno vyráběti, dovážeti a vyvážeti vzduchoplavecké stroje, součásti vzduchoplaveckých strojů, motory a součástky pro vzduchoplavbu.

ČLÁNEK 148, - Jakmile tato smlouva nabude platnosti, vydá Rakousko na svůj náklad všechen materiál vojenské a námořní vzduchoplavby celným mocnostem spojeným a přidruženým.

Toto vydání bude provedeno v místech označených vládami zmíněných mocností; bude ukončeno ve třech měsících.

V tomto materiálu bude zahrnut zvláště materiál, kterého se užívá nebo užívalo nebo který jest či byl určen k účelům válečným, zejména:

Úplná létadla a vodní létadla, jakož i ta, která se stavějí, opravují anebo sestavují.

Řiditelné balony schopné plavby, jakož i balony, jež se staví, opravují nebo sestavují, Přístroje k výrobě vodíku.

Hangary pro řiditelné balony a přístřeší všeho druhu pro létadla.

Až do svého odevzdání budou řiditelné balony nákladem Rakouska udržovány naplněny vodíkem, přístroje na výrobu vodíku, jakož i přístřeší pro řiditelné balony mohou podle volného uvážení zmíněných mocností býti ponechány Rakousku až do doby, kdy budou řiditelné balony odevzdány.

Motory létadel.

Loďky.

Výzbroj (děla, kulomety, rychlopalné pušky, vrhači bomb a torpéd, přístroje pro stejnoběh a přístroje mířící).

Střelivo (nábojnice, granáty, nabité bomby, prázdné bomby, zásoby výbušných látek neb suroviny, určené k jejich výrobě).

Nástroje palubní.

Přístroje pro telegrafii bez drátu, přístroje fotografické a kinematografické užívané pro vzduchoplavbu. Jednotlivé součástky náležející k některým z uvedených skupin.

Materiál shora uvedený nesmí se bez zvláštního povolení vlády zmíněných Mocností přemístiti.

ČLÁNEK 149. - Všechny klausule o vojenství, námořní plavbě a vzduchoplavbě, které jsou obsaženy v této smlouvě, a k jejichž provedení byla ustanovena časová mez, provede Rakousko pod dozorem mezispojeneckých komisí, zřízených zvláště k tomu cíli čelnými mocnostmi spojenými a přidruženými.

Komise právě uvedené budou zastupovati u vlády rakouské Čelné mocnosti spojené a přidružené ve všem, co se týká článků o vojenství, válečném námořnictvu a vzduchoplavbě. Ohlásí úřadům rakouským rozhodnutí, která si čelné mocnosti spojené a přidružené vyhradily a ona, která by byla potřebná k provádění oněch článků.

ČLÁNEK 150. - Mezispojenecké komise dozorčí mohou úřadovati ve Vídni a mají, kdykoliv to uznají vhodným, právo, aby se odebraly na kterékoliv místo území rakouského anebo tam vyslaly podřízené komise, anebo uložily některému nebo několika ze svých členů, aby se tam vydali.

ČLÁNEK 151. - Vláda rakouská musí poskytnouti mezispojeneckým komisím dozorčím všechna vysvětlení a vydati jim všechny doklady, kterých budou potřebovati k výkonu svého poslání a všechny prostředky osobní i věcné, jejichž potřeba by se mohla vyskytnouti, aby bylo zabezpečeno dokonalé provedení článků o vojenství, válečném námořnictvu a vzduchoplavbě. Vláda rakouská je povinna ustanoviti při každé mezispojenecké komisi dozorčí kvalifikovaného zástupce, pověřeného, aby přijímal od komise sdělení určená pro vládu rakouskou a podával a obstarával komisi všechna vyžádaná vysvětlení i doklady.

ČLÁNEK 152. - Vydržování i náklady dozorčích komisí, i výlohy vzniklé jejich činností, ponese Rakousko.

ČLÁNEK 153. - Úkolem mez spojenecké dozorčí komise vojenské bude zejména, aby přijímala od rakouské vlády zprávy o umístění zásob a skladů střeliva, o výzbroji opevněných míst, tvrzí a pevností a provozu továren a dílen na zbraně, střelivo a válečný materiál.

