Národní shromáždění československé 1918 – 1920

ČLÁNEK 291. - Prohlašuje se za mezinárodní: Dunaj od Ulmu, spolu se všemi splavnými částmi této vodní sítě, která od přírody slouží více než jednomu státu za přístup k moři ať už s překládáním s lodi na loď či bez něho, stejně i ona část toku Moravy a Dyje, která tvoří hranici mezi státem Československým a Rakouskem, dále průplavy poboční a koryta, která by byla zřízena buď k zdvojení nebo k zlepšení přirozeně splavných částí zmíněných říčních sítí, buď k spojení dvou přirozeně splavných částí téhož vodního toku.

Totéž bude platiti o vodní cestě Rýn-Dunaj v případě, že by se tato cesta zřídila podle podmínek stanovených v článku 308.

Dohodou sjednanou mezi poříčními státy může se mezinárodní režim rozšířiti na každou část shora zmíněné říční sítě, jež není pojata v obecné definici.

ČLÁNEK 292. - Na cestách prohlášených za mezinárodní v předcházejícím článku bude se jednati s příslušníky, s majetkem a s vlajkami všech Mocností spojených a přidružených na základě naprosté rovnosti, takže se nebude ke škodě příslušníků, majetků a vlajky kterékoliv z těchto mocností činiti rozdílu mezi nimi a příslušníky, majetkem a vlajkou státu poříčního samého nebo státu, jehož příslušníci, majetek nebo vlajka by požívaly největších výhod.

ČLÁNEK 293. - V žádném případě však nesmějí rakouské lodi provozovati přepravu osobní a nákladní na pravidelných liniích mezi přístavy některé Mocnosti spojené neb přidružené bez jejího zvláštního povolení.

ČLÁNEK 294. - Pokud není opačného ustanovení některé trvající dohody mohou se z lodí používajících splavné cesty nebo přístupu k ní vybírati poplatky, jež mohou býti proměnlivy dle jednotlivých oddílů řeky. Tyto poplatky musí býti výhrad ně určeny k tomu, aby přiměřeným způsobem byl kryt náklad na udržování splavnosti nebo na zlepšování řeky a přístupů k ní nebo k úhradě výdajů věnovaných zájmům plavby. Sazby poplatků budou vypočteny dle těchto nákladů a vyvěšeny v přístavech. Poplatky ty budou stanoveny tak, aby nebylo nutno prováděti podrobnou prohlídku nákladu vyjma podezření z podloudnictví nebo z přestupku.

ČLÁNEK 295. - Transit cestujících, lodí a zboží bude se díti dle obecných podmínek stanovených v oddíle I.

Pokud oba břehy mezinárodní řeky náležejí témuž státu, může se dáti transitující zboží pod pečetě, nebo pod dozor celníků. Pokud řeka tvoří hranici, zboží i cestující jsou prosti všech celních formalit. Skládání a nakládání zboží, jakož i naloďování a vyloďování cestujících smí se díti jen v přístavech určených příslušným poříčním státem.

ČLÁNEK 296. - Jak podél toku tak i v ústí shora uvedených řek nesmějí se vybírati žádné dávky kromě těch, jež jsou ustanoveny v této části.

Toto ustanovení nebrání, aby státy pobřežní zavedly cla, místní a spotřební dávky, jakož i rozumné a jednotné poplatky přístavní za používání jeřábů, vytahovadel, nábřeží, skladišť atd. dle sazeb veřejně vyhlášených.

ČLÁNEK 297. - Není-li zvláštní oranisace pro provádění udržovacích a zlepšovacích prací na mezinárodní část splavné sítě, jest každý poříční stát povinen provésti způsobem dostatečným opatření nutná k odstranění plavebních překážek nebo nebezpečí a k zajištění dobrých plavebních podmínek. Kdyby některý stát této povinnosti nevyhověl, může každý poříční stát nebo stát zastoupený v Mezinárodní komisi, je-li taková komise zřízena, dovolati se soudu k tomu účelu Společností národů stanoveného.

ČLÁNEK 298. - Stejně bude se postupovati v případě, kdyby některý poříční stát podnikl práce, jež by mohly býti na újmu plavbě v mezinárodní části. Soud zmíněný v předchozím článku může naříditi přerušení nebo zrušení těchto prací, dbaje při svých rozhodnutích práv co do zavodňování, vodních sil a rybářství, jakož i co do ostatních zájmů státních, které budou míti prvenství před plavbou v případu souhlasu všech poříčních států nebo všech států zastoupených v Mezinárodní komisí, je-li taková komise zřízena.

