Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Podle článku 178. možno od Rakouska požadovati náhrady za všechny škody, spadající pod tato oddělení:

1. Škody, způsobené občanským osobám poškozením na těle nebo životě a škody způsobené jejich pozůstalým, o něž jim bylo pečovati; ať poškození se stalo jakýmikoli činy válečnými, zahrnujíc v to i střelbu nebo jiný útok na souši, na moři nebo ve vzduchu, se všemi jejich přímými následky a jakýmikoli podniky obou válčících stran, ať se staly kdekoliv.

2. Škody způsobené Rakouskem nebo jeho spojenci občanským osobám, jež kdekoliv utrpěly ukrutenstvím, násilím nebo zlým nakládáním, zahrnujíc v to ublížení na životě nebo zdraví, vězněním, deportací, internováním neb nuceným vystěhováním, zanecháním bez pomoci na moři neb vnucenou prací, dále škody způsobené pozůstalým těchto osob, o něž jim bylo pečovati.

3. Škody způsobené Rakouskem nebo jeho spojenci na území jejich vlastním nebo obsazeném i zabraném, občanským osobám, jež utrpěly jakýmkoliv ublížením na zdraví, na pracovní schopnosti nebo na cti, pak pozůstalým těchto osob, o něž jim bylo pečovati.

4. Škody způsobené válečným zajatcům špatným nakládáním jakéhokoliv druhu.

5. Jakožto škodu způsobenou národům Mocností spojených a přidružených, všechny pense, neb požitky stejného rázu placené vojenským obětem války (příslušníkům vojska pozemního, námořního, vzduchoplaveckého), zmrzačeným, raněným, nemocným, nebo invalidům a osobám, o něž se tyto oběti války staraly; výše sum, které Rakousko dluhuje vládám spojeným a přidruženým bude pro každou z uvedených vlád vypočtena kapitalizací zmíněných pensí neb podobných požitků v době, kdy tato smlouva vstoupí v platnost a podle sazeb platných ve Francii dne 1, května 1919.

6. Náklady učiněné vládami spojenými a přidruženými na válečné zajatce, jejich rodiny, nebo osoby, o něž se tito starali.

7. Podpory poskytované vládami Mocností spojených a přidružených rodinám osob mobilizovaných a všech, které sloužily ve vojsku a jiným osobám od nich závislým. Výše sum, které Rakousko dluhuje vládám spojeným a přidruženým za každý jednotlivý rok, ve kterém trvalo nepřátelství, vypočte se pro každou z jmenovaných vlád podle průměrných sazeb, jaké platily v onom roce o takových platech ve Francii.

8. Škody způsobené občanským osobám, které Rakousko nebo jeho spojenci donutili pracovati bez náležité odměny.

9 Škody na jakýchkoliv statcích kdekoliv se nalézajících v majetku některé z mocností spojených a přidružených nebo jejích příslušníků (vyjímajíc vojenská díla a materiál válečný, pozemní nebo námořský), které byly odcizeny, zabrány, poškozeny nebo zničeny jednáním Rakouska neb jeho spojenců na zemi, na moři, nebo ve vzduchu, pak škody, které jsou přímým následkem nepřátelství nebo jakéhokoliv válečného podniku. 10. Škody, které způsobilo Rakousko a jeho spojenci ve formě vynucených záloh, pokut nebo podobných jiných vydírání na úkor občanského obyvatelstva.

Komise, zřízená článkem 179 bude míti název Komise reparační a je v dalších článcích označena slovem Komise.

Zástupce do komise vyšlou Spojené státy americké, Velká Britanie. Francie, Italie, Japonsko, Belgie, Řecko, Polsko, Rumunsko, Stát srbsko-hrvatsko-slovinský a Čechoslovensko. Spojené státy americké, Velká Britanie, Francie, Italie, Japonsko a Belgie vyšlou po jednom delegátu. Pět ostatních Mocností vyšle delegáta společného a to způsobem naznačeným v třetím odstavci § 3. níže. Současně se zástupcem bude vyslán náhradník, jenž onoho zastoupí v případě nemoci nebo vynucené nepřítomnost, jenž však ve všech ostatních případech má jen právo býti přítomným při jednání a nesmí se jednání nijak zúčastniti.

