Ve smyslu článků 251., 252., 253. pokládají
se smluvní strany za nepřátelské,
byl-li obchod mezi nimi zakázán nebo stal-li se
jinak nezákonným podle zákonů, nařízení
nebo ustanovení, jimž byla jedna z těchto stran
podrobena, a to buď ode dne, kdy tento obchod byl zakázán
nebo ode dne, kdy se stal na jakýkoli jiný způsob
nezákonným.
Následující druhy smluv jsou vyňaty
ze zrušení, o němž jest řeč
ve článku 251., a zůstanou v platnosti bez
újmy práv zmíněných ve článku
249., odstavec b, oddílu IV., s výhradou použití
domácích zákonů, nařízení
a ustanovení, vydaných za války mocnostmi
spojenými nebo přidruženými, jakož
i ustanovení smluvních: a) Smlouvy, jichž předmětem
jest převod vlastnictví ke statkům a majetku
movitému nebo nemovitému, jestliže vlastnictví
bylo převedeno nebo předmět vydán
před tím, nežli strany staly se nepřáteli;
b) pachty, nájmy a smlouvy nájemní;
c) smlouvy hypoteční, zástavní a podzástavní;
d) koncese na doly, lomy a naleziště;
e) smlouvy mezí soukromníky a státy, zeměmi,
obcemi nebo jinými podobnými právnickými
osobami, jež jsou pověřeny úkoly správními,
a koncese udělené řečenými
státy, zeměmi, obcemi a jinými podobnými
právnickými osobami, jež jsou pověřeny
správními úkoly.
Jsou-li ustanovení některé smlouvy zrušena
z části podle článku 251. a lze-li
rozloučení provésti, zůstanou ostatní
ustanovení té o smlouvy v platnosti s výhradou
použití domácích zákonů,
nařízení a ustanovení zmíněných
shora v paragrafu 2. Nelze-li rozloučení provésti,
bude se míti za to, že smlouva byla zrušena v
celku.
a) Pravidla vydaná za války uznanými bursami na cenné papíry nebo na zboží a nařizující likvidaci obchodů bursovních, uzavřených před válkou nepřátelským jednotlivcem, potvrzují se Vysokými stranami smluvními, rovněž i opatření ke provedení těchto pravidel, s výhradou:
1. že bylo výslovně řečeno, že obchod bude podroben pravidlům zmíněných burs,
2. že tato pravidla byla obecně závazná,
3. že podmínky likvidace byly slušný a
spravedlivý. b) Předchozí odstavec se nevztahuje
k opatřením učiněným za doby
okupace na bursách ve krajích, jež byly obsazeny
nepřítelem.
c) Likvidace termínových obchodů s bavlnou,
uzavřených ke dni 31. července 1914, jež
byla nařízena bursou na bavlnu v Liverpoolu, se
rovněž potvrzuje.
Prodej zástavy zřízené k zaručení dluhu nepřítelem bude se v případě nezaplacení pokládati za platný, třeba že vlastník nemohl býti vyrozuměn, jestliže věřitel jednal bezelstně a se slušnou péčí a opatrností; v tom případě nebude moci vlastník vznésti nijakých námitek proti prodeji zástavy.
To o ustanovení se nevztahuje na prodeje zástav,
jež byly předsevzaty nepřítelem za okupace
v krajinách zabraných neb obsazených nepřítelem.
Pokud se týče mocností, jež přijaly
oddíl III. a připojenou k němu přílohu,
budou peněžní závazky trvající
mezi nepřáteli a plynoucí z vydání
obchodních skriptur vyrovnány podle řečeného
dodatku prostřednictvím úřadů
verifikačních a kompensačních, jež
vstoupí v práva majetníka co se týče
různých opravných prostředků,
jež jsou tomuto přístupny.
Jestliže některá osoba buď před
válkou nebo za války se zavázala zaplatiti
obchodní skupturu následkem závazku, jejž
vůči ní přejala jiná osoba,
stavší se potom nepřátelskou, bude tato
pozdější nucena přes zahájení
nepřátelství ručiti za následky
svého závazku.