Odvolání k soudu Společnosti národů nebude míti účinků odkladných.

ČLÁNEK 299. - Řád vyjádřený hořejšími články 292. a 294. až 298. bude nahrazen řádem zavedeným Obecnou Dohodou, jež bude ujednána Mocnostmi spojenými a přidruženými a schválena Společností Národů a jež bude se týkati vodních cest, jimž by zmíněná Dohoda přiznala ráz mezinárodní. Tato dohoda bude se moci vztahovati zvláště k celé nebo k části říční sítě dunajské, jak je nahoře zmíněna, jakož i k jiným součástem této říční sítě, jež by mohly býti posuzovány podle stejných zásad.

Rakousko zavazuje se, souhlasně s ustanovením článku 331. přistoupiti k této Obecné Dohodě.

ČLÁNEK 300. - Rakousko postoupí Mocnostem spojeným a přidruženým o které jde, nejdéle ve třech měsících po notifikaci mu odevzdané, část vlečných parníků a člunů, které zůstanou imatrikulovány v přístavech říční sítě zmíněné v článku 291., po vyloučení těch, jež budou odevzdány z důvodů vrácení nebo náhrady. Rakousko postoupí rovněž pomůcky všeho druhu nezbytné k užívání těchto říčních sítí Mocnostem spojeným a přidruženým o které jde.

Počet postoupených vlečných parníků a člunů a množství postoupených pomůcek i rozdělení jejich budou určeny rozhodčím nebo rozhodčími jmenovanými Spojenými státy americkými; to o určení stane se s ohledem na oprávněné zájmy zúčastněných stran a zvláště na základě dopravy plavební v posledních pěti letech před válkou.

Všechny postoupené lodi musí býti opatřeny svým ráhnovím a příslušenstvím, musí býti v dobrém stavu, schopny k dopravě zboží a budou vybrány z posledně postavených.

V případech, kdy postupy dle tohoto článku budou vyžadovati převodu vlastnictví, budou rozhodčím nebo rozhodčími stanovena práva bývalých vlastníků dle stavu z 15. října 1918 a výše odškodného, jež se jim má zaplatiti, jakož i v každém jednotlivém případě způsob úhrady tohoto odškodnění. Kdyby bylo rozhodčím nebo rozhodčími nalezeno, že úhrn nebo část tohoto odškodnění náleží přímo nebo nepřímo státům, povinným k náhradám, určí tito rozhodčí částku, jež z tohoto důvodu bude připsána k dobru těmto státům.

Co do Dunaje jsou rovněž podrobeny rozhodčímu řízení rozhodčího nebo rozhodčích všechny otázky týkající se trvalého rozdělení lodí, jejichž vlastnictví nebo státní příslušnost by byly příčinou rozporu mezi státy a otázky týkající se podmínek tohoto rozdělení. Správa těchto lodí až do trvalého rozdělení je svěřena komisi, utvořené ze zástupců Spojených států amerických, říše britské, Francie a Italie, Tato komise podnikne prozatím vše, co je nezbytno, aby se zabezpečilo využití těchto lodí pro zájmy obecné prostřednictvím místní organisace anebo ujme se tohoto úkolu po případě sama, aniž bude tím předbíhati trvalému rozdělení.

Toto prozatímní využití bude pokud možno založeno na zásadách obchodnických a čistého výnosu získaného komisí za nájem lodí bude užito způsobem, který určí komise reparační.

ČLÁNEK 301. - Evropská dunajská Komise ujme se znovu své předválečné pravomoci, Zatím však budou v ní zastoupeny toliko Anglie, Francie, Italie a Rumunsko.

ČLÁNEK 302. - Od místa, kde přestává pravomoc Evropské Komise bude síť dunajská zmíněná v článku 291. podrobena správě Mezinárodní Komise složené takto:

2 zástupci pobřežních států Německých;

po 1 zástupci každého z ostatních poříčních států a

po 1 zástupci každého v Evropské dunajské Komisi na příště zastoupeného státu, jenž není státem poříčním.

Nebude-li možno jmenovati některého z těchto zástupců v době, kdy tato smlouva nabude platnosti, budou rozhodnutí komise přes to právoplatná.

