Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Tento zákon o zřízení župních a okresních úřadů, jakož i řád volební uvedený v § 13. a 70. tohoto zákona začnou účinkovati ode dne a v mezích, jež budou určeny vládním nařízením.

Vládním nařízením bude ustanoveno, kterým dnem a které úřady okresní a župní zahájí svou činnost a kterým dnem a pokud korporace a úřady v § 9. uvedené svou činnost zastavují a se zrušují.

Týmže způsobem budou vydána ustanovení přechodná.

Vládním nařízením bude ustanoveno, kdo bude až do další úpravy vykonávati práva, jež příslušela v oboru správy

1. politickému zemskému úřadu nebo jeho chefovi naproti zemské školní radě, státním úřadům policejním, úřadům poštovním a jiným,

2. zemskému sněmu a zemskému (správnímu) výboru naproti zemským ústavům pro celou zemi zřízeným nebo v komisích, v nichž země měla zastoupení.

Práva, jež příslušejí okresnímu náčelníku v okresní školní radě, bude vykonávati přednosta onoho okresního úřadu, který bude určen ministerstvem vnitra v dohodě s ministerstvem školství a národní osvěty.

Práva, jež příslušela chefovi politického zemského úřadu v oboru jmenování úřednictva a zřízenectva státního, přecházejí na ministerstvo vnitra; toto ministerstvo může však nařízením některá z těchto práv svěřiti přednostům župních úřadů.

Jestliže rozhodování o nějaké záležitosti přísluší podle dosud platných předpisů z toho důvodu, že záležitost ta se vztahuje na několik okresů, zemskému politickému úřadu, jsou, pokud okresy ty leží v jedné župě, k rozhodování povolány župní úřady. Úřední jednání pro území několika žup, pokud nemají býti prováděna jediným župním úřadem, anebo několika župními úřady ve vzájemné dohodě, náleží konati příslušnému ministerstvu.

Vláda jest zmocněna, aby nařízením podrobila města se zvláštním statutem v Čechách, na Moravě a v Slezsku obecnímu zřízení v oněch zemích všeobecně platnému a aby města municipální a města se zřízeným magistrátem na Slovensku prohlásila za velké obce.

Zemské zákony a nařízení pro jednotlivé země vydaná zůstávají, pokud tomuto zákonu neodporují, v platnosti.

Obce, v nichž úřady okresní nebo župní budou zřízeny, jsou povinny opatřiti a státu do vlastnictví odevzdati budovy s místnostmi pro úřad potřebnými.

V obcích, kde jest sídlo okresního úřadu, buď k umístění podle možnosti použito budov, jež náležely zrušené autonomní korporaci, nejsou-li nějakému zvláštnímu účelu přikázány.

Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.

Prováděcí nařízení v připojeném zákoně předpokládaná nabudou účinnosti zároveň se zákonem samým.

Vnitřní správu v republice československé vykonávají, pokud není nebo nebude zvláštními právními ustanoveními svěřena úřadům jiným, ve svém obvodu v mezích platných zákonů, nařízení a předpisův úřady župní a jim podřízené úřady okresní. Úřady tyto jsou služebně podřízeny ministerstvu vnitra, jsou však povinny ve věcech, jež v nejvyšší instanci spadají do působnosti jiných ministerstev, šetřiti i nařízení, předpisův a pokynů těchto ministerstev a je prováděti.

Který místní obvod mají župní úřady, a kde jest jejich sídlo, určuje příloha A. Které okresní úřady jsou jim podřízeny, který jest obvod těchto okresních úřadův a kde mají sídlo, bude určeno nařízením vlády.

Obvody a sídla župních úřadů mohou býti změněny jen zákonem; v prvých pěti letech působnosti tohoto zákona jest však vláda zmocněna, aby menší změny obvodů prováděla nařízením, vyslechnouc dříve zúčastněná župní zastupitelstva.

