Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Úmluvy a ujednání Světového spolku poštovního, podepsané ve Vídni dne 4. července 1891;

úmluvy a ujednání Světového spolku poštovního, podepsané ve Washingtonu dne 15. června 1897; úmluvy a ujednání Světového spolku poštovního, podepsané v Římě dne 25. května 1906.

Mezinárodní telegrafní úmluvy, podepsané v Petrohradě, dne 10./22. července 1875; řády a tarify, stanovené mezinárodní telegrafní konferencí v Lisabonu dne 11. června 1908.

Rakousko se zavazuje, že neodepře svého souhlasu k uzavření zvláštních ujednání s novými státy tak, jak je mají na mysli úmluvy a ujednání o Světovém spolku poštovním a Mezinárodním spolku telegrafním, k nimž jmenované nové státy přistoupily, anebo k nimž přistoupí.

ČLÁNEK 236. - Ode dne, kdy nabude platnosti tato smlouva, budou používati vysoké smluvní strany, pokud se jich týká, mezinárodní radiotelegrafické úmluvy ze dne 5. července 1912, přičemž se Rakousko zavazuje, že bude zachovávati prozatímní pravidla, jež mu budou udána mocnost mi spojenými a přidruženými. Až bude uzavřena nová úmluva, nahrazující úmluvu ze dne 5. července 1912 a upravující mezinárodní styky radiotelegrafické, bude tato nová úmluva vázati Rakousko i tehdy, kdyby odmítlo zúčastniti se jejího vypracování nebo ji podepsati. Tato nová úmluva nahradí též prozatímní pravidla právě platná.

ČLÁNEK 237. Mezinárodní űmluva Pařížská ze dne 20. března 1883 o ochraně průmyslového majetku, revidovaná ve Washingtonu dne 2. června 1911, i dohoda ze dne 14. dubna 1891 o mezinárodním registrování ochranných známek továrních a obchodních, budou míti platnost ode dne, kdy tato smlouva nabude platnosti, potud, pokud nebudou dotčeny neb pozměněny výjimkami a omezeními plynoucími z této smlouvy.

ČLÁNEK 238. - Ode dne, kdy nabude platnosti tato smlouva, budou vysoké smluvní strany používati, pokud se jich týká, úmluvy Haagské ze dne 17. července 1905 o soudním řízeni občanském. Toto ustanovení se však netýká Francie, Portugalska a Rumunska.

ČLÁNEK 239. - Rakousko se zavazuje, že se připojí do 12 měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude platnosti, v předepsané formě k mezinárodní úmluvě bernské ze dne 9. září 1889 o ochraně děl literárních a uměleckých, revidované v Berlíně v roce 1908 a doplněné dodatečným protokolem, podepsaným v Bernu dne 20. března 1914.

Dokud nepřistoupí k úmluvě nahoře uvedené, zavazuje se Rakousko, že bude uznávati a chrániti díla literární a umělecká příslušníků států spojených nebo přidružených účinnými opatřeními, Jež učiní ve shodě se zásadami zmíněné mezinárodní úmluvy.

Nehledíc k výše zmíněnému přistoupení zavazuje se Rakousko nad to, že bude i nadále uznávati a chrániti veškerá díla literární a umělecká příslušníků kterékoliv mocnosti spojené nebo přidružené nejméně v tomtéž rozsahu, jako dne 1. července 1914 a za stejných podmínek.

ČLÁNEK 240. - Rakousko se zavazuje, že se připojí k úmluvám níže uvedeným:

1. K úmluvě ze dne 26. září 1906 o zákazu používati bílého kostíku k výrobě zápalek;

2. K úmluvě ze dne 31. prosince 1913 o zjednotnění obchodní statistiky.

ČLÁNEK.241. - Každá z mocnosti spojených a přidružených notifikuje v duchu obecných zásad nebo zvláštních ustanovení této smlouvy Rakousku všecky dvoustranné úmluvy a smlouvy jakéhokoliv druhu, uzavřené s bývalým mocnářstvím Rakousko-Uherským, jejichž zachovávání bude požadovati.