V žádném případě nemá právo účastniti se jedná ní a hlasovati více než pět delegátů z oněch, již výše jsou jmenováni. Delegáti Spojených Států, Velké Britanie, Francie a Italie budou míti toto právo vždy. Delegát Belgie bude míti toto právo ve všech případech mimo ony, které jsou níže vyňaty. Delegát Japonska bude míti toto právo v případech, kdy budou zkoumány otázky týkající se škod utrpěných na moři. Společný delegát pěti ostatních Mocností bude míti toto právo, když budou zkoumány otázky, týkající se Rakouska, Uherska nebo Bulharska.

Každá z vlád zastoupených v komisi bude míti právo z komise vystoupiti po dvanácti měsíční výpovědi, již třeba notifikovati komisi a potvrditi během šestého měsíce následujícího po dni prvotní notifikace.

Z ostatních mocností spojených a přidružených, ty, jež by mohly míti zájem, budou oprávněny vyslati delegáta, jenž smí býti přítomen a zúčastní se jednání jako přísedící, jen když budou zkoumány a projednávány její nároky a zájmy. Takovýto delegát nebude míti práva hlasovacího.

Odbor, který zřídí komise, řídíc se článkem 179. této části, skládá se ze zástupců těchto mocností: Spojených Států Amerických, Velké Britanie, Francie, Italie, Řecka, Polska, Rumunska, Státu srbsko-hrvatsko-slovinského, Čechoslovenska. Toto složení neznamená nikterak nějaké rozhodnutí o přípustnosti požadavků. Když tento odbor hlasuje, mají zástupci Spojených států amerických, Velké Britanie, Francie a Italie po dvou hlasech.

Zástupci pěti ostatních mocností jmenovaných výše zvolí společného delegáta, jenž bude zasedati v komisi reparační v případech naznačených v § 2. této přílohy. Tento delegát, jenž bude volen na jeden rok, bude vybírán postupně z příslušníků jedné každé z pěti mocností právě jmenovaných.

Jestliže některý zástupce, náhradník nebo přísedící zemře, úřadu se vzdá nebo bude odvolán, bude třeba vyslati nástupce co nejdříve.

Komise bude míti svoji hlavní stálou úřadovnu v Paříži a tu shromáždí se k prvé schůzi, jak možno nejdříve po tom, co vstoupí v platnost tato smlouva. Později se sestoupí vždy na takových místech a v takových obdobích, jak to shledá vhodným a jak bude nezbytno, aby co nejrychleji vyřídila své úkoly.

V první své schůzi zvolí si komise ze zástupců nahoře zmíněných předsedu a místopředsedu, již podrží svoje místa jeden rok a budou znovu voleni. Jestliže místo předsedovo nebo místopředsedovo se uprázdní během roku, přikročí komise bez odkladu k novým volbám na zbytek zmíněného období.

Komise jest oprávněna jmenovati všechny úředníky, jednatele a zřízence, kterých potřebuje k vykonávání svých úkolů a stanoviti jejich plat, zřizovati odbory a výbory, jejichž členy nemusí býti pouze členové komise, použíti všech prostředků donucovacích nezbytných k provedení svých úkolů, dále postupovati svoji úřední moc a zmocněn na své úředníky, jednatele, odbory a výbory.

Všechny porady komise budou tajné, leda že by se ze zvláštních důvodů v mimořádných případech komise rozhodla jinak.

V obdobích, jež čas od času určí, vyslechne komise na požádání vlády rakouské všechny vývody a důkazy předložené Rakouskem ve všech otázkách týkajících se jeho platební schopnosti.

Komise prozkoumá nároky a poskytne rakouské vládě slušnou možnost vyjádřiti se, aniž by však tato mohla se jakkoliv účastniti rozhodování komise. Komise poskytne stejnou možnost spojencům Rakouska, bude-li míti za to, že jde o jejich zájmy.

Komise nebude vázána ani žádným zákonodárstvím neb zákoníkem, ani zvláštními pravidly co do vyšetřování a řízení. Bude se říditi zásadami spravedlnosti, slušnosti a poctivosti. Její rozhodnutí musí se přizpůsobiti zásadám a jednotným pravidlům všude, kde bude možno užíti takových zásad a pravidel. Ustanoví pravidla o způsobu, jak sluší požadavky prokázati. Může používati kteréhokoliv přípustného způsobu výpočtu.

Komise bude míti všechnu moc a bude vykonávati všechna oprávnění udělená jí touto smlouvou.