Slučovati a rozlučovati okresní úřady, měniti jejich obvody a sídla přísluší vládě nařízením; vláda jest povinna poskytnouti zúčastněným župním zastupitelstvům a okresním výborům možnost, aby se o změnách těch vyjádřily. Při tom buď šetřeno zásady, že každá obec může náležeti vždy jen do obvodu jednoho okresního úřadu a že hranice okresních úřadů nesmějí býti obvodem župního úřadu přerušeny.

Při změně obvodů župních a okresních úřadů buď hleděno k tomu, aby mezi zúčastněnými župními zastupitelstvy a okresními výbory došlo dohodou k majetkovému vypořádání. Dohoda tato vyžaduje schválení ministerstva vnitra. Nedojde-li k dohodě, stanoví vypořádání to vláda.

Soukromoprávní nároky třetích osob nejsou vypořádáním tím dotčeny.

Nastanou-li mimořádné poměry, může vláda vyslechnuvši župní zastupitelstvo župní úřad zcela nebo z části přeložiti dočasně do jiného místa župy. Ustanovení dvou posledních odstavců § 8. platí i pro tyto případy.

Města se zvláštním statutem v Čechách, na Moravě a v Slezsku vykonávají ve svém obvodu podle svých zřízení svými obecními orgány zároveň správu okresního úřadu.

Hlavní město Praha vyňato jest ze svazku župního. Postavení hlavního města Prahy a jejího zájmového území upraví zvláštní zákon.

Okresní úřady vykonávají ve svém obvodu vnitřní správu (§ 1.), jež podle předpisů dosud platných příslušela v Čechách okresním hejtmanstvím a zastupitelským okresům, na Moravě a v Slezsku okresním hejtmanstvím a silničním okresům anebo tímto zákonem nebo zvláštními zákony byla nebo bude okresním úřadům přikázána.

Ve správě té účastní se občanstvo podle ustanovení zákona, jednak okresními výbory (§ 69. a následující), jednak okresními senáty (§ 93.).

Župní úřady vykonávají v svém obvodu vnitřní správu (§ 1.), pokud podle ustanovení dosud platných příslušela zemským politickým správám, zemským sněmům a zemským výborům, anebo tímto zákonem nebo zvláštními zákony byla nebo bude župním úřadům přikázána.

Ve správě té účastní se občanstvo podle ustanovení zákona, jednak župními zastupitelstvy (§ 11. a následující), jednak župními senáty (§ 58.).

Na Slovensku a v území Podkarpatské Rusi vykonávají podle ustanovení § 4. a 5.

a) okresní úřady tu působnost, která podle platných předpisů příslušela dosud slúžnovským úřadům (vrchním slúžným, slúžným),

b) župní úřady tu působnost, která podle platných předpisů příslušela komitátům, jejich orgánům a správním výborům.

Města s municipálním právem, jakož i města s regulovaným magistrátem, vykonávají jako okresní úřady nadále svými orgány a ve svém území působnost, která jim podle platných předpisů přísluší a není správou jejich vnitřních záležitostí, s těmito výminkami:

a) v městech s municipálním právem přechází agenda, kterou dosud vykonávaly správní výbory těchto měst, na župní úřad, v jehož obvodě město jest;

b) župní úřad jest v městech s municipálním právem a v městech s regulovaným magistrátem dozorčí a odvolací instancí naproti purkmistrovi, magistrátu a městskému policejnímu hejtmanovi těchto měst.

Vláda jest zmocněna nařízením některé záležitosti, jež dosud příslušely slúžnovským nebo župním úřadům, svěřiti úřadům jiným.

Přednostou okresního úřadu jest okresní náčelník, přednostou župního úřadu župan. Oba jsou úředníci státní. Okresní náčelník jest služebně podřízen županovi. Zvláštními předpisy bude ustanoveno, jakou mají služební hodnost a jaké zvláštní požitky (služební byt, paušál a pod.) jim příslušejí.

Okresnímu a župnímu úřadu bude přidělen potřebný počet konceptních i odborných úředníků, úředníků účetních, kancelářských i jiných zřízenců státních. Nutná osobní opatření budou v mezích rozpočtu provedena zvláštními předpisy.

