Lodě a čluny států spojených a sdružených budou při rybolovu, pobřežní a vlečné plavbě námořní v Bulharsku, ano i ve vnitrozemských vodách bulharských požívati totéž zacházení jako lodě a čluny národa, který požívá největších výhod.

ČLÁNEK 153

Vzhledem k lodím a člunům náležejícím státům spojeným a sdruženým, Bulharsko uzná veškeré druhy průkazů a listin týkajících se lodí a člunů, které byly uznány Bulharskem za platné před válkou aneb které budou moci býti později uznány za platné čelnými námořními státy za platné a rovnocenné podobným průkazům uděleným lodím a člunům bulharským. Stejným způsobem budou uznány průkazy a listiny vystavené vládami nových států, ať mají břeh mořský či nikoliv, jejich lodím a člunům, pod podmínkou, že tyto průkazy a listiny jsou vystaveny v souhlase se zvyklostmi obecně užívanými u čelných států námořních.

Vysoké smluvní strany jsou zajedno v tom, že uznají vlajky lodí kterékoliv mocnosti spojené a sdružené, jež nemá mořského pobřeží, budou-li tyto lodi registrovány v jediném určitém místě na jejím území; toto místo bude pokládáno za domovský přístav těchto lodí

HLAVA III.

Nekalá soutěž.

ČLÁNEK 154.

Bulharsko se zavazuje, že učiní veškerá opatření zákonodárná neb správní nutná k tomu, aby zabezpečilo výrobky přírodní a tovární, pocházející z kteréhokoliv státu spojeného neb sdruženého proti jakémukoliv způsobu nekalé soutěže v obchodních stycích.

Bulharsko se zavazuje zameziti a potlačovati na svém území zabavením a všemi jinými trestními opatřeními přiměřenými jak dovoz tak vývoz, jakož i výrobu, oběh, prodej, nabídku všech výrobků neb zboží, jež přímo neb ve své výpravě neb na svém obalu jsou označeny jakýmikoliv známkami, jmény, nápisy neb značkami, směřujícími přímo neb nepřímo k falešnému označení původu, druhu, podstaty neb zvláštních vlastností těchto produktů neb tohoto zboží.

ČLÁNEK 155.

S podmínkou, že mu bude poskytnuta vzájemnost v těchto věcech, zavazuje se Bulharsko, že se přizpůsobí zákonům rozhodnutím správním neb soudním, vydaným podle těchto zákonů, platících v některé zemi spojené nebo přidružené a řádně notifikovaných Bulharsku příslušnými úřady, jež stanoví a upravují právo na okrskové pojmenování vín a lihovin, vyrobených v zemi, k níž okrsek přináleží, neb jež ustanovují podmínky, za kterých okrskové pojmenování může býti povoleno: dovoz, vývoz, jakož i výroba, oběh, prodej, nebo nabídka produktů neb zboží, opatřených okrskovým pojmenováním proti zákonům neb rozhodnutím zmíněným, budou Bulharskem zapovězeny a potlačovány opatřeními předepsaným v článku předešlém.

HLAVA IV.

Nakládání se státními příslušníky mocností spojených a přidružených,

ČLÁNEK 156.

Bulharsko se zavazuje:

a) že nebude ukládati příslušníkům Mocností spojených a sdružených žádných vylučujících výminek, pokud jde o provozování řemesel živnosti, obchodu a průmyslu, které by zároveň neplatily pro všechny cizozemce bez výjimky;

b) že nepodřídí příslušníků Mocností spojených a sdružených nijakému řádu neb omezení, pokud jde o práva uvedená v odstavci a), jež by mohly přímo neb nepřímo porušiti ustanovení zmíněného odstavce, a nebo jež by byly jiné neb méně příznivé, než ony, jež se vztahují na příslušníky národa, požívajícího největších výhod;

c) že nepodřídí příslušníků Mocností spojených a sdružených, jejich statků, práv a zájmových účastenství, počítajíc k nim i společnosti a sdružení, v nichž jsou zúčastněni, nižádným poplatkům, dávkám a daním přímým nebo nepřímým, jež by byly jiné neb vyšší, než daně a dávky, jež jsou neb budou uloženy vlastním příslušníkům bulharským, jejich statkům, právům neb zájmovým účastenstvím;

d) že nebude ukládati příslušníkům kterékoliv mocnosti spojené a sdružené nižádného omezení, které by se nebylo vztahovalo dne 1. července 1914 na příslušníky těchž mocností, leda že by totéž omezení stejně uložilo svým vlastním příslušníkům.