Komise bude vůbec oprávněna nejobsáhlejší měrou dozírati na vše a prováděti vše, co se týká otázky napravení škod, jak jest upraveno v této části této smlouvy a je povolána vykládati ustanovení této smlouvy. S výhradou ustanovení této smlouvy jest komise zřízena všemi vládami spojenými a přidruženými, vyjmenovanými v § 2. a 3. jako jich výhradný zástupce, jenž by podle jejich příslušného podílu přijímal, prodával, udržoval v dobrém stavu a rozděloval náhradové platy, jež má Rakousko poskytnouti podle ustanovení této části této smlouvy. Bude se jí říditi těmito výminkami a ustanoveními:

a) Každý díl celkové sumy uznaných pohledávek nezaplacených ve zlatě neb loďmi, cennými papíry, aneb zbožím, neb kterýmkoliv jiným způsobem musí Rakousko způsobem, který co do jednotlivosti určí komise, krýti tak, že vydá jako záruku rovnocennou sumu poukázek, dlužních listů a jiných papírů a tím uzná část dluhu, o které jde.

b) odhadujíc platební schopnost Rakouska v pravidelných údobích, prozkoumá komise daňový systém rakouský 1. aby všechny příjmy Rakouska, počítajíc v to i příjmy určené k zúrokování a zaplacení kterékoliv půjčky vnitřní byly věnovány v prvé řadě ke splácení sum dluhovaných Rakouskem z důvodu náhrady, a 2, aby se přesvědčila, že ve svém celku je daňový systém rakouský poměrně stejně přísný, jako daňový systém kterékoliv mocnosti zastoupené v komisi.

Náhradová komise obdrží pokyny nařizující, aby přihlížela zejména 1. ke skutečné situaci hospodářské a finanční rakouského území, jak je ohraničeno touto smlouvou, 2. ke ztenčení příjmových zdrojů Rakouska a jeho platební síly, jež se podává z článků této smlouvy. Pokud situace Rakouska se nezmění, je věcí komise, aby vše to uvážila, až bude určovati konečnou sumu závazků rakouských, splátky, kterými se má Rakousko osvoboditi a odklady úrokových platů které snad Rakousko bude žádati.

c) aby neodkladné znovuzřízení hospodářského života států spojených a přidružených bylo usnadněno a aby v něm mohlo býti pokračováno, obdrží komise tak jak jest ustanoveno čl. 181. od Rakouska jako záruku a uznání jeho dluhu poukázky svědčící majetníku a znějící na zlato, prosté jakýchkoliv poplatků a daní, jaké byly či mohly by býti zavedeny vládou rakouskou nebo kterýmkoliv jiným místem na ní závislým. Tyto poukázky budou vydány jakmile to komise uzná vhodným a to ve třech částech. Výši každé části určí rovněž komise (koruny ve zlatě jsou splatný podle čl. 214. části IX. [Články finanční] této smlouvy):

1. Prvá emise bezúročných poukázek svědčících majetníka, splatných do 1. května 1921. K umoření těchto poukázek použije se v prvé řadě platů, k nimž Rakousko se zavázalo podle čl. 181 této části po srážce sum určených k úhradě výloh na udržování okupačních vojsk a zaplacení výloh za zásobování potravinami a surovinami. Poukázky, které by nebyly ještě umořeny do 1. května 1921, budou pak vyměněny za nové poukázky, jak jsou uvedeny níže. (12 c 2):

2. druhá emise poukázek svědčících majetníku, zúročitelných 2 ¹/₂ % (dvěma a půl procenty) mezi léty 1921 a 1926 a odtud 5% (pěti procenty) s 1% (jedním procentem) na úmor celé sumy emisní, počínajíc r. 1926.

3. Úpis, slibující, že Rakousko vydá, (ale jen když komise nabude přesvědčení, že Rakousko může zabezpečiti platy úrokové a umořovací), další poukázky na majitele, zúročitelné 5 % (pěti procenty). Dobu a způsob splátek na jistinu a na úroky určí komise.

Komise rozhodne čas od času, kdy jsou splatný úroky, jak dlužno užíti umořovacího fondu a všechny podobné otázky, týkající se výdeje, správy a řádu vydaných poukázek.

Další emise za účelem uznání a záruky mohou býti požadovány za podmínek, které komise ustanoví později čas od času.