Bude přijímati vydané zbraně, střelivo a válečný materiál, nástroje k výrobě střeliva, ustanoví místa, kde tyto předměty jest vydati a bude dohlížeti, aby bylo zničeno, uvedeno v neupotřebitelný stav a přeměněno vše, jak nařizuje tato smlouva.

ČLÁNEK 154. - Úkolem mezispojenecké dozorčí komise námořní bude zejména, aby se odebrala do loděnic, dozírala na rozebrání lodí, které se tam budují, a aby převzala vydané zbraně, střelivo a válečný materiál námořský a dozírala na nařízená rozbourání a zničení.

Vláda rakouská musí podati mezispojenecké dozorčí komisi námořské všechna vysvětlení a všechny doklady, které tato bude považovati za nutná, aby se přesvědčila o úplném splnění všech klausulí o válečném námořnictvu, zejména plány válečných lodí, výkazy o složení jejich výzbroje, o zvláštnostech a modelech děl, o střelivu, torpédech, minách, výbušných látkách, o bezdrátových přístrojích telegrafických a vůbec o všem, co se týká válečného materiálu námořního a konečně všechny doklady, týkající se zákonodárství, správy a řádů služebních.

ČLÁNEK 155. - Úkolem mezispojenecké dozorčí komise vzduchoplavecké bude zejména, aby pořídila soupis materiálu vzduchoplaveckého, který je nyní v rukou vlády rakouské a dozírala na dílny na létadla, balony a motory pro vzducholodi, na továrny na zbraně, střelivo a výbušné látky, kterých by mohlo býti užito pro vzducholodi; aby prohlížela všechna letiště, hangary, přistaniště, parky a skladiště a podobná zařízení na rakouském území; aby, bude-li třeba, zařídila převoz zmíněného materiálu a aby jej převzala.

Vláda rakouská musí podati mezispojenecké dozorčí komisi vzduchoplavecké všechna vysvětlení a všechny doklady, týkající se zákonodárství, správy neb jiné, které komise bude pokládati nutnými, aby se přesvědčila o úplném splnění klausulí vzduchoplaveckých; zejména číselný výkaz personálu, náležejícího ke vzduchoplavecké službě v Rakousku, jakož i materiálu hotového, rozdělaného a objednaného, úplný seznam veškerých závodů, pracujících pro vzduchoplavbu a o jejich umístění a o všech hangarech a přistaništích.

ČLÁNEK 156. - Do tří měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude platnosti, musí rakouské zákonodárství býti změněno a nadále vládou rakouskou udržováno v souhlase s touto částí této smlouvy.

V téže lhůtě musí rakouská vláda provésti všechna správní a jiná opatření, nutná k splnění předpisů této části této smlouvy.

ČLÁNEK 157. - Následující ustanovení příměří ze dne 3. listopadu 1918 zůstávají v platnosti, pokud nejsou v rozporu s předchozími podmínkami: paragrafy 2, 3 a 4 prvé hlavy příměří (Klausule vojenské), a paragrafy 2, 5 a 6 prvé hlavy protokolu, připojeného k prvnímu (Klausule vojenské).

ČLÁNEK 158. - Rakousko se zavazuje, že od doby, kdy tato smlouva vstoupí v platnost, žádného poselstva vojenského, námořnického nebo vzduchoplaveckého pro kteroukoliv cizí zemi neověří, nevyšle aniž jí odjezd povolí; kromě toho zavazuje se k vhodným opatřením, aby zabránilo příslušníkům rakouským opustiti jeho území za tím účelem, aby se dali zařaditi do armády, loďstva nebo vzduchoplavectva některé cizí mocnosti anebo aby jich bylo k takové cvičné službě v cizině užito, či, aby byli vůbec pří vojenském, námořním nebo vzduchoplaveckém školení v některé cizí zemi jakkoliv činni.

Mocnosti spojené a přidružené jsou shodný v tom, že co se jich samých týká, nebudou od doby, kdy tato smlouva nabude platností, zařaďovati rakouských příslušníků do svých armád, loďstev a sil vzduchoplaveckých, aniž jich budou užívati k výpomoci pro výcvik vojenský nebo vůbec jakkoliv jako instruktorů vojenských, námořních a vzduchoplaveckých. Toto ustanovení však nikterak není na újmu právu Francie, odváděti pro cizineckou legii podle zákonů a vojenských předpisů francouzských.