Veřejná služba odborná bude upravena zvláštními zákony.

Přednostové úřadů jsou za řádnou správu svých úřadův a ústavů jim podřízených odpovědni podle jednacího řádu, který vydá nařízením ministerstvo vnitra v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.

Ministerstvo vnitra jest v dohodě se zúčastněnými ministerstvy oprávněno v prvých 5 letech působnosti tohoto zákona nařízením ustanoviti, aby k zjednodušení a sjednocení správy:

1. některé záležitosti, jež spadají do působnosti okresních úřadů, byly svěřeny úřadům župním nebo naopak;

2. některé záležitosti, jež spadají do působnosti okresních výborů, byly svěřeny župním zastupitelstvům nebo naopak;

3. některé záležitosti, jež spadají do působnosti župních úřadů, byly pro několik žup nebo jejich částí obstarávány jedním župním úřadem, nebo obdobně některé záležitosti, jež spadají do působnosti župních zastupitelstev, byly obstarávány jedním župním zastupitelstvem.

Z týchž důvodů může vláda podle zvláštního zákonného zmocnění naříditi, aby některé z těchto záležitostí byly přeneseny na příslušné ministerstvo.

Vláda jest povinna nařízení podle odstavce čís. 1. až 3. vydaná předložiti Národnímu shromáždění do 4 neděl po nejbližší jeho schůzi ke schválení.

Odepře-li Národní shromáždění schválení, pozbývají nařízení ta platnosti dnem odepření.

Dosavadní okresy zastupitelské v Čechách, silniční okresy na Moravě a v Slezsku a župy na Slovensku a všechny orgány těchto korporací, zejména okresní zastupitelstva a výbory v Čechách, silniční výbory na Moravě a v Slezsku, správní výbory, župní i slúžnovské úřady na Slovensku, dále zemské a okresní politické správy v Čechách, na Moravě a v Slezsku, se zrušují a zastavují svou činnost (čl. 2.). Rovněž jako právnické osoby se všemi svými orgány pomíjejí země česká, moravská a slezská.

Jmění, fondy i závazky země české, moravské a slezské, dále dosavadních okresních zastupitelstev, okresů silničních a žup, přecházejí s výhradou práv třetím osobám na nich váznoucích a s výhradou určení a zachování účelu do vlastnictví státu a do správy státní, kterou provádí příslušné ministerstvo. Toto ministerstvo jest však v dohodě s ministerstvem vnitra a financí jménem státu oprávněno jmění to, zejména takové, jež jest určitým účelům věnováno, (jako školy, ústavy, komunikace, dráhy, nadace a pod.), odevzdati vzhledem k úkolům, jež župní zastupitelstva a okresní výbory podle tohoto zákona obstarávají, do správy nebo vlastnictví oněm župním zastupitelstvům nebo okresním výborům, v jichž obvodu jmění to jest, neb účelům jeho bylo nebo má býti věnováno. Při tom dluhy jednoho zastupitelského nebo silničního okresu mohou býti přeneseny jen na ten okres, do jehož obvodu zrušený zastupitelský nebo silniční okres náleží.

Bližší předpisy o zjištění jmění samosprávných korporací a jeho odevzdání budou ustanoveny nařízením.

Stejné zásady platí, pokud jde o další vedení správy samostatných fondů, nadací atd., jež jsou ve správě zrušených korporací.

Úředníci a zřízenci autonomních korporací, jež se tímto zákonem zrušují, přecházejí dnem, kdy korporace ty se zrušují, se všemi nabytými právy do služby státní, pokud práva ta nepřevyšují míry jednotlivých druhů práv a nárokův, jež v den přestupu úředníkům a zřízencům státním stejné nebo rovnocenné kategorie příslušejí. Při tom jsou u úředníkův a zřízencův okresních zastupitelstev a silničních výborů rozhodny minimální nároky stanovené v zákonech ze dne 23. července 1919, čís. 444. sb. z. a nař., ze dne 30. září 1919, čís. 536. sb. z. a nař., a ze dne 17. prosince 1919. čís. 17. sb. z. a nař. z r. 1920.