Jestliže by komise reparační přikročila ke konečnému a ne již prozatímnímu stanovení sumy obecných břemen postihujících Rakousko, hledíc k požadavkům Mocností spojených a přidružených, zničí komise bezodkladně všechny poukázky, které byly vydány nad tuto sumu.

d) Jestliže by poukázky, dlužní úpisy neb jiná uznání dluhu vydaná Rakouskem jako záruky neb uznání jeho náhradového dluhu byly přiděleny s konečnou platností a nikoli jako záruka jiným osobám nežli různým vládám, k jejichž dobru byl původně náhradový dluh stanoven, bude tento dluh vzhledem k těmto vládám pokládat za uhaslý a to částí rovnající se jmenovité hodnotě poukázek, jež byly takto konečně přiděleny a povinnost Rakousko z těchto poukázek bude omezena na závazek na nich vyjádřený.

e) Výdaje způsobené opravami a novým vybudováním statků nalézajících se v zabraných a zpustošených krajích, zahrnujíc v to i nové obstarání svrchků, strojů a všeho ostatního příslušenství, budou vyceněny podle výše nákladů v době, kdy práce budou podnikány.

f) rozhodnutí komise o prominutí kteréhokoliv dluhu uznaného Rakouskem nechťsi se týká celku či části, jistiny či úroků, musí býti odůvodněno.

Co se týká hlasování bude se komise říditi těmito pravidly:

Rozhoduje-li komise, zaznamenati je hlasy všech delegátů s právem hlasovacím nebo je-li některý z nich nepřítomen, jejich náhradníků, Zdrží-li se kdo hlasování sluší k věci hleděti tak jako by byl hlasoval proti návrhu projednávanému. Přísedící nemají práva hlasovacího.

Jednohlasnosti jest třeba v těchto otázkách:

a) jde-li o otázky týkající se svrchovanosti Mocností spojených a přidružených a jde-li o úplné nebo částečné prominutí dluhu neb závazků Rakouska;

b) jde-li o otázky vztahující se k výši a k podmínkám poukázek a jiných dlužních listin, jež má vydati rakouská vláda, a k stanovení doby a způsobu jejich prodeje, dání na trh nebo rozvrhu;

c) jde-li o jakýkoli celkový nebo částečný odklad platů dospívajících mezi 1. květen 1921 a koncem r. 1926 včetně přes rok 1930;

d) jde li o jakýkoliv celkový nebo částečný odklad platů dospívajících po r. 1926 o více než 3 léta;

e) má-li býti v jednotlivém případě užito jiného způsobu odhadu škod, než jak byl přijat dříve v případu podobném;

f) jde-li o výklad ustanovení této smlouvy.

Všechny ostatní otázky budou rozhodnuty prostou většinou hlasů.

Jestliže nastala mezi zástupci různost mínění o tom, zda-li věc rozhodovaná náleží k takovým, při nichž je potřebí jednohlasnosti, a dále, jestliže by tento rozpor nemohl býti urovnán tím, že by se delegáti odvolali ke svým vládám, zavazují se vlády spojené a přidružené, že neodkladně postoupí takovýto spor k rozhodnutí třetí osobě nestranné, o jejímž jmenování se dohodnou a jejíž výrok zavazují se uznati.

Rozhodnutí komise, která jsou v souhlase s mocí jí udělenou, budou ihned vykonatelná a bude je možno provésti ihned bez dalšího.

Komise doručí každé zúčastněné mocnosti v podobě, kterou určí sama:

1. Potvrzení, že drží pro účet zmíněné mocnosti poukázky z emisí nahoře vzpomenutých. Toto potvrzení může býti na žádost oné mocnosti rozděleno a to nejvýše na pět dílů;

2. čas od času potvrzení svědčící, že drží pro zmíněnou mocnost jakýkoliv jiný majetek, dodaný Rakouskem na srážku jeho dluhu náhradového.

Zmíněná potvrzení budou vydána na jméno a bude možno přenášeti je rubopisem. Komisi jest o tomto převodu napřed zpraviti.

Jestliže poukázky budou vydány, tak aby mohly býti prodány nebo dány na trh, a jestliže komise dodala věci, musí býti příslušná část potvrzení vzata zpět.

Rakouská vláda bude od 1. května 1921 zatížena úrokem ze svého dluhu jak tento dluh bude určen komisí. Od dluhu jest odpočísti všechny splátky provedené v hotovosti nebo v hodnotách jí rovnocenných, anebo v poukázkách, vydaných komisí neb jakýmikoliv způsoby platů uvedených v článku 189. Úrok bude určen 5%, leda že by komise kdykoliv později usoudila, že poměry dopouštějí změnu této sazby.

