Bulharsko uznává, jako již učinily Mocnosti spojené a sdružené, stát srbsko-hrvatsko-slovinský.
ČLÁNEK 37.
Bulharsko vzdává se ve prospěch státu srbsko-hrvatsko-slovinského všech práv a nároků na území mocnářství bulharského, která leží za hranicemi bulharskými, jak jsou určeny čl. 27., částí II. (hranice bulharské) a která jsou uznána za část státu srbsko-hrvatsko-slovinského touto smlouvou nebo jinými smlouvami uzavřenými, aby byly spořádány věci přítomné doby.
ČLÁNEK 38.
Do 14 dnů, počítajíc od té doby, kdy počne působiti tato smlouva, bude zřízena komise, skládající se ze sedmi členů, z nichž pět jmenují čelné mocnosti spojené a sdružené, jednoho stát srbsko-hrvatsko-slovinský, jednoho Bulharsko. Úkolem této komise jest určiti hraniční čáru, popsanou v čl. 27., 1. druhé části (hranice bulharské).
ČLÁNEK 39.
Příslušníci bulharští usídlení v území postoupeném státu srbsko-hrvatsko-slovinskému nabudou plnoprávně, ztrácejíce státní občanství bulharské, státní občanství srbsko-hrvatsko-slovinské.
Příslušníci bulharští však, kteří se usídlili v těchto územích po 1. lednu 1913. mohou získati státní občanství srbsko-hrvatsko-slovinské jen se svolením státu srbsko-hrvatsko-slovinského.
ČLÁNEK 40.
Během dvou let potom, co tato smlouva nabude působnosti, bulharští příslušníci starší 18 let a usedlí v území přiděleném státu srbsko-hrvatsko-slovinskému podle této smlouvy, mají možnost zvoliti si své bývalé státní občanství. Srbové, Chorvati a Slovinci, bulharští příslušníci, starší 18 let a v Bulharsku usedlí, mají rovněž možnost zvoliti si státní příslušnost srbsko-hrvatsko-slovinskou.
Opce manželova zahrnuje v sobě opci manželčinu a opce rodičů opci jejich dítek mladších 18 let.
Osoby, jež užily dotčeného práva opce musí pak během příštích dvanácti měsíců vystěhovati se do státu, který zvolily.
Budou při tom oprávněny podržeti vlastnictví svých nemovitostí v území druhého státu, kde se zdržovaly před opcí.
Mohou taktéž odnésti si svůj movitý majetek všeho druhu. Nebudou jim uložena z tohoto podnětu žádná cla ani vývozní ani dovozní.
V téže lhůtě Srbové, Chorvati a Slovinci, příslušníci bulharští, nalézající se v cizině mají právo, nestanoví-li cizí zákon opak a nenabyli-li cizí státní příslušnosti, dosíci státního občanství srbsko-hrvatsko-slovinského při ztrátě státního občanství bulharského, zachovají-li se podle předpisů, které stát srbsko-hrvatsko-slovinský vydá.
ČLÁNEK 41.
Podíl a povaha finančních břemen bulharských" které vezme na sebe stát srbsko-hrvatsko-slovinský hledíc k územím postaveným pod jeho svrchovanost budou určeny podle čl. 141., části VIII. (Klausule finanční) této smlouvy.
Pozdějšími smlouvami budou upraveny všechny otázky, které by nebyly upraveny touto smlouvou a které by mohly vzniknouti postupem onoho území.
ODDÍL II.
Řecko.
ČLÁNEK 42.
Bulharsko vzdává se ve prospěch Řecka všech práv a nároků na území mocnářství bulharského, která leží za hranicemi bulharskými, jak jsou určeny čl. 27., částí II. (hranice bulharské) a která jsou uznána za část Řecka touto smlouvou nebo jinými smlouvami uzavřenými, aby byly uspořádány přítomné věci.
ČLÁNEK 43.
Komise složená ze sedmi členů, z nichž pět bude jmenováno Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými, jeden Řeckem a jeden Bulharskem bude ustavena 14 dní po dni, kdy nabude působnosti tato smlouva, aby určila na místě samém hraniční čáru, jak je popsána v čl. 27-2., části II. (Hranice Bulharska), této smlouvy.
ČLÁNEK 44.
Příslušníci bulharští usídlení v území přiděleném Řecku nabývají plnoprávně, ztrácejíce státní občanství bulharské, státní občanství řecké.