Notifikace, uvedená v tomto článku, může se státi buď přímo nebo prostřednictvím jiné mocnosti.

Jeho přijetí bude Rakouskem potvrzeno písemně. Den notifikace platí za den, kdy smlouva nabude platnosti.

Mocnosti spojené a přidružené se vzájemně zavazují, že nepoužijí vůči Rakousku jiných úmluv než těch, jež jsou ve shodě s ustanoveními této smlouvy.

V notifikaci budou po případě uvedena ustanovení oněch mluv, jež nejsouce v souhlasu s ustanoveními této smlouvy, nebudou pokládána za platná.

Při různosti mínění bude Společnost národů požádána za vyjádření.

Spojeným a přidruženým mocnostem vyhrazena jest k notifikaci lhůta 6 měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude platnosti. Pouze ony dvoustranné úmluvy, které byly předmětem takové notifikace, nabudou působnosti mezi mocnostmi spojenými anebo přidruženými se strany jedné a Rakouskem se strany druhé. Hořejších pravidel možno použíti o všech dvoustranných úmluvách, existujících mezi kteroukoliv mocností spojenou a přidruženou, podepsavší tuto smlouvu, a Rakouskem, i když onen stát spojený a přidružený nebyl s Rakouskem ve stavu válečném.

ČLÁNEK 242. - Rakousko prohlašuje, že uznává za bezúčinné všechny smlouvy, úmluvy a dohody, uzavřené mezi ním nebo bývalým mocnářstvím Rakousko-Uherským se strany jedné a Německem, Uhrami, Bulharskem nebo Tureckem se strany druhé ode dne 1. srpna 1914 až do dne, kdy tato smlouva nabude platnosti.

ČLÁNEK 243. - Rakousko se zavazuje, že zajistí ipso facto mocnostem spojeným a přidruženým, jakož i úředníkům a příslušníkům řečených států výhody, vyplývající ze všech práv a předností jakéhokoliv druhu, jež sama nebo jež bývalé mocnářství Rakousko-Uherské snad poskytlo Německu, Uhrám, Bulharsku nebo Turecku neb jež poskytlo úředníkům nebo příslušníkům těchto států smlouvami, -úmluvami a dohodami, uzavřenými před 1. srpnem 1914, dokud tyto smlouvy, úmluvy neb dohody zůstanou v platnosti.

Mocností spojené a přidružené si vyhrazují právo přijmouti nebo nepřijmouti výhody z těchto práv a předností plynoucí.

ČLÁNEK 244. - Rakousko prohlašuje, že uznává za bezúčinné všechny smlouvy, úmluvy neb dohody, jež uzavřelo samo neb jež uzavřelo bývalé mocnářství Rakousko-Uherské s Ruskem neb s kterýmkoliv státem nebo vládou, jejichž území bylo dříve součástí Ruska nebo s Rumunskem před 28. červencem 1914 nebo po

tomto dni až do dne, kdy nabude platnosti tato smlouva.

ČLÁNEK 245. - Jestliže by po 28. červenci 1914 včetně některá z mocností spojených a přidružených, Rusko nebo některý stát nebo vláda, jejichž území bylo dříve součástí Ruska, byly bývaly přinuceny následkem vojenského obsazeni neb jakýmkoliv jiným prostředkem neb z jakékoliv jiné příčiny povoliti neb dáti povoliti jakýmkoli úředním jednáním koncese, výsady neb výhody jakéhokoliv druhu Rakousku, bývalému mocnářství Rakousko-Uherskému nebo příslušníku rakouskému, jsou tyto koncese, výsady a výhody ipso facto zrušeny touto smlouvou.

Náklady neb náhrady jakéhokoliv druhu, které by snad vyplývaly z tohoto zrušení, nebudou za žádných okolností hrazeny mocnostmi spojenými neb přidruženými nebo mocnostmi, státy, vládami nebo veřejný úřady, jež tímto článkem jsou zproštěny svých závazků.