Pojišťovací smlouvy, jež uzavřela
jedna osoba s druhou, jež stala se později nepřátelskou,
budou upraveny podle následujících článků.
Smlouvy o pojištění proti požáru, týkající se majetku, jež uzavřela osoba mající zájmy na tomto majetku s osobou, stavší se později nepřátelskou, nebudou se pokládati za zrušené zahájením nepřátelství nebo následkem toho, že osoba stane se nepřátelskou, nebo že jedna ze stran nesplnila některý smluvní závazek za války nebo ve lhůtě tří měsíců po válce, nýbrž budou zrušeny dnem, kdy roční premie po prvé dospěje splatnosti po vypršení tříměsíční lhůty potom, kdy tato mírová smlouva vstoupí v platnost.
Provede se vyrovnání nezaplacených prémií,
jež dospěly splatnosti za války, a nároků
za ztráty, jež se přihodily za války.
Jestliže pojištění požární,
uzavřené před válkou, bylo správním
nebo zákonodárným aktem za války přeneseno
s původního pojišťovatele na jiného
pojišťovatele, bude se pokládati za zrušené
ode dne převodu. Nicméně bude původní
pojišťovatel oprávněn k tomu, že,
bude-li žádati, obdrží úplnou informací
o podmínkách převodu a bude-li patrno, ze
tyto podmínky nebyly přiměřeny, budou
změněny tak dalece, pokud je nutno, aby staly se
přiměřenými. Nad to bude míti
pojištěnec v dohodě s původním
pojišťovatelem právo, aby byla smlouva převedena
na původního pojišťovatele počínajíc
dnem žádosti.
Pojišťovací smlouvy na život uzavřené mezi pojišťovatelem a osobou, jež stala se později nepřátelskou, nebudou se považovati za zrušené prohlášením války, nebo tím, že osoba stala se nepřátelskou. Každá částka, která stala se splatnou za války za podmínek smlouvy, jež podle předchozího odstavce se nepovažuje za zrušenou, bude vymahatelná po válce. Tato částka zvýší se o roční úroky 5%ní od dospělosti až do dne splacení.
Jestliže smlouva za války propadla pro neplacení prémií, nebo stala-li se bezúčinnou pro nesplnění smluvních podmínek, budou pojištěnec nebo jeho zástupci, nebo osoby oprávněné míti právo kdykoli ve lhůtě 12 měsíců ode dne, kdy tato mírová smlouva vstoupí v platnost, žádati od pojišťovatele hodnotu, kterou měla pojistka v den svého propadnutí nebo zrušení.
Jestliže smlouva propadla za války proto, že
nebyly s použitím válečných opatření
placeny premie, mají pojištěnec nebo jeho zástupci
nebo oprávněné osoby právo do tří
měsíců, jež budou následovati
po tom, kdy tato mírová smlouva vstoupí v
platnost, obnoviti platnost smlouvy tím, že zaplatí
premie případně dospělé s ročním
úrokem 5%.
Jestliže byly pojišťovací smlouvy na život
uzavřeny pobočkou některé pojišťovací
společnosti zřízenou ve státě,
jenž se později stal nepřátelským,
bude tato smlouva, nebude-li obsaženo ustanovení opačné
ve smlouvě samé, říditi se místními
zákony, avšak pojišťovatel bude směti
požadovati na pojištěnci nebo jeho zástupci
náhradu částek zaplacených k uspokojení
požadavků vznesených neb uložených
na základě opatření válečných
proti podmínkám smlouvy samé a proti zákonům
a státním smlouvám platným v době,
kdy pojišťovací smlouva byla uzavřena.
Ve všech případech, kde podle zákona
platného pro smlouvu zůstane pojišťovatel
přes to, že premie nejsou zaplaceny, vázán
smlouvou až do té doby, kdy se dá pojištěnci
zpráva, že smlouva došla, bude míti právo,
jestliže mu bylo válkou znemožněno tuto
zprávu podati, vymáhati od pojištěnce
nezaplacené premie zvýšené o roční
űrok 5%.