Příslušníci bulharští však, kteří se usadili v těchto územích po 1. lednu 1913, mohou získati státní občanství řecké jen se svolením Řecka.
ČLÁNEK 45.
Během dvou let potom, co tato smlouva nabude působnosti, bulharští příslušníci starší 18 let a usedlí v území přiděleném Řecku podle této smlouvy, mají možnost zvoliti si státní občanství bulharské.
Opce manželova zahrnuje v sobě opci manželčinu a opce rodičů opci jejich dítek mladších 18 let.
Osoby, jež užily dotčeného práva opce, musí pak během příštích dvanácti měsíců vystěhovati se do státu, pro který optovaly.
Budou při tom oprávněny podržeti vlastnictví svých nemovitostí v území toho státu, v němž se zdržovaly před opcí. Budou taktéž moci odnésti si movitý majetek všeho druhu.
Nebudou jim uložena z tohoto podnětu žádná cla, ani vývozní ani dovozní.
ČLÁNEK 46.
Řecko svoluje a schvaluje, aby byly pojaty do smlouvy s Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými předpisy, které tyto mocnosti budou považovati za nutné k ochraně zájmů obyvatelů v Řecku, kteří se od většiny obyvatelstva liší rasou, jazykem nebo náboženstvím.
Řecko rovněž schvaluje, aby byla pojata do smlouvy s Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými ustanovení, která tyto mocnosti uznají za nutná, aby byly zabezpečeny svoboda přepravy a nakládání s obchodem jiných národů vyhovující zásadám slušnosti.
ČLÁNEK 47.
Podíl a ráz finančních břemen Bulharska, která bude řeckému státu převzíti, hledíc k území postavenému pod jeho svrchovanost budou určeny podle článku 141., části VIII. (Podmínky finanční), této smlouvy.
Pozdější úmluvy upraví veškeré otázky, které by nebyly upraveny touto smlouvo a k nimž by mohl zavdati podnět postup řečeného území.
ODDÍL III.
Thrakie.
ČLÁNEK 48.
Bulharsko vzdává se ve prospěch Čelných mocností spojených a sdružených všech práv a nároků na území thrácké, která náležela bulharské monarchii a která, jsouc položena za novými hranicemi bulharskými, jak jsou určeny ve čl. 27-3., části II. (Hranice Bulharska), nejsou v přítomné době nijak přidělena.
Bulharsko se zavazuje, že uzná opatření, která Čelné mocnosti spojené a sdružené vzhledem k těmto územím učiní, jmenovitě pokud jde o státní příslušnost obyvatelstva.
Čelné mocnosti spojené a sdružené se zavazují zaručiti svobodu hospodářských východisek Bulharska na Egejském moři.
Podmínky této záruky budou určeny později.
ODDÍL IV.
Ochrana menšin.
ČLÁNEK 49.
Bulharsko se zavazuje, že výmínky, obsažené v tomto oddíle budou uznány za základní zákony, že žádný zákon nebo nařízení nebo úkon úřední neoctne se v odporu nebo nesouhlase s těmito výminkami a že žádný zákon, nařízení nebo úkon úřední proti nim nebude míti moci.
ČLÁNEK 50.
Bulharsko se zavazuje, že poskytne všem obyvatelům Bulharska úplnou a naprostou ochranu jejich života a jejich svobody bez rozdílu jejich původu, státní příslušnosti, jazyka, rasy nebo náboženství.
Všichni obyvatelé Bulharska budou míti právo, aby volně vyznávali jak veřejně tak soukromně jakékoli vyznání, náboženství nebo víru, jejichž výkon nebude v neshodě s veřejným pořádkem a dobrými mravy.
ČLÁNEK 51.
Bulharsko uznává a prohlašuje za státní občany bulharské ipso facto a bez dalších formalit všechny osoby, které mají domovské právo na území bulharském v době, kdy tato smlouva nabude působnosti a nejsou příslušníky jiného státu.
ČLÁNEK 52.
Státního občanství bulharského nabude ipso facto pouhým zrozením na bulharském území každá osoba, která zrozením nenabývá státního občanství jiného.
ČLÁNEK 53.
Všichni státní občané bulharští budou si rovni před zákonem a budou požívati stejných práv občanských a politických bez ohledu na svou rasu, jazyk nebo náboženství.
