Zapravení tohoto obnosu se uskuteční, s výhradou dalších ustanovení, pomocí pololetních splátek dospívajících 1. ledna a 1. července každého roku. 1. červenec 1920 bude prvou lhůtou splatnosti.

Platby proveden 1. července 1920 a 1. ledna 1921 budou obsahovati roční úrok 2 % (dvě ze sta), počítaný od 1. ledna 1920 z celkové výše obnosu dluhovaného Bulharskem.

Každá pozdější pololetní platba bude obsahovati mimo placeného úroku ve výši 5 % (pět ze sta) placení příspěvku nutného k tomu, aby zajistilo se umoření celkového obnosu dluhovaného Bulharskem v 37 letech, počítaje od 1. ledna 1921.

Tyto obnosy budou vypláceny prostřednictvím mezispojenecké komise dotčené ve článku 130., reparační komisi zřízené smlouvou s Německem ze dne 28. června 1919, tak jak jest složena podle smlouvy s Rakouskem ze dne 10. září 1919. části VIII., přílohy II., § 2.; tato komise jest v dalších článcích označena jako reparační komise. Tato poslední zajistí provedení podle předpisů předem vydaných.

Platby, které jest vykonati podle hořejších ustanovení v penězích, mohou býti kdykoli přijaty reparační komisí na návrh komise mezispojenecké v podobě movitých i nemovitých statků, zboží, práv a koncesí na území bulharském aneb mimo toto území, lodí, závazků, akcií, cenných papírů všeho druhu, neb ve měně bulharské aneb jiných států; jejich směnná hodnota oproti zlatu bude určena samotnou reparační komisí podle spravedlivého a slušného kursu.

Reparační komise bude míti právo kdykoliv dáti do prodeje, neb jiným způsobem užíti, poukázky znějící na zlato a zajištěné na platech, jež má Bulharsko vykonati. Stanovíc nominelní výši těchto poukázek, bude míti zřetel na ustanovení článků 122., 123. a 129. této části, dotáže se na mínění mezispojenecké komise a nikdy nesmí překročiti výši obnosu v kapitále Bulharskem ještě dluhovaného.

Bulharsko zavazuje se dodati v takovém případě reparační komisi prostřednictvím mezispojenecké komise nutné množství poukázek v takové formě, počtu, výši a provedení, jak to bude určeno reparační komisi.

Tyto poukázky založí přímý dluh bulharské vlády; avšak všechna ustanovení týkající se zúrokování, budou vydána komisí mezispojeneckou. Tato vybere z pololetních splátek, k nimž Bulharsko jest povinno v provedení tohoto článku, obnosy nutné k zúročení a umořování poukázek a všelikých jiných břemen jich se týkajících. Případně přebývající obnos bude připisován na účet reparační komise.

Tyto poukázky budou prosty všech poplatků a jakýchkoliv dávek v Bulharsku již zavedených neb jež snad zavedeny budou.

ČLÁNEK 122.

Bude věci mezispojenecké komise čas od času zkoumati hospodářské zdroje a platební schopnosti Bulharska. Bude míti, poskytnout jeho zástupcům slušnou možnost vyjádřiti se, náležitou pravomoc navrhovati reparační komisi ať omezení některé z plateb, jež má Bulharsko vykonati ať odklad tohoto placení, ať zmenšení celkového obnosu dluhovaného Bulharskem.

Reparační komise bude míti právo přikročiti, usnese-li se na tom její většina, a v mezích návrhů mezispojenecké komise k všelikému zmenšení neb odkladu dluhu.

ČLÁNEK 123.

Bulharsko bude míti kdykoliv možnost vykonati mimo své pololetní splátky platby, které sníží úhrnou výši jeho dluhu v kapitále.

ČLÁNEK 124.

Bulharsko uznává platnost převodu veškerých pohledávek Německa, Rakouska, Uher a Turecka proti Bulharsku, dotčeného ve článku 261. smlouvy s Německem a v souhlasných článcích smluv s Rakouskem, Uhrami a Tureckem na Mocnosti spojené a sdružené.