ČLÁNEK 157.

Příslušníci mocností spojených a sdružených budou požívati na území bulharském stálé ochrany svých osob, statků, práv a zájmových účastenství a budou míti volný přístup k soudům.

ČLÁNEK 158

Bulharsko se zavazuje, že uzná novou státní příslušnost, která byla neb bude získána jejími příslušníky podle zákonů mocností spojených nebo sdružených a v souhlase s rozhodnutím příslušných úřadů oněch mocností buď naturalisací nebo podle některého ustanovení smluvního, a že je sprostí v každém ohledu, hledíc k této jejich nové státní příslušnosti, veškeré odvislosti od státu jejich původu.

ČLÁNEK 159.

Mocnosti spojené a sdružené budou moci jmenovati generální konsuly, konsuly, místokonsuly a konsulární agenty v městech a přístavech bulharských. Bulharsko se zavazuje, že schválí jmenování těch generálních konsulů, konsulů, místokonsulů a konsulárních agentů, jejichž jména mu budou oznámena, a že jim povolí vykonávati jejich úřad v souhlase s obvyklými pravidly a zvyklostmi.

HLAVA V.

Obecná ustanovení.

ČLÁNEK 160.

Závazky uložené Bulharsku v hlavě I. a v článku 152. kapitoly II. shora, pozbudou platnosti za 5 let po dni, kdy tato smlouva nabude působnosti, leda že by ze znění jejích vyplýval opak anebo že by Rada Společnosti národů rozhodla aspoň 12 měsíců před vypršením tohoto období, že tyto závazky zůstanou v patrnosti po další období, buď s dodatky a změnami, anebo bez nich.

Článek 156. hlavy IV. zůstane v platnosti po tomto 5letém období s dodatky nebo bez nich po takové období ne delší 5 let, které snad ustanoví Rada Společnosti národů většinou hlasů.

ČLÁNEK 161.

Bude-li bulharská vláda provozovati mezinárodní obchod, nebude požívati, aniž se bude za to míti, že požívá po této stránce jakýchkoli práv, výsad a svobod, vyplývajících ze svrchovanosti.

ODDÍL II.

Smlouvy.

ČLÁNEK 162.

Jakmile tato smlouva nabude působnosti a nedotýkajíc se ustanovení v ní obsažených, bude mezi Bulharskem a těmi mocnostmi spojenými a sdruženými, jež jsou jejich smluvními stranami, používáno toliko těch vícestranných smluv, ujednání a dohod rázu hospodářského nebo technického, jež jsou tuto a v následujících článcích vypočteny:

1. úmluvy ze dne 11. října 1909 o mezinárodním provozu automobilů;

2. dohody ze dne 15. května 1886 o plombování železničních vozů nákladních, podléhajících prohlídce celní a protokolu ze dne 18. května 1907;

3. dohody ze dne 15. května 1886 o technické jednotnosti železnic;

4. úmluvy ze dne 5. července 1890 o uveřejňování celních tarifů a o organisaci Mezinárodní Jednoty pro uveřejňování celních tarifů;

5. úmluvy ze dne 20. května 1875 o zjednotnění a zdokonalení metrické soustavy;

6. úmluvy ze dne 29. listopadu 1906 o zjednotnění lékárnické formule pro aphrodysiaca.

7. úmluvy ze dne 7. června 1905, o zřízení mezinárodního hospodářského ústavu v Římě;

8. dohodnutí ze dne 9. prosince 1907 o zřízení mezinárodního úřadu pro veřejné zdravotnictví v Paříži.

ČLÁNEK 163.

Ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, vysoké smluvní strany budou používati znovu úmluv a ujednání níže uvedených, pokud se jich týkají, při čemž se Bulharsko zavazuje, že se podrobí zvláštním ustanovením, obsaženým v tomto článku.