ČLÁNEK 246. - ode dne, kdy nabude platnosti tato smlouva, zavazuje se Rakousko, pokud jeho se týká, že ipso facto poskytne mocnostem spojeným a přidruženým i jejích příslušníkům práva a výhody jakéhokoliv druhu, jež vyhradilo samo neb jež vyhradilo bývalé mocnářství Rakousko-Uherské ode dne 28. července 1914 až do dne, kdy nabude platnosti tato smlouva, státům, jež se nezúčastnily války neb jejích příslušníkům, smlouvami, úmluvami nebo dohodami na tak dlouho, dokud tyto smlouvy, úmluvy nebo dohody zůstanou v platnosti.

ČLÁNEK 247. - ony vysoké smluvní strany, jež doposud nepodepsaly nebo jež podepsavše doposud neratifikovaly úmluvy o opiu, podepsané v Haagu dne 23. ledna 1912, jsou za jedno v tom, že uvedou tuto úmluvu v platnost, a že k tomu cíli vydají potřebné zákony jak možno nejdříve, nejdéle do 12 měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude platnosti.

Mimo to ujednávají smluvní strany, pokud jde o ty z nich, které ještě neratifikovaly řečené úmluvy, že ratifikace této smlouvy bude ve všech směrech platiti za ratifikací a za podpis zvláštního protokolu, jenž byl vyložen v Haagu ve shodě s resolucí třetí konference opiové z roku 1914, k tomu cíli, aby tato úmluva byla uvedena v platnost.

Za tím účelem odevzdá vláda republiky francouzské vládě nizozemské ověřený souhlasný opis protokolu o složení ratifikací této smlouvy a vyzve vládu nizozemskou, aby přijala a pokládala tento dokument za složení ratifikací úmluvy ze dne 23. ledna 1912 a za podpis dodatečného protokolu z r. 1914.

ČLÁNEK 248. - Následující druhy peněžních závazků budou vyrovnávány prostřednictvím úřadů verifikačních a kompensačních, jež budou zřízeny každou z vysokých smluvních stran do 3 měsíců po notifikaci zmíněné v odstavci e) níže:

1. Dluhy splatné před válkou, jimiž jsou povinni příslušníci jedné ze smluvních mocností, sídlící na území této mocnosti, příslušníkům mocnosti protivné, sídlícím na území této mocnosti;

2. Dluhy, dospěvší za války, jimiž jest někdo povinen příslušníkům některé ze smluvních mocností, sídlícím na území této mocnosti, jestliže vyplývají z transakcí neb smluv, ujednaných s příslušníky protivné mocnosti, sídlícími na území této mocnosti, a jestliže vyrovnání jejich bylo úplně nebo částečně suspendováno následkem stavu válečného;

3. úroky před válkou neb za války dospělé a dluhované příslušníku některé ze smluvních mocností, jež vyplývají z cenných papírů, vydaných neb převzatých protivnou mocností, předpokládajíc, že splácení těchto úroků vlastním příslušníkům této mocnosti nebo neutrálům nebylo po dobu války suspendováno;

4. listiny, které se staly splatnými před válkou nebo za války, mají-li býti vyplaceny příslušníkům některé smluvní mocnosti místo cenných papírů, vydaných protivnou mocností, předpokládajíc, že vyplacení takovéhoto kapitálu vlastním příslušníkům této mocnosti neb neutrálům nebylo za války suspendováno.

Jde-li o úroky nebo jistiny splatné za titry vydané nebo převzaté vládou bývalého mocnářství rakousko-uherského, nebude suma, kterou bude Rakousko zatíženo a kterou mu bude splatiti, vyšší, než suma úroků a jistin, odpovídajících dluhu postihujícímu Rakousko podle ustanovení Části IX. (Podmínky finanční) této smlouvy a zásad stanovených komisí reparační.