Nicméně Mocnosti spojené a sdružené započítavše tyto pohledávky při určování výše obnosů, jež Bulharsko má zaplatiti na splnění článku 121., zavazují se, že nebudou proti němu z tohoto důvodu uplatňovati více žádných nároků.

ČLÁNEK 125.

Vedle plateb dotčených ve článku 121., Bulharsko se zavazuje navrátiti za podmínek stanovených mezispojeneckou komisí předměty všeho druhu a hodnoty, jež byly odcizeny, zabrány nebo sekvestrovány v napadených územích Řecka, Rumunska neb Srbska, bude-li možno na bulharském území zjistiti jejich totožnost, vyjímaje dobytek, ohledně něhož se bude postupovati ve smyslu článku 127.

K tomu cíli předloží vlády řecká, rumunská a srbo-hrvatsko-slovinská ve lhůtě čtyř měsíců po tom, co tato smlouva nabude působnosti, mezispojenecké komisi soupis předmětů a hodnot, jichž totožnost lze zjistiti a o nichž budou moci dokázati, že byly odcizeny v územích zabraných a že mohou býti nalezeny na území bulharském; poskytnou v téže době takové údaje, které umožní vyhledání a zjištění totožnosti těchto předmětů.

Bulharská vláda se zavazuje usnadniti všemi prostředky v její moci jsoucími vyhledání řečených věcí a hodnot, a vydati do tří měsíců po tom, co tato smlouva nabude působnosti, zákon zavazující příslušníky bulharské, pod tresty, které na zatajení budou stanoveny, ohlásiti všechny předměty a hodnoty tohoto původu, které se nacházejí v jejich držbě.

ČLÁNEK 126.

Bulharsko se zavazuje vyhledati a navrátiti bezodkladně a pokud se týče Řecku, Rumunsku a státu srbsko-hrvatsko-slovinskému veškeré listiny neb archivy a všechny předměty starožitnického dějinného neb uměleckého významu, které byly během války na územích těchto zemí odcizeny.

Všechny spory mezi svrchu dotčenými mocnostmi a Bulharskem stran vlastnictví těchto rozličných statků, budou předloženy rozhodčímu, kterého stanoví mezispojenecká komise a jehož rozhodnutí bude míti konečnou platnost.

ČLÁNEK 127.

Bulharsko se dále zavazuje vydati Řecku, Rumunsku a státu srbsko-hrvatsko-slovinskému do 6 měsíců po tom, co tato smlouva nabude působnosti, druhy a množství dobytka, jak jest níže vypočítáno:

	Řecku	Rumunsku	Státu srb.-hrvat.- slovin.
Býků (18 měs. až 3 roky)	15	60	50
dojnic (2 až 6 let)	1.500	6.000	6.000
koní a klisen (3 až 7 let)	2.250	5.250	5.000
mezků	450	1.050	1.000
tažných volů	1.800	3.400	4.000
skopců	6.000	15.000	12.000

Dodání těchto zvířat stane se v těch místech, která příslušné vlády určí. Zvířata budou před odevzdáním podrobena prohlídce od zřízenců označených mezispojeneckou komisí, kteří se musí přesvědčiti, že zvířata jsou přiměřeného zdraví a vlastností.

Žádný obnos nebude z tohoto důvodu připsán Bulharsku k dobru. Bude se míti za to, že jde o vrácení zvířat odcizených průběhem války Bulharskem z území svrchu určených.

Vedle dodávek svrchu dotčených mezispojenecká komise bude míti moc přiřknouti, uzná-li to za možné, Řecku, Rumunsku a státu srbsko - hrvatsko - slovinskému během dvou let po tom, co tato smlouva nabude působnosti, taková množství dobytka, jaká podle jejího dání budou spravedlivá; hodnota těchto dodávek bude připsána Bulharsku k dobru.