Úmluvy poštovní.

Úmluvy a ujednání Světového spolku poštovního, podepsané ve Vídni dne 4. července 1891;

úmluvy a ujednání Světového spolku poštovního, podepsané ve Washingtonu dne 15. června 1897;

úmluvy a ujednání Světového spolku poštovního, podepsané v Římě dne 26. května 1906.

Úmluvy telegrafní.

Mezinárodní telegrafní úmluvy, podepsané v Petrohradě dne 10./22. července 1875;

řády a tarify stanovené mezinárodní telegrafní konferencí v Lisaboně dne 11. června 1908.

Bulharsko se zavazuje, že neodepře svého souhlasu k uzavření zvláštních ujednání s novými státy tak, jak je mají na mysli úmluvy a ujednání o Světovém spolku poštovním a Mezinárodním polku telegrafním, k nimž jmenované nové státy přistoupily, anebo k nimž přistoupí

ČLÁNEK 164.

Ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, budou používati vysoké smluvní strany, pokud se jich týká, mezinárodní radiotelegrafické úmluvy ze dne 5. července 1912, při čemž se Bulharsko zavazuje, že bude zachovávati prozatímní pravidla, jež mu budou udána mocnostmi spojenými a sdruženými.

Až bude uzavřena nová úmluva, nahražující úmluvu ze dne 5. července 1912 a upravující mezinárodní styky radiotelegrafické, bude tato nová úmluva vázati Bulharsko i tehdy, kdyby odmítlo zúčastniti se jejího vypracování nebo ji podepsati.

Tato nová úmluva nahradí též prozatímní pravidla právě platná.

ČLÁNEK 165.

Až do sjednání nové dohody o rybolovu ve vodách dunajských, určené k tomu, aby nahradila dohodu ze dne 29. listopadu 1901, bude určen rozhodčím označeným dunajskou evropskou komisí zatímní řád, který má býti vydán.

ČLÁNEK 166.

Bulharsko se zavazuje, že před uplynutím dvanáctiměsíční lhůty počínaje dnem, kdy tato smlouva nabude působnosti:

1. přistoupí k mezinárodní úmluvě pařížské ze dne 20. března 1883 o ochraně průmyslového majetku, revidované ve Washingtoně dne 2. června 1911, jakož i k mezinárodní úmluvě bernské ze dne 9. září 1886 o ochraně děl literárních a uměleckých, revidované v Berlíně v roce 1908 a doplněné dodatečným protokolem, podepsanými v Bernu dne 20. března 1914

2. že bude uznávati a chrániti díla literární a umělecká příslušníků států spojených nebo sdružených účinnými zákonnými opatřeními, jež učiní ve shodě se zásadami řečených mezinárodních úmluv.

Nehledíc k výše dotčeným závazkům zavazuje se Bulharsko, že bude i nadále uznávati a chrániti veškeré vlastnictví průmyslové, literární a umělecké kterékoliv mocnosti spojené neb sdružené nejméně v tomtéž rozsahu, jako dne 28. července 1914 a za stejných podmínek.

ČLÁNEK 167.

Bulharsko se zavazuje, že se připojí k úmluvám a dohodám níže uvedeným, neb že je bude ratifikovati:

1. úmluvy ze dne 14. března 1884, 1. prosince 1886 a 23. března 1887 a závěrečného protokolu ze dne 7. července 1887 o ochraně podmořských kabelů;

2. k úmluvě ze dne 31. prosince 1913 o zjednotnění obchodní statistiky.

3. úmluvy ze dne 23. září 1910 o zjednotnění některých pravidel o srážkách, výpomoci a záchraně na moři;

4. úmluvy ze dne 21. prosince 1904 o osvobození nemocničních lodí od dávek a poplatků v přístavech;

5. úmluvy ze dne 26. září 1906 o odstranění noční práce žen;

6. úmluva ze dne 26. září 1906, aby potlačeno bylo užívání bílého kostíku při výrobě zápalek;

7. úmluvy ze dne 18. května 1904 a 4. května 1910 o potlačování obchodu děvčaty;

8. úmluvy ze dne 4. května 1910 o potlačování pornografických publikací;

9. zdravotní úmluvy ze dne 30. ledna 1892, 15. dubna 1893 a 3. dubna 1894 a 19. března 1897 a ze dne 3. prosince 1903;

10. úmluvy ze dne 3. listopadu 1881 a 15. dubna 1889 o opatřeních proti révokazu;

11. úmluvy ze dne 19. března 1902 o ochraně ptáků užitečných zemědělství.

