Volič sám vloží hlasovací lístek do obálky v prostoru tak odděleném, aby nemohl býti pozorován, načež před komisí hodí obálku do volebního osudí; volič musí odložiti všechny kandidátní listiny, které mu zbyly, do zvláštní schránky.
Tímto způsobem odevzdají své hlasy nejprve členové volební komise a pak ostatní voličové v pořádku, jak se do volební místnosti dostavili.
Volební komise dohlíží k správnému odevzdávání hlasovacích lístků a bdí nad udržováním pořádku ve volební místnosti.
Odevzdání hlasovacího lístku budiž členy komise vyznačeno ve dvou stejnopisech voličských seznamů.
§ 32.
Osoby slepé vykonají své právo volební v průvodu voliče, s nímž sdílejí společnou domácnost, anebo v průvodu voliče, jehož svobodně sobě za průvodce zvolily. Průvodce tento odevzdá hlasovací lístek event. legitimaci za svého zmocnitele; volební komise zjistí dotazem, zda volič svobodně svého průvodce zvolil, zda zná jeho jméno a příjmení a zapíše tento způsob volby zvláště v protokole o volbě.
Slepý volič může také kteréhokoli člena volební komise požádati, aby zaň hlasovací lístek odevzdal.
Námitky proti voličům.
§ 33.
Volební komise rozhoduje o tom, zda volič má býti připuštěn odevzdati hlasovací lístek jen tehdy, když:
1. jest pochybnost o totožnosti jeho,
2. když se namítá, že podle § 3. nesmí při volbě hlasovati.
Námitky tyto mohou býti podány členy volební komise a důvěrníky stran (§ 29.), a to potud, pokud hlasovací lístek občana, jehož právo se popírá, nebyl ještě vložen do osudí. Rozhodnutí volební komise musí se státi v každém jednotlivém případě dříve, než se připustí další volič, aby odevzdal hlasovací lístek.
Žádá-li volič, aby mohl předložiti doklady o svém oprávnění k volbě, může tak učiniti nejdéle před zakončením hlasování.
Oprava hlasovacích lístků voličem.
§ 34.
Volič smí odevzdati kandidátní listinu kterékoliv strany. Volič jest oprávněn jednoho nebo i více kandidátů škrtnouti. Je-li počet škrtů u téhož kandidáta aspoň tak veliký, že se rovná aspoň číslu, jímž některá strana podle §§39. a 40. získala poslední mandát, mají škrty za následek, že:
a) je-li dotčený kandidát v pořadí těch, kdož zvoleni byli členy obecního zastupitelstva, stává se prvým náhradníkem, a členem obecního zastupitelstva je ten, kdo následuje v pořadí podle kandidátní listiny;
b) je-li v pořadí těch, kdož zvoleni byli náhradníky, je náhradníkem posledním.
Je-li škrtaných kandidátů více, a zjistí-li u nich. potřebný počet škrtů, rozhoduje se o pořadí jejich jako náhradníků v obráceném poměru k počtu škrtů. Je-li počet škrtů stejný, rozhoduje pořadí na kandidátní listině.
Jiné změny v kandidátních listinách voličem provedené jsou neplatné.
Přerušení volby.
§ 35.
Nastanou-li okolnosti, jež znemožňují zahájit volební jednání, pokračovati v něm nebo je dokončiti, může volební komise prodloužiti dobu volební nebo provedení voleb odročiti na den následující. Opatření takové musí však ihned býti vyhlášeno veřejně a způsobem v místě obvyklým. Jde-li o přerušení volby již zahájené, buďtež volební spisy i volební osudí s odevzdanými již hlasovacími lístky komisí zapečetěny a neporušenost pečetí protokolárně zjištěná při nově zahájené volbě.
Konec hlasování.
§ 36.
Když volební doba uplyne, uzavře se volební místnost, avšak odvolí ještě všichni voličové, kteří před ukončením jsou ve volební místnosti nebo v čekárně volební komisí pro voliče určené, nebo přímo před volební místností, načež prohlásí předseda volební komise hlasování za skončené.
§ 37.