Stanovíc k 1. květnu 1921 celkovou výši dluhu rakouského, může komise za dobu mezi 11. listopadem 1918 a 1. květnem 1921 účtovati úroky ze sum odpovídajících náhradám, které je poskytnouti in natura.

Nedostojí-li Rakousko kterémukoliv závazku určenému touto částí této smlouvy, oznámí to komise ihned každé mocnosti zúčastněné, připojí návrhy o všech opatřeních, jež se jí zdají vhodnými.

Opatření, k nímž Mocnosti spojené a přidružené mohou sáhnouti, jestliže Rakousko svévolně nesplní svých povinností, mohou obsahovati zákazy a donucovací opatření rázu hospodářského a finančního a vůbec všechna taková opatření, která příslušné vlády budou snad pokládati za vynucená okolnostmi. Rakousko se zavazuje, že taková opatření nebude považovati za projev nepřátelství.

Platy, které se mají vykonati ve zlatě nebo v hodnotách je nahrazujících na účet uznaných požadavků Mocností spojených a přidružených, může komise kdykoliv přijmouti v podobě majetku movitého a nemovitého, zboží, podniků, práv a koncesí v územích rakouských neb mimo ně, lodí, obligací, akcií a hodnot jakéhokoliv druhu nebo v penězích rakouských i jiných, jejichž hodnotový poměr ke zlatu určí komise sama spravedlivě a poctivě.

Stanovíc nebo přijímajíc platy vykonané odevzdáním jmenovaných statků nebo práv, bude komise přihlížeti ke všem právům a důvodným zájmům Mocností spojených a přidružených nebo neutrálních a jejich příslušníků.

Žádný člen komise není odpověden za jakýkoliv čin neb opomenutí v působnosti jemu svěřené nikomu než vládě, která jej jmenovala. Žádná vláda spojená neb přidružená nebéře na sebe ručeni za kteroukoliv druhou.

Tato příloha může býti změněna jednohlasným usnesením vlád zastoupených v komisi, ale jen tak, ze budou zachována v platnosti ujednání této smlouvy. Až Rakousko a jeho spojenci splatí všechny sumy, jež jsou dlužní podle této smlouvy nebo podle rozhodnutí komise, a až všechny sumy odevzdané nebo hodnoty náhradní budou rozděleny mezi Mocnosti, o které jde, bude komise rozpuštěna.

Rakousko uznává právo mocností spojených a přidružených, aby obchodní a rybářské lodi a čluny ztracené nebo poškozené válkou byly nahrazeny tunou za tunu (hrubé nosnosti) a třídou za třídu.

Ačkoliv pak lodi, které má dnes Rakousko, mají tonáž o mnoho nižší oné, kterou ztratily mocnosti spojené a přidružené útokem Rakouska a jeho spojenců, bude výše uznané právo stran rakouských lodí a člunů vykonáno takto:

Rakouská vláda jménem svým a tak, že tím zavazuje všechny ostatní zájemníky, postupuje vládám spojeným a přidruženým vlastnictví všech obchodních a rybářských lodí a člunů, náležejících příslušníkům bývalého mocnářství rakouského.

Rakouská vláda odevzdá komisi reparační všechny lodi a čluny jmenované v § 1. ve dvou měsících po tom, co tato smlouva vstoupí v platnost.

Loďmi a čluny jmenovanými v 1, odstavci jest rozuměti všechny lodi a čluny,

a) které nosí nebo jsou oprávněny nositi obchodní vlajku bývalého mocnářství rakouského,

b) které náležejí státním příslušníkům bývalého mocnářství rakouského nebo společnostem a sdružením tohoto mocnářství, dále společnostem a sdružením každého jiného státu než státu spojeného a přidruženého, jsou-li pod dozorem nebo ve správě příslušníků bývalého mocnářství rakouského, nebo:

c) které se toho času staví 1. v bývalém mocnářství rakouském, 2. v některém jiném státu než státu spojeném nebo přidruženém, na űčet příslušníka, společnosti nebo sdružení bývalého mocnářství rakouského.