ČLÁNEK 128.

Z důvodu zvláštní náhrady za zničení způsobená uhelných dolech na srbském uzemí obsazeném vojsky bulharskými se Bulharsko zavazuje, s výhradou ustanovení na konci tohoto článku, dodávati po pět let po tom, co tato smlouva nabude působnosti, ročně 50.000 tun uhlí, vzatých z těžby státních dolů bulharských v Perniku.

Tyto dodávky budou vypraveny vyplaceně za vagon na hranici srbsko-hrvatsko-slovinskou na trati Pirot-Sofia.

Hodnota těchto dodávek nebude připsána Bulharsku k dobru a nebude vpočtena do dluhu dotčeného ve článku 121.

Tyto dodávky budou nicméně uskutečněny jen po schválení mezispojeneckou komisí, která neodvisle odhadne, zda a v jaké míře byly by s to přespříliš ohroziti hospodářský život v Bulharsku.

ČLÁNEK 129.

K dobru Bulharska na účtu jeho závazků k náhradě škod se připisují:

všechny dluhované sumy, o nichž komise usoudí, že mají býti připsány Bulharsku k dobru v mezích Části VIII. (Klausule finanční), Části IX. (Klausule hospodářské), a Části XI. (Přístavy, cesty vodní a železnice) této smlouvy.

ČLÁNEK 130.

V nejkratší době po tom, co tato smlouva vstoupí v působnost, bude zřízena v Sofii mezispojenecká komise, aby se usnadnilo splnění Bulharskem těch závazků, které béře na sebe podle této smlouvy.

Komise bude se skládati ze tří členů jmenovaných po jednom vládami říše britské, Francie a Italie. Každá mocnost zastoupená v komisi bude míti právo z ní vystoupiti po předchozí šestiměsíční výpovědi oznámené komisi.

Bulharsko bude v ní zastoupeno komisařem, jenž bude povoláván do schůzí komise kdykoliv to uzná tato za nutné, jenž však nebude míti práva hlasovacího.

Tato komise se ustaví v té formě a bude míti ty moci, jak jest smluveno přítomnou smlouvou, přílohu této Části v to počítaje.

Komise zůstane ustavena tak dlouho, pokud nebudou zapraveny všechny obnosy dluhované Bulharskem podle této Části této smlouvy.

Členové komise budou se těšiti týmž právům a imunitám diplomatickým, jakých požívají v Bulharsku řádně ověřené diplomatičtí jednatelé spřátelených mocností.

Bulharská vláda se zavazuje, že vydá během 6 měsíců po tom, co tato smlouva nabude působnosti, zákon poskytující všechna práva nutná k působení této komise. Znění tohoto zákona bude musiti býti předběžně schváleno mocnostmi zastoupenými v komisi.

Bude nutno, aby byl sdělán v souhlasu se zásadami a předpisy obsaženými v příloze k této Části, jakož i se všemi ostatními ustanoveními této smlouvy, pokud se k tomu vztahují.

ČLÁNEK 131.

Bulharsko se zavazuje přijmouti, vydati a zachovávati jakákoliv zákonná ustanovení, nařízení a výnosy, které mohly by býti nezbytné k zajištění úplného splnění podmínek této Části.

PŘÍLOHA.

1. Komise zvolí si každoročně předsedu ze svých členů určí si sama způsoby práce a své řízení.

Každý její člen bude míti právo ustanoviti si náhradníka povinného zastupovati jej za jeho nepřítomnosti.

Rozhodováno bude většinou hlasů vyjímaje případy, kde tato smlouva výslovně vyžaduje jednohlasnost. Zdrží-li se kdo hlasování, sluší k věci hleděti tak, jakoby byl hlasoval proti návrhu projednávanému.

Komise bude si jmenovati takové jednatele a zřízence, jaké uzná za nutné k vykonání svého úkolu.