ČLÁNEK 159. - Dokud tato smlouva zůstane v platnosti, Rakousko se zavazuje, že se podvolí jakémukoliv vyšetřování, které by Rada společnosti národů většinou hlasů uznala za nutné.

ČLÁNEK 160. - Váleční zajatci a civilní internovaní rakouští budou dopraveni do domova jak možno nejdříve po tom, co tato smlouva nabude platnosti, a stane se tak s všemožným urychlením.

ČLÁNEK 161. - Doprava válečných zajatců a občanských internovaných osob rakouských do jejich domova bude provedena za podmínek v článku 160. uvedených péčí komise, složené se zástupců mocností spojených a přidružených s jedné a zástupců rakouské vlády se strany druhé.

Subkomise, složená pouze ze zástupců mocnosti, o kterou jde, a z delegátů vlády rakouské, upraví podrobnosti, jak návrat válečných zajatců bude proveden.

ČLÁNEK 162. - Jakmile váleční zajatci a civilní internovaní budou úřadům rakouským odevzdáni, budou péčí těchto úřadů a bez odkladů dopraveni do svých domovů.

Ti z nich, jejichž předválečné bydliště leží v území obsazeném vojsky Mocností spojených a přidružených, budou rovněž dopraveni do svého domova, avšak s výhradou svolení a dozoru vojenských úřadů okupačních vojsk spojeneckých a přidružených.

ČLÁNEK 163. - Veškeré náklady spojené s touto dopravou, od vypravení počínajíc, jdou na účet vlády rakouské, jež je povinna dodati přepravní prostředky a technický personál, jak to komise zřízená podle článku 161. uzná za nutno.

ČLÁNEK 164. - Váleční zajatci a civilní internovaní, stíhaní nebo odpykávající tresty za provinění proti kázni, budou dopraveni do domovů bez ohledu na to, zda trest svůj odpykali čili nic, nebo zda řízení proti nim jest skončeno čilí nic.

Toto ustanovení nevztahuje se na zajatce a civilní internované, kteří by byli potrestáni pro skutky, kterých se dopustili po 1. květnu 1919. Až do svého vstupu do vlasti zůstávají všichni váleční zajatci a všichni civilní internovaní podřízeni řádům nyní platným, zvláště pokud se týká práce a kázně.

ČLÁNEK 165. - Váleční zajatci a civilní internovaní, obžalovaní či odsouzení k trestům za skutky jiné, než za skutky proti kázni, mohou býti podrženi ve vazbě.

ČLÁNEK 166. - Vláda rakouská zavazuje se přijmouti na svém území bez rozdílu všechny osoby, jež jest dopraviti do domova.

Váleční zajatci rakouští nebo osoby rakouské státní příslušnosti, které by si přály, aby nebyly dopraveny do domova, mohou býti z dopravy do domova vyňaty; vlády spojenecké a přidružené vyhrazují si však právo dopraviti je buď do jejich domova nebo do země neutrální, nebo dáti jim povolení, aby se usadili na jejich území.

Rakouská vláda se zavazuje, že neužije proti těmto osobám nebo jejich rodinám nijakého výjimečného opatření, a že je nebude z toho důvodu nijak trestati nebo jim jakkoliv činiti obtíže.

ČLÁNEK 167. - Vlády spojenecké a přidružené vyhrazují si právo, podmíniti návrat válečných zajatců a příslušníků rakouských, již jsou v jejich moci, tím, že Rakousko bez odkladu ohlásí a osvobodí všechny válečné zajatce a jiné příslušníky Mocností spojených a přidružených, kteří by snad ještě byli drženi proti své vůli v Rakousku.

ČLÁNEK 168. - Rakouská vláda se zavazuje:

1. Poskytnouti volný přístup komisím, jež budou pověřeny hledáním nezvěstných, dodati jim všechny vhodné prostředky přepravní, povoliti jim přístup do táborů, vězení, nemocnic a všech jiných míst a dáti jim k volnému použití všechny veřejné i soukromé listiny, které by jim při jejich pátrání mohly býti užiteční.

