ČLÁNEK 326. - Rakousko se zavazuje, že poskytne
bez ohledu na jakákoliv opačná ustanovení
trvajících konvencí na linkách pro
mezinárodní transit a podle platných tarifů
svobodu transitu telegrafickým sdělením a
telefonickým hovorům z kteréhokoliv a do
kteréhokoliv ze států spojených a
přidružených, ať sousedních či
nikoli. Tato sdělení a tyto hovory nebudou podrobeny
zbytečným průtahům a omezením;
bude s nimi v Rakousku nakládáno jako s domácími
ve všem co do výhod a zvláště co
do rychlosti styků. Žádný poplatek,
výhoda neb omezení nesmí záviseti
ať přímo nebo nepřímo na státní
příslušnosti odesílatele nebo příjemce.
ČLÁNEK 327. - V důsledku zeměpisné
polohy státu československého přijímá
Rakousko následující odchylky od mezinárodní
úmluvy telegrafní a telefonní, o níž
se mluví v článku 235., části
X. (klausule hospodářské) této smlouvy:
1. Rakousko zřídí a bude udržovati na
žádost státu československého
přímé telegrafní linky přes
území rakouské.
2. Roční poplatek, který má československý
stát platiti za každou ze zmíněných
linek, bude počítán dle ustanovení
konvencí svrchu uvedených ; tento poplatek nebude,
leč by o tom došlo k jiné dohodě, nižší
než částka dle zmíněných
konvencí za počet sdělení v těchto
konvencích stanovená, která dává
právo žádati za zřízení
nové přímé linky, pří
čemž jest vzíti za základ zlevněné
tarify, uvedené v čl. 25. § 5. mezinárodní
úmluvy telegrafní (revise lisabonská).
3. Pokud stát československý bude platiti
za některou z přímých linek roční
nejmenší poplatek nahoře stanovený,
a) bude ona linka úplně vyhrazena pro sdělení
určená do státu československého
aneb z něho přicházející;
b) nesmí se pro tuto linku použíti oprávnění,
přerušiti mezinárodní spojení
telegrafické, které dává Rakousku
článek 8. mezinárodní úmluvy
telegrafní ze dne 22. července 1875.
4. Podobná ustanovení budou platiti pro zřízení
a udržování přímých linek
telefonních. Nebude-li jiné úmluvy, bude
stát československý platiti za každou
přímou linku telefonní dvojnásobné
poplatky přímých linek telegrafních.
5. Pozdější úmluvou mezi státy
zúčastněnými bude stanoveno, které
zvláštní linky mají býti zřízeny
a budou určeny nutné podmínky správní,
technické a finanční, které by nebyly
obsaženy v úmluvách mezinárodních
nebo v tomto článku. Nedojde-li ke shodě,
budou podmínky ty určeny rozhodčím,
jmenovaným Radou Společností národů.
6. Ustanovení tohoto článku mohou býti
kdykoliv změněna úmluvou mezi Rakouskem a
státem československým. Nedojde-li po 10
letech od doby. kdy tato smlouva vstoupí v platnost, k
dohodě se stranami, může rozhodčí,
jmenovaný Radou Společností národů
k žádosti kterékoliv strany změniti
podmínky, dle nichž stát československý
bude požívati práv tímto článkem
daných.
7. Kdyby došlo mezi stranami k rozporu o výklad buď
tohoto článku, buď úmluv zmíněných
v odstavci 5., bude spor předložen k rozhodnutí
stálému mezinárodnímu soudnímu
dvoru, který bude zřízen Společností
národů.
ČLÁNEK 328. - Spory, které by mezi Mocnostmi
zúčastněnými vznikly o výklad
aneb použití ustanovení této části
této smlouvy, budou řešeny způsobem,
který určí Společnost národů.
ČLÁNEK 329. - Společnost národů
může kdykoliv navrhnouti revisi oněch předcházejících
článků, které mají ráz
trvalého správního řádu.