Při použití odstavců 11.-13. budou se
za pojišťovací smlouvy na život považovati
pojišťovací smlouvy, jež, pokud jde o výpočet
vzájemných závazků mezi stranami,
se zakládají na pravděpodobnostech lidského
života zkombinovaných úrokovou mírou.
Smlouvy o pojištění námořním, počítajíc v to pojistky na čas a pojistky cestové, uzavřené mezi pojišťovatelem a osobou, jež později se stala nepřátelskou, budou se považovati za zrušené tím okamžikem, kdy tato osoba se stala nepřítelem, vyjímajíc případy, že risiko, o němž jest řeč ve smlouvě, počalo běžeti již před tímto okamžikem.
V případě, že risiko nepočalo běžeti, bude možno částky zaplacené jako premie neb jinak, vymáhati na pojišťovateli.
V případě, že risiko počalo běžeti, bude se smlouva považovati za platnou přes to, že strana stala se nepřátelskou, a zaplacení částek dluhovaných podle podmínek smlouvy buď jako premie neb jako škoda, bude vymahatelné, až přítomná mírová smlouva vstoupí v platnost.
Jestliže uzavřena byla dohoda o placení úroku
z částek, jež byly dluhovány před
válkou příslušníkem nebo příslušníky
států válčících a byly
vymoženy po válce, poběží tento
úrok v případě ztrát vymahatelných
podle pojišťovacích smluv námořních,
od té chvíle, kdy vypršela lhůta jednoroční
ode dne této ztráty.
Žádná smlouva o námořním
pojištění s pojištěncem, jenž
se později stal nepřítelem, nesmí
se vykládati tak, že by kryla škody způsobené
válečnými činy mocnosti, jejíž
příslušníkem jest pojišťovatel,
nebo států spojených nebo přidružených
této mocnosti.
Prokáže-li se, že některá osoba,
jež před válkou uzavřela smlouvu o námořním
pojištění s pojišťovatelem, jenž
později se stal nepřítelem, uzavřela
po zahájení nepřátelství novou
smlouvu kryjící totéž risiko s pojišťovatelem
nikoli nepřátelským, bude se míti
za to, že nová smlouva nahradila původní
smlouvu dnem, kdy byla uzavřena, a dospělé
premie budou rozvrženy na tom základě, že
původní pojišťovatel bude vázán
smlouvou jen do okamžiku, kdy byla nová smlouva uzavřena.
S jinými pojišťovacími i smlouvami uzavřeným
před válkou mezi pojišťovatelem a osobou,
jež se stala později nepřátelskou, nežli
smlouvami, o nichž jest řeč v odstavcích
9. až 17., naloží se ve všech ohledech stejným
způsobem, jako by se naložilo podle zmíněných
článků se smlouvami o požárním
pojištění mezi týmiž stranami.
Všechna ujednání zajišťovací
uzavřená s osobou, jež stala se nepřátelskou,
budou se považovati za zrušena tím, že tato
osoba stala se nepřátelskou, avšak v případě
risika stran života neb risika námořního,
jež počalo běžeti před válkou,
bez újmy práva vymáhati po válce zaplacení
částek dluhovaných vzhledem na tato risika.
Jestliže vsak straně zajištěné
stalo se následkem vpádu nemožno nalézti
jiného zajišťovatele, potrvá ujednání
v platnosti až do vypršení lhůty tříměsíční
po tom, kdy mírová smlouva vstoupí v platnost.
Jestliže některé ujednání zajišťovací
jest zrušeno podle tohoto článku, provede se
vyúčtování mezi stranami pokud se
týče i premií zaplacených a splatných,
i závazků za ztráty utrpené vzhledem
na risika stran života nebo risika námořního,
jež počala běžeti před válkou.