Výlohy a útraty komise zaplatí Bulharsko; budou na prvém místě vzaty z obnosů, které jest zaplatiti komisi.

Požitky členů komise budou ustanoveny na rozumných základech dohodami, k nimž čas od času mezi vládami zastoupenými v komisi dojíti má.

2. Bulharsko se zavazuje, že poskytne členům, zástupcům a zřízencům komise veškerá práva nutná k návštěvám a prohlídkám, kdykoliv toho bude třeba, všech míst, prací a veřejných podniků ležících v Bulharsku, a že opatří řečené komisi veškeré doklady a zprávy, o které bude žádati.

3. Vláda bulharská se rovněž zavazuje dáti komisi k disposici, při každé pololetní splátce dostatečné obnosy ve zlatých francích neb v kterékoliv jiné měně komisí určené, aby jí umožnila uskutečniti v příhodné době platby nutné pro splnění jejího závazku nahraditi škody, jakož i jiných závazků přijatých Bulharskem podle této smlouvy.

Zákon vztahující se na působení komise bude obsahovati seznam daní a důchodů (stávajících neb jež budou uloženy), a které podle odhadu dostačí k tomu, aby poskytly obnosy svrchu dotčené. Tento seznam bude obsahovati veškeré důchody a příjmy z koncessí, které byly aneb budou povoleny na území bulharském k těžbě v dolech neb lomech, k provádění veřejných prací, neb z monopolů výrobních a z monopolů prodeje všelikých výrobků v Bulharsku. Může býti čas od času měněn za jednohlasného souhlasu komise.

Kdyby důchody komisi takto vykázané objevili se kdykoliv nedostatečnými, vláda bulharská se zavazuje vykázati jí příjmy jiné. Nevykáže-li vláda bulharská dostatečných důchodů do tří měsíců po tom, co jí komise podá k tomu cíli žádost, bude tato míti právo vepsati do tohoto seznamu doplňovací příjmy, jež pozůstávají neb se zřídí, a vláda bulharská zavazuje se, že vydá veškeré zákony k tomu cíli nutné.

V případě, že Bulharsko by nedostálo vyplnění závazků dotčených ve článcích 121. a 130. a v této příloze, bude komise míti právo zajistiti si, v rozsahu a po dobu jí samou určenou, dohled, správu a vybírání těchto daní a příjmů, podržovati a potvrzovati jejich výnos a po odečtení nákladů na správu a vybírání připsati jistý výtěžek k dobru Bulharska na účtu náhrady škod, s výhradou všech práv přednostních stanovených touto smlouvou.

Bulharsko zavazuje se pro případ tohoto zakročení komise, že uzná práva a moci této, že se podřídí jejím rozhodnutím a že uposlechne jejích instrukcí.

4. Komise bude míti právo převzíti v sou hlase s vládou bulharskou a nezávisle na tom, že snad tato nějak nedostojí svým závazkům, dohled, správu a vybírání veškerých daní.

5 Komise rovněž zajistí provedení veškerých jiných úkolů, které mohly by jí býti svěřeny touto smlouvou.

6. Žádný člen komise není odpověden za jakýkoliv čin neb opomenutí v působnosti jemu svěřené nikomu než vládě, která jej jmenovala. Žádná vláda spojená neb sdružená nebéře na sebe ručení za kteroukoliv druhou.

ČÁST VIII.

Klausule finanční.

ČLÁNEK 132.

Bez újmy ustanovením článku 138 a s výhradou změn, které může povoliti mezispojenecká komise zmíněná ve článku 130. Část VII. (Náhrady škod), pozůstává přednostní právo v prvém pořadí na všech statcích a příjmech Bulharska k úhradě náhrad a jiných břemen, které se podávají z i této smlouvy nebo z jiných smluv a úmluv doplňovacích nebo z dohod sjednaných mezi Bulharskem a Mocnostmi spojenými a sdruženými za příměří podepsaného dne 29. září 1918.