ČLÁNEK 330. - Po třech letech od doby, kdy
tato smlouva nabude platnosti, může Rada Společnosti
národů ustanovení článků
284. až 290., 293., 312., 314. až 316. a 326. kdykoliv
zrevidovati.
Nedojde-li k revisi, nebude po uplynutí lhůty stanovené
v předešlém odstavci, žádná
Mocnost spojená a přidružená moci žádati
výhody kteréhokoliv ustanovení, obsazeného
v článcích v předchozím odstavci
zmíněných ve prospěch kterékoliv
části svého území, pro níž
by nebyla poskytla vzájemnost. Doba tří let,
do které vzájemnost nelze požadovati, může
býti i prodloužena Radou Společnosti národů.
Státy, jimž bylo postoupeno území někdejšího
mocnářství rakousko-uherského neb
jež vznikly rozpadnutím tohoto mocnářství,
nebudou moci žádati výhody žádného
ustanovení svrchu zmíněného, leč
by pro území, jež na základě
této smlouvy přešlo pod jejich svrchovanost,
zajistily Rakousku nakládání vzájemně
stejné.
ČLÁNEK 331. - Nehledě k zvláštním
závazkům uloženým touto smlouvou ve
prospěch Mocností spojených a přidružených,
zavazuje se Rakousko že přistoupí ke každé
obecné úmluvě o mezinárodním
řádu pro transit, pro cesty vodní, přístavy
a železnice, kterou by se schválením Společnosti
národů Mocnosti spojené a přidružené
ve lhůtě 5 let od doby, kdy tato smlouva nabude
platnosti, mezi sebou snad sjednaly.
Hledíce k tomu, že Společnost národů
má účelem založiti obecný mír
a že takovýto mír může spočívati
jen na podkladě sociální spravedlnosti;
hledíce k tomu, že trvají podmínky pracovní,
obsahující pro velký počet osob nespravedlnost,
bídu a strádání, což působí
takovou nespokojenost, že obecný mír a soulad
jsou ohroženy a že je naléhavo tyto podmínky
zlepšiti: na příklad pokud jde o uspořádání
pracovních hodin, ustálení maximálního
trvání pracovního dne a týdne, najímání
pracovních sil, boj proti nezaměstnanosti, o záruku
mzdy zabezpečující slušné podmínky
existence, o ochranu dělníků proti obecným
chorobám a chorobám z povolání i úrazům,
vyplývajícím z práce, o ochranu dětí,
nedospělých a žen, důchody starobní
a invalidní, o ochranu zájmů dělníků
zaměstnaných v cizině, zajištění
zásady svobody odborového sdružování,
organisaci odborného a technického vyučování
a o jiná obdobná opatření;
hledíce k tomu, že nepřijme-li některý
stát řád práce vskutku lidský,
hatí se tím námahy ostatních států,
proniknutých snahou zlepšiti osudy dělníků
ve vlastních zemích;
Vysoké Smluvní Strany proniknuté city spravedlnosti
a lidskosti právě tak jako touhou zabezpečiti
trvalý světový mír, sjednotily se
v tomto:
ČLÁNEK 332. - Utvořuje se stálá
organisace, mající úlohu pracovati o uskutečnění
programu vyloženého v úvodě.
Zakládající členové Společnosti
národů budou zakládajícími
členy této organisace a na příště
členství ve Společnosti národů
bude zahrnovati v sobě i členství v řečené
organisaci.
ČLÁNEK 333. - Stálá organisace bude
obsahovati:
l. Valné shromáždění zástupců
členů;
2. mezinárodní úřad práce pod
řízením Správní Rady, stanovené
v článku 338.
ČLÁNEK 334. - Valné shromážděni
zástupců členů bude konati zasedání
kdykoliv bude třeba a nejméně jednou ročně.
Složeno bude ze čtyř zástupců
každého člena, z nichž dva budou delegáty
vlády a z obou ostatních budou zastupovati jeden
zaměstnavatele, jeden dělníky příslušné
v onom státě členském.