2. Potrestati ony úředníky anebo soukromníky rakouské, kteří by byli zatajili přítomnost příslušníka některé z Mocností spojených a přidružených, nebo kteří by byli proti lepšímu vědomí opomenuli oznámiti jejich přítomnost.

ČLÁNEK 169. - Vláda rakouská zavazuje se navrátiti bezodkladně, jakmile tato smlouva nabude platnosti, všechny předměty, hodnoty a listiny, které patří příslušníkům Mocností spojených a přidružených a které snad byly úřady rakouskými zadrženy.

ČLÁNEK 170. - Vysoké smluvní strany prohlašují, že se vzdávají vzájemné náhrady za částky, vydané na vydržování válečných zajatců na jejich území.

ČLÁNEK 171. - Vlády spojenecké a přidružené i vláda rakouská postarají se o to, aby hroby vojínů a námořníků pohřbených na jejich územích byly chovány v úctě a aby byly udržovány.

Zavazují se, že uznají každou komisi, jíž bude některou vládou uloženo zjistiti, sepsati, udržovati nebo zříditi přiměřené pomníky na zmíněných hrobech a že budou nápomocny těmto komisím při plnění jejich úkolů.

Kromě toho jsou shodni v tom, že si navzájem poskytnou všechna ulehčení, jež by mohla býti užitečná, aby bylo vyhověno žádostem o přenesení pozůstatků jejich vojínů a námořníků s tou výhradou, že se při tom vyhoví státnímu zákonodárství a že bude dbáno potřeb veřejného zdravotnictví.

ČLÁNEK 172. - Hroby v zajetí zesnulých válečných zajatců, civilních internovaných a příslušníků jednotlivých válčících států, budou vhodně udržovány podle ustanovení článku 171, této smlouvy.

Kromě toho zavazují se Vlády spojenecké a přidružené s jedné a Vláda rakouská s druhé strany, že si navzájem vydají:

1. Úplný seznam zesnulých, se všemi údaji, jež mohou sloužiti ke zjištění totožnosti.

2. Všechny údaje o počtu a umístění hrobů všech mrtvých, již byli pohřbeni bez zjištění totožnosti.

ČLÁNEK 173. - Vláda rakouská přiznává mocnostem spojeným a přidruženým právo, aby postavily před své vojenské soudy osoby obžalované, že se dopustily činů příčících se zákonům a zvykům válečným. Budou-li takové osoby uznány vinnými, budou potrestány tresty zákonem stanovenými. Toto ustanovení platí bez ohledu na řízení neb stíháni před soudy Rakouska neb jeho spojenců.

Vláda rakouská musí vydati Mocnostem spojeným a přidruženým neb té z nich, jež o to požádá, všechny osoby, jež jsouce obžalovány, že se dopustily činu příčícího se zákonům a zvykům válečným, jí budou udány buď jménem nebo hodností, úřadem nebo zaměstnáním, kterým je pověřili držitelé rakouské moci státní.

ČLÁNEK 174. - Pachatelé činů proti příslušníkům některé mocnosti spojené a přidružené budou postaveni před vojenské soudy této mocnosti.

Pachatelé činů proti příslušníkům několika Mocností spojených a přidružených budou postaveni před vojenské soudy, složené z členů vojenských soudů mocností, o které jde.

V každém případě má obžalovaný právo určiti si svého obhájce.

ČLÁNEK 175. - Vláda rakouská se zavazuje, že poskytne všechny doklady a údaje jakéhokoliv druhu, jejichž předložení by bylo uznáno za nutné k zevrubnému seznání činu kladeného za vinu, k vypátrání viníka a přesnému zjištění odpovědnosti.

ČLÁNEK 176. - Ustanovení článku 173. až 175. se vztahují rovněž na vlády států, jimž byla přidělena území, která příslušela k bývalému mocnářství Rakousko-Uherskému, pokud jde o osoby obžalované, že se dopustily činů, příčících se zákonům a zvykům válečným a zdržující se na území řečených států, neb jsoucí v jejich moci.