Když bylo hlasování skončeno, zůstanou, ve volební místnosti, mimo členy komise, zástupce dohlédacího úřadu a síly pomocné, jen důvěrníci volebních stran. Volební komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z osudí, spočte je a srovná počet obálek se záznamy ve voličských seznamech a zjistí výsledek v zápise. Je-li v obálce několik hlasovacích lístků, jsou všechny neplatny. Potom vyloučí komise ostatní lístky neplatné. Neplatné jsou hlasovací lístky, nejsou-li na tiskopise obecním úřadem voličům dodaném, znějí na neplatnou kandidátní listinu nebo jsou-li všichni kandidáti škrtnuti.
Platné hlasovací lístky rozdělí komise podle volebních stran a zjistí výsledek dvojím písemným zaznamenáním. Při tom každý člen volební komise má právo nahlížeti do hlasovacích lístků.
Ve prospěch kandidátní listiny strany počítají se i takové hlasovací lístky, na nichž jména kandidátů jsou škrtána nebo měněna.
§ 38.
O výsledku volby sepíše se zápis ve dvojím stejnopise. Do něho se zaznamenají jména členů volební komise, zástupce úřadu a důvěrníků, počátek, konec a přerušení volby, veškerá usnesení volební komise se stručným odůvodněním, odevzdání hlasovacího lístku zmocněncem za voliče slepého, jakož i důležitější okolnosti průběhu voleb se týkající, pak výsledek volby s udáním součtu hlasů, odevzdaných jednotlivým stranám a počet škrtů provedených u jednotlivých kandidátů. V součtu buď též uvedeny hlasy volební komisí za neplatné uznané; součet hlasů platných (§ 37.) budiž uveden zvláště.
V zápise budiž výslovně uvedeno, kolik voličů bylo k volbě oprávněno, kolik se volby zúčastnilo a kolik z nich bylo mužů a žen.
Zápis vede úředník obecní k volbě přibraný, nebo jiná síla pomocná, nebo člen volební komise předsedou komise určený.
Zápis ten budiž všemi členy komise podepsán.
Přikázání mandátů.
§ 39.
Počet mandátů na jednotlivé volební strany rozdělí komise podle poměrů platných hlasů, pro strany ty odevzdaných, a to tím způsobem, že vypočte nejprve volební číslo.
Součet všech platných hlasů všem stranám odevzdaných rozdělí se počtem mandátů, které se mají obsaditi, zvětšeným o jednu; celé číslo nejblíže vyšší výsledku dělení jest číslem volebním.
Volebním číslem dělí se počet platných hlasů, odevzdaných pro každou kandidátní listinu,.a přikáže se každé straně tolik mandátů, kolikrát jest volební číslo obsaženo v tomto součtu, pro stranu odevzdaných.
Kandidátní listiny stran sdružených (§ 18.), sečtou se každá zvláště, avšak při rozdílení mandátů čítají se jako jediná, listina a přikáží se jim mandáty společně.
§ 40.
Nebyly-li způsobem v § 39. uvedeným obsazeny veškeré mandáty, přikáží se zbývající mandáty postupně stranám, které při dělení podle § 39 provedeném vykázaly největší zbytek dělení.
Zároveň komise zjistí, zda počet škrtů u jednotlivých kandidátů dosahuje čísla uvedeného v § 34.
Jsou-li zbytky dělení u více stran sobě rovny, přidělí se mandát straně, která dosáhla většího počtu hlasů; je-li počet hlasů stejný, rozhodne los.
Kandidátní listina, která nedosáhla ani tolik hlasů, kolik činí číslo volební, nemá nároku na mandát.
Listiny sdružené, jež aspoň dohromady volebního čísla dosáhly, považují se za listinu jedinou, která volebního čísla dosáhla.
Strany, které volebního čísla nedosáhly, nemají nároku na mandát jedině tehdy, lze-li. postupem v §§ 39. a 40. uvedeným rozděliti všechny mandáty. Zbudou-li však i po přikázání mandátů stranám podle 1. a 3. odst. § 40. ještě další neobsazené mandáty, aneb nedosáhne-li vůbec žádná strana volebního čísla, přikáží se mandáty postupně podle počtu odevzdaných hlasů i těm stranám, které volebního čísla nedosáhly.