ČLÁNEK 303. - Mezinárodní Komise stanovená v předcházejícím článku sestoupí se jak možno nejdříve po tom, co tato smlouva nabude platnosti a ujme se zatímně správy řeky v souhlase s ustanovením článku 292. a 294. až 298. a to až do doby, kdy bude konečný řád dunajský zaveden mocnostmi, jež budou určeny Mocnostmi spojenými a přidruženými.

Rozhodnutí této mezinárodní komise stanou se většinou hlasů. Požitky členů komise určí a zaplatí státy, které členové ti zastupují.

Prozatím bude veškerý nehrazený náklad na správní výdaje mezinárodní komise hrazen stejným dílem státy v komisi zastoupenými.

Komisi náleží zvláště upraviti řády pro vydávání licencí lodivodských, pro sazby za služby lodivodské a bdíti nad výkonem lodivodství.

ČLÁNEK 304. - Rakousko se zavazuje, že přijme řád, který pro Dunaj bude zaveden konferencí mocností určených Mocnostmi spojenými a přidruženými; tato konference, jíž zástupci Rakouska mohou býti přítomni, sejde se do roka po tom, co tato smlouva nabude platnosti.

ČLÁNEK 305. - Mandát k provedení prací v Železných Vratech, který článkem 57. Berlínské smlouvy ze dne 13. července 1878 byl dán Rakousko-Uhersku a jím postoupen Uhrám, prohlašuje se za uhaslý. S výhradou finančních podmínek této smlouvy rozhodne komise, jíž je svěřena správa této řeky, o vyrovnání účtů; poplatky, jež by snad bylo třeba odváděti, nebudou však v žádném případě vybírány Uhrami.

ČLÁNEK 306. - V případě, že by na části říční sítě, jež tvoří hranici, stát Československý, stát Srbů, Hrvatů a Slovinců nebo Rumunsko podnikly se zmocněním, nebo jako mandatáři Mezinárodní Komise práce za účelem úpravy, regulace, zřízení jezů a pod., budou na protějším břehu, jakož i na části řečiště ležící vně jejich území požívati práva na všechna usnadnění nutná k provedení studií a k uskutečnění a udržování těchto prací.

ČLÁNEK 307. - Rakousko jest vůči Evropské odčiniti škody, jež tato Komise za války utrpěla. Komisi dunajské zavázáno navrátiti, nahraditi a

ČLÁNEK 308. - V případě, že by byl zřízen průplav dunajsko-rýnský, zavazuje se Rakousko zavésti na této vodní cestě řád, jak je obsažen v článcích 292, a 294. až 299. této smlouvy.

ČLÁNEK 309. - Není-li tu jiných ustanovení a je-li následkem stanovení nové hranice vodní hospodářství (kanalisace, zaplavování, zavodňování, odvodňování a věci podobné) v jednom státě závislo na pracích provedených na území jiného státu, nebo užívá-li se na základě předválečného stavu na území jednoho státu vody nebo vodní energie pocházející z území jiného státu, bude sjednána dohoda mezi státy zúčastněnými, aby byly opatřeny zájmy a zachována získaná práva každého z nich.

Nedojde-li k dohodě, rozhodne rozhodčí jmenovaný Radou Společnosti národů.

ČLÁNEK 310. - Není-li tu jiných ustanovení, a užívá-li se v jednom státě pro obecní nebo domácké potřeby elektřiny nebo vody, jejíž zdroj následkem stanovení nové hranice je v území jiného státu, bude mezi zúčastněnými státy sjednána dohoda, aby byly opatřeny zájmy a zachována získaná práva každého z nich.

Než dojde k této dohodě, jsou elektrické centrály a závody pro dodávání vody povinny pokračovati v dodávkách tak, jak to odpovídá podmínkám a smlouvám trvavším 3. listopadu 1918.

Nedojde-li k dohodě, rozhodne rozhodčí, jmenovaný Radou Společnosti národů.

ČLÁNEK 311. - Rakousku poskytuje se volný přístup k moři Jaderskému a přiznává se mu za tím účelem volnost transitu na území a v přístavech oddělených od bývalého Rakousko-Uherska.

Volnosti transitu jest rozuměti ve smyslu ustanovení článku 284. a to až do doby, kdy bude mezi Mocnostmi spojenými a přidruženými v tomto směru uzavřena Obecná Dohoda, načež ustanovení nové dohody vstoupí na místo ustanovení onoho článku.