Rozdíl v náboženství, víře nebo vyznání nemůže býti žádnému státnímu občanu bulharskému na závadu, pokud jde o požívání práv občanských a politických a zejména pokud jde o přístup do veřejné služby, úřadů a k poctám, nebo o vykonávání jakékoli živnosti nebo povolání.
Nebude ukládáno žádné omezení státním občanům bulharským, pokud jde o užívání jakéhokoliv jazyka ve stycích soukromých a obchodních, ve věcech týkajících se náboženství, tisku neb veřejných projevů jakéhokoliv druhu, nebo ve veřejných shromážděních.
Bez ohledu na to, že by vláda bulharská zavedla nějaký úřední jazyk, bude poskytnuta státním občanům bulharským jiného jazyka než bulharského přiměřená možnost, aby před soudy používali svého jazyka jak ústně tak písemně.
ČLÁNEK 54.
Se státními občany bulharskými, náležejícími k menšinám národnostním, náboženským neb jazykovým bude po právu a ve skutečnosti za stejných záruk nakládáno stejně, jak s ostatními občany bulharskými. Zvláště budou míti stejné právo, aby zakládali, řídili a spravovali vlastním nákladem ústavy lidumilné, náboženské a sociální, školy a jiné ústavy výchovné s právem, aby tam volně používali svého jazyka a svobodně tam vykonávali své náboženství.
ČLÁNEK 55.
Pokud jde o veřejné vyučování Bulharsko poskytne ve městech a okresích, v nichž jest usedlý značný zlomek bulharských občanů jiného jazyka než bulharského, přiměřené příležitosti, zajišťující, aby dětem těchto bulharských občanů se dostalo v obecných školách vyučování v jejich vlastní řeči. Toto ustanovení nebude však vládě bulharské brániti, aby učinila povinným vyučování řeči bulharské v těchto školách.
Ve městech a okresích, v nichž je usedlý značný zlomek občanů bulharských, náležejících k menšinám národnostním, náboženským neb jazykovým, zabezpečí se těmto menšinám slušný podíl na požitku a použití částek, které mají býti vynaloženy na výchovu, náboženství neb lidumilnost z veřejných fondů podle rozpočtu státního, rozpočtů obecních neb jiných.
ČLÁNEK 56.
Bulharsko se zavazuje, že nebude klásti překážek použití práva opce vytčeného touto smlouvou aneb smlouvami uzavřenými mezi Mocnostmi spojenými a sdruženými a Německem, Rakouskem, Uherskem, Ruskem neb Tureckem, aneb mezi řečenými Mocnostmi samými, a dovolujícího těm, kdož na tom mají zájem, přijmouti či nepřijmouti státní občanství bulharské.
Bulharsko se zavazuje, že uzná opatření, která Mocnosti spojené a sdružené uznají za případná pro vzájemné a dobrovolné vystěhování národnostních menšin.
ČLÁNEK 57.
Bulharsko souhlasí s tím, že předpisy předcházejících článků tohoto oddílu, pokud se týkají příslušníků menšiny rasové, náboženské nebo jazykové, zakládají závazky zájmu mezinárodního a požívají záruky Společnosti Národů. Nesmějí se měniti, nedá-li k tomu souhlasu většina v Radě Společnosti Národů. Mocnosti spojené a sdružené zastoupené v Radě se zavazují každá, pokud jí se týká, že neodeprou svého souhlasu takovým změnám oněch článků, které v předepsané formě byla schválila většina Rady Společnosti Národů.
Bulharsko souhlasí s tím, že každý člen Rady Společnosti Národů bude míti právo obrátiti pozornost Rady na každé hrozící nebo již nastalé porušení kteréhokoli z těchto závazků a že Rada bude moci zvoliti postup a vydati pokyny, jaké se jí za daných okolností budou zdáti vhodnými a účinnými.
Bulharsko souhlasí dále s tím, aby každý rozpor mínění, který by o právních nebo skutkových otázkách, souvisících s oněmi články, vznikl mezi vládou bulharskou a kteroukoli z Čelných mocností spojených a sdružených neb kteroukoliv jinou mocnost, jež je členem Rady Společnosti Národů, byl pokládán za spor rázu mezinárodního po rozumu článku 14. smlouvy o Společnosti Národů.
Vláda bulharská souhlasí, aby každý takový spor, bude-li za to žádati druhá strana, byl vznesen na stálý mezinárodní soudní dvůr, jehož rozhodnutí bude konečné a bude požívati téže moci a účinnosti, jako rozhodnutí podle článku 13. oné smlouvy.