Výtěžek likvidací nepřátelských statků, práv a zájmů, zmíněných v oddílu IV. a jeho příloze, budou účtovány verifikačními a kompensačními úřady ve měně a za kurs stanovený níže v odstavci d) a bude s nimi naloženo podle předpisů stanovených v řečeném oddílu a příloze. Operace tímto článkem stanovené budou se prováděti podle těchto zásad a v souhlase s přílohou toho t o oddílu:

a) Každá z vysokých smluvních stran zapoví ode dne, kdy nabude platnosti tato smlouva, veškeré platby, přijímání plateb a vůbec veškerý styk mezi zájemníky, týkající se vyrovnávání řečených dluhů jinak než prostřednictvím úřadů verifikačních a kompensačních;

b) každá z vysokých smluvních stran bude odpovědna za placení řečených dluhů svých příslušníků státních, vyjma případ, že dlužník byl před válkou ve stavu úpadku, nezpůsobilosti k placení nebo že bylo vyhlášeno zastavení jeho platů aneb že dlužníkem byla společnost, jejíž obchody byly za války likvidovány podle výjimečných zákonů válečných;

c) částky dluhované příslušníkům jedné smluvní mocnosti příslušníky protivné mocnosti, připíší se k tíží verifikačního a kompensačního úřadu země dlužníkovy a budou zapraveny věřiteli úřadem státu věřitelova;

d) dluhy budou placeny nebo uvěřeny ve měně oné mocnosti spojené a přidružené (k nimž se počítají i kolonie a protektoráty mocností spojených, britská Dominia a Indie), o kterou jde. Mají-li dluhy býti vyrovnány v jiné měně, budou spláceny neb uvěřeny ve měně interesované mocnosti spojené nebo přidružené (kolonie, protektorátu, britského Dominia neb Indie). Konverse se provede v kursu předválečném.

Při provedení tohoto ustanovení bude se za to míti, že předválečný kurs rovná se průměru převodních kabelových kursů telegrafních, jež platily pro mocnost spojenou nebo přidruženou o kterou jde v měsíci, jenž předcházel přímo stavu válečnému mezi řečenou interesovanou mocností a Rakousko-Uherskem.

Jestliže smlouva ustanovuje výslovně pevný kurs konverse měny, v níž závazek jest vyjádřen v měnu mocnosti spojené nebo přidružené, o kterou jde, nebude hořejších ustanovení o kursu použito.

Pokud jde o Polsko a stát Československý, mocnosti nově utvořené, budou měna a kurs, v nichž se má státi vyrovnání dluhů, jež mají býti zaplaceny neb uvěřeny, ustanoveny komisí reparační, o níž jedná oddíl VIII., leda že by zúčastněné státy byly napřed došly k dohodě, upravující otázky nerozhodnuté;

e) Předpisy tohoto článku a připojené přílohy nebudou platiti mezi Rakouskem s jedné strany a kteroukoliv mocností spojenou nebo přidruženou, její kolonií, protektorátem, Dominiem britským nebo Indií, se strany druhé, leda že do jednoho měsíce po dni, kdy bude složena ratifikace této smlouvy mocností, o niž jde, nebo ratifikace jménem onoho Dominia nebo Indie, se dostane Rakousku v tom směru notifikace vládou oné mocnosti spojené nebo přidružené, onoho britského Dominia nebo Indie, o něž jde.

f) Mocnosti spojené a přidružené, jež přijaly tento článek a připojenou přílohu, mohou se mezi sebou dohodnouti, že jich použijí o svých příslušnících, sídlících na jejich území, pokud jde o vztahy mezi těmito příslušníky a příslušníky rakouskými. V tomto případě platby provedené podle tohoto předpisu budou vyrovnávány mezi úřady verifikačními a kompensačními států spojených a přidružených kterých se věc týká.