V případě jiných risik, nežli
zmíněných v odstavcích 11. až
17., upraví se účty ke dni, kterého
se strany staly nepřátelskými, bez ohledu
na nároky za ztráty utrpené po tomto datu.
Ustanovení předchozího odstavce vztahují
se stejnou měrou na zajištění trvající
v den, kdy strany staly se nepřátelskými,
a zajišťující zvláštní
risika přejatá pojišťovatelem v pojišťovací
smlouvě stran jakéhokoliv jiného risika,
než risika stran života a risika námořního.
Zajištění pojišťovací smlouvy
na život, jež bylo uzavřeno zvláštní
smlouvou a nebylo zahrnuto ve všeobecné ujednání
zajišťovací, zůstane v platnosti.
Bylo-li před válkou zřízeno zajištění
smlouvy v pojištění námořním,
zůstane postup risika postoupeného zajišťovatel
v platnosti, jestliže toto risiko počalo běžeti
před zahájením nepřátelství,
a smlouva zůstane platnou přes zahájení
nepřátelství: částky dlužné
podle smlouvy zajišťovací jak s ohledem na premie,
tak na ztráty, budou vymahatelny po válce.
Ustanovení §§ 16. a 17. a poslední odstavec
§ 15., budou se vztahovati na smlouvy zajišťující
risika námořní.
ČLÁNEK 256. -
a) Ve lhůtě tří měsíců
po tom, kdy přítomná smlouva vstoupí
v platnost, bude zřízení Smíšený
rozhodčí soud mezi každou z mocností
spojených a přidružených na straně
jedné a Rakouskem na straně druhé. Každý
z těchto soudu bude čítati tři cleny.
Každá zúčastněná vláda
bude jmenovati jednoho člena. Předseda bude pak
zvolen vzájemnou dohodou obou zúčastněných
vlád.
Nebylo-li by možno docíliti o tom shody, budou předseda
soudu a dvě jiné osoby, jako jeho náhradníci
pro případ potřeby zvoleni Radou společnosti
národů, nebo, nežli bude tato ustavena, panem
Gustavem Adorem, bude-li k tomu svolný. Osoby tyto mají
býti příslušníky států,
jež zůstaly neutrálními za války.
Jestliže se uprázdní místo a některá
vláda neustanoví do měsíce nového
člena soudu, bude člen soudu vybrán druhou
vládou z obou osob shora zmíněných,
vyjímajíc předsedu. Rozhodnutí většiny
členů bude rozhodnutím soudu.
b) Smíšené rozhodčí soudy ustavené
podle odstavce a) budou rozhodovati o všech sporech, spadajících
do jejich příslušnosti podle oddílu
III., IV., V. a VII. Kromě toho budou všechny spory
jakéhokoli rázu, týkající se
smluv uzavřených dříve, než nabyla
platnosti tato mírová smlouva mezi příslušníky
mocností spojených a přidružených
a příslušníky rakouskými, rozhodovány
smíšeným soudem rozhodčím, mimo
spory, jež podle zákonů mocností spojených,
přidružených nebo neutrálních
spadají pod příslušnost státních
soudů těchto mocností. V tomto případě
bude o těchto sporech rozhodnuto těmito státními
soudy s vyloučením smíšeného
rozhodčího soudu. Zúčastněný
příslušník mocnosti spojené nebo
přidružené bude však nicméně
moci věc vznésti na smíšený rozhodčí
soud, nebrání-li tomu zákony jeho státu.
c) Bude-li toho vyžadovati počet sporů, budou
moci býti ustanoveni další členové,
aby smíšený rozhodčí soud se
mohl rozděliti v několik odborů. Každý
z těchto odborů bude složen, tak shora udáno.
d) Každý rozhodčí soud stanoví
sám svůj jednací řád, pokud
není upraven ustanoveními v příloze
k tomuto článku, a bude míti právo
určiti peníz nákladů a výloh
procesních, jež má nésti strana prohrávající.
e) Každá vláda bude hraditi honorář
člena smíšeného rozhodčího
soudu, jejž jmenovala, i každého zmocněnce,
jejž určí, aby ji zastupoval před soudem.