Jestliže osoby, o které jde, nabyly státního občanství v některém z jmenovaných států, zavazuje se vláda onoho stát u, že učiní na žádost mocnosti, jež má na tom zájem a v souhlasu s ní, všechna nutná opatření, aby bylo zajištěno jejich stíhání a potrestání.

ČLÁNEK 177. - Vlády spojené a přidružené prohlašují a Rakousko uznává, že Rakousko a jeho spojenci jsou odpovědni, způsobivše je, za ztráty a škody, které utrpěly vlády spojené a přidružené a jejich státní příslušníci válkou, jež jim byla vnucena napadením se strany Rakouska a jeho spojenců.

ČLÁNEK 178. - Vlády spojené a přidružené uznávají, že hospodářské zdroje Rakouska, hledíc k trvalému zmenšení těchto zdrojů, jak vyplývá z jiných ustanovení této smlouvy, nedostačují, aby zcela uhradily všechny ony ztráty a škody.

Nicméně vlády spojené a přidružené požadují a k tomu se Rakousko zavazuje, že budou nahrazeny všechny škody, způsobené občanskému obyvatelstvu kterékoliv z mocností spojených a přidružených a na jeho majetku uvedeným napadením na zemi, na moři a ve vzduchu za dobu, po kterou ona mocnost byla ve válečném stavu s Rakouskem, a vůbec všechny ony škody, které jsou popsány v příloze 1.

ČLÁNEK 179. - Výše škod, za které Rakousko jest povinno náhradou, bude určena mezispojeneckou komisí, která se bude jmenovat komisí reparační a bude ustavena co do zřízení a pravomoci způsobem vyznačeným níže a v připojených přílohách č, II.-V.

Komise zřízená v čl. 233 smlouvy s Německem je totožná s komisí právě jmenovanou, pokud v této smlouvě není ustanoveno něco jiného, Komise ta zřídí zvláštní odbor pro otázky vyvolané touto smlouvou; tento odbor bude míti jen hlas poradný mimo případy, ve kterých komise reparační mu udělí takové plné moci, jaké uzná vhodnými.

Komise ustanoví zároveň program plateb, počítajíc co do lhůt a způsobů platebních s osvobozením Rakouska do třiceti let, počínajíc 1, květnem 1921, od takové části dluhu, jaká bude na Rakousko vložen a, jakmile komise zjistí, zda-li Německo je s to, aby zaplatilo celou sumu pohledávek předložených Německu a jeho spojencům a uznaných komisí.

Jestliže by vsak v tomto období Rakousko svého dluhu nezaplatilo, může býti vyrovnání celého dosud nezaplaceného dluhu podle volného rozhodnutí komise přesunuto na léta další, anebo může býti předmětem zvláštních opatření, která určí vlády spojené a přidružené, postupujíce způsobem určeným v této části této smlouvy.

ČLÁNEK 180. - Bude věcí komise reparační, aby, počínajíc 1. květnem 1921, čas od času zkoumala hospodářské zdroje a možnosti Rakouska. Bude míti, poskytnouc zástupcům Rakouska slušnou příležitost vyjádřiti se, náležitou pravomoc prodloužiti platební období a pozměniti platební podmínky, jež jest určiti podle čl. 179; nesmí však prominouti zaplacení žádné částky bez výslovného zmocnění různých vlád, v komisi zastoupených.

ČLÁNEK 181. - Rakousko zaplatí v letech 1919 a 1920 a v prvních čtyřech měsících r. 1921 v tolika splátkách a takovým způsobem (ve zlatě, zboží, lodích, hodnotách nebo jinak), jaké náleží určiti komisi reparační, rozumnou sumu, ustanovenou komisí k úhradě pohledávek výše uvedených. Z této sumy budou nejprve zaplaceny výdaje na vojsko v obsazených územích od 3. listopadu 1918 a mohou též se schválením vlád čelných mocností spojených a přidružených býti zaplaceny potraviny a suroviny v množství, jaké uznají uvedené vlády potřebným, aby Rakousko mohlo dostáti svým závazkům, nahraditi škody. Přebývající suma bude odpočtena od sum dluhovaných Rakouskem z důvodu náhrady škod. Mimo to odevzdá Rakousko poukázky uložené odstavcem 12. c), přílohy II.