Každý delegát bude moci býti provázen
odbornými poradci, jejichž počet bude moci
býti nejvýše dva pro každou z jednotlivých
věcí, jež dány jsou na den ní
pořádek zasedání. Budou-li předmětem
jednání otázky týkající
se zvláště zájmů žen, nejméně
jedna z osob označených jako odborní poradcové
musí býti ženou.
Členové se zavazují, ze určí
delegáty a odborné poradce mimovládní
ve shodě s odbornými organisacemi nejvýznačnějšími
jednak zaměstnavatelů, jednak dělníků
dotyčné země, pokud takové organisace
tam působí.
Odborní poradcové nesmějí se ujati
slova leda k žádosti delegáta, jemuž jsou
přiděleni a se zvláštním svolením
předsedy Konference; nebudou moci se zúčastniti
hlasování.
Delegát může písemným oznámením
předsedovi označiti jednoho ze svých odborných
poradců jako svého náměstka, který
v této své vlastnosti bude moci se účastniti
rozprav a hlasování.
Jména delegátů a jejich odborných
poradců budou oznámena vládou každého
člena mezinárodnímu úřadu práce.
Ověřovací listy delegátů a
jejich odborných poradců budou verifikovány
Konferenci, jež může většinou dvoutřetinovou
přítomných delegátů odmítnouti
přijati kteréhokoliv delegáta neb odborného
poradce, o němž usoudí, že nebyl určen
v souhlase s ustanovením tohoto článku.
ČLÁNEK 335. - Každý delegát bude
míti právo, aby hlasoval individuelně o všech
otázkách předložených k úvaze
Konference.
V případě, že by jeden z členů
nebyl určil jednoho z delegátů mimovládních,
na nějž má právo, druhý delegát
mimovládní bude míti právo, aby se
zúčastnil rozprav Konference, ale nebude míti
právo hlasovací.
V případě, že by Konference na základě
moci jí dané článkem 334. zamítla
připustiti některého z delegátů
určitého člena, použije se ustanovení
tohoto článku jako by onen delegát nebyl
býval určen.
ČLÁNEK 336. - Zasedání Konference
budou se konati v sídle Společnosti národů
anebo v kterémkoliv jiném místě, které
by bylo určeno Konferencí v předešlém
zasedání dvoutřetinovou většinou
hlasů přítomných delegátů.
ČLÁNEK 337. - Mezinárodní úřad
práce zřídí se v sídle Společnosti
národů a bude tvořiti součást
souboru zařízení Společnosti.
ČLÁNEK 338. - Mezinárodní úřad
práce bude podřízen správní
radě, složené z 24 osob podle těchto
předpisů určených:
Správní rada Mezinárodního úřadu
práce bude složena takto:
Dvanáct osob zastupujících vlády;
Šest osob zvolených delegáty na Konferenci
zastupujícími zaměstnavatele;
šest osob zvolených delegáty zastupujícími
na Konferenci zřízence a dělníky.
Ze dvanácti osob zastupujících vlády
osm bude jmenováno členy, jejichž průmyslový
význam je nejznačnější a čtyři
budou jmenovány členy zvolenými k tomu cíli
vládními delegáty na Konferenci vyjma delegáty
osmi členů nahoře zmíněných.
Případné spory o otázce, kteří
členové mají průmyslový význam
nejznačnější, budou rozhodovány
Radou Společnosti národů.
Mandát členů Správní Rady bude
trvati tři leta. Způsob obsazení uprázdněných
míst a ostatní otázky stejného druhu
budou řešeny správní radou s výhradou
schválení Konference. Správní Rada
zvolí jednoho ze svých členů předsedou
a určí si svůj jednací řád.
Bude zasedati v obdobích, jež si sama určí.
Mimořádné zasedání musí
býti konáno kdykoliv nejméně deset
členů Rady o to písemně požádá.
ČLÁNEK 339. - V čelo Mezinárodního
úřadu práce bude postaven ředitel.
Bude určen Správní Radou, od níž
dostane své instrukce a jíž bude odpověden
ze správného úřadování
jakož i ze všech ostatních úkolů,
které mu budou snad svěřeny. Ředitel
neb jeho náměstek účastní se
všech zasedání Správní Rady.