Až do 1. května 1921 nesmí vláda bulharská ani vyvážeti zlato nebo jím nakládati, a zapoví, aby zlato bylo vyváženo nebo aby jim bylo nakládáno bez předběžného schválení mezispojenecké komise.

ČLÁNEK 133.

Veškeren náklad na vydržování všech vojsk států spojených a sdružených v obsazeném území Bulharska, jak jeho hranice jsou ustanoveny v této smlouvě, stíhá Bulharsko ode dne podpisu příměří ze dne 29. září 1918 až do dne, kdy tato smlouva nabude působnosti.

Vydržování vojsk znamená výživu lidí a zvířat, ubytování a umístění v táborech, mzdy i přídavky, služné i platy, nocleh, otop, osvětlování, ošacení, výstroj, postroje, výzbroj i vozivo, službu leteckou, ošetřování nemocných a raněných, službu zvěrolékařskou a doplňování koňstva, službu dopravní všeho druhu (železniční, námořní, poříční, automobilovou), obstarávání spojení a zpráv a vůbec všechny služby správní a technické, jež jsou nutny k výcviku vojsk, k udržování jejich pohotovosti a jejich vojenské zdatnosti.

Jestliže náklady, náležející do předcházejících skupin pozůstávají v nákupech a rekvisicích provedených vládami spojenými a sdruženými v obsazených územích zaplatí je váda bulharská vládám spojeným a sdruženým v každé měně, která má v Bulharsku zákonný oběh. Ve všech případech, ve kterých některá vláda spojená aneb sdružená zaplatí tyto koupě neb tyto rekvisice ve měně jiné než bulharské, budou jí tyto náklady nahraženy ve měně bulharské podle kursu v den zaplacení všeobecně uznaného aneb podle kursu smluveného.

Všechny ostatní náklady výše jmenované budou zaplaceny penězi země věřitelské.

ČLÁNEK 134.

Následkem nabytí území tureckých, postoupených podle smlouvy cařihradské z roku 1913, neb území, jichž postoupení potvrzuje se touto smlouvou, zavazuje se Bulharsko vzíti na sebe část předválečného tureckého veřejného dluhu v zahraničí a zavazuje se platiti na úhradu sum nutných k zajištění této části tureckého dluhu a po dobu, co tato území byla neb zůstávají pod jeho svrchovaností, takové částky, jaké později stanoví komise, která bude jmenována, aby určila do jaké míry postoupení území tureckých přinese závazek přispěti na tento dluh.

ČLÁNEK 135.

Přednostní pořad, v jakém Bulharsko učiní zadost finančním závazkům plynoucím pro ně z článků 132., 133. a 134. této smlouvy, stanoví se následovně:

1. náklad na vojska obsazovací určený čl. 133. této části;

2. úrokování části předválečného veřejného tureckého zahraničního dluhu jež bude moci býti Bulharsku přidělena touto smlouvou aneb smlouvami a dohodami doplňujícími následkem postoupení území náleževšich císařství tureckému Bulharsku;

3. výše náhrad podávající se z této smlouvy nebo ze smluv a úmluv doplňovacích.

ČLÁNEK 136.

Bulharsko potvrzuje vydání všeho materiálu, který vydalo nebo má vydati Mocnostem spojeným a sdruženým podle příměří ze dne 29. září 1918 a uznává právo Mocností spojených a sdružených na tento materiál.

Hodnota materiálu právě uvedeného vyceněná komisí reparační dotčenou ve článku 121., Části VII. (náhrady) této smlouvy a jednající prostřednictvím mezispojenecké komise, bude připsána Bulharsku k dobru na účtu sum, které dluhuje Bulharsko Mocnostem spojeným a sdruženým, pokud komise reparační usoudí, že hodnotu tohoto materiálu, hledíc k jeho nevojenskému rázu, sluší připsati Bulharsku k dobru.

Nebudou připsány Bulharsku k dobru statky náležející vládám spojeným a sdruženým nebo jejich příslušníkům, které se vracejí nebo dodávají in specie k provedení úmluv o příměří.