§ 41.
Když byla komise přidělila všechny mandáty volebním stranám, rozdělí mandáty mezi jednotlivé listiny sdružené postupujíc při tom podle ustanovení §§ 39. a 40. vypočtením nového volebního čísla; přikázání mandátu mezi listinami sdruženými není však podmíněno dosažením volebního čísla, vypočteného podle § 39. ani podle § 41. Připadne-li sdruženým listinám toliko jediný mandát, přikáže se straně, která obdržela největší počet hlasů.
§ 42.
Z jednotlivých volebních stran zvoleni jsou za členy obecního zastupitelstva - s výhradou § 34. - kandidáti podle pořadí, jak uvedeni jsou na kandidátní listině, podle počtu na tu kterou stranu připadajícího. Ostatní kandidáti jsou v témže pořadí náhradníky.
Odchylují-li se hlasovací lístky od kandidátní listiny podané u obecního úřadu, platí obsah i pořad kandidátní listiny u obecního úřadu podané.
Nejmenovala-li některá strana tolik kandidátů, kolik mandátů ji podle výsledku volby přísluší, obdrží jen tolik mandátů, kolik osob kandidovala, a ostatní mandáty rozdělí se mezi ostatní strany vypočtením nového volebního čísla.
§ 43.
Konala-li se volba v několika místnostech provedou volební komise jednotlivých volebních místností pouze úkony v § 31. uvedené. Další řízení přísluší komisi ústřední, které jednotlivé komise ihned odevzdají spisy volební zapečetěné.
Vyhláška volebního výsledku.
§ 44.
Po skončeném skrutiniu komise zjistí výsledek skrutinia protokolárně za podpisu všech členů komise a důvěrníků stran, načež obecní úřad vyhlásí výsledek volby veřejnou vyhláškou a způsobem v obci obvyklým.
Ve vyhlášce budiž též uvedeno, do kdy, kde a jak možno námitky proti volbě podati.
Zápis o volbě a výsledku skrutinia budiž předložen úřadu dohlédacímu; lístky hlasovací, legitimace a obálky buďtež volební komisí zapečetěny a u obecního úřadu uloženy; předloženy buďtež jedině tehdy, jsou-li proti volbě podány námitky.
Volba osoby nevolitelné.
§ 45.
Dohlédací úřad z povinnosti úřední přezkoumá, zda-li nebyly zvoleny osoby nevolitelné. Stalo-li se tak, prohlásí do osmi dnů ode dne, kdy protokol o volbě ho došel, s konečnou platností volbu osoby nevolitelné za neplatnou a rozhodne, kdo místo ní je zvolen. Toto rozhodnutí vyhlásí obecní úřad veřejnou vyhláškou a způsobem v obci obvyklým.
Každému voliči je volno do 3 dnů ode dne volby domáhati se zrušení volby osoby nevolitelné stížností podanou přímo k dohlédacímu úřadu, proti jehož nálezu není odvolání.
Námitky proti volbě.
§ 46.
Námitky proti volbě může podati toliko volič v obci oprávněný, ve lhůtě osmi dnů, počínajíc dnem po vyhlášení výsledku volby. Námitky mají býti podány písemně u obecního úřadu; pouze osoby neumějící nebo nemohoucí psáti mohou přednésti námitky též ústně u obecního úřadu, který je sepíše. Námitky dlužno nejdéle do 3 dnů předložiti i s volebními spisy úřadu dohlédacímu.
O námitkách rozhodne vyšší úřad dohlédací s konečnou platností.
Slučovati námitky proti volbě s námitkou nevolitelnosti (§ 5. a 6.) není přípustno.
§ 47.
Úřad, kterému přísluší rozhodovati o námitkách, dá provésti -je-li toho třeba - šetření, k němuž musí pozvati stěžovatele i zmocněnce volebních skupin.
Zjistí-li úřad o námitkách rozhodující takové vady řízení volebního, které mohou míti vliv na výsledek volby, zjistí-li zejména, že byla vážně porušena svoboda, čistota nebo tajnost volby, zruší buď celé volební řízení nebo příslušnou část jeho a nařídí po případě volbu novou s určením dne této volby.