ČLÁNEK 340. - Personál Mezinárodního
úřadu práce bude jmenován ředitelem.
Volba jeho musí padnouti na osoby různých
národností, pokud se to srovnává se
snahou dosíci nejlepší výkonnosti Úřadu.
Jistý počet těchto osob musí býti
ženy.
ČLÁNEK 341. - Činnost Mezinárodního
úřadu práce bude v sobě zahrnovati
soustředění a sdělování
veškerých údajů vztahujících
se na mezinárodní úpravu poměrů
dělnických a řadů práce, jakož
i zvláště zkoumání otázek,
jež jsou navrženy za předmět diskuse Konference
směřující k uzavření
mezinárodních úmluv, konečně
provedení veškerých zvláštních
šetření předepsaných Konferencí.
Bude pověřen přípravou denního
pořadu pro zasedání Konference.
V souhlase s ustanoveními této části
této Smlouvy bude pln ti úkoly sobě připadající
pokud jde o mezinárodní spory.
Bude redigovati a vydávati francouzsky a anglicky a v kterékoliv
jiné řeči, již Správní
Rada uzná za vhodnou, periodický věstník
věnovaný studiu otázek týkajících
se průmyslu a práce a majících mezinárodní
význam.
Vůbec bude míti mimo činnost označenou
v tomto článku všechny ostatní pravomoci
a funkce, jež Konference uzná za vhodno mu přiděliti.
ČLÁNEK 342. - Ministerstva členů zabývající
se otázkami dělnickými budou moci přímo
se stýkati s ředitelem prostřednictvím
zástupce své vlády v Správní
Radě Mezinárodního úřadu práce
aneb není-li takovéhoto zástupce, prostřednictvím
jakéhokoliv jiného povolaného činovníka
určeného k tomu cíli interesovanou vládou.
ČLÁNEK 343. - Mezinárodní úřad
práce bude moci žádati o součinnost
generálního úřadu tajemnického
Společnosti Národů ve všech otázkách,
v kterých tato součinnost může býti
poskytnuta.
ČLÁNEK 344. - Každý člen bude
hraditi náklady cesty a pobytu svých delegátů
a jejich technických poradců, jakož i svých
zástupců účastnících
se po případě zasedání Konference
a Správní Rady.
Všechny ostatní náklady Mezinárodního
úřadu práce, zasedání Konference
neb zasedání Správní Rady budou řediteli
hraženy generálním tajemníkem Společnosti
národů z obecného rozpočtu Společnosti.
Ředitel bude odpověden tajemníkovi generálnímu
Společnosti národů z použití
všech částek, jež mu budou vyplaceny ve
shodě s ustanoveními tohoto článku.
ČLÁNEK 345. - Správní Rada stanoví
jednací pořad pro zasedání Konference
prozkoumavší všechny návrhy podané
vládami kteréhokoli člena aneb kteroukoliv
jinou organisací jmenovanou v článku 334.
a týkající se věcí, jež
mají býti dány na tento denní pořad.
ČLÁNEK 346. - Ředitel bude obstarávati
funkce tajemníka Konference a bude musiti doručiti
denní pořad každého zasedání
čtyři měsíce před zahájením
tohoto zasedání každému členu
a jeho prostřednictvím delegátům mimovládním
jakmile tito budou určeni.
ČLÁNEK 347. - Každá vláda členů
bude míti právo odporovati tomu, aby ta neb ona
navrhovaná věc byla dána na denní
pořad zasedání. Důvody ospravedlňující
tento odpor budou musit býti vyloženy ve vysvětlujícím
rozkladě zaslaném řediteli, který
jej sdělí se členy Stálé Organisace.
Předměty, proti nimž bude vznesen odpor, zůstanou
nicméně na denním pořadu, rozhodne-li
tak Konference dvoutřetinovou většinou hlasů
přítomných delegátů.
Každá otázka, o níž stejnou dvoutřetinovou
většinou Konference rozhodne, že má býti
zkoumána (mimo případ uvedený v odstavci
předchozím) bude dána na denní pořad
následujícího zasedání.