Aby byly opatřeny doklady o vlastnictví ke každé lodi odevzdané, jak bylo pověděno nahoře, rakouská vláda:

a) odevzdá o každé lodi komisi reparační na její žádost listinu o prodeji neb jakoukoliv jinou listinu, dokazující, že na řečenou komisi bylo převedeno plné vlastnictví lodi, prosté jakýchkoli omezujících práv, zástavních práv a jiných závad;

b) učiní všechna opatření naznačená reparační komisí, aby tyto lodi byly pro tuto komisi pohotově.

Rakousko se zavazuje, že všechny lodi a jinaké dopravní prostředky říční, které od 28. července 1914 přešly z jakéhokoliv důvodu v držení jeho nebo některého jeho příslušníka a jejichž totožnost bude možno zjistiti, vrátí in specie a v obyčejném stavu zachovalosti, mocnostem spojeným a přidruženým, ve dvou měsících po tom, co tato smlouva vstoupí v platnost, a to postupem, jaký ustanoví komise reparační.

Aby byly nahrazeny ztráty na říční tonáži z jakéhokoli důvodu vzniklé, které během války utrpěly mocnosti spojené a přidružené a které nebude možno nahraditi navrácením právě stanoveným, zavazuje se Rakousko, že postoupí náhradové komisi část svého říčního loďstva až do výše oněch ztrát; úhrn loďstva takto postoupeného nesmí přesahovati 20% stavu všeho říčního loďstva ze dne 3. listopadu 1918.

Podmínky tohoto postupu budou určeny rozhodčími zmíněnými v čl. 300, části XII. (Přístavy, vodní cesty a železnice) této smlouvy, jejichž úkolem je odkliditi obtíže spojené s rozdělením říční tonáže a vznikající novým mezinárodním řádem některých říčních drah nebo územními změnami dotýkajícími se těchto drah.

Rakousko se zavazuje učiniti všechna opatření, která by reparační komise mu naznačila, aby nabyla plného vlastnického práva ke všem lodím, jež bez svolení vlád spojených a přidružených snad byly za války postoupeny pod neutrální vlajku nebo o jejichž převod pod takovou vlajku se snad jedná.

Rakousko se zříká všech nároků jakékoliv povahy proti vládám spojeným a přidruženým a jejich příslušníkům stran držení a užívání kterýchkoliv lodí a lodic rakouských a stran všech ztrát a škod, které tyto lodi nebo lodice utrpěly.

Rakousko se zříká všech nároků na lodi a jejich náklady potopené nepřátelským podnikem na moři nebo jeho následkem a potom zachráněné, na nichž některá z vlád spojených a přidružených neb jejich příslušníci mají zájem jako vlastníci, nájemci, pojišťovatelé, nebo z kteréhokoliv jiného důvodu a to nehledíc k nižádnému odsuzujícímu rozsudku, snad vyslovenému kořistním soudem rakouským nebo jeho spojenců.

Mocnosti spojené a přidružené požadují na Rakousku a Rakousko se zavazuje, že Rakousko, aby splnilo aspoň částečně závazky stanovené v této části, propůjčí způsobem dále naznačeným svoje hospodářské zdroje přímo k věcnému znovu vybudování zabraných území mocností spojených a přidružených a to měrou určenou těmito mocnostmi.

Vlády mocností spojených a přidružených odevzdají komisi reparační seznam, vypočítávající:

a) zvířata, stroje, nástroje, nářadí a podobné věcí, jakými se obchoduje, zabrané, zužité a zničené Rakouskem nebo zničené přímo vojenskými podniky, pokud si ony vlády, aby mohly dostáti potřebám neodkladným a spěšným, přejí míti ony předměty nahrazeny zvířaty neb předměty téhož druhu, nalézajícími se na rakouském území v době, kdy tato smlouva vstoupí v platnost;

b) potřeby k znovu vybudování (kámen, cihly, ohnivzdorné cihly, tašky, tesařské dřevo, okenní tabule, ocel, vápno, cement atd.), stroje, otopná zařízení, nábytek a všechny předměty, jakými se obchoduje, pokud si uvedené vlády přejí, aby tyto předměty byly vyrobeny a zhotoveny v Rakousku a jim dodány k znovuzřízení zabraných území.

Seznamy o věcech zmíněných výše v § 2. a) sluší dodati v 60 dnech následujících po tom, co tato smlouva vstoupí v platnost.

Seznamy o věcech zmíněných výše v § 2. b) sluší dodati nejposléze do 31. prosince 1919.