Podrobnější předpisy o převzetí a o zařazení budou vydány nařízením.

Jsou-li dosavadní stálé požitky (služné, příbytečné nebo místní přídavek jako náhrada za příbytečné), jež převzatým zaměstnancům z jejich služebního poměru podle úprav nejpozději dnem 15. února 1920 usnesených příslušejí, vyšší nežli stálé požitky u státních zaměstnancův, budiž jim ona částka, o kterou požitky ty překročují stálé požitky státních zaměstnancův, placena, pokud jde o zaměstnance zemské, z prostředků dotčeného zemského župního svazu, pokud pak jde o zaměstnance ostatních zrušených korporací, z prostředkův onoho okresu, do jehož území zrušená korporace náleží.

Zemské župní svazy i okresní výbory mohou se však do 6 měsícův ode dne svého ustavení usnésti, že neuznávají oné vyšší částky, která vyplývá z úpravy rázu mimořádného, neodpovídající způsobilosti a služební době dotčených zaměstnancův se zřením k rovnocenné službě státní.

U zaměstnanců, kteří za trvání republiky Československé do služeb zrušených autonomních korporací buď přestoupili ze služby státní nebo nově nastoupili, buď postupováno podle stejných zásad, jako by byli zůstali, anebo byli ustanoveni ve službě státní.

Úředníci a zřízenci zrušených autonomních korporací, kteří vstoupili na odpočinek po 15. únoru 1920, posuzují se co do svých nároků zaopatřovacích od toho dne, kdy korporace byly zrušeny, podle pravidel všeobecně pro státní zaměstnance platných. Ustanovení odstavce 3. a 4. má platnost i co do nárokův zaopatřovacích.

Úředníci, kteří ve službách zrušených autonomních korporací dokonali aspoň 5 let služby s dobrou kvalifikací, sprošťují se povinnosti skládati odborné zkoušky, předepsané k nabytí místa toho druhu ve službě státní.

U každého župního úřadu jest zřízeno pro obvod jeho župní zastupitelstvo. Župní zastupitelstvo jedná jednak ve schůzích plenárních, jednak ve výborech župních.

Župní zastupitelstvo má 35 volených členů; má-li župa více než 700.000 obyvatelů, buď na každých dalších 20.000 obyvatelů voleno o 1 člena více.

V župách čís. XV až XX může vláda, vyžadují-li toho v některé z nich zvláštní poměry, jmenovati na určité volební období další členy župního zastupitelstva, jichž počet nesmí však převyšovati jednu třetinu členů volených. Toto jmenovací právo pomine dnem 1. ledna 1940.

Kdo má právo do župního zastupitelstva voliti a kdo může býti do něho volen, jakož i jak se řízení volební provádí, stanoví zvláštní zákon.

Členové župního zastupitelstva jsou volení na 6 let.

Jinak členství v župním zastupitelstvu, výboru i komisích zaniká:

a) vzdáním;

b) tím, že vzejde, nebo dodatečně na jevo vyjde nějaká okolnost, pro kterou by člen ani původně nebyl mohl býti volen. O ztrátě členství rozhoduje volební soud;

c) sesazením podle § 100.;

d) rozpuštěním zastupitelstva župního (§ 61.).

Člen župního zastupitelstva pozbývá výrokem volebního soudu členství v župním zastupitelstvu, přestal-li býti z důvodů nízkých a nečestných příslušníkem strany, z jejíž kandidátní listiny byl zvolen.

Na místo volených členů. jichž členství před koncem volebního období zaniklo, nastupují na zbytek období náhradníci, na místo členů jmenovaných mohou býti provedena nová jmenování (§ 12. odst. 2.).

Župní zastupitelstvo schází se na pozvání županovo do sídla župního úřadu aspoň jednou za čtvrt roku. Župan jest oprávněn župní zastupitelstvo svolati také, kdykoliv jindy jest toho třeba, jest však povinen je svolati do 14 dnů, žádá-li za to aspoň pětina členů župního zastupitelstva, udávajíc předmět jednání.