Každá z vysokých stran smluvních zřídí do 3 měsíců od notifikace podle článku 248., odstavec e)"Úřad verifikační a kompensační" pro placení a vymáhání nepřátelských dluhů. Pro různé díly území vysokých stran smluvních mohou býti zřízeny místní úřady. Tyto místní úřady mohou ve svém obvodu zastávati veškery funkce ústředního úřadu, ale veškery styky s úřadem v protivné zemí musí býti prováděny ústředním úřadem.

V této příloze jsou označeny slovy"nepřátelské dluhy" závazky peněžní, zmíněné v prvním odstavci čl. 248., slovy:"nepřátelští dlužníci", osoby, které tyto částky dluhují, slovy:"nepřátelští věřitelé", osoby, kterým jsou dlužné, slovy:"Úřad věřitelský", úřad verifikační a kompensační, úřadující v zemi věřitelově a"úřad dlužnický", Úřad verifikační a kompensační, působící v zemi dlužníkově.

Vysoké strany smluvní podrobí přestoupení odstavce a), článku 248. týmž trestům, jaké jsou nyní v zákonné platnosti za obchodování s nepřítelem. Rovněž zakáží na svém území veškerá právní jednání, vztahující se na placení nepřátelských dluhů s výjimkou případů vypočtených v té to příloze.

Vládní záruky, uvedené v odstavci b) čl. 248., bude použito, je-li dluh z jakéhokoliv důvodu nedobytný, mimo případ, že v době vypověděné války dluh již byl promlčen podle zákonů v zemi dlužníkově, nebo že byl dlužník v této chvílí ve stavu úpadku, nezpůsobilosti k placení, nebo že bylo vyhlášeno zastavení jeho platů, nebo že dlužníkem byla společnost, jejíž obchody byly za války likvidovány podle výjimečných zákonů válečných. V posléze uvedeném případě bude způsobem stanoveným v této příloze postupováno při přídělech z výtěžku massy.

Výrazy"stav úpadku" a"nezpůsobilost k placení" míří na zákony, které znají tyto právní stavy. Výraz"vyhlášení zastavení platů" má týž význam, jako v právu anglickém.

Věřitelé podají zprávu úřadu věřitelskému do šestí měsíců od jeho ustavení o svých pohledávkách a opatří témuž veškeré doklady a vysvětlení, které na nich budou žádány.

Vysoké strany smluvní učiní veškerá opatření, potřebná k stíhání a potrestání tajného dorozumění mezi nepřátelskými věřiteli a dlužníky. Jmenované úřady sdělí si mezi sebou veškeré údaje a zprávy, které by pomáhaly odkrytí a potrestati taková dorozumění.

Dlužníkům a věřitelům přejícím si se dorozuměti o výší dluhů, usnadní vysoké strany smluvní co možná nejvíce poštovní a telegrafní spojení na útraty zúčastněných stran a prostřednictvím Úřadů verifikačních a kompensačních.

Úřad věřitelský oznámí Úřadu dlužnickému veškery dluhy, které mu budou přihlášeny. Úřad dlužnický sdělí v případné době Úřadu věřitelskému dluhy uznané a dluhy sporné. V tomto případě Úřad dlužnický udá, proč dluh nebyl uznán.

Kdykoliv některý dluh bude uznán zcela nebo z části, připíše Úřad dlužnický ihned uznanou částku k dobru Úřadu věřitelskému, jenž bude současně o této položce vyrozuměn.

Dluh bude povazován za uznaný v celku a bude připsán k dobru Úřadu věřitelskému, jestliže do 3 měsíců od přijetí vyrozumění nebo do delší lhůty, kterou povolí Úřad věřitelský, Úřad dlužnický nedá zprávy, že dluh uznán nebyl.

§ 8. Jestliže dluh nebude uznán v celku nebo z části, vy šetří oba úřady společně věc a přičiní se o to, aby se strany dohodly.