Zvláštní dohody mezi státy aneb správami zúčastněnými určí podmínky využití možnosti poskytnuté jak shora řečeno a upraví zvláště způsob používání přístavů a svobodných oblastí pokud tam jsou, dále použití železnic, které tvoří obvyklý přístup k těmto přístavům, zavedení přímé dopravy a mezinárodních tarifů (společných) s přímými jízdními lístky a přímými nákladními listy, i další platnost ustanovení Bernské konvence ze 14. října 1890, a podmínek doplňkových až do doby, kdy bude nahrazena novou konvencí. Svoboda transitu vztahuje se i na dopravu poštovní, telegrafní a telefonní.

ČLÁNEK 312. - Zboží přicházející z území Mocností spojených a přidružených a určené do Rakouska, jakož i zboží Rakouskem transitující, jež přichází z území Mocností spojených a přidružených neb je do něho určeno, bude míti ve příčině přepravních poplatků (přihlížejíc ke všem refakcím a premiím), dále ve příčině všech výhod i v každém jiném směru na železnicích rakouských plné právo na nejvýhodnější podmínky, jež platí pro zboží téhož rázu přepravované na kterékoliv trati rakouské, buď v dopravě vnitřní buď při vývozu, dovozu či transitu za podobných podmínek přepravních, zvláště co do délky cesty přepravní. Na žádost jedné nebo několika Mocností spojených a přidružených bude téhož pravidla použito na zboží těmito mocnostmi jmenovitě označené, jež, pocházejíc z Rakouska, jest do jejich území určeno.

Mezinárodní tarify sestavené na základě sazeb, o nichž je řeč v odstavci předešlém a určující přepravu s přímými nákladními listy, budou zavedeny, jakmile o to jedna z Mocností spojených a přidružených Rakousko požádá. Bez újmy ustanovení čl. 288. a 289. zavazuje se však Rakousko, že zachová na svých vlastních tratích soustavu tarifů, jaké platily před válkou pro obchod s přístavy jaderskými a černomořskými vzhledem k jejich soutěži se severními přístavy německými.

ČLÁNEK 313. - Jakmile vstoupí tato smlouva v platnost, obnoví vysoké strany smluvní, pokud se jich týče a s výhradami stanovenými v druhém odstavci tohoto článku, konvence a úmluvy o přepravě zboží po železnících, podepsané v Bernu 14. října 1890, 20. září 1893, 16. července 1895, 16. června 1898 a 19. září 1905.

Bude-li do pěti let od doby, kdy nabude tato smlouva platností, smluvena nová konvence pro dopravu osob, zavazadel a zboží po železnicích v náhradu za Bernskou konvenci ze dne 14. října 1890 a za dodatečné úmluvy nahoře zmíněné, bude tato nová konvence, jakož i podmínky doplňkové platné pro mezinárodní dopravu po železnicích, jež by na základě této konvence byly smluveny, Rakousko vázati i v tom případě, kdyby odmítlo účastniti se na vypracování této konvence nebo k ní přistoupiti. Až do uzavření nové konvence bude se Rakousko říditi ustanoveními Konvence bernské s dodatky jejími nahoře uvedenými, jakož i podmínkami doplňkovými.

ČLÁNEK 314. - Rakousko bude povinno spolupracovati na zavedení dopravy s přímými jízdními lístky pro osoby a jejich zavazadla, tak jak o to požádá jedna nebo několik Mocností spojených a přidružených za účelem zajištění železničního spojení těchto mocností mezi sebou anebo se všemi jinými zeměmi v transitu přes území rakouské. Rakousko bude zejména povinno přejímati za tím účelem vlaky a osobní vozy, přicházející z území Mocností spojených a přidružených a dopravovati je s rychlostí alespoň takovou, jako své nejlepší vlaky jezdící na týchž tratích na veliké vzdálenosti. V žádném případě nesmějí sazby platné pro tato přímá spojení býti vyšší nežli sazby, platné pro touž cestu přepravní ve vnitřní dopravě rakouské za stejných podmínek rychlosti a pohodlí.