Předsedou župního zastupitelstva jest župan: jest však oprávněn předsednictví ve schůzích župního zastupitelstva svěřiti některému členu župního výboru nebo některému úředníku úřadu župního.

Předseda župního zastupitelstva svolává župní zastupitelstvo aspoň na 8 dní napřed a určuje předměty jednání, které zároveň s pozváním buďtež sděleny členům i ministerstvu vnitra.

O předmětech, jež nebyly dány na pořad jednání, může býti jednáno jen, souhlasí-li většina všech poslancův.

Nesejde-li se tolik členů, aby mohlo župní zastupitelstvo platná usnesení činiti, buď svoláno znovu do 14 dnů s týmž pořadem jednání a může se usnášeti za každého počtu členů.

Jde-li však o věci v § 23. odstavci 2. uvedené, může se župní zastupitelstvo v této druhé schůzi o nich usnášeti jen za přítomnosti nadpoloviční většiny všech členů; jinak buď svoláno do 14 dní župní zastupitelstvo ku projednání těchto věcí po třetí a může se pak usnášeti za každého počtu členů.

V pozváních buď na tato ustanovení výslovně poukázáno.

Úředníci župního úřadu, županem určení, mají právo a k žádosti župního zastupitelstva i povinnost býti přítomnu jednání župního zastupitelstva a za souhlasu předsedy župního zastupitelstva účastniti se rokování.

Pokud mohou se schůzí účastniti i úředníci jiní, na příklad úředníci samostatných odborných úřadů v župě, bude ustanoveno jednacím řádem. Právo hlasovací má však nejvýše 5 úředníků županem k tomu určených.

Předseda župního zastupitelstva (§ 17.) zahajuje schůze župního zastupitelstva, stanoví pořad jednání, řídí a uzavírá je. Věci, jež nenáležejí do působnosti župního zastupitelstva. má z jednání vyloučiti, proti čemuž může kterýkoli člen župního zastupitelstva do 14 dnů podati u župního úřadu odvolání k ministerstvu vnitra.

Předseda župního zastupitelstva pečuje o zachování klidu a pořádku při jednání a o jeho nerušený průběh a jest oprávněn posluchače, kteří by jednání, ačkoli byli napomenuti, rušili, bez újmy dalšího jich stíhání, ze zasedací síně mocí odstraniti.

Schůze župního zastupitelstva jsou veřejné. Předseda zastupitelstva župního může však k žádosti aspoň pětiny členů anebo z vlastního podnětu, ale vždy za souhlasu župního zastupitelstva, z důležitých důvodů jednání o určitých předmětech, vyjímajíc rozpočet a účty, prohlásiti za důvěrné. Souhlas nebo nesouhlas projevuje po odstranění posluchačů župní zastupitelstvo pouhým hlasováním bez debaty.

Ku platnosti usnesení župního zastupitelstva jest třeba, není-li v tomto zákoně nic jiného ustanoveno, aby bylo přítomno více než polovina členů a aby se usnesení stalo nadpoloviční většinou přítomných. Hlasování jest zpravidla veřejné; za kterých podmínek může býti konáno hlasovacími lístky, určuje jednací řád. Všechny volby se konají hlasovacími lístky. Předseda nehlasuje; při rovnosti hlasů pokládá se návrh za zamítnutý. Předsedá-li člen župního výboru (§ 17.), má právo při volbách hlasovati. Je-li rovnost hlasů při volbách, rozhoduje los. Úředníci, kteří mají právo hlasovati (§ 20.), při volbách nehlasují.

Usnesení, které vyžaduje vyššího schválení, může býti učiněno, jen jsou-li aspoň dvě třetiny členů přítomny.

Podrobnější předpisy o jednání zastupitelstev župních budou ustanoveny jednacím řádem, který vydá vláda nařízením. Změny jeho mohou býti usneseny župním zastupitelstvem se schválením ministerstva vnitra. V řádě tom může býti ustanoveno, že mohou býti pro některé záležitosti utvořeny výbory (komise) a za jakých podmínek usnesení těch výborů, jež se skládají ze členů župního zastupitelstva, jest pokládati za usnesení župního zastupitelstva.