Úřad věřitelský zaplatí jednotlivým věřitelům částky jim k dobru připsané, používaje k tomu cílí prostředků daných mu k disposicí vládou jeho státu, a za podmínek ustanovených touto vládou, zadrží však částku, již uzná za potřebnou k úhradě risika, výloh a provisí.

Kdokoliv bude požadovati zaplacení nepřátelského dluhu, jenž nebude uznán v celku nebo z částí, musí zaplatiti úřadu jako pokutu 5%ní úrok z neuznané částky dluhu. Rovněž kdokoli neoprávněně odmítne zcela nebo z části uznati dluh od něho požadovaný, musí zaplatiti jako pokutu 5%ní úrok z částky, Jejíž zaplacení neoprávněně odmítal. Tento úrok se bude počítati od konce lhůty, naznačené v § 7. do dne, kdy požadavek bude uznán za neoprávněný, nebo kdy dluh bude splacen.

Každý úřad verifikační a kompensační musí ve svém oboru působností postarati se o vymožení pokut shora naznačených a bude odpověden v případech, kdy tyto pokuty vymoženy nebudou. Pokuty budou připsány k dobru protivnému Úřadu, jenž je zadrží jako příspěvek na výlohy spojené s provedením těchto předpisů.

Súčtování mezí Úřady bude konáno měsíčně a saldo zapraveno v hotovostí státem dlužníkovým do 8 dnů. Salda však, jež by snad měla platiti jedna neb více mocností spojených a přidružených, budou zadržena až do úplného zaplacení částek, příslušejících mocnostem spojeným nebo přidruženým nebo jejích příslušníkům z důvodů válečných.

Aby bylo usnadněno jednání mezi Úřady, bude míti každý z nich zástupce v sídle druhého úřadu.

Veškerá jednání budou, nehledíc k odůvodněným výjimkám, konána pokud možno pří Úřadě dlužnickém.

Podle článku 248. § b) jsou vysoké strany smluv ní odpovědny z toho, že jejich příslušníci vyhoví svým povinnostem, pokud jde o nepřátelské pohledávky. Úřad dlužnický bude tedy povinen připsati k dobru úřadu věřitelskému veškeré dluhy uznané, třeba by byly u jednotlivého dlužníka nedobytný. Avšak zúčastněné vlády musí svým Úřadům verifikačním a kompensačním dáti veškerou moc, potřebnou k dobytí uznaných dluhů.

Každá vláda zaručí náklady Úřadu zřízenému na jejím území, zahrnujíc v to plat úřednictva.

V případě nesouhlasu mezi dvěma Úřady o oprávněností nároků, nebo v případě sporu mezi dlužníkem a věřitelem protivnickým, nebo mezi Úřady bude spor podroben buď řízení rozhodčímu, jestliže strany s tím vysloví souhlas, a za podmínek stanovených vzájemnou dohodou, anebo bude předložen smíšenému rozhodčímu soudu, stanovenému v následující části VI. Spor může však býti na žádost Úřadu věřitelského předložen k rozhodnutí soudům podle práva obecného v bydlišti dlužníkově.

Částky přiznané smíšeným rozhodčím soudem, soudy podle práva obecného nebo soudem rozhodčím, budou vymáhány prostřednictvím Úřadu, jako kdyby byly uznány Úřadem dlužnickým.

Každá ze zúčastněných vlád ustanoví jednatele zmocněného vznášeti jménem svého Úřadu žaloby před smíšeným rozhodčím soudem. Tento jednatel bude vykonávati obecný dohled nad zmocněnci nebo právními zástupci příslušníků svého státu. Soud bude rozhodovati podle spisů. Může však slyšeti strany předstupující osobně nebo podle vlastní vůle zastoupené buď zmocněnci schválenými oběma vládami nebo jednatelem shora uvedeným, jenž má právo přidružiti se ke straně, jakož i převzíti a držeti nárok jí opuštěný.

Zúčastněné Úřady předloží smíšenému rozhodčímu soudu všecky informace a listiny, jež budou míti, aby umožnily soudu rychle rozhodnouti o věcech naň vznesených.