Byl-li zjištěn pouze nesprávný výsledek skrutinia, opraví úřad výsledek ten a dá jej veřejně v obcí vyhlásiti.
Rozhodnutí dodá se stěžovatelům a osobám, jejichž volba byla zrušena.
Zjistí-li úřad, že námitky podány byly svévolně, nebo bezdůvodně, nebo na základě skutečností vymyšlených, může těm, kdož.námitky podali, uložiti pořádkovou pokutu až do 1.000 Kč a odsouditi je k náhradě útrat řízení. Proti tomuto nálezu jest přípustná stížnost do 14 dnů ode dne doručení k ministerstvu vnitra.
Nastupování náhradníků.
§ 48.
Náhradníci zastupují členy obecního zastupitelstva té strany, za niž byli kandidováni, když tito nemohou úřadu svého, byť jen dočasně, vykonávati, nebo uprázdní-li se za volebního období mandát trvale.
Náhradníci nastupují podle pořadí, ve kterém byli uvedeni na kandidátní listině. Oprávnění k zastupování počíná u náhradníků až po ustavující schůzi obecního zastupitelstva.
O ztrátě mandátu.
§ 49.
Členství v obecním zastupitelstvu se pozbývá:
l. Smrtí,
2. ztrátou volitelnosti (§§ 5. a 6), nebo vyjdou-li dodatečně najevo okolnosti, pro které dotčený občan nebyl by původně mohl býti zvolen,
3. vzdáním se, byla-li resignace přijata (§ 8.),
4. vystoupením ze strany, která zvoleného kandidovala.
O ztrátě mandátu podle odst. 1. čís. 2. a 4. rozhodne dohlédací úřad. Ztrátu mandátu z důvodu vystoupení ze strany smí dohlédací úřad vysloviti jen v těchto případech:
a) je-li vystoupení ze strany prokázáno písemným prohlášením vystouplého,
b) je-li vystoupení potvrzeno písemným prohlášením nadpoloviční většiny členů obecního zastupitelstva zvolených s dotčeným členem původně na téže kandidátní listině,
c) lze-li přestoupení prokázati výslechem činovníků strany, k níž člen obecního zastupitelstva přestoupil.
Pouhé hlasování pro návrh jiné strany, než se kterou byl zvolen, nezbavuje zvoleného mandátu.
Proti rozhodnutí dohlédacího úřadu podle čís. 2. a 4. lze si stěžovati do 14 dnů k vyššímu úřadu dohlédacímu, který rozhoduje s platností.konečnou.
HLAVA PÁTÁ.
O volbě starosty, náměstků, obecní rady a komisí.
§ 50.
Nebyly-li proti volbě podány námitky, nebo bylo-li o námitkách právoplatně rozhodnuto, svolá dohlédací úřad podle ustanovení obecního zřízení nově zvolené členy.obecního zastupitelstva s udáním dne, hodiny, místa a programu nejdéle do osmi dnů potom, kdy volba stala se pravoplatnou, po případě, kdy rozhodnutí o námitkách bylo stranám doručeno, k volbě starosty, náměstků u obecní rady. Písemné pozvání budiž doručeno každému zvolenému zvláště a mimo to vyvěšeno obvyklým způsobem v obci.
Dohlédací úřad vyšle ke schůzi té svého úředníka nebo jiného zástupce, který vezme členy zastupitelstva do slibu věrnosti Československé republice. Výhrady nebo dodatky ke slibu považují se za odepření slibu a za odmítnutí přijmouti volbu.
Náhradníci skládají slib věrnosti do rukou starosty nebo jeho náměstka ve schůzi, do níž byli po prvé pozváni.
§ 51.
Členové nově zvoleného obecního zastupitelstva zvolí, složivše slib ihned, v prvé schůzi za předsednictví nejstaršího člena ze sebe starostu obce, jeho náměstky a ostatní členy obecní rady. Ostatní volební skupiny, než ke které náleží předsedající, jmenují po jednom zástupci do komise, která řídí volbu.