Honorář předsedův bude vyměřen
zvláštní dohodou zúčastněných
vlád; tento honorář, jakož i společné
náklady každého soudu, ponesou tyto dvě
vlády na polovic.
f) Vysoké strany smluvní se shodly v tom, že
budou rozhodnutí smíšeného rozhodčího
soudu považovati za konečná a učiní
je závaznými pro své příslušníky.
Jestliže některý člen soudu zemře
nebo vzdá se úřadu, nebo jestliže bude
některému členu soudu z jakéhokoli
důvodu nemožno plniti své funkce, bude postup,
podle něhož se dělo jmenování,
zachován i při ustanovení jeho náhradníka.
Soud přidrží se ve svém řízeni
pravidel shodujících se se spravedlností
a slušností. Rozhodne o pořadu a lhůtách,
v nichž každá strana má podati své
návrhy a upraví formality potřebné
k vedení důkazů.
Právní zástupci a rádcové obou
stran budou míti právo přednésti soudu
ústně i písemně důvody na podporu
neb obhájení své pře.
Soud uschová spisy o nárocích a sporech mu
předložených i příslušné
zápisy s udáním dat.
Každá ze zúčastněných
mocností může jmenovati tajemníka. Ti
o tajemníci budou skládati smíšený
úřad tajemnický při soudu a budou
podřízeni jeho rozkazům. Soud smí
jmenovati a užívati podle potřeby jednoho či
více činovníků výpomocných
při výkonu svých úkonů.
Soud rozhodne o všech nárocích a věcech
naň vznesených podle důkazů, svědectví
a informací, jež opatří zúčastněné
strany.
Rakousko se zavazuje poskytnouti soudu všechnu pomoc a vysvětlení,
kterých potřebuje, aby provedl svá šetření.
Nedojde-li k jinaké dohodě, bude se řízení
konati v jazyku anglickém, francouzském, italském
nebo japonském, podle toho, jak rozhodne mocnost spojená
či přidružená, o kterou jde.
Místo a čas zasedání každého
soudu určí předseda soudu.
ČLÁNEK 257. - Jestliže některý
příslušný soud vynesl nebo vynese rozsudek
ve věci uvedené v oddílech III., IV., V.
nebo VII. a jestliže rozsudek takový nebude se shodovati
s ustanoveními řečených oddílů,
bude míti strana, jež tím utrpí škodu,
právo na náhradu, jež bude určena smíšeným
rozhodčím soudem. Na žádost příslušníka
mocnosti spojené neb přidružené smí
náhrada shora uvedená býti dána, možno-li,
smíšeným rozhodčím soudem tak,
že strany budou uvedeny v právní stav, v jakém
byly, než-li byl vynesen rozsudek soudem bývalého
mocnářství rakouského.
ČLÁNEK 258. - S výhradou ustanovení
této smlouvy budou práva z vlastnictví průmyslového,
literárního a uměleckého, jak jsou
vymezena mezinárodními úmluvami Pařížskou
a Bernskou, zmíněnými v článku
237. a 238., znovuzřízena neb obnovena ode dne,
kdy nabude platnosti tato smlouva, v územích vysokých
smluvních stran ve prospěch osob, které byly
jejich nositeli v okamžiku, kdy začal stav válečný,
anebo jejich právních nástupců. Rovněž
i práva, jež nebýti války, by byla mohla
býti získána po dobu trvání
války na základě podané žádosti
za ochranu vlastnictví průmyslového nebo
na základě uveřejnění díla
literárního nebo uměleckého, budou
uznána a vyhrazena ode dne, kdy tato smlouva nabude platnosti,
ve prospěch osob, jež mají k tomu právní
titul.
Nicméně právní jednání,
předsevzatá na základě zvláštních
opatření, která snad byla zavedena za války
činitelem zákonodárným, výkonným
neb správním některé mocnosti spojené
a přidružené, pokud jde o práva příslušníků
bývalého císařství rakouského
ve věcech vlastnictví průmyslového,
literárního neb uměleckého, zůstanou
v platnosti a zachovají všechny své účinky.