ČLÁNEK 348. - Konference určí si svůj
jednací řád; zvolí si svého
předsedu; může jmenovati komise, jež pověří
předložením zpráv o všech otázkách,
které uzná za nutno podrobiti zkoumání.
Prostá většina hlasů přítomných
členů rozhodne ve všech případech,
ve kterých kvalifikovaná většina není
výslovně ustanovena jinými články
této části přítomné
Smlouvy.
Žádné hlasování není platné,
je-li počet odevzdaných hlasů menší,
než polovice poctu delegátů přítomných
při zasedání.
ČLÁNEK 349. - Konference může přiděliti
komisím, které zřídí, odborné
poradce, již budou míti hlas poradní, nikoliv
však rozhodující.
ČLÁNEK 350. - Vysloví-li se Konference pro
přijetí návrhů vztahujících
se na věc danou na denní pořad, bude jí
rozhodnouti o tom, zda návrh má nabýti formy:
a) "Doporučení", které má
býti předloženo zkoumání členů
k tomu cíli, aby se mu dodalo účinnosti formou
státního zákona neb jinak;
b) neb návrhu mezinárodní úmluvy,
která má býti členy ratifikována.
V obou případech je třeba dvoutřetinové
většiny hlasů přítomných
delegátů, aby doporučení neb návrh
úmluvy byl přijat při konečném
hlasování Konference.
Při vydávání doporučení
neb návrhu úmluvy obecně platných
má Konference míti zřetel na země,
v nichž podnebí, nedokonalý vývoj průmyslové
organ sace neb jiné zvláštní okolnosti
utvářejí podstatně odchylné
podmínky průmyslu a má navrhnouti takové
modifikace, jež pokládá za potřebné,
aby bylo vyhověno zvláštním podmínkám
oněch zemí.
Jedno vyhotoveni doporučení neb návrhu úmluvy
bude podepsáno předsedou Konference a ředitelem
a uloženo k rukám generálního tajemníka
Společnosti Národů. Tento doručí
pověřený opis doporučení neb
návrhu úmluvy každému členovi.
Každý člen se zavazuje předložiti
ve lhůtě jednoho roku od konce zasedání
Konference (anebo bylo-li následkem mimořádných
okolností nemožno tak učiniti během
roku, ihned, jakmile to bude možno, ale nikdy později,
než osmnáct měsíců po konci zasedání
Konference), doporučení neb návrh úmluvy
činiteli neb činitelům, do jejichž příslušnosti
věc patří, aby byla uzákoněna
aneb jinak uvedena v platnost.
Jde-li o doporučení, členové uvědomí
generálního tajemníka o vydaných opatřeních.
Jedná-li se o návrh úmluvy, sdělí
člen, jenž obdržel souhlas příslušného
činitele neb činitelů svou formální
ratifikaci úmluvy generálnímu tajemníkovi
a učiní taková opatření, jaká
budou nutna, aby ustanovení řečené
úmluvy byla uvedena ve skutek.
Nevyhoví li se doporučení zákonodárným
neb jiným opatřením způsobilým
k tomu, aby toto doporučení bylo uvedeno ve skutek,
aneb nesetká-li se návrh úmluvy se souhlasem
příslušného činitele neb činitelů,
člen nebude podroben žádnému jinému
závazku.
V případě, že jde o stát federativní,
jehož pravomoc co do přistoupení k úmluvě
ve věcech vztahujících se na práci,
jest podrobena určitým omezením, vláda
bude míti právo považovati návrh úmluvy,
na který se tato omezení vztahují, za pouhé
doporučení a použije se na tento případ
ustanovení tohoto článku vztahujících
se na doporučení.
Hořejší článek bude vykládán
v souhlase s touto zásadou:
V žádném případě nebude
žádáno na kterémkoli členu, aby
následkem toho, že Konference přijala nějaké
doporučení neb nějaký návrh
úmluvy umenšil ochranu už poskytnutou vlastním
zákonodárstvím dělníkům,
o něž jde.