O jednáních zastupitelstva župního vede zápis úředník župního úřadu županem k tomu určený. Zápis buď podepsán předsedou schůze, zapisovatelem a aspoň 2 členy župního zastupitelstva, jež k tomu konci župní zastupitelstvo na počátku schůze zvolí. Zápis o každé schůzi buď oznámen ministerstvu vnitra, a pokud nejde o schůzí tajnou (§ 22.), uveřejněn. (§ 101.)

Každý obyvatel župy má právo do zápisů o schůzích veřejných nahlížeti a opisy z nich si pořizovati.

Každé župní zastupitelstvo volí ze sebe na své volební období stálý župní výbor o 8 členech a 8 náhradnících podle zákona o volbách župních zastupitelstev. Volby buďtež provedeny v prvé schůzi nově zvoleného župního zastupitelstva. Vedle toho účastní se jednání župního výboru i úředníci župního úřadu, jimž bylo svěřeno samostatně vyřizovati záležitosti do působnosti župního zastupitelstva spadající. Hlasovati může zpravidla jeden, nejvýše dva úředníci, jež určí župan.

Pro volby, jež vykonává župní výbor, platí ustanovení § 23.

Župnímu výboru předsedá župan, jest však oprávněn předsednictví svěřiti i některému členu župního výboru nebo některému úředníku župního úřadu.

Župní výbor schází se na pozvání županovo do sídla župního úřadu, kdykoliv jest třeba, nejméně však jednou za měsíc. Žádají-li o to písemně aspoň 3 členové župního výboru, udávajíce předmět jednání, jest župan povinen svolati župní výbor nejdéle do 5 dnů.

Schůze župního výboru jsou neveřejné.

O řízení schůzí a udržování pořádku i o hlasování platí obdobné předpisy § 21. a 23.

Zápis o schůzích župního výboru vede úředník župního úřadu županem k tomu určený.

Župní zastupitelstvo může pro správu a dozor nad jednotlivými župními ústavy a podniky, jakož i pro obstarávání jednotlivých župních věcí zříditi podle potřeby zvláštní výbory (komise) ze členů župního zastupitelstva nebo z občanů v župě usedlých a do župního zastupitelstva volitelných. Předsedou výborův a komisí těch jest župan, může však předsednictvím pověřiti některého úředníka župního neb okresního úřadu nebo některého člena výboru župního nebo komise samé. Výbory a komise obstarávají práce své pod dozorem župana a župního výboru. Bližší povinnosti těchto výborů a komisí budou ustanoveny zvláštními řády, jež vydá župní zastupitelstvo.

Jednání a hlasování v župním zastupitelstvu, ve výborech a komisích, nesmí býti přítomen aniž se ho účastniti člen tohoto sboru, jde-li o zvláštní osobní ať soukromý nebo veřejný zájem jeho samého, jeho manžela nebo manželky, neb osob s ním příbuzných a sešvakřených do druhého stupně.

Totéž platí o zákonných zástupcích, o členech správní rady akciových společností, o jednatelích společností s ručením obmezeným, o členech představenstev hospodářských a výdělkových společenstev, o advokátech, notářích, stavitelích, civilních technicích a pod., jde-li o zvláštní osobní soukromý nebo veřejný zájem osob a korporací, jež zastupují.

Členové župního zastupitelstva, výborů nebo komisí nesmějí za zastupování župního zastupitelstva ve sporech žádati více než náhradu skutečných, jim vzešlých výloh, nesmějí udíleti právní rady stranám ve sporech proti župnímu zastupitelstvu, nesmějí ani přímo ani nepřímo zúčastniti se dodávek a prací župním zastupitelstvem nebo výborem, župními ústavy, nebo podniky zadávaných a nesmějí pachtovati vybírání dávek župních a pod.

Ve výjimečných případech může ministerstvo vnitra k návrhu župního výboru povoliti úchylky od těchto zásad.