ČLÁNEK 168.

Každá z mocností spojených a sdružených notifikuje v duchu obecných zásad nebo zvláštních ustanovení této smlouvy Bulharsku všecky dvoustranné úmluvy a smlouvy jakéhokoliv druhu, stran jichž bude požadovati, aby nabyly působnosti.

Notifikace, uvedená v tomto článku, může se státi buď přímo nebo prostřednictvím jiné mocnosti.

Jeho přijetí bude Bulharskem potvrzeno písemně. Den notifikace platí za den, kdy smlouva nabude působnosti.

Mocnosti spojené a sdružené se vzájemně zavazují, že neuplatní vůči Bulharsku jiných úmluv než těch, jež jsou ve shodě s ustanoveními této smlouvy.

V notifikaci budou po případě uvedena ustanovení oněch úmluv neb smluv, jež nejsouce v souhlasu s ustanoveními této smlouvy, nebudou pokládána za platná.

Při různosti mínění bude Společnost národů požádána za vyjádření.

Spojeným a sdruženým mocnostem vyhrazena jest k notifikaci lhůta 6 měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti.

Pouze ony dvoustranné úmluvy neb dvoustranné smlouvy, které byly předmětem takové notifikace, nabudou působnosti mezi mocnostmi spojenými a sdruženými se strany jedné a Bulharskem se strany druhé; všechny ostatní jsou a zůstanou zrušeny.

Hořejších pravidel možno použíti o všech dvoustranných úmluvách, existujících mezi kteroukoliv mocností spojenou a sdruženou, podepsavší tuto smlouvu, a Bulharskem, i když onen stát spojený a sdružený nebyl s Bulharskem ve stavu válečném.

ČLÁNEK 169.

Bulharsko uznává, že touto smlouvou jsou a zůstanou zrušeny všechny smlouvy, úmluvy a dohody, které uzavřelo s Německem, Rakouskem, Uhrami neb Tureckem ode dne 1. srpna 1914 až do dne, kdy tato smlouva nabude působnosti.

ČLÁNEK 170.

Bulharsko se zavazuje, že zajistí plnoprávně mocnostem spojeným a sdruženým, jakož i úředníkům a příslušníkům řečených států výhody, vyplývající ze všech práv a předností jakéhokoliv druhu, jež snad poskytlo Německu, Rakousku, Uhrám nebo Turecku neb jež poskytlo úředníkům nebo příslušníkům těchto států smlouvami, úmluvami a dohodami, uzavřenými před 1. srpnem 1914, dokud tyto smlouvy, úmluvy a dohody zůstanou v platnosti.

ČLÁNEK 171.

Bulharsko uznává za nyní i budoucně bezúčinné všechny smlouvy, úmluvy a dohody, které uzavřelo před 1. srpnem 1914 neb od tohoto dne až do dne, kdy tato smlouva nabude působnosti s Ruskem neb s kterýmkoliv státem nebo vládou, jejichž území bylo dříve součástí Ruska, jakož i s Rumunskem, po 15. srpnu 1916 až do dne, kdy tato smlouva nabude působnosti.

ČLÁNEK 172.

Jestliže by po 1. srpnu 1914 včetně některá z mocností spojených a sdružených, Rusko nebo některý stát nebo vláda, jejichž území bylo dříve součástí Ruska, byly bývaly přinuceny následkem vojenského obsazení neb jakýmkoliv jiným prostředkem neb z jakékoliv jiné příčiny povoliti neb dáti povoliti jakýmkoli úředním jednáním koncese, výsady neb výhody jakéhokoliv druhu Bulharsku nebo příslušníku bulharskému, jsou tyto koncese výsady a výhody ipso facto zrušeny touto smlouvou.