Seznamy musí obsahovati všechny podrobnosti obvyklé v obchodních smlouvách o zmíněných věcech, zahrnujíc v to i přesný popis, dodací lhůtu (tato lhůta nesmí býti delší 4 let) a místo dodání; nesmí však obsahovati ani cenu, ani odhad o ceně a odhadu rozhodne komise způsobem níže naznačeným, jak jest určeno dále.

Obdrževši tyto seznamy, vyšetří komise, jakou měrou mohou materiálie a zvířata v nich uvedená býti požadovány od Rakouska. Rozhodujíc, bude se komise říditi zřetelem k vnitřním potřebám Rakouska, pokud toho bude zapotřebí, aby byl zachován jeho život sociální a hospodářský, něž obrátí zřetel k cenám, za jaké a k lhůtám v nichž podobné předměty lze obdržeti ve státech spojených a přidružených, a porovná je s těmi, jichž by bylo užíti na předměty rakouské. Konečně bude míti na zřeteli obecný zájem, jejž mají vlády spojené a přidružené, aby průmyslový život Rakouska nebyl rozrušen do míry, že by mu bylo učiněno nemožným provésti jiná jednání náhradní, od něho požadovaná.

Stroje, pak nástroje, nářadí a jiné podobné věci, s jakými se obchoduje, nebudou, pokud toho času slouží výrobě, požadovány od Rakouska, leda že by nebyla žádná jiná zásoba těchto věcí po ruce a na prodej; nižádným způsobem však nesmí býti požadováno více než 30% kterýchkoliv věcí, užívaných v některém rakouském závodu, nebo vůbec v jakémkoliv rakouském podniku.

Komise poskytne zástupcům rakouské vlády možnost, aby se vyjádřila v určené lhůtě o schopnosti poskytnouti jmenované pomůcky, zvířata a předměty.

Komise oznámí po tom, a to co nejdříve, své rozhodnutí rakouské vládě a vládám spojeným a přidruženým, o které jde.

Rakouská vláda se zavazuje, že bude dodávati pomůcky, zvířata a předměty přesně určené v tomto oznámení a vlády spojené a přidružené, o které jde, zavazují se každá, pokud jí se týká, že přijmou tyto dodávky, za té podmínky arci, že vyhovují požadavkům anebo, že podle mínění komise nebudou nevhodné k účelům, kterých vyžaduje práce náhradová.

Komise určí hodnotu materiálu, předmětů a zvířat dodávaných, jak právě bylo pověděno,a vlády spojené a přidružené, jež obdrží tyto dodávky, prohlašují, že budou jejich hodnotou zatíženy a uznávají, že stejná suma má býti pokládána za plat vykonaný Rakouskem na rozdíl podle článku 183. této části této smlouvy.

Jestliže právo požadovati věcné znovu vybudování bude tímto způsobem vykonáno, přesvědčí se komise, že částka počítaná k dobru Rakouska rovná se obvyklé hodnotě vynaložené jím práce a dodaného jím materiálu a že suma požadavků předložených mocnosti, o kterou jde, se zmenšila, pokud se týká škody takto napravené, v takovém poměru, v jakém se má škoda takto napravená celé škodě.

Na náhradu zvířat uvedených v § 2. výše, zavazuje se Rakousko, z důvodů okamžité zálohy, dodá ve třech měsících následujících po tom, tato smlouva vstoupí v platnost, živý dobytek tu uvedený a to po jedné třetině každého druhu měsíčně:

Nebude-li možno o zvířatech takto dodaných zjistiti, že jsou to ona, jež byla odcizena nebo zabrána, bude jejich hodnota počítána k dobru na náhradovém účtu Rakouska, podle ustanovení § 5. té přílohy.

Na úhradu předmětů uvedených v § 2. výše, zavazuje se Rakousko z titulu okamžité zálohy, dodá v 6 měsících následujících po tom, co ta smlouva vstoupí v platnost a to po jedné šesti měsíčně nábytek z tvrdého i měkkého dřeva, určený v Rakousku na prodej, pokud jej mocnosti spojené a přidružené budou požadovati, každý měsíc prostřednictvím reparační komise, a pokud tato komise uzná požadavek důvodným, hledíc jednak k tomu, co bylo odcizeno a zničeno za války na územích těchto mocností, jednak k přebytkům rakouským. Cena těchto předmětů bude připsána Rakousku k dobru způsobem naznačeným v § 5. této přílohy.