ČLÁNEK 137.

Předcházející ustanovení nedotýkají se práva žádné z Mocností spojených a sdružených nakládati aktivy a statky nepřátelskými, které jsou pod jejich pravomocí v době, kdy počne působiti tato smlouva.

ČLÁNEK 138.

Práva a zvláštní záruky dané pro půjčky sjednané státem Bulharským neb jím zaručené před 1. srpnem 1914, zůstávají v platnosti beze změny.

ČLÁNEK 139.

Pokud se týká půjčky uzavřené Bulharskem v červenci 1914 v Německu, reparační komise bude moci si dáti postoupiti, souhlasně s články 235. a 260. mírové smlouvy s Německem, podepsané dne 28. června 1919, a se souhlasnými články smluv s Rakouskem a s Uhrami, všechna práva, zájmová účastenství a titry všeho druhu, postoupená příslušníkům německým, rakouským a uherským smlouvami a úmluvami vztahujícími se k této půjčce. Bulharská vláda se zavazuje použíti všech prostředků v její moci, aby usnadnila toto postoupení. Zavazuje se dále, že převede na reparační komisi ve lhůtě šesti měsíců po tom, co tato smlouva nabude působnosti, veškerá práva, zájmová účastenství a titry všeho druhu v držení příslušníků bulharských podle týchž půjčkových smluv a úmluv. Hodnota všech práv, zájmových účastenství a titrů držených bulharskými příslušníky bude určena reparační komisí a přičtena jí Bulharsku k dobru, na úhradu částek dlužných z důvodu náhrad. Bulharsko vezme na sebe povinnost odškodniti své příslušníky zbavené svého majetku při výkonu tohoto článku.

V případě převodu práv, zájmových účastenství a titrů, o němž jest svrchu učiněna zmínka a nehledě k ustanovením článku předcházejícího, reparační komise bude míti plnou moc změniti ustanovení smluv a úmluv k půjčce se vztahujících a uzavříti všechny doplňovací dohody, které se jí budou zdáti nutnými; pod podmínkou ovšem, že se nestane újma: 1. těm právům, která byla půjčkovými smlouvami a úmluvami poskytnuta osobám jiným než příslušníkům německým, rakouským, uherským neb bulharským; 2. jakýmkoliv právům majitelů bonů bulharského Pokladu, vydaných ve Francii 1912 a 1913 a splatných z výtěžku první finanční operace, kterou Bulharsko vykoná. Podle dohody mezi stranami bude lze rozličné zájemníky vyplatiti buď v kovových penězích, buď v dluhopisech.

Bez dotázání mezispojenecké komise nebude lze sjednati žádné úpravy týkající se půjčky a smluv neb úmluv s ní souvisejících. Mezispojenecká komise bude jednati jako zástupce reparační komise ve všem, co se týká půjčky, kdykoli tato poslední tak rozhodne.

ČLÁNEK 140.

V této části obsažená ustanovení nedotýkají se nikterak práv zástavních a hypotekárních, která řádně zřídili Mocnostem spojeným a sdruženým nebo jejich příslušníkům vláda bulharská, nebo její příslušníci na statcích a důchodech jim náležejících, jestliže práva zástavní nebo hypotekární byla zřízena před tím, než nastal válečný stav mezi Bulharskem a jednou každou ze zúčastněných mocností, leda že by touto smlouvou nebo smlouvami a úmluvami doplňovacími bylo o těchto právech zástavních a hypotekárních výslovně ustanoveno něco jiného.

ČLÁNEK 141.

Mocnosti, jimž v souhlase s touto smlouvou byla postoupena bulharská území, zavazují se vzíti na sebe část veřejného bulharského dluhu v rozsahu ze dne 11. října 1915 v to počítaje podíl předválečného veřejného tureckého dluhu v zahraničí, který na se vzalo Bulharsko za podmínek stanovených ve článku 134.