ODDÍL V.
Ustanovení obecná.
ČLÁNEK 58.
Bulharsko se zavazuje uznati plnou platnost všech smluv neb úmluv, jež by spojené a sdružené mocnosti uzavřely se státy, jež se ustavily nebo se ustaví na celém území nebo na části bývalé říše ruské, jak existovala dne 1. srpna 1914, a uznati hranice těchto států tak, jak budou tímto způsobem určeny.
Bulharsko uznává a zavazuje se respektovati jako trvalou a nezadatelnou neodvislost všech řečených území.
Bulharsko definitivně uznává za neplatné smlouvy brestlitevské a všechny ostatní úmluvy nebo smlouvy uzavřené bývalou vládou rakousko-uherskou s maximalistickou vládou ruskou ve smyslu disposic obsažených ve článku 143, Část VIII. (Klausule finanční) a ve článku 171, Část IX. (Klausule hospodářské) této smlouvy.
Spojené a sdružené mocnosti výslovně vyhražují Rusku všecka práva, aby se mu dostalo od Bulharska veškerých náhrad a odškodnění, zakládajících se na zásadách této smlouvy.
ČLÁNEK 59.
Bulharsko prohlašuje, že již nyní uznává a schvaluje hranice Rakouska, Řecka, Uher, Polska, Rumunska, státu Srbsko-hrvatsko-slovinského a státu Československého tak, jak budou tyto hranice určeny Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými.
ČLÁNEK 60.
Bulharsko se zavazuje uznati úplnou platnost mírových smluv a doplňovacích úmluv, které jsou nebo budou uzavřeny mocnostmi spojenými a sdruženými s mocnostmi, které bojoval po boku Bulharska, a schváliti rozhodnutí, která byla nebo budou učiněna o územích bývalé říše německé, Rakouska, Uher a říše ottomanské a konečně uznati nové státy ve hranicích, které jim takto budou určeny.
ČLÁNEK 61.
Žádný z obyvatel území postoupeného Bulharskem ve smyslu této smlouvy nesmí býti znepokojován nebo obtěžován buď za svoje politické chování od 28. července 1914 neb hledíc k úpravě státního občanství podle této smlouvy.
ČLÁNEK 62.
Bulharsko prohlašuje, že uznává francouzský protektorát nad Marokem, a zavazuje se, že nebude, ani pro sebe ani pro své státní občany požadovati dobrodiní nějaké výhody neb immunity zakládající se na platnosti kapitulací v Maroku.
Veškeré smlouvy, dohody, narovnání neb úmluvy uzavřené Bulharskem s Marokem pokládají se za zrušené ode dne 11. října 1915.
Při dovozu do Bulharska bude marocké zboží požívati výhod podle norem platných pro zboží francouzské.
ČLÁNEK 63.
Bulharsko prohlašuje, že uznává protektorát prohlášený Velikou Britannií nad Egyptem dne 18. prosince 1914 a zavazuje se, že nebude ani pro sebe ani pro své státní občany požadovati dobrodiní nijaké výhody neb immunity zakládající se na platnosti kapitulací v Egyptě. Veškeré smlouvy, dohody narovnání a úmluvy uzavřené Bulharskem s Egyptem pokládají se za zrušené ode dne 11. října 1915.
Egyptské zboží při dovozu do Bulharska bude požívati výhod podle norem platných pro zboží britské.
ČÁST IV.
Klausule vojenské, námořní a vzduchoplavecké
Aby bylo umožněno připraviti obecné omezení zbrojení u všech národů, zavazuje se Bulharsko dbáti přesně klausulí vojenských, námořních a vzduchoplaveckých takto stanovených:
ODDÍL I.
Klausule vojenské.
HLAVA I.
Klausule obecné.
ČLÁNEK 64.
Ve třech měsících po tom, co nabude tato smlouva působnosti, musí se vojenské síly bulharské demobilisovati v míře níže předepsané.
ČLÁNEK 65.
Obecná povinná služba vojenská bude v Bulharsku zrušena. Armáda bulharská bude na příště sestavována a doplňována pouze cestou dobrovolného vstupu.
HLAVA II.
Číselný stav a rozčlenění bulharské armády.
ČLÁNEK 66.