Kde jedna ze zúčastněných stran se odvolá proti rozhodnutí vzešlému z dohody dvou Úřadů, musí složiti jistotu k úhradě nákladů, kteráž jistota bude vrácena toliko, jestliže první rozsudek bude změněn ve prospěch odvolatelův, a v poměru k úspěchu, jehož docílí, v kterémž případě bude jeho odpůrce přidržen zaplatiti příslušný podíl škod a výloh. Jistota může býti nahrazena jinou zárukou, jíž by soud přijal.

Pětiprocentní poplatek sporné částky bude vyměřen ve všech případech přednesených soudu.Tento poplatek ponese strana podlehnuvší, nerozhodne-li soud jinak. Tento poplatek platí se vedle jistoty shora zmíněné. Také na záruce není závislý.

Soud může přiznati jedné ze stran odškodné až do výše útrat vzniklých procesem.

Jakákoliv částka, dluhovaná podle tohoto paragrafu, bude připsána k dobru úřadu verifikačnímu a kompensačnímu vítězné strany, a bude odděleně zúčtována.

K rychlému vyřizování sporů bude při jmenování všech osob pro Úřady nebo pro Smíšené rozhodčí soudy brán zřetel k znalosti řeči druhého zúčastněného státu. Každý z Úřadů bude moci dopisovati i předkládati listiny druhému ve svém vlastním jazyku.

Mimo zvláštní dohodu mezi zúčastněnými vládami zúrokují se dluhy podle těchto pravidel:

Žádný úrok nevzejde z dluhovaných dividend, úroků nebo jiných občasných platů, které samy jsou úrokem z kapitálu. Úroková míra bude 5 % ročně mimo případy, že podle smlouvy, zákona, nebo místního zvyku, věřitel má právo na úrok podle odlišné míry; v těchto případech bude platiti tato míra.

Úrok bude počítán ode dne zahájení nepřátelství (nebo jestliže částka, která má býti uhrazena, dospěla během války, ode dne dospělosti), až do dne, kdy dluh bude připsán k dobru Úřadu věřitelskému.

Jestliže rozhodnutím Úřadův nebo smíšeného soudu rozhodčího bude o některém nároku uznáno, že nespadá pod článek 248., může věřitel vymáhati svoji pohledávku před soudy podle práva obecného, nebo kteroukoliv Jinou právní cestou. Přednese-li se nárok Úřadu verifikačnímu a kompensačnímu přetrhují se lhůty promlčecí.

Vysoké strany smluvní se zavazují, že uznají nálezy smíšeného soudu rozhodčího za konečné a že Je učiní závaznými pro své příslušníky.

Tisková oprava českého textu "mírové smlouvy" s Rakouskem.

1. Na stránce 249. § 22., chybí následující text jako odstavec IV.:

Pokud jsou úroky dluhovány, považují se za dluhy uznané úřady a budou za týchž podmínek připsány k dobru úřadu věřitelskému.

2. Na stránce 293., čl. 256., oddíl VI., zní odstavec f) a g) správně:

f) Vysoké smluvní strany se zavazují, že poskytnou smíšeným soudům rozhodčím svými soudy a úřady jakoukoliv možnou právní pomoc, zejména při zprostředkování doručení a při získávání důkazů.

g) Vysoké strany smluvní se shodly v tom, ze budou rozhodnutí smíšeného rozhodčího soudu povazovati za konečná a učiní je závaznými pro své příslušníky.

Jestliže Úřad věřitelský odmítne oznámiti Úřadu dlužnickému nárok, nebo postupovati podle této přílohy k tomu cíli, aby byl vymožen zcela nebo z části nárok, jenž mu byl příslušně přednesen, bude povinen vydati věřiteli osvědčení udávající požadovanou částku, načež zmíněný věřitel bude oprávněn vymáhati pohledávku před soudy dle obecného práva, nebo jakoukoliv jinou cestou právní.