ČLÁNEK 351. - Každá takto ratifikovaná
úmluva bude zapsána generálním sekretářem
Společnosti národů, ale bude zavazovati jen
členy, kteří ji ratifikovali.
ČLÁNEK 352. - Každý návrh, který
nedosáhl v celkovém konečném hlasování
dvoutřetinové většiny hlasů odevzdaných
přítomnými členy, může
býti předmětem zvláštní
úmluvy mezi těmi členy Stálé
Organisace, kteří si tak přejí.
Každá takováto zvláštní
úmluva musí býti oznámena příslušnými
vládami generálnímu tajemníkovi Společnosti
národů, který ji dá zapsati.
ČLÁNEK 353. - Každý člen se zavazuje,
ze předloží Mezinárodnímu úřadu
práce výroční zprávu o opatřeních,
jež učinil za účelem provedení
úmluv, ke kterým přistoupil. Tyto zprávy
budou redigovány ve formě předepsané
Správní Radou a musí obsahovati podrobnosti,
jež ona bude požadovati. Ředitel předloží
přehled těchto zpráv nejbližšímu
zasedání Konference.
ČLÁNEK 354. - Každá reklamace řízená
na Mezinárodní úřad práce některou
odborovou organisací dělnickou nebo zaměstnavatelskou
a podle které kterýkoliv člen nezabezpečil
uspokojivým způsobem provedení úmluvy,
k níž přistoupil, může býti
odevzdána Správní Radou dotčené
vládě a tato vláda může býti
vyzvána, aby v této věci učinila prohlášení,
jež uzná za vhodné.
ČLÁNEK 355. - Nepodá-li vláda dotčená
žádného prohlášení v přiměřené
lhůtě, aneb nezdá-li se učiněné
prohlášení Správní Radě
uspokojujícím, bude míti Správní
Rada právo, aby uveřejnila reklamaci a popřípadě
i udělenou odpověď.
ČLÁNEK 356. - Každý člen může
podati stížnost u Mezinárodního úřadu
práce proti jinému členu, který podle
jeho mínění nezabezpečuje uspokojujícím
způsobem provedení úmluvy, kterou oba na
základě předchozích článků
ratifikovali.
Správní Rada uzná-li to za vhodno, může
dříve, nežli by věc vznesla na vyšetřovací
komisi, podle řízení níže uvedeného,
vejíti ve styk s dotčenou vládou způsobem
udaným v článku 354.
Neuznává-li Správní Rada za nutno
sděliti stížnost dotčené vládě
aneb jestliže přes takovéto sdělení
nedostalo se Správní Radě odpovědi
jí uspokojující v přiměřené
lhůtě, může Rada dáti popud k
ustavení se vyšetřující komise,
jejímž úkolem bude, aby zkoumala nadhozenou
otázku a podala o věcí zprávu.
Totéž řízení může
býti Radou zahájeno buď z povinnosti úřední,
buď ke stížnosti některého delegáta
na Konferenci.
Přijde li před Správní Radu otázka
nadhozená podle článku 355. nebo 356., má
vláda dotčená právo, nemá-li
doposud zástupce v lůně Správní
Rady, aby určila delegáta, jenž by se zúčastnil
jednání v této věci. Rok k projednávání
bude oznámen včas dotčené vládě.
ČLÁNEK 357. - Vyšetřující
komise bude složena takto: Každý člen
se zavazuje, že označí během 6 měsíců
po vejití v platnost této smlouvy 3 osoby kompetentní
v otázkách průmyslových, z nichž
první zastupuje zaměstnavatele, druhá dělníky
a třetí jest neodvislou od obou. Soubor těchto
osob bude tvořit seznam, z něhož budou vybíráni
členové vyšetřující komise.
Správní Rada bude míti právo, aby
verifikovala ověřovací listiny těchto
osob a aby odmítla 2/3 většinou odevzdaných
hlasů přítomných zástupců,
přijati ty, jejichž ověřovací
listiny neodpovídají předpisům tohoto
článku.