Reparační komise jednající prostřednictvím mezispojenecké komise stanoví výši veřejného bulharského dluhu ze dne 11. října 1915, započítávajíc z dluhu sjednaného po 1. srpnu 1914 jedině takovou část tohoto. dluhu, které Bulharsko nepoužilo k přípravě útočné války.

Podíl na veřejném bulharském dluhu, jejž každý stát, kterému bylo postoupeno území, má vzíti na sebe, bude takový, jaký Čelné mocnosti spojené a sdružené jednajíce prostřednictvím mezispojenecké komise, uznají za slušný, řídíce se poměrem mezi příjmy území postoupených a celkovými příjmy Bulharska v průměru tří úplných finančních roků předcházejících bezprostředně válce balkánské (1912).

ČLÁNEK 142.

Mocnosti, jimž v souhlase s touto smlouvou bylo bulharské území postoupeno, nabudou všech statků a všeho jmění vlády bulharské ležícího v řečených územích. Hodnota statků a jmění získaných bude vyceněna reparační komisí a od ní přičtena k dobru Bulharsku neb Turecku, jde-li o statky a jmění postoupené Bulharsku smlouvou cařihradskou z roku 1913, a na účet mocnosti, která nabývá.

Ve smyslu tohoto článku bude se míti za to, že statky a jmění vlády bulharské zaujímají veškeré jmění korunní.

ČLÁNEK 143.

Bulharsko se zříká všech výhod plynoucích pro ně z ustanovení obsažených ve smlouvách Bukureštské a Brest-Litovské z roku 1918 a ve smlouvách a úmluvách doplňovacích.

Zavazuje se vydati dle případu ať Rumunsku ať Čelným Mocnostem spojeným a sdruženým všechna platidla, mince, hodnoty a běžné papíry nebo zboží, které bylo obdrželo výkonem jmenovaných smluv.

Částek v hotovosti, které mají býti splaceny a platidel, hodnot a jakýchkoliv výrobků, které mají býti dodány, nebo převedeny podle ustanovení tohoto článku, bude užito Čelnými Mocnostmi spojnými a sdruženými způsobem, jaký tito státové určí později.

ČLÁNEK 144.

Bulharsko se zavazuje, že nebude činiti překážek, aby vlády německá, rakouská, maďarská, bulharská a turecká nabyly práv a účastenství příslušníků německých, rakouských, maďarských a tureckých na všech podnicích obecně užitečných a na všech koncesích bulharských, která mohou býti požadována náhradovou komisí podle smluv mírových sjednaných mezi Mocnostmi spojenými a sdruženými a vládami německou, maďarskou, rakouskou a tureckou.

ČLÁNEK 145.

Bulharsko se zavazuje převésti na reparační komisi všechny pohledávky a práva Bulharska, neb jeho příslušníků jednavších na vlastní pěst, na náhradu proti Německu, Rakousku, Uhrám neb Turecku, neb jejich příslušníkům a zejména všechny pohledávky a všechna práva na náhradu, která jemu vzešla anebo vzejdou provedením závazků, které byly sjednány mezi ním a těmito mocnostmi během války.

Veškeré částky, které reparační komise bude moci dobýti z těchto pohledávek aneb práv na náhradu, budou přičteny Bulharsku k dobru na úhradu obnosů dlužných z důvodů náhrad.

ČLÁNEK 146.

Veškeré závazky platiti v kovových penězích při plnění této smlouvy budou se pokládati za vyjádřené ve zlatě a budou, nejsou-li pojata do této smlouvy a smluv a úmluv doplňovacích ustanovení opačná, splatný podle volby věřitelů, v librách šterlingů splatných v Londýně, zlatých dolarech Spojených států amerických splatných v New-Yorku, zlatých francích splatných v Paříži aneb v lirách splatných v Římě.