Celkový počet vojenských sil v armádě bulharské nesmí přesahovati 20.000 mužů v to čítajíc důstojníky a doplňovací tělesa.
Bulharsko může určiti samo formace tvořící jeho armádu, to však s následujícími výhradami:
1. že číselný stav utvořených jednotek bude se držeti v mezích nejvyšší a nejnižší cifry uvedené v tabulce IV. přiložené k tomuto oddílu:
2. že poměr důstojnictva, v to čítaje personál štábů a zvláštních služeb nebude přesahovati dvacátý a poměr poddůstojníků patnáctý díl celkového číselného stavu ve službě jsoucího;
3. že počet kulometů, děl a houfnic nebude přesahovati počet, jenž jest v tabulce V. připojené k tomuto oddílu stanoven na 1000 mužů celkového číselného stavu ve službě jsoucího.
Armády bulharské smí se výhradně užívati jen k udržení pořádku v hranicích území bulharského a k pohraniční stráži.
ČLÁNEK 67.
V žádném případě nebudou tvořeny vyšší jednotky než divise, tak jak jest ustanoveno v tabulkách I., II. a III. přiložených k tomuto oddílu. Nejvyšší početnost štábů a všech formací jest stanovena v tabulkách přiložených k tomuto oddílu. Tato čísla nemusí se dodržovati přesně, nesmí se však nikdy překročiti.
Udržování neb tvoření jiných vojenských sborů, jakož i každé jiné sdružování k účelům vojenského velení neb válečných příprav jest zakázáno.
Každá následující jednotka může míti po jednom skladišti:
Pluk pěchoty.
Pluk jízdy.
Pluk polního dělostřelectva.
Zákopnický prapor.
ČLÁNEK 68.
Všechna opatření mobilisační nebo vztahující se k mobilisaci jsou zakázána.
Vojenská tělesa, pomocné služby a štáby nesmějí míti v žádném případě doplňovacích kádrů.
Jest zakázáno činiti přípravy pro rekvisici zvířat, nebo jiných dopravních prostředků vojenských.
ČLÁNEK 69.
Počet četníků, celníků, hajných, místních nebo jen obecních strážníků a jiných podobných činovníků bude ustanoven mezispojeneckou vojenskou kontrolní komisí ve smyslu čl. 98 a nesmí přesahovati počet osob, které vykonávaly podobné služby v roce 1911 v územních hranicích bulharských, jak byly určeny touto smlouvou. Počet těch činovníků z nich, kteří budou ozbrojeni puškami, nesmí přesahovati číslici 10.000.
Počet těchto činovníků smí v budoucnosti býti výšen jen v poměru ke vzrůstu obyvatelstva v místech nebo obcích, kde konají službu.
Tito zřízenci a činovníci, jakož i zřízenci železniční nesmějí se shromažďovati, aby se účastnili jakéhokoliv vojenského výcviku.
Mimo to může Bulharsko zříditi sbor pohraničních strážníků, který bude doplňován dobrovolným vstupem a nesmí překročiti 3.000 mužů, tak aby celkový počet vojenských pušek v Bulharsku nepřekročil 33.000.
ČLÁNEK 70.
Každá vojenská formace, jež není obsažena v hořejších článcích jest zakázána. Ty, které by tu byly nad povolenou pohotovost budou zrušeny ve lhůtě stanovené článkem 64.
HLAVA III.
Doplňování a výcvik vojska.
ČLÁNEK 71.
Všichni důstojníci, počítaje v to důstojníky četnictva, služby celní, lesní a jiné, musí býti důstojníky z povolání. Důstojníci, kteří jsou nyní ve službě a kteří budou v armádě, v četnictvu aneb ve službách shora řečených podrženi, musí se zavázati sloužiti nejméně do věku 40 let. Důstojníci, kteří jsou nyní ve službě a kteří se nezaváží pro službu v nové armádě, četnictvu neb ve službách shora řečených, budou prosti jakékoliv vojenské povinnosti: nesmějí se zúčastniti žádného cvičení vojenského, teoretického či praktického.
Nově jmenovaní důstojníci musí se zavázati sloužiti nejméně dvacet po sobě jdoucích let.
Počet důstojníků, kteří opouštějí službu z jakýchkoliv příčin před uplynutím doby, pro níž se zavázali, nesmí přesahovati každoročně dvacetinu celkového stavu důstojnictva, uvedeného ve článku 66. Je-li tento poměr z důvodu vyšší moci překročen, nesmí se úbytek tím v tělese vznikající nahraditi novým jmenováním.