Tarify platné za stejných podmínek rychlosti a pohodlí pro přepravu vystěhovalců na rakouských železnicích do přístavů Mocností spojených neb přidružených aneb z těchto přístavů, nesmějí nikdy dávati vyšší sazbu kilometrovou než nejvýhodnější tarify, které platí na zmíněných železnicích pro vystěhovalce jedoucí do některého jiného přístavu anebo z něho přijíždějící, přihlížejíc ke všem premiím a refakcím.

ČLÁNEK 315. - Rakousko se zavazuje, že nezavede žádného opatření technického, fiskálního nebo správního, jako celní prohlídku, policejní, zdravotní nebo kontrolní opatření, jež by platilo zvláště jen pro přímou dopravu zmíněnou v článku předchozím anebo pro přepravu vystěhovalců do přístavů nebo z přístavů Mocností spojených a přidružených, a jež by dopravě té překáželo anebo ji zdržovalo.

ČLÁNEK 316. - Koná-li se přeprava z části po železnicích a z části plavbou nitrozemskou ať s přímým nákladním listem anebo bez něho, budou předchozí ustanovení platiti pro díl přepravy po železnicích.

ČLÁNEK 317. - Rakousko se zavazuje, že rakouské vagony budou opatřeny zařízením umožňujícím:

1. Aby tyto vagony byly zařaděny do nákladních vlaků jezdících po tratích oněch Mocností spojených a přidružených, které přistoupily k Bernské konvenci z 15. května 1886, změněné 18. května 1907, aniž se tím porušilo účinkování průběžné brzdy, která by snad do 10 let od vstoupení v platnost této smlouvy těmito mocnostmi byla zavedena.

2. Aby vozy těchto mocností mohly býti zařaděny do všech nákladních vlaků, jezdících po tratích rakouských.

S vozidly Mocností spojených a přidružených bude na tratích rakouských nakládáno co do oběhu, udržování a oprav stejně jako s vozidly rakouskými.

ČLÁNEK 318. - S výhradou zvláštních ustanovení vztahujících se na odevzdání přístavů, cest vodních a železnic, ležících na územích odstoupených Rakouskem, a s výhradou ustanovení finančních týkajících se koncessionářů a placení odpočinkových platů personálu, provede se odevzdání tratí za těchto podmínek:

1. Stavby a zařízení všech železnic budou odevzdány zúplna a v dobrém stavu.

2. Bude-li některé z Mocností spojených a přidružených Rakouskem postoupena v celku některá síť železniční, která má svá vlastní vozidla, budou tato vozidla odevzdána v plném počtu dle posledního inventáře před 4. listopadem 1918 a v normálním stavu udržovacím.

3. Pro tratě, které nemají vlastních vozidel, provede se rozdělení vozidel sítě, k níž tyto tratě náležejí, komisemi znalců, jmenovanými Mocnostmi spojenými a přidruženými, v nichž Rakousko bude zastoupeno. Tyto komise přihlédnou k množství vozidel připsaných k těmto tratím dle posledního inventáře před 4. listopadem 1918, k délce tratí, počítaje v to i koleje služební, jakož i k rázu a velikosti dopravy. Tyto komise určí rovněž lokomotivy, vozy osobní a nákladní, které jest v jednotlivých případech odevzdati, stanoví podmínky jejich převzetí a opatří prozatímně vše, čeho je potřebí k zajištění jejich oprav v dílnách rakouských.

4. Zásoby, movitosti a nástroje budou odevzdány za týchž podmínek jako vozidla.

Ustanovení hořejších odstavců 3. a 4. platí i pro tratě bývalého Ruského Polska, přestavené úřady rakousko-uherskými na obvyklý rozchod; k těmto tratím jest hleděti jako k částem odděleným od sítě rakouských a uherských státních drah.

ČLÁNEK 319. - Jestliže následkem určení nových hranic bude trať spojující dvě části téže země procházeti zemí jinou anebo končí-li trať odbočující z jedné země v zemi jiné, tu budou s výhradou zvláštních ustanovení obsažených v této smlouvě, podmínky provozní upraveny dohodou sjednanou mezi zúčastněnými správami železničními. V případě, že by mezi těmito správami nebylo docíleno shody o podmínkách takovéto dohody, budou spory rozhodnuty komisemi znalců, ustanovenými ve smyslu článku předchozího.

Zřízení nových pohraničních stanic mezi Rakouskem a sousedními Státy spojenými a přidruženými, jakož i provoz na tratích mezi těmito stanicemi budou upraveny dohodou, sjednanou za stejných podmínek.