Hledíc k cílům, ke kterým směřuje tento článek, platí za ujednáno o zlatých penězích právě jmenovaných, že jde o váhy a zrna, jaké odpovídají zákonům, které platily o každých z nich dne 1. ledna 1914.

ČÁST IX.

Klausule hospodářské.

ODDÍL I.

Vztahy obchodní.

HLAVA I.

Celní předpisy, cla a omezení celní.

ČLÁNEK 147.

Bulharsko se zavazuje, že nepodrobí zboží, ať produkty přírodní, ať výrobky kteréhokoliv ze států spojených nebo sdružených dovezené na území bulharské, ať dojdou odkudkoliv, jiným nebo vyšším clům nebo poplatkům, počítajíc k nim i vnitřní dávky, než jsou cla nebo poplatky, jímž je podrobeno stejné zboží, ať produkty přírodní, ať výrobky, kteréhokoliv jiného z těchto států aneb kterékoliv jiné země cizí.

Bulharsko nezachová v platnosti aniž uloží jakýkoliv zákaz neb omezení dovozu na území bulharské jakéhokoliv zboží, ať produktů přírodních nebo výrobků, z území kteréhokoliv ze států spojených nebo sdružených, ať dojdou odkudkoliv, jež by se nevztahovaly stejně na dovoz téhož zboží, produktů přírodních neb výrobků, kteréhokoliv jiného ze zmíněných států aneb kteréhokoliv jiné země cizí.

ČLÁNEK 148.

Bulharsko se mimo to zavazuje, že při úpravě dovozu nebude činiti rozdílů ke škodě obchodu kteréhokoliv ze států spojených nebo sdružených vůči kterémukoliv jinému ze zmíněných států nebo vůči kterékoliv jiné cizí zemi, a to ani prostředky nepřímými, na příklad takovými, jaké jsou dány celním řádem neb řízením celním, neb metodami verifikace a rozboru, nebo podmínkami placení cel nebo metodami klasifikace nebo výkladem tarifů, nebo konečně monopolisováním.

ČLÁNEK 149.

Pokud jde o vývoz, zavazuje se Bulharsko, že nepodrobí zboží, ať produkty přírodní ať výrobky, vyvážené z území Bulharska do území kteréhokoliv ze států spojených nebo sdružených jiným nebo vyšším clům a poplatkům, počítaje k nim i vnitřní dávky, než takovým, jaké se platí ze stejného zboží vyváženého do kteréhokoliv jiného ze zmíněných států nebo do kterékoliv jiné země cizí.

Bulharsko nezachová v platnosti a nevydá nižádného zákazu neb omezení vývozu jakéhokoliv zboží vypravovaného z území bulharského do kteréhokoliv ze států spojených nebo sdružených, který by se stejně nevztahoval i na vývoz téhož zboží, ať produktů přírodních neb výrobků, vypravovaných do kteréhokoliv ze zmíněných států neb do kterékoliv jiné země cizí.

ČLÁNEK 150

Veškeré výhody, svobody a výsady dovozní, vývozní neb průvozní, jež by Bulharsko povolilo kterémukoli ze států spojených nebo sdružených nebo kterémukoliv z jiných států cizích, bude se současně a bezpodmínečně vztahovati na všechny státy spojené nebo sdružené, aniž musí o to žádati nebo poskytnouti kompensace.

ČLÁNEK 151.

Po dobu jednoho roku ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, nesmějí cla uložená Bulharskem na dovoz ze států spojených a sdružených býti vyšší, než nejvýhodnější cla, jež platila pro dovoz do Bulharska dne 28. července 1914.

Placení celních poplatků ve zlatě bude lze uložiti při dovozu jejich zboží, s výhradou článku 150., ve všech případech, kde toto placení ve zlaté vyžadovalo se podle zákona bulharského dne 28. července 1914, pod podmínkou, že přepočítávací kurs poukázek na zlato znějících bude periodicky stanoven reparační komisí.

HLAVA II.

Plavba.

ČLÁNEK 152.