ČLÁNEK 72.
Celková služební doba poddůstojníků a mužstva nesmí býti nižší než dvanáct po sobě jdoucích let služby pod prapory.
Počet mužstva propuštěného před uplynutím doby, pro kterou se zavázali, ať již byli propuštěni z důvodů zdravotních nebo opatřením disciplinárním či z jakýchkoliv jiných příčin, nesmí ročně přesahovati dvacetinu celkového stavu, stanoveného článkem 66.
Jestliže tento poměr byl překročen z důvodu vyšší moci, nesmí se úbytek takto vzniklý krýti novým přijímáním.
HLAVA IV.
Školy, učiliště, spolky a sdružení vojenská.
ČLÁNEK 73.
Po uplynutí tříměsíční lhůty od té doby, co tato smlouva nabude působnosti, zůstane v Bulharsku nejvýš jedna vojenská škola, výhradně určená pro doplňování důstojnictva povolených vojenských jednotek.
Počet žáků připuštěných k přednáškám na školách vojenských bude přesně úměrný uvolněným místům ve sboru důstojnickém.
Žáci a tělesa budou přičteni číselnému stavu určenému ve článku 66. Následkem toho a sice ve lhůtě shora vytčené všechny vojenské akademie a ústavy podobné, jakož i různé školy důstojnické, školy důstojnických elevů, školy kadetní, poddůstojnické a školy poddůstojnických elevů, odlišné od školy shora dotčené, budou v Bulharsku zrušeny.
ČLÁNEK 74.
Jiná učeliště než ta, která jsou míněna shora článkem 73., university, spolky vojínů demobilisovaných, turistické kroužky, spolky junáků a sdružení i kroužky všeho druhu nesmějí se zabývati věcmi vojenskými.
Není jim dovoleno pod jakoukoliv záminkou vyučovati neb cvičiti své žáky neb členy v zacházení se zbraní.
Tato učeliště, tyto společnosti, kroužky neb jiná sdružení nesmějí míti nijakého styku s Ministerstvem války neb nějakou jinou vojenskou autoritou.
ČLÁNEK 75.
Vyučování tělocviku ve školách a ústavech všeho druhu, stojících pod dohledem státním neb pod ředitelstvím soukromým, nesmí obsahovati nijakého vyučování neb výcviku v zacházení se zbraní neb ve válečných přípravách.
HLAVA V.
Výzbroj, střelivo, materiál a opevnění.
ČLÁNEK 76.
Po uplynutí tří měsíců od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, nesmí výzbroj bulharské armády přesahovati cifru stanovenou na 1000 mužů v tabulce V., přiložené k tomuto oddílu.
Přebytků v poměru k číselným stavům bude užito jedině k doplňování, jehož by snad bylo třeba.
ČLÁNEK 77.
Zásoby střeliva armády bulharské nesmějí přesahovati množství uvedené v tabulce V., připojené k tomuto oddílu.
Ve třech měsících od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, složí bulharská vláda nynější přebytek zbraní a střeliva v místech, která jí budou oznámena Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými.
Žádná jiná zásobárna, sklad nebo náhrada střeliva nebudou zřízeny.
ČLÁNEK 78.
Počet a ráže kusů dělostřeleckých, které tvoří potřebné pravidelné ozbrojení pevností nyní v Bulharsku pozůstávajících, budou bezodkladně oznámeny Čelným mocnostem spojeným a sdruženým a budou tvořiti nejvyšší míru, jež se nesmí překročiti.
Ve třech měsících po tom, co tato smlouva nabude působnosti, nejvyšší zásoba střeliva pro tato děla bude snížena a udržována na následující výši:
1500 ran na 1 kus pro ty, jejichž ráže je 105 m/m nebo menší;
500 ran na 1 kus pro ty, jejichž ráže je vyšší než 105 m/m.
V Bulharsku nesmí se zříditi žádná nová pevnost neb opevnění.
ČLÁNEK 79.
Výroba zbraní, střeliva a materiálu válečného bude omezena nejvýš na jedinou továrnu. Tato továrna bude státní na státem řízena a její výroba bude přesně omezena na práce, jež by byly potřebný pro stav vojska a pro výzbroj, stanovené v čl. 66., 69., 77., 78.