Náklady neb náhrady jakéhokoliv druhu, které by snad vyplývaly z tohoto zrušení, nebudou za žádných okolností hrazeny mocnostmi spojenými neb sdruženými nebo mocnostmi, státy vládami nebo veřejnými úřady, jež tímto článkem jsou sproštěny svých závazků.

ČLÁNEK 173.

Ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, zavazuje se Bulharsko, pokud jeho se týká, že ipso facto poskytne mocnostem spojeným a sdruženým i jejich příslušníkům práva a výhody jakéhokoliv druhu, jež vyhradilo ode dne 1. srpna 1914 až do dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, státům, jež se nezúčastnily války neb jejich příslušníkům, smlouvami, úmluvami nebo dohodami na tak dlouho, dokud tyto smlouvy, úmluvy nebo dohody zůstanou v platnosti.

ČLÁNEK 174.

Ony vysoké smluvní strany, jež doposud nepodepsaly nebo jež podepsavše doposud neratifikovaly úmluvy o opiu, podepsané v Haagu dne 23. ledna 1912, jsou za jedno v tom, že uvedou tuto úmluvu v platnost, a že k tomu cíli vydají potřebné zákony jak možno nejdříve, nejdéle do 12 měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti.

Mimo to ujednávají smluvní strany, pokud jde o ty z nich, které ještě neratifikovaly řečené úmluvy, že ratifikace této smlouvy bude ve všech směrech platiti za ratifikaci a za podpis zvláštního protokolu, jenž byl vyložen v Haagu ve shodě s resolucí třetí konference opiové z roku 1914, k tomu cíli, aby tato úmluva byla uvedena v platnost.

Za tím účelem odevzdá vláda republiky francouzské vládě nizozemské ověřený souhlasný opis protokolu o složení ratifikací této smlouvy a vyzve vládu nizozemskou, aby přijala a pokládala tento dokument za složení ratifikací úmluvy ze dne 23. ledna 1912 a za podpis dodatečného protokolu z r. 1914.

ČLÁNEK 175.

Immunity a výsady cizích státních poddaných, jakož i práv a konsulárního soudnictví a konsulární ochrany přiznané Mocnostem spojeným a sdruženým v Bulharsku vlivem kapitulací, zvyklostí neb smluv, budou moci býti předmětem zvláštních úmluv mezi každou příslušnou Mocností spojenou a sdruženou a Bulharskem.

Pokud se týká výhod svrchu dotčených, bude s Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými nakládáno jako se státem, který požívá v Bulharsku největších výhod. Příslušné Mocnosti spojené a sdružené vzájemně se zavazují, že sjednají jen dohody souhlasné se závazky této smlouvy. V případě rozporu v jejich názorech bude povolána Společnost národů, aby se vyjádřila.

ODDÍL III.

Dluhy.

ČLÁNEK 176.

Následující druhy peněžních závazků budou vyrovnávány prostřednictvím úřadů verifikačních a kompensaních, jež budou zřízeny každou z vysokých smluvních stran do 3 měsíců po notifikaci zmíněné v odstavci e) níže:

1. Dluhy splatné před válkou, jimiž jsou povinni příslušníci jedné ze smluvních mocností, sídlící na území této mocnosti, příslušníkům mocnosti protivné, sídlícím na území této mocnosti;

2. Dluhy, dospěvší za války, jimiž jest někdo povinnen příslušníkům některé ze smluvních mocností, sídlícím na území této mocnosti jestliže vyplývají z transakcí neb smluv, ujednaných s příslušníky protivné mocnosti, sídlícími na území této mocnosti, a jestliže vyrovnání jejich bylo úplně nebo částečně suspendováno následkem stavu válečného;

3. úroky před válkou neb za války dospělé a dluhované příslušníku některé ze smluvních mocností, jež vyplývají z cenných papírů, vydaných neb převzatých protivnou mocností, předpokládajíc, že splácení těchto úroků vlastním příslušníkům této mocnosti nebo neutrálům nebylo po dobu války suspendováno;

4. jistiny, které se staly splatnými před válkou nebo za války, mají-li býti vyplaceny příslušníkům některé smluvní mocnosti místo cenných papírů, vydaných protivnou mocností, předpokládajíc, že vzplacení takovéhoto kapitálu vlastním příslušníkům této mocnosti neb neutrálům nebylo za války suspendováno.