Na žádost Správní Rady generální
tajemník Společnosti národů určí
3 osoby po jedné z každého ze tří
oddělení tohoto seznamu za űčelem utvoření
vyšetřující komise a určí
mimo to jednu z těchto 3 osob, aby předsedala řečené
komisi. Žádná z těchto tří
osob nesmí přináležeti členovi,
jenž má přímý nebo nepřímý
zájem na sporné věci.
ČLÁNEK 358. - V případě, že
stížnost bude vznesena po rozumu článku
356. na vyšetřující komisi, zavazuje
se každý člen, ať má nebo nemá
přímý zájem na sporné věci,
že dá k disposici komisi všechny údaje,
vztahující se na spornou věc, které
by byly v jeho rukou.
ČLÁNEK 395. - Vyšetřující
komise zrediguje po zevrubném prozkoumání
stížnosti zprávu, v které vyloží
svá zjištění o všech skutečnostech,
jež umožňují vymeziti dosah sporu, jakož
i doporučení, jež uzná za dobré
co do opatření, jež se mají učiniti,
aby se vyhovělo stěžující si
vládě a co do lhůt, v nichž tato opatření
mají býti provedena.
Tato zpráva označí současně
v případě potřeby trestní opatření
hospodářského rázu proti dotčené
vládě, jež komise by uznávala za vhodná
a o nichž usoudí, že by ostatní vlády
měly býti oprávněny je učiniti.
ČLÁNEK 360. - Generální tajemník
Společnosti národů doručí zprávu
vyšetřující komise každé
vládě interesované na sporu a zařídí
její uveřejnění.
Každá interesovaná vláda musí
ve lhůtě jednoho měsíce oznámiti
generálnímu tajemníku Společnosti
národů, zda přijímá nebo nepřijímá
doporučení, obsažená ve zprávě
Komise a v případě, že je nepřijímá,
zda žádá, aby spor byl vznesen na stálý
mezinárodní dvůr soudní Společnosti
národů.
ČLÁNEK 361. - V případě, že
některý člen neučiní ve věci
doporučení neb návrhu úmluvy opatření
předepsaná v článku 350., může
každý jiný člen vznésti tuto
otázku na stálý mezinárodní
dvůr soudní.
ČLÁNEK 362. - Rozhodnutí stálého
mezinárodního dvoru soudního o stížnosti
nebo otázce naň vznesené po rozumu článku
360. a 361. jest konečné.
ČLÁNEK 363. - Případné závěry
neb doporučení komise vyšetřující
budou moci býti potvrzeny, opraveny neb zrušeny stálým
mezinárodním dvorem soudním, jenž může
v případě potřeby označiti
trestní opatření hospodářského
rázu, jež by pokládal za vhodná proti
neuposlechnuvší vládě a o nichž
soudí, že by ostatní vlády měly
býti oprávněny je učiniti.
ČLÁNEK 364. - Nepřizpůsobí-li
se některý člen předepsané
lhůtě případným doporučením,
obsaženým buď ve zprávě vyšetřovací
komise nebo v rozhodnutí stálého mezinárodního
dvoru soudního, může každý z ostatních
členů provésti proti řečenému
členovi trestní opatření hospodářského
rázu, jež v tomto případě zpráva
komise nebo rozhodnutí soudu prohlásily za přípustné.
ČLÁNEK 365. - Neuposlechnuvší vláda
může v každé chvíli uvědomiti
Správní Radu, že učinila opatření,
aby se přizpůsobila doporučením buď
vyšetřující komise nebo doporučením
obsaženým v rozhodnutí stálého
mezinárodního dvoru soudního a může
žádati Rady, aby dala utvořiti generálním
tajemníkem Společnosti národů vyšetřující
komisi, pověřenou zjistiti pravdivost jejich údajů.
V tomto případě budou platiti ustanovení
článků 357., 358., 359., 360., 362., 363.
a budou-li zpráva vyšetřující
kom se neb rozhodnutí stálého mezinárodního
dvoru soudního příznivy neuposlechnuvší
vládě, musí ostatní vlády ihned
odvolati opatření rázu hospodářského,
jež učinily proti řečenému státu.