Ani Rakousko, ani příslušníci bývalého
císařství rakouského, ani nikdo jiný
jejich jménem nebudou moci činiti právních
nároků ani vznášeti žaloby z toho
důvodu, že vláda mocnosti spojené nebo
přidružené neb kterákoliv osoba na účet
této vlády neb s jejím svolením používaly
po dobu války práv z vlastnictví průmyslového,
literárního neb uměleckého, ani pro
i prodeji, nabízení neb používání
výrobků, přístrojů a zboží
či předmětů jakéhokoliv druhu,
na něž se tato práva vztahovala.
Jestliže zákonodárství některé
mocnosti spojené nebo přidružené nestanovilo
nic jiného, naloží se s částkami
dlužnými neb nezaplacenými, pokud jde o majetek
osob jmenovaných v čl. 249. b), důsledkem
právního jednání neb operace provedené
na základě zvláštních opatření
zmíněných v odstavci druhém tohoto
článku, stejně jako s ostatními pohledávkami
těchto osob podle předpisů této smlouvy;
částky, jež vyplynuly ze zvláštních
opatření, učiněných vládou
bývalého císařství rakouského
stran práv z vlastnictví průmyslového,
literárního a uměleckého příslušníků
spojených neb přidružených mocností,
budou považovány za dluhy příslušníků
rakouských a bude s nimi naloženo jako s jinými
dluhy.
Každá mocnost spojená a přidružená
vyhrazuje si volnost omeziti, vázati výminkami,
nebo ztenčiti práva z vlastnictví průmyslového
neb uměleckého (mimo ochranné známky
tovární neb obchodní), získaná
před válkou neb za války, neb jež budou
získána později podle jejího zákonodárství
příslušníky rakouskými, a to
tím, že z nich bude těžiti nebo poskytovati
licence na jejich zužitkování nebo že
si dále vyhradí dozor nad tímto zužitkováním
nebo jiným způsobem a to do takové míry,
jakou bude pokládati za nutnou k ochraně státu
v zájmu veřejném, aneb k tomu cíli,
aby dosáhla toho, by Rakousko slušně nakládalo
právy z vlastnictví průmyslového,
literárního neb uměleckého, jež
na území rakouském drží její
příslušníci aneb aby si zajistila úplné
splnění všech závazků, jež
podle této smlouvy Rakousko na sebe vzalo. Pokud jde o
práva z vlastnictví průmyslového,
literárního neb uměleckého získaná
po době, kdy tato smlouva vstoupí v platnost, nemůže
volnosti nahoře vyhražené mocnostem spojeným
a přidruženým býti použito, leda
mohou-li ona omezení, výmínky a ztenčení
býti pokládána nutnými k obraně
státu, nebo v zájmu veřejném.
Jestliže mocnosti spojené nebo přidružené
použily předcházejícího ustanovení,
budou přiznány přiměřené
náhrady a odškodné, se kterými bude
naloženo stejně, jako má býti po rozumu
této smlouvy naloženo s ostatním částkami,
dluhovanými příslušníkům
rakouským.
Každá z mocností spojených nebo přidružených
si vyhrazuje právo považovati za neplatný a
bez účinný jakýkoliv úplný
neb částečný postup a jakékoliv
vyhražení práv z vlastnictví průmyslového
literárního neb uměleckého, jež
by se byly staly po 28. červenci 1914, aneb které
by na příště se staly a jejichž
účinkem by bylo ztížiti provedení
předpisů tohoto článku.
Ustanovení tohoto článku nemají platnosti,
pokud jde o práva z vlastnictví průmyslového,
literárního neb uměleckého, příslušejících
společnostem neb podnikům, jež byly mocnostmi
spojenými nebo přidruženými likvidovány
podle výjimečného zákonodárství
válečného anebo s nimiž se tak stane
důsledkem článku 249., odstavec b).