Výtěžek likvidací nepřátelských statků, práv a zájmů, zmíněných v oddílu IV. a jeho příloze, budou účtovány verifikačními a kompensačními úřady ve měně a za kurs stanovený níže v odstavci d) a bude s nimi naloženo podle předpisů stanovených v řečeném oddílu a příloze.

Operace tímto článkem stanovené budou se prováděti podle těchto zásad a v souhlase s přílohou tohoto oddílu:

a) každá z vysokých smluvních stran zapoví ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, veškeré platby, přijímání plateb a vůbec veškeren styk mezi zájemníky, týkající se vyrovnání řečených dluhů jinak než prostřednictvím úřadů verifikačních a kompensačních;

b) každá z vysokých smluvních stran bude odpovědna za placení řečených dluhů svých příslušníků státních, vyjma případ, že dlužník byl před válkou ve stavu úpadku, nezpůsobilosti k placení nebo že bylo vyhlášeno zastavení jeho platů aneb že dlužníkem byla společnost, jejíž obchody byly za války likvidovány podle výjimečných zákonů válečných

Nicméně neručí za dluhy obyvatelů území zabraných neb obsazených nepřítelem před příměřím státy, jichž částí jsou tato území;

c) částky dluhované příslušníkům jedné smluvní mocnosti příslušníky protivné mocnosti, připíší se k tíži verifikačního a kompensačního úřadu země dlužníkovy a budou zapraveny věřiteli úřadem státu věřitelova;

d) dluhy budou placeny neb uvěřeny ve měně oné mocnosti spojené a sdružené (k nimž se počítají i kolonie a protektoráty mocností spojených, britská Dominia a Indie), o kterou jde. Mají-li dluhy býti vyrovnány v jiné měně, budou spláceny neb uvěřeny ve měně interessované mocnosti spojené nebo sdružené (kolonie, protektorátu, britského Dominia neb Indie). Konverse se provede v kursu předválečném.

Při provedení tohoto ustanovení bude se za to míti, že předválečný kurs rovná se průměru převodních kabelových kursů telegrafních, jež platily pro mocnost spojenou nebo sdruženou o kterou jde v měsíci, jenž předcházel přímo stavu válečnému mezi řečenou interesovanou mocností a Bulharskem.

Jestliže smlouva ustanovuje výslovně pevný kurs konverse měny, v níž závazek jest vyjádřen v měnu mocnosti spojené neb sdružené, o kterou jde, nebude hořejších ustanovení o kursu použito.

Pokud jde o nové státy Polsko a stát Československý, budou měna a kurs, v nichž se má státi vyrovnání dluhů, jež mají býti zaplaceny neb uvěřeny, ustanoveny komisí reparační, o níž jedná oddíl VII. (Náhrady), leda že by zúčastněné státy byly napřed došly k dohodě, upravující otázky nerozhodnuté;

e) Předpisy tohoto článku a připojené přílohy nebudou platiti mezi Bulharskem s jedné strany a kteroukoliv mocností spojenou nebo sdruženou, její kolonií protektorátem, Dominiem britským nebo Indií, se strany druhé, leda že do jednoho měsíce po dni, kdy bude složena ratifikace této smlouvy mocností, o niž jde, nebo ratifikace jménem onoho Dominia nebo Indie, se dostane Bulharsku v tom směru notifikace vládou oné mocnosti spojené nebo přidružené, onoho britského Dominia nebo Indie, o něž jde.

f) Mocnosti spojené a sdružené, jež přijaly tento článek a připojenou přílohu, mohou se mezi sebou dohodnouti, že jich použijí o svých příslušnících, sídlících na jejich území, pokud jde o vztahy mezi těmito příslušníky a příslušníky bulharskými. V tomto případě platby provedené podle tohoto předpisu budou vyrovnávány mezi úřady verifikačními a kompensačními států spojených a sdružených, kterých se věc týká.

PŘÍLOHA.

§ 1.