Ve třech měsících od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, budou zrušeny nebo k potřebám čistě obchodním proměněny všechny závody, které mají za účel výrobu, přípravu, uložení nebo zkoumání zbraní, střeliva nebo kterýchkoliv jiných válečných pomůcek.
V téže době budou rovněž zrušeny všechny zbrojírny vyjma ty, které budou sloužiti jako skladiště pro povolené zásoby střeliva; personál zbrojíren bude propuštěn. Zařízení závodů nebo zbrojíren, přesahující potřeby povolené výroby, bude z činnosti vyřazeno nebo proměněno k potřebám čistě obchodním podle rozhodnutí mezispojenecké dozorčí komise vojenské, ustanovené článkem 98.
ČLÁNEK 80.
Ve třech měsících po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, budou vydány Čelným mocnostem spojeným a sdruženým všechny zbraně, všechno střelivo a všechen válečný materiál, které jsou v Bulharsku, ať už původ je jakýkoliv, v to počítajíc jakékoliv pomůcky na obranu proti letadlům, a to pokud množství všech jmenovaných předmětů přesahuje množství povolené.
Toto vydání bude provedeno v místech území bulharského, označených zmíněnými mocnostmi, jež rozhodnou rovněž o určení těchto předmětů.
ČLÁNEK 81.
Dovoz zbraní, střeliva a pomůcek válečných všeho druhu do Bulharska jest výslovně zakázán.
Totéž platí o výrobě a vývozu zbraní, střeliva a válečných pomůcek všeho druhu, určeného pro cizinu.
ČLÁNEK 82.
Protože je zakázáno užívati chrličů plamenů, dusivých, otravných a podobných plynů, jakož i všech kapalin, látek a prostředků, je přísně zakázáno v Bulharsku je vyráběti a dovážeti.
Totéž platí o pomůckách určených zvláště k výrobě, uchovávání nebo používání jmenovaných výrobků nebo prostředků.
V Bulharsku jest rovněž zakázáno vyráběti a vyvážeti obrněné vozy, tanky a jiné podobné stroje, které by mohly sloužiti účelům válečným.
TABULKA I.
Složení a nejvyšší početný stav pěší divise.
Jednotky |
Nejvyšší početný stav každé jednotky: |
|
|
Důstojníků: |
Mužů: |
štáb pěší divise |
25 |
70 |
Štáb divisní pěchoty |
5 |
50 |
Štáb divisního dělostřelectva |
4 |
30 |
3 pěší pluky1) (po 65 důstojnících a 2000 mužích stavu) |
195 |
6000 |
1 škadrona |
6 |
160 |
1 prapor zákopového dělostřelectva (3 roty) |
14 |
500 |
1 prapor zákopníků2) |
14 |
500 |
1 pluk polního dělostřelectva3) |
80 |
1200 |
1 prapor cyklistů po 3 rotách |
18 |
450 |
1 oddíl spojovací4) |
11 |
330 |
Divisní zdravotní služba |
28 |
550 |
Obozy a vozatajstvo |
14 |
940 |
Souhrn pro jednu pěší divisi |
414 |
10780 |
1) Každý pluk má 3 prapory pěchoty. Každý prapor má 3 roty pěchoty a 1 rotu kulometů.
2) Každý prapor se skládá ze štábu, ze 2 rot zákopnických, 1 oddílu pontonového a 1 oddílu pro reflektory.
3) Každý pluk se skládá ze štábu, ze tří skupin polního nebo pohorského dělostřelectva, které se skládají celkem z 8 baterií pro 4 kusech polních nebo pohorských děl nebo houfnic.
4) Tento oddíl se skládá z jednoho oddělení telegrafního a telefonního, z jednoho oddělení zvědů a z jednoho oddělení holubářů.
TABULKA II.
Složení a nejvyšší početný stav jízdní divise.
|
|
Nejvyšší početný stav každé jednotky: |
|
Jednotky: |
Nejvyšší počet těchto jednotek v jedné a téže divisi: |
Důstoj.: |
Mužů: |
Štáb jízdní divise |
1 |
15 |
50 |
Jízdní pluk1) |
6 |
30 |
720 |
Skupina polního dělostřelectva (3 baterie) |
1 |
30 |
430 |
Skupina automobilů s kulomety a s děly2) |
1 |
4 |
80 |
Různé služby |
- |
30 |
500 |
Souhrn pro jízdnou divisi |
|
259 |
5380 |