ČLÁNEK 320. - Aby zajistil pravidelný provoz na železničních sítích někdejšího mocnářství rakousko-uherského, na něž mají koncesi soukromé společnosti a jež se provedením ustanovení této smlouvy ocitnou na území několika států, bude nové správní a technické ustrojení pro každou zmíněnou síť upraveno dohodou mezi koncesionářskou společností a státy územně zúčastněnými.

Rozpory v nichž by nebylo možno docíliti shody, jakož i všechny otázky, vztahující se na výklad smluv o výkupu tratí, budou předloženy rozhodčím, jež ustanoví Rada Společnosti národů.

O toto rozhodčí řízení, pokud jde o Společnost (rakouské) Jižní dráhy, bude moci žádati buď správní rada této společnosti nebo výbor zastupující vlastníky obligací.

ČLÁNEK 321. -

1. Do pěti let po tom, co tato smlouva nabude platnosti, může Italie žádati, aby na území rakouském byly vystavěny nebo zlepšeny nové tratě přes Alpy sedlem rešenským a průsmykem predělským. Italie ponese náklad na stavbu a zlepšení, leda že by Rakousko chtělo tyto práce zaplatiti samo. Část výloh na stavbu aneb zlepšení, kterou Rakousko bude povinno Italii nahradit z důvodu zvýšení příjmů provozu rakouské sítě, které vyplyne ze zmíněných prací, odhadne rozhodčí, ustanovený Radou Společnosti národů a to po době tou to Radou určené.

2. Rakousko postoupí zdarma Italii návrhy i s přílohami pro stavbu těchto železničních tratí:

Dráha z Trbiže přes Rabl, Plezzo, Kobarid (Caporetto), Kanal (Canale) a Gorici do Terstu;

Místní dráha ze Sv. Lucie Tolminské do Kobaridu;

Dráha Trbiž-Plezzo (nová studie);

Dráha rešenská (spojka Landeck-Mals).

ČLÁNEK 322. - Pro důležitost, již má pro stát československý svobodné spojení s mořem Jaderským, přiznává Rakousko státu československému právo vésti vlastní vlaky po částech tratí, ležících na území rakouském a to:

1. Z Bratislavy na Rjeku přes Šoproň, Kamenec a Mura Keresztur a na odbočce z Mura-Keresztur do Pragerska.

2. Z Budějovic na Terst přes Linec, Sv. Michal, Celovec a Jesenici a na odbočce z Celovce na Trbíž.

Na žádost té či oné strany mohou býti tratě, na nichž bude vykonáváno právo průchodu dočasně anebo trvale pozměněny úmluvou mezi správou železnic československých a správou oněch drah, na nichž bude právo průchodu vykonáváno.

ČLÁNEK 323. - Vlaky, pro něž bude použito práva průchodu, nesmí sloužiti místní dopravě, leč po úmluvě, uzavřené mezi státem, kterým vlaky projíždějí a státem československým.

Toto právo průchodu zahrnuje v sobě zvláště právo postaviti topírny a dílny pro menší správky vozidel, jakož i právo, ustanoviti zástupce, kteří by dohlédali na dopravu vlaků československých.

ČLÁNEK 324. - Technické, správní a finanční podmínky, za nichž bude právo průchodu vykonáváno státem československým, určí se úmluvou mezi železniční správou tohoto státu a příslušnou správou drah rakouských. Neshodnou-li se tyto správy o ustanoveních této úmluvy, rozsoudí sporné otázky rozhodčí, jmenovaný vládou britskou; nálezy tohoto rozhodčího budou závazny pro obě strany.

Spory o výklad nebo obtíže nepředvídané touto smlouvou, budou urovnány stejným způsobem rozhodčím řízením, pokud by Společností národů nebyl zaveden postup jiný.

ČLÁNEK 325. - Rakousko vyhoví poukazům, které mu budou dány ve věcech přepravy úřadem jednajícím jménem Mocností spojených a přidružených:

1. Ve věci přepravy vojska, prováděné na základě této smlouvy, jakož i přepravy materiálu, střeliva a zásob vojenských;

2. a zatímně ve věci přepravy potravin pro určité kraje, ve věcí co možná rychlého obnovení pravidelných podmínek přepravních a ve věci upravení služby poštovní a telegrafní.