Každá z vysokých stran smluvních zřídí do 3 měsíců od notifikace podle článků 176., odstavec e) "Úřad verifikační a kompensační" pro placení a vymáhání nepřátelských dluhů.

Pro různé díly území vysokých stran smluvních mohou býti zřízeny místní úřady. Tyto místní úřady mohou ve svém obvodu zastávati veškery funkce ústředního úřadu, ale veškery styky s úřadem v protivné zemi musí býti prováděny ústředním úřadem.

§ 2.

V této příloze jsou označeny slovy "nepřátelské dluhy" závazky peněžní, zmíněné v prvním odstavci čl. 176., slovy: "nepřátelští dlužníci", osoby, které tyto částky dluhují, slovy: "nepřátelští věřitelé", osoby, kterým jsou dlužny, slovy: "Úřad věřitelský", úřad verifikační a kompensační, úřadující v zemi věřitelově a "úřad dlužnický", Úřad verifikační a kompensační, působící v zemi dlužníkově.

§ 3.

Vysoké strany smluvní podrobí přestoupení odstavce a), článku 176. týmž trestům, jaké jsou nyní v zákonné platnosti za obchodování s nepřítelem. Rovněž zakáží na svém území veškerá právní jednání vztahující se na placení nepřátelských dluhů s výjimkou případů vypočtených v této příloze.

§ 4.

Vládní záruky, uvedené v odstavci b), čl. 176., bude použito, je-li dluh z jakéhokoliv důvodu nedobytný, mimo případ, že v době vypověděné války dluh byl již promlčen podle zákonů v zemi dlužníkově, nebo že byl dlužník v této chvíli ve stavu úpadku, nezpůsobilosti k placení, nebo že bylo vyhlášeno zastavení je ho platů, nebo že dlužníkem byla společnost, jejíž obchody byly za války likvidovány podle výjimečných zákonů válečných. V posléz uvedeném případě bude způsobem stanoveným v této příloze postupováno při přídělech z výtěžku massy.

Výrazy "stav úpadku" a "nezpůsobilost k placení" míří na zákony, které znají tyto právní stavy. Výraz "vyhlášení zastavení platů" má týž význam jako v právu anglickém.

§ 5.

Věřitelé podají zprávu úřadu věřitelskému do šesti měsíců od jeho ustavení o svých pohledávkách a opatří témuž veškeré doklady a vysvětlení, které na nich budou žádány.

Vysoké strany smluvní učiní veškerá opatření, potřebná k stíhání a potrestání tajného  dorozumění mezi nepřátelskými věřiteli a dlužníky. Jmenované úřady sdělí si mezi sebou veškeré údaje a zprávy, které by pomáhaly odkrýti a potrestati taková dorozumění.

Dlužníkům a věřitelům přejícím si se dorozuměti o výši dluhů, usnadní vysoké strany smluvní co možná nejvíce poštovní a telegrafní spojení na útraty zúčastněných stran a prostřednictvím Úřadů verifikačních a kompensačních.

Úřad věřitelský oznámí Úřadu dlužnickému veškery dluhy, které mu budou přihlášeny. Úřad dlužnický sdělí v případné době Úřadu věřitelskému dluhy uznané a dluhy sporné. V tomto případě Úřad dlužnický udá, proč dluh nebyl uznán.

§ 6.

Kdykoliv některý dluh bude uznán zcela nebo z části, připíše Úřad dlužnický ihned uznanou částku k dobru Úřadu věřitelskému, jenž bude současně o této položce vyrozuměn.

§ 7.

Dluh bude považován za uznaný v celku a bude připsán k dobru Úřadu věřitelskému, jestliže do 3 měsíců od přijetí vyrozumění nebo do delší lhůty kterou povolí Úřad věřitelský, Úřad dlužnický nedá zprávy, že dluh uznán nebyl

§ 8.

Jestliže dluh nebude uznán v celku nebo z části, vyšetří oba úřady společně věc a přičiní se o to, aby se strany dohodly.

§ 9.

Úřad věřitelský zaplatí jednotlivým věřitelům částky jemu k dobru připsané, používaje k tomu čili prostředků daných mu k disposici vládou jeho státu, a za podmínek ustanovených touto vládou, zadrží však částku, již uzná za potřebnou k úhradě risika, výloh a provisí.

§ 10.

Kdokoliv bude požadovati zaplacení nepřátelského dluhu, jenž nebude uznán v celku nebo z části, musí zaplatiti úřadu jako pokutu 5%ní úrok z neuznané částky dluhu. Rovněž kdokoli neoprávněně odmítne zcela nebo z části uznati dluh od něho požadovaný, musí zaplatiti jako pokutu 5%ní úrok z částky, jejíž zaplacení neoprávněně odmítal. Tento úrok se bude počítati od konce lhůty, naznačené v § 7. do dne, kdy požadavek bude uznán za oprávněný, nebo kdy dluh bude splacen.

Každý úřad verifikační a kompensační musí ve svém oboru působnosti postarati se o vymožení pokut shora naznačených a bude odpověden v případech, kdy tyto pokuty vymoženy nebudou.

Pokuty budou připsány k dobru protivnému Úřadu, jenž je zadrží jako příspěvek na výlohy spojené s provedením těchto předpisů.

§ 11.

Súčtování mezi Úřady bude konáno každý třetí měsíc a saldo zapraveno v hotovosti státem dlužníkovým během měsíce.

Saldo však, jež by snad měla platiti jedna neb více mocností spojených a sdružených, budou zadržena až do úplného zaplacení částek, příslušejících mocnostem spojeným nebo sdruženým nebo jejich příslušníkům z důvodů válečných.

§ 12.

Aby bylo usnadněno jednání mezi Úřady, bude míti každý z nich zástupce v sídle druhého úřadu.

§ 13.

Veškerá jednání budou, nehledíc k odůvodněným výjimkám, konána pokud možno při Úřadě dlužnickém.

§ 14.

Podle článku 176. § b) jsou vysoké strany smluvní odpovědny z toho, že jejich příslušníci vyhoví svým povinnostem, pokud jde o nepřátelské pohledávky.

Úřad dlužnický bude tedy povinen připsati k dobru úřadu veřitelskému veškeré dluhy uznané, třeba by byly u jednotlivého dlužníka nedobytný. Avšak zúčastněné vlády musí svým Úřadům verifikačním a kompensačním dáti veškerou moc, potřebnou k dobytí uznaných dluhů.

Výjimečně uznané dluhy, dluhované osobami, utrpěvšími válečné škody, nebudou připsány k dobru Úřadu věřitelskému dříve, než jim bude zaplacena náhrada, jež by jim za tyto škody příslušela.

§ 15.

Každá vláda zaručí náklady Úřadu zřízenému na jejím území, zahrnujíc v to plat úřednictvu.

§ 16.

V případě nesouhlasu mezi dvěma Úřady o oprávněnosti nároků, nebo v případě sporu mezi dlužníkem a věřitelem protivnickým, nebo mezi Úřady bude spor podroben buď řízení rozhodčímu (jestliže strany s tím vysloví souhlas, a za podmínek stanovených vzájemnou dohodou), anebo bude předložen smíšenému rozhodčímu soudu, stanovenému v následující části VI.

Spor může však býti na žádost Úřadu věřitelského předložen k rozhodnutí soudům podle práva obecného v bydlišti dlužníkově.

§ 17.

Částky přiznané míšeným rozhodčím soudem, soudy podle práva obecného nebo soudem rozhodčím, budou vymáhány prostřednictvím Úřadu, jako kdyby byly uznány Úřadem dlužnickým.

§ 18.

Každá ze zúčastněných vlád ustanoví jednatele zmocněného vznášeti jménem svého Úřadu žaloby před smíšeným rozhodčím soudem. Tento jednatel bude vykonávati obecný dohled nad zmocněnci nebo právními zástupci příslušníků svého státu.

Soud bude rozhodovati podle spisů. Může však slyšeti strany předstupující osobně nebo podle vlastní vůle zastoupené buď zmocněnci schválenými oběma vládami nebo jednatelem shora uvedeným, jenž má právo přidružiti se ke straně, jakož i převzíti a držeti nárok jí opuštěný.

§ 19.