Aby volba byla platná, jest potřebí přítomnosti více než polovice členů obecního zastupitelstva.
Nejdříve volí se starosta obce, pak první a potom druhý náměstek a konečně členové obecní rady.
Dva náměstkové volí se toliko v obcích, jichž obecní zastupitelstvo čítá aspoň 24 členů, při menším počtu členů pouze tehdy, uplatňuje-li jedna ze stran nárok na druhého náměstka.
Volby konají se ve schůzi obecního zastupitelstva hlasovacími lístky.
§ 52.
V obcích, kde podle § 20 následkem podání toliko jediné kandidátní listiny volba odpadla, volí se starosta, náměstek (náměstkové) i členové obecní rady z plena obecního zastupitelstva, a to nadpoloviční většinou přítomných; volbu řídí věkem nejstarší člen obecního zastupitelstva se dvěma členy jím jmenovanými.
Neobdržel-li žádný z kandidátů takové většiny, koná se volba užší mezi těmi dvěma kandidáty, kteří dosáhli největšího počtu hlasů; hlasy, které tu připadly jiným kandidátům, nebo lístky prázdné, jsou neplatny. Za zvoleného považuje se ten, na koho připadne největší počet hlasů.. Při rovnosti hlasů rozhodne los. (§ 60. odst. 2.)
§ 53.
Ve všech obcích -: mimo ony, jež uvedeny jsou v § 52 - provede se volba starosty, náměstků a obecní rady takto:
Volbu starosty provede plenum obecního zastupitelstva způsobem, uvedeným v § 52.
Po volbě starosty provedou všechny volební strany, kromě oné, z níž zvolen byl starosta, volbu náměstka (náměstků).
Prohlásí-li věkem nejstarší člen menšiny, mající aspoň čtvrtinu členů obecního zastupitelstva, že jeho strana činí nárok na úřad druhého náměstka (§ 51., odst. 4.) volí druhého náměstka tato menšina sama nadpoloviční většinou přítomných svých členů.
Zbývající pak volební strany s vyloučením těch, z nichž zvoleni byli starosta a druhý náměstek, zvolí prvního náměstka nadpoloviční většinou (§ 52., odst. 2.) přítomných svých členů, činí-li však na prvého náměstka nárok nejstarším členem strana, mající aspoň jednu třetinu všech členů obecního zastupitelstva, zvolí prvého náměstka nadpoloviční většinou přítomných členové této strany. Činí-li takto nárok na druhého nebo prvého náměstka několik stran, přiřkne se nárok ten straně nejčetnější; mezi stranami o stejném počtu členů rozhodne los.
Strany mohou se pro volbu. náměstka sdružiti.
Prohlášení, že strana činí nárok na prvého či druhého náměstka, musí se státi ústně nebo písemně ihned po volbě starosty, a stane se tak k povinnému, výslovnému dotazu předsedajícího.
Neohlásí-li žádná strana nárok na prvého nebo druhého náměstka, koná se volba těchto odděleně z plena jako volba starosty.
Při počtu členů obecního zastupitelstva čtyřmi nedělitelném, jest čtvrtinou ta strana, jejíž počet rovná se aspoň celému číslu při dělení vyšlému.
Volen býti může kterýkoliv člen obecního zastupitelstva; nepřísluší-li však zvolený ke straně, která jej zvolila, není povinen volbu přijmouti.
§ 54.
Je-li platnost volby starosty obce závislá na potvrzení vládou, zvolí se v prvé schůzi obecního zastupitelstva pouze starosta, a strany ohlásí nárok na prvého a druhého náměstka; jejich volba provede se však v nové schůzi, v níž bylo potvrzení volby starosty oznámeno.
§ 55.
Volbu obecní rady a komisí řídí komise v § 51. uvedená. Komise tato mimo případ, kde se volba obecního zastupitelstva nekonala. (§ 20.), určí podle zásad poměrného zastoupení počet členů obecní rady připadající každé z volebních stran, při čemž starosta a náměstkové se včítají stranám, k nimž náležejí. Užije při tom obdobně ustanovení §§ 39. a 40.
Volbu provedou členové příslušné strany volební nadpoloviční většinou hlasů. K platnosti volby je potřebí, aby přítomno bylo více než polovice členů volební strany; volen býti může kterýkoliv člen obecního zastupitelstva (§ 8., odst. 8.). Odepře-li nebo nevykoná-li strana volbu členů obecní rady na ni připadajících, provede volbu tu obecní zastupitelstvo nadpoloviční většinou hlasů.
Rozvrh mandátů mezi strany děje se podle počtu hlasů odevzdaných při volbách obecního zastupitelstva.
§ 56.
Náměstkové starostovi nastupují v úřad podle pořadí, v němž byli zvoleni. Jsou-li zaneprázdněni nebo podjati starosta i oba náměstkové, nastupují členové obecní rady podle stáří.
§ 57.
Uprázdní-li se za volebního období místo starosty, oznámí uprázdnění místa toho do 3 dnů úřadující náměstek dohlédacímu úřadu, který svolá obecní zastupitelstvo ku provedení volby doplňovací nejdéle do 14 dnů. Doplňovací volbu starosty obce vykoná obecní zastupitelstvo. Volbu řídí úřadující náměstek, event. člen obecní rady (§§ 50. a 56.).
Doplňovací volba náměstků a členů obecní rady koná se ve schůzi obecního zastupitelstva příslušníky té strany, která ve schůzi ustavující volila toho, jehož místo se uprázdnilo v předpokladu, že počet příslušníků této strany v den doplňovací volby činí aspoň polovici počtu členů strany v době schůze ustavující. Klesl-li počet členů strany pod polovici původního počtu, provede doplňovací volbu obecní zastupitelstvo.
Bylo-li místo, jež sluší obsaditi volbou doplňovací, v ustavující schůzi obsazeno pomocí sdružení stran a prohlásí-li nejstarší členové všech těchto stran, že na sdružení trvají i pro volbu doplňovací, provedou doplňovací volbu tyto strany sdružené.Nedojde-li k úplnému původnímu sdružení stran, provede doplňovací volbu obecní zastupitelstvo.
Veškeré doplňovací volby konají se na zbytek volebního období; k platnosti volby je potřebí, aby přítomna byla nadpoloviční většina obecního zastupitelstva, příp. strany, jež volbu má provésti.
§ 58.
Volby obecních komisí konají se týmž způsobem, jako volby obecní rady (§§ 52., 53. a 57.).
§ 59.
Každý výsledek volby budiž po 8. dnů veřejně v obci vyhlášen a ihned po provedené volbě sdělen dohlédacímu úřadu, který z úřední povinnosti přezkoumá zda:
a) nebyla za starostu, náměstka, člena obecní rady nebo komise zvolena osoba z volitelnosti vyloučená.(§ 5.)
b) nebyly do obecní rady zvoleny osoby navzájem se vylučující (§ 6.).
V případu prvém zruší dohlédací úřad volbu osoby z volitelnosti vyloučené, v případu druhém nařídí starostovi obce, aby zakročil podle § 6.
§ 60.
Námitky proti volbě starosty, náměstků, obecní rady a komisí, mohou podati jedině členové obecního zastupitelstva do 8 dnů ode dne volby u obecního úřadu.
Namítati lze s účinností, že při volbě starosty, náměstka nebo obecní rady nebylo dodrženo úmluvy, uzavřené mezi stranami při předložení jediné kandidátní listiny (§§,20. a 52.).
O námitkách rozhodne s platností konečnou vyšší dohlédací úřad.
HLAVA ŠESTÁ.
Ustanovení trestní;
§ 61.
Nejde-li o trestný čin přísněji stíhaný, tresce se:
I. Jako přečin tuhým vězením od jednoho do šesti měsíců:
1. odepře-li starosta obce, nebo jiná osoba k tomu určená přijmouti kandidátní listinu a vyhověti i jinak povinnostem v § 13. uvedeným;
2. dá-li starosta obce nebo obecní zaměstnanec zúmyslně nebo z hrubé nedbalosti rozmnožiti nebo dodati nesprávné kandidátní listiny;
3. odnímá-li kdo voliči bez jeho úplného souhlasu kandidátní listiny, nebo škrtá-li mu v těchto listinách;
4. mění-li kdo proti ustanovení zákona voličské seznamy veřejně vyložené;
5. vydá-li volební komisi nestejné hlasovací lístky;
6. neodvede volební komisi nedoručených legitimací.
Pokus je trestný.
II. Jako přestupek soudem stíhaný trestem na penězích od 50 do 5.000 Kč nebo vězením od jednoho týdne do tří měsíců, když kdo:
1. přes ustanovení § 4. snaží se vykonati práva volební ve více než jedné obci;
2. odepře oprávněné osobě vydati legitimační nebo hlasovací lístek;
3. žádá-li za rozmnožení kandidátních listin, hlasovacích lístků ceny nepřiměřeně vysoké;
4. nedá svým zaměstnancům nebo podřízeným prázdno k výkonu volebního práva;
5. proti ustanovení zákonů zabraňuje nebo znemožňuje nahlížeti do voličských seznamů a činiti si opisy nebo výpisy;
6. nezachovává zúmyslně lhůt tímto zákonem nařízených;
7. nevyloží včas voličských seznamů;
8. nešetří zákazu o výčepu, prodeji a podávání nápojů, obsahujících alkohol.
III. Jako přestupek politickými úřady stíhaný pokutou od 20 do 5000 Kč, nebo vězením od 24 hodin do jednoho měsíce, když kdo:
1. agituje v budově, v níž jest místnost volební, aneb v budově té zřídí volební kancelář;
2. volby bez omluvného důvodu se neúčastní, aneb odepře přijmouti bez zákonného důvodu volbu, nebo odmítne úřad podržeti, ač byl k tomu dvakráte dohlédacím úřadem vyzván;
3. neoprávněně podepíše kandidáta na prohlášení, kterým se kandidatura přijímá;
4. kandiduje vědomě na několika kandidátních listinách;
5. podá svévolně a na základě vymyšlených skutečností námitky proti volbám (§ 47.).
Tresty uvedené ad II. a III. ukládají se řízením mandátním.
HLAVA SEDMÁ.
Ustanovení všeobecná.
Dohlédací úřad.
§ 62.
Dohlédacím úřadem jest míněn úřad politický obci přímo nadřízený. Politickými úřady rozumějí se na Slovensku administrativní vrchnosti. Vyšším úřadem dohlédacím jest míněn úřad politický druhé instance: na Slovensku pro města s regulovaným magistrátem ministerstvo vnitra.
Úřad dohlédací bdí nad řádným a včasným prováděním všech úředních úkonů volebním řádem nařízených. Shledá-li nedbalost nebo nesprávnost, může úkon zcela nebo z části dáti provésti vlastními orgány nákladem obce. Obec má právo postihu na povolaných orgánech obecních.
V obcích, kde nebyla obecní rada (§ 15.) dosud zvolena, nastupuje na její místo orgán dohlédacím úřadem ustanovený.
Pro výkon pravomoci trestní jsou na Slovensku příslušny administrativní policejní vrchnosti.
Počet obyvatelstva.
§ 63.
Kde v tomto zákoně mluví se o počtu obyvatelstva, je rozhodný stav podle posledního všeobecného úředního sčítání lidu.
§ 64.
Formuláře vyhlášek, protokolů volební komise a seznamů hlasovacích dodá správa státní obcím za náhradu výloh režijních, jsou-li žádané tiskopisy aspoň 14 dnů napřed objednány. Obce mohou však potřebné tiskopisy - výhovu jí-li ustanovením zákona - samy sobě opatřiti.
§ 65.
Veškerá podání, protokoly, námitky a stížnosti ve věci obecních voleb a přílohy k nim jsou prosty kolku.
§ 66.
Ustanovení tohoto zákona platí pro volby do zastupitelstev všech obcí a osad mimo Podkarpatskou Rus; pouze pro ústřední zastupitelstvo Velké Prahy platí ustanovení zvláštní; pokud pro Velkou Prahu platiti měla ustanovení zákona ze dne 31. ledna 1919, č. 75 Sb. z. a n., nastupuje zákon tento.