ČLÁNEK 182. - Rakousko podrobuje se dále tomu, že jeho hospodářských zdrojů bude přímo použito n a náhrady, jak jest blíže vytčeno v přílohách III., IV., V. a VI., jež se týkají jednak obchodního loďstva, jednak náhrady naturální, jednak surovin; při tom se vyrozumívá, že cena převedených statků a jejich zužitkování podle uvedených příloh, zjištěná způsobem tam předepsaným, bude připočtena Rakousku k dobru a bude odpočtena od závazků stanovených v hořejších článcích.

ČLÁNEK 183. - Postupné splátky, počítajíc v to i ony, zmíněné v předešlých článcích a vykonané Rakouskem, aby učinilo dosti nárokům výše uvedeným, budou rozdělovány vládami spojenými a přidruženými podle klíče předem ujednaného na základě zásad slušnosti a práv každé z nich.

Pokud se týká tohoto rozdělení, bude hodnota dobropisů jmenovaných v čl. 189. a přílohách III. IV., V, počítána týmž způsobem, jako hodnota platů, vykonaných právě téhož roku.

ČLÁNEK 184. - Vedle plateb výše uvedených vydá Rakousko postupem ustanoveným reparační komisí peníze, jež byly odcizeny, zabrány nebo sekvestrovány, a vrátí zvířata, jakékoliv předměty a hodnoty odcizené, zabrané nebo sekvestrované, jejichž totožnost bude možno zjistiti a to na území náležejícím Rakousku nebo některému z jeho spojenců až do úplného provedení této smlouvy.

ČLÁNEK 185. - Rakouská vláda se zavazuje, že neprodleně započne s vracením stanoveným v čl. 184. a s výkonem platů a dodávkami, uloženými v čl. 179., 180., 181. a 182.

ČLÁNEK 186. - Rakouská vláda uznává komisi ustanovenou v čl. 179. v té způsobě, jak ji podle přílohy II. zřídí vlády spojené a přidružené. Uznává neodvolatelně, že ona komise drží a vykonává práva a zmocnění, daná jí touto smlouvou.

Rakouská vláda poskytne komisi všechna vysvětlení, kterých by tato snad potřebovala, pokud se týká stavu finančního a finančních podnikání, majetku, možnosti výroby, zásobení surovinami a běžné výroby jejich a průmyslových výrobků Rakouska a jeho příslušníků; rovněž podá jakoukoliv zprávu o operacích vojenských za války v letech 1914-1919, jejíž znalost bude komise pokládati za nezbytnou. Dále poskytne členům komise a jejím zmocněncům všechna práva a svobody, jichž v Rakousku požívají diplomatičtí řádně ověření zástupci spřátelených mocností. Rakousko dále béře na sebe povinnost hraditi platy a výlohy komise a osob, kterých tato bude užívati ve svých službách.

ČLÁNEK 187. - Rakousko se zavazuje vydati, zachovávati a veřejně vyhlásiti jakákoliv zákonná ustanovení, nařízení a výnosy nutné k úplnému provedení těchto smluvních článků.

ČLÁNEK 188. - Ustanovení tohoto oddílu smlouvy nedotýkají se nikterak ustanovení oddílů II. a IV. části X. (články hospodářské) této smlouvy.

ČLÁNEK 189. - K dobru Rakouska na úctu jeho závazků k náhradě škod budou připsány:

a) Všechny sumy, vybývající k dobru Rakouska, podle oddílu III. a IV., části X. (články hospodářské) této smlouvy.

b) Všechny sumy dluhované Rakousku, hledíc k převodům jmenovaným v části IX. (články finanční) a v části XII. (Přístavy, vodní cesty a železnice).

c) Všechny sumy, o nichž komise usoudí, že mají býti připsány Rakousku k dobru, hledíc k jinakým převodům statků, oprávnění, koncesí a účastenství, nařízeným touto smlouvou. V žádném případě však to, co bude vráceno hledíc k čl. 180. této části, nebude možno připsati Rakousku k dobru.

ČLÁNEK 190. - Postoupení rakouských podmořských kabelů, o němž není v této smlouvě jiného zvláštního ustanovení, je spořádáno